Tak jsme si vyjeli do Jury. Partička nadšenců z Liberce naskákala do přeložené Felicie a hurá do Němec. Počasí dobrý, lezení dobrý, ale ... . První den při RP se mi při nabírání lana na cvaknutí 2.expresky vycvakla ta první. Náhoda, říkám si. Dratěná karabina Mamut jenom cvakla a lano bylo venku. Podotýkám, že expreska byla cvaklá správně. No nic. Další dny lezení. Pohoda. Pátý den lezení na Weißensteinu, paráda. Jdu cestu Panische Zeiten a situace se opakuje. Jiná expreska, ale taky drátěná mam
Piz Bernina (4049 m.n.m.) je nejvýchodnější čtyřtisícovkou v Alpách. Po vytrvalém celoletním sněžení se hora ukázala jako velmi náročnou, bez možnosti kloudného jištění. Všechno bylo pod sněhem. I tak je dosažená výška 4010 m.n.m. (40 výškových metrů pod vrcholem)pro nás úspěchem. Ludánkova panorámata čarokrás. krajiny byla neopakovatelná.
PS: Viděli jsme i docela malér, dva totálně vyčerpané japonce kličkující nad stometrovými séraky ve 23.00 hodin v noci. Ale dopadlo to.
Opravdu, kde bychom byli, nemít Pupek. Je mi jasný, že s velkym břichem se leze opravdu blbě, jenže já myslim ten v Srbárně, ten je fakt jedinečnej. Ale pozor! Neslaňujte z velkýho nerezovýho borháku se žlutou tkaničkou od boty na kraji police, je totiž prdlej!!! Jinak je to tam fajn a to ikdyž yrovna prší ( nesmí ale moc ) se dají léyt dobrý cesty. Luky dal Fotogenickou PP a Jana skoro Knedliky TR ( ale nebyla ve formě, bylo jí blbě a bylo to trochu mokrý ). Pak eště oba vylezli dvě šestk
Věra Kotasová skončila pátá v Chamonix v závodech v boulderingu. Na obtížnost nejlepe lezl Marek Havlik skončil 27.
Ženy: 1. Stefanie Bodet (Fra) naše Lenka Trnková 28.
Muži: 1. Bernardino Lagni (Ita), 2. Alexandr Chabot (Fra), 3. Petrenko + Yuji Hirayama
Tak jsem byl v čera u Zacha a potkal jsem tam po dlouhé době Bídu. Ten ale vyprávěl věci. Jezdí teďka s Batoletem skoro každý výkend na písky. Říkal, že v hospodě v Ostrově již není taková sranda jako z jara, ale na skalách mu to jde pořád. Padaly jména jako Savoj a Liftboj a Tvrdolín a Prdolín, už se mi ty jména pletou. No prostě samý prásky. Holt pískaři, to jsou trdolíni.
"Na Dachstein se dá vyběhnout i v trenkách " - to jsem slyšel leckde u pívka a tak jsem tam vyrazil. Je pravda, že tam vede lanovka těsně pod vrchol a zbývajících cca 200 výškových metrů tam drhnou turisti hlava nehlava s cigárem a svačkou v ruce. Já šel z Hallstadttu 500 m.n. pak lanovkou do 1600m.n. a potom na Simonyhyte (2200 m.n.m. - prima bejvák). To už je pod kopečkem - vršek cca 2900 m.n.m. Nakonec se ale nemusí s ostatním davem, ale je tam nová železná cesta.Mimochodem z jih
Ve čtvrtek jsem byl s Lukyho ségrou na Kozele a oprašovali jsme projekty v severních stěnách: budoucí ještě neosazená cesta Jura ( po nádherných dvoudírkách - mírněpřevislá ) za 8-, velice převislá hrana Pajda po madlech za 7- na Zapomenutou obě přelezeny TR a velmi těžký projekt jistě alespoň za 9 ( bývalý tajný projekt Staré party-výborně osazený borháky, dnes otevřen pro lezeckou veřejnost )
Nový project na Kuhfels byl otevřen. Jmenuje se Die liste is das leben 10-/10 je vpravo od cesty Gorila biskits naopak vlevo je cesta Riskiers Baby 9+/10- (dříve 9+).
Po ulomení chytu byla přelezena cesta Adlerroute v sektoru Megalumania nyní má klasifikaci
tězká 10-/10.
Zřejmě ztěžkne i Nikita dříve za 10-, nebot byly zacementovány díry dřive uměle vysekané. Zatím čeká na přelezení.
O vikendu jsem byl s Rendou jako průvodce na Grossglockneru. Až na hlavní vrchol vylezlo 10 klientů. Bylo skoro zimní počasí, půl metru nového sněhu. Šlapat stopu byla docela dřina. Už jsme si vyhlídli cestu pro soukromou návštěvu, tak doufám, že se nám v zimně podaří vylézt Stüdlgrad. I přestože svítilo slunko jen zřídka máme pěkně spálené gezichty.
Spanelka Josune Bereciartu (28) prvni zena, ktera vylezla 11 (8c+) .
Cestu vylezla 28. cervna a je z dilny jejiho muze Ricarda Otegi a je to propojeni dvou cest "Honky Tonk" (8c) a "Magic Eye" (8b+) vznikla tak velmi dlouha vytrvalostni cesta. Cestu trenovala 2 a 1/2 mesice.
Tak jsme si vyjeli do Jury. Partička nadšenců z Liberce naskákala do přeložené Felicie a hurá do Němec. Počasí dobrý, lezení dobrý, ale ... . První den při RP se mi při nabírání lana na cvaknutí 2.expresky vycvakla ta první. Náhoda, říkám si. Dratěná karabina Mamut jenom cvakla a lano bylo venku. Podotýkám, že expreska byla cvaklá správně. No nic. Další dny lezení. Pohoda. Pátý den lezení na Weißensteinu, paráda. Jdu cestu Panische Zeiten a situace se opakuje. Jiná expreska, ale taky drátěná mamutka. Byla to čtvrtá expreska v řadě. Zem by to nebyla. Expreska se vypnula při stejné situaci, nabírání lana na cvakání dalšího jištění. Dobrý, nic se nestalo. Zřejmě je potřeba si dávat pozor, zda se expreska nějak špatně neotáčí při tahání lana, ale to taky vždy nejde. Zkušenost je zkušenost. Poslední den prší a tak si na Hartensteinu cvakáme lano do cesty končící převisem, je celý den suchá. Při jednom z přelezů spolulezec cvaká poslední karabinu a dává si odsedávák do posledního nejtu. Jeho tradiční "Zruš" a já šahám po karabině s osmou. V tom rána jako prase a on je o čtyři metry níže a karabina s odsedávákem se houpe v nejtu. Prasknoul odsedávák, popruh 3 cm široký. Stáří odsedáváku odhadujeme na 4 roky. Několik dní před tím jsme v něm seděl na Roter Fels ve 40 metrech. Je to šeredné štěstí na konci vydařeného lezeckého pobytu a tak balíme a jedeme si ožrat hubu do Stříbra. Poučení ať si každý vezme sám. My si ho už vzali.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace