Tak jsme se zase tak nějak dohodli.

Chtěli jsme před začátkem školy někam vyrazit a rozhodli se pro Arco. Mráza pozvanej, tak mu budem fandit.
Jenže, řidič že prej: "nejdřív v neděli, mám práci" V neděli jsme se dozvěděli v BB, že to je na pytel, že mu nechtěj pustit roštěnku sebou a bez ní ani ránu. No co, stane se. Jak jsme tak popíjeli a vymejšleli kde vzít auto, zavolal jsem Marčusovi, a ten že jo a už večer přijel do Prahy. V pondělí odpoledne jsme tedy dovalili já, Marčus a Lahvoň do Arca.
V úterý jsme si zalezli v dolním sektoru Massone a nebylo to nejhorší, můj naraženej palec na noze zas tak moc nezlobil a Marčus po dlouhé době nelezení valil solidně. V půli dne jsme viděli odjíždět ZICA a litovali že odváží hrdinu dní minulých,Mrázu. Ten se však zjevil zanedlouho a po našich gratulacích si postěžoval, že se museli dělit o price money za závody tři a někteří v pracovce "...tam vymysleli nohand, jinak by to nedolezli"
Dolezli jsme si těch pár cest co jsme byli první den schopni a šli se mrknout do horního sektoru. Yuji tam lezl "ňáký lehký cesty" a ostatní zkoušeli Aténu 8b+ novou cestu od Glovače či od koho.
Mráza okoukl jak se to leze a dal to flash úplně na pohodu. Nečuměli jsme jen my, ale i ostatní, Yuji se ptal: "what's happend today?" a ostatní se smáli.
Středa byla chcavá a moc jsme nezalezli. Zato ve čtvrtek když jsme viděli že je jakž takž, vrhli jsme se na náš cíl, na Zanzaru v bigwalu. Že ji zkusíme jsme si slíbili s Lahvoněm dobře naladěni v BB už drív, ale nepočítali jsme s Marčusem. "Píšou tři hodiny, to znamená pět, a ve třech to za sedm máme" Ani prd, druhá dýlka za 6b tažená rovnou i s první za 4c mi napověděla že to nebude prdel, a jen tak tak že jsem si v ní nekecnul. Dolezl za mnou Lahvoň "Tý krásko to je ňáký těžký" a já valil do 7a+ska se špatnou předtuchou. Ukázalo se že tato dýlka šla celkem v poho, a tak mohl lézt Marčus k Honzovi na štand a ten pak ke mě. Takhle to šlo dál a dál.
Když jsem dolezl 6. dýlku za 6a+ byl jsem dost nalomenej to zabalit, protože jsem byl v půli na velký polici, počasí se netvářilo a lezli jsme už pět hodin. A tak jsme se usnesli na konci tohoto lezení a do boku slanili na zem.
Co z toho plyne? Chce to na lezení dvojici, nenastupovat až v 11 hodin a valit a valit.
Po pátečním restdayi jsme si v sobotu suprově zalezli v prostředním Massone a totálně se zničili v dlouhejch cestách, ještě že tak, v neděli už zase chcalo a chcalo...