To, že lezení těžkých spár po vlastním je těžké, asi každý ví, ale jaké to může být maso, když se k tomu přidá drsné norské počasí, tak to můžete vidět ve videu.
Lezecká dvojka, která si říká The Wideboyz, Tom Randall a Pete Whittaker, se vypravila do Norska na jednu z nejtěžších spár, která kdy byla volně a po vlastním, přelezena.
Jak dopadli, se můžete přesvědčit v zajímavém videu.
Cestu poprvé vylezl vynikající "allround" lezec Belgičan Nico Favresse a nazval ji The Recovery Drink. Jedná se o soustavu trhlin v mohutné a dosti převislé stěně nazvané Profile Wall, která se nachází na jihozápadě Norska ve fjordu Jøssingfjord.
Nico, který cestu vylezl na jaře v roce 2013, nedal cestě zatím žádný obtížnostní stupeň, ale prý se jedná o nejtěžší spáru po vlastním, kterou kdy stylem RP přelezl. A její klasa se bude pohybovat někde kolem 10+.
Asi jsem stoural, ale vzdycky jsem si myslel, ze tradicni jisteni nebo take po vlastnim znamena, ze si zakladam a nasledne vyndavam, ze tam jako je ta cistota - skala je panenska a ja ji panenskou (mysleno beze stop sveho lezeni) opoustim ...
Vlastne moc nevidim rozdil mezi nyty a temihle solidnimi permanentnimi cokoliv to je ve spare. Tak nejak predpokladam, ze to tam visi cely rok pro zkouseni.
Asi nejsem dost tradicni.
Dotaz - kdyz to vylezu jak si to mam zapsat? PP trad?
No tak to predpokladas blbe!
Cely rok to tam rozhodne nevisi, v Jossingfjordu sem byl a na tyhle stene visi velky prd...
V takhle tezkych cestach to odhakujes, osadis friendama a vklinencema a teprv az nacvicis kroky tak to zase vyndas a zacnes ostrejma pokusama a po ceste si to zakladas...coz v tyhle obtiznosti a v tomhle pocasi za dva dny zvladne opravdu malokdo...
Nejdriv si po vlastnim neco tezkyho vylez a pak tu mudrcuj.
Cau M.
PS: sorry za ten ton ale timhle sis o to vylozene koledoval!
Michale, uplne nerozumim Tvemu tonu ... dela to na mne dojem agresivity. JirkaS (nize) odpovedel jak to je - strucne, jasne, proste k veci.
Normalne jsem se zeptal, na nic jsem si nabehnout nechtel ... treba si to chci zapsat (co ty vis ... treba vtipkuju, treba ne ...)
Tak nic, asi nejlepsi bude dat odkazovany zdroj primo od NF - za pozornost stoji posledni veta ...
"It took me another two weeks to finally complete it. It was an amazing feeling!" Favresse placed most of his gear on lead during his ascent, but he says he left a few pieces in place on the crack's easier sections to make it less difficult to clean after each attempt. "So a slightly purer ascent could still be done," he reports.
Trochu dovysvětlení, předchozí komentář, popisuje správně, jak to u těžkých trad přelezů, většinou chodí. Jedná se o tzv. head pointing.
Nacvičení pro volný přelez, zjištění kam dát gear, třeba i speciální udělátka či jejich kombinace, pak to vyndat a přelézt bez pádu od spodu.
V případě, že by si to tam nechal, tak se jedná o jiný styl asi je to pink point.
Koledoval jsi si tou vetou: Asi nejsem dost tradicni.
Pro me je tradicni lezeni pojem, a pro to nemam rad kdyz nekdo pise podobny komentare jako ty...pokud tak nelezes tak se slusne zeptej...ten tvuj komentar byl ladeny tak...'to je jako sportovka'.
Kdyby si se nezaujete zeptal jak to je, dockal by ses normalni odpovedi.
K headpointingu: Pokud jsem viděl dobře, tak oba pánové lezli s jištěním umístěným předem, ale na ostrém konci. To není klasický headpointing. Headpointing je prostě nacvičení cesty na top rope. Když je dost nacvičenom pustá se do toho lezec na ostrém konci odspoda. Ten pojem vznikl někdy koncem 80. let v Británii. Vzpomínám si, že to bylo kvůli jedné cestě v Snowdonii.
K tradičnímu lezení: Podle mě to pojem (alespoň v češtině) není. Je to spíš špatný překlad anglického trad/traditional climbing. To je pojem, který se vyvinul jako opozice pojmu sport climbing. U trad climbing se dává důraz na minimální vliv na přírodu a umísťování jištění při výstupu. Na druhou stranu není podle mě vyloučeno, že je některé jištění umístěno předem. Asi těžko někdo řekne, že nose je sport climb, protože jsou v něm nýty.
K "pre-placed gear": Otázka předem daného jištění není dosud definitivně ujasněná. Mám za to, že vývoj je směrem k minimalizaci jištění daného předem. Steve Mcclure na Rhapsody použil jištění dané předem a najsou se další takové přelezy, které jsou vždy poté předmětem kritiky. Otázka jestli je to trad, nebo není, je těžká. Za mě je to ošulený trad, ale ne sport climb. ALE popravdě, zajímá nás to proto, abychom se mohli trumfovat s ostatníma nebo proto, že chceme mít z lezení dobrej pocit?
Můj názor: pokud jištění dobře drží a je umístěné předem, není to striktně vzato po svém jištění a viděl bych to prostě na PP.
Pokud jištění drží špatně, je to o něco lepší styl.
Ale stejně, zakládání mi ubere hodně síly (alespoň na mé výkonnostní hranici), proto je to z mého pohledu nejhodnotnější styl.
Taky jsem se nad tím dost zamýšlel, zejména když jsem popolézal v kolébce headpointingu ;).
Myslím, že krása lezení po vlastním, spočívá v tom, že zrovna v oblastech jako jsou nekonečný žulový stěny norských fjordů je to prostě perfekní styl, vybereš si vhodný směr a lezeš os.
U těžkých cest, kde se používá pre-placed gear mi ten smysl uniká.
Jen k headpointing; někde sem četl vysvětlení headpointingu s jeho různými variantami skoro na půl formátu A4, to už samo o sobě smrdí. OS, RP i PP je prostě vysvětlení jednou větou.
Celkově headpointing, který začali dělat v UK, mi dle videí z poslední doby připadá dost divný. Do zblbnutí to nacvičují TR, potom si tam nechají minimálně předinstalované vklíněnce, friendy, načárkují .. To je opravdu PP a ještě bez snahy aspoň o OS. I tady nová generace už vůbec netuší, proč se všem skalám, mimo písek, říkalo CVIČNÉ. Všechno se totiž bralo jako výcvik do hor. Nikomu nechci říkat, že skalkaření je o ničem, ale lezení je právě o tom ostrým konci lana a stylu, ne? To ty lidi mají v hlavě asi bordel, když už do toho jdou s tím, že to vlastně nepůjde. Nemohu nevzpomenout na ty kluky, jak se jim přetrhlo to lano na Kobyle. Ty už tam taky rovnou lezli se šáhlem, takže rovnou přesvědčeni, že na to nemaj. Srandovní bylo, že potom jeden z nich psal o tom, že to vlastně lezli sice s předcvaknutým lanem, ale čistě.
Z skalkařiny a psíkařiny se místo tréninku a budování morálu stává atletika pro bojácné.
Souhlas. Už dávno tvrdím, že pro sportovní lezení stačí snadný přístup ke slaňáku. Všici se baví, jaké jsou krásné pohyby a 95 procent času stejně stráví nacvičováním s horním lanem.
Takže by se při jednoduchém rybaření ušetřily prostředky za presa a bylo by na další vyvoněné oranžové kalhoty, nebo svítivě zelené tričko
Add HP přelez. Mě přišlo, že tento pojem se formoval v UK, k vylezení stěnek kde trad ukazatel/obtížnost se blíži k E9. Tedy po cestě nejde nic založit, a pád zahrnuje jistý kontakt se zemí. Proto to nacvičují na TR aby minimalizovali riziko průseru, následně přelezou s předem připravený třeba jedním stopperem. Takhle jsem vždy chápal head pointing, tedy celý proces přelezu bez fixního jištění. Tak jak asi vznikal, jak se chápe dnes může věst k několika stránkovém dokumentu. Myslím si, že takové ty tradiční styly v UK byly hezky probrány ve filmu On Sight.
Pro me je to pojem ne jazykovy ale svym obsahen a tim pristupem k lezeni.
Samozrejme neni nejlepsi styl cestu nacvicit, ale je to o tom, ze v tu chvili kdy jsi s cestou hotovej a vsechno nakonci vyberes ten kdo prijde po tobe tu skalu (samozrejme v uvozovkach) najde takovou jako ten prvovystupce.
Nebavim se o stylu, ani o tom jestli na prvnich 8 metrech z deseti nechas neco zalozenyho (btw. u sportovek se to taky dela a to dokonce s predcvakanim aby se predeslo padu na zem)...ale jde mi o to, ze pokud nekdo mluvi o tom ze to je jako PP, tak by taky mohl nekdo prijit s tim skvelym napadem, kdyz to tedy je vice mene jenom PP tak tam narvem nejty!
Jde o to jak k tomu pristoupis!
Samozrejme v Norsku se leze hodne tim stylem ze si neco vyberes a lezes odspodu, ale to jde pouze do nejake obtiznosti, a pokud nekdo leze malo sportovek a chce se zlepsovat a posouvat svoje hranice a chce lezt cesty na hranici maxima po svym tak se bez predveseni neobejde, protoze projektovani by pak trvalo hodne dlouho.
Hodnota tradicne prelezeny cesty je vyssi diky tomu ze v ni zakladas, ale i diky tomu ze to je po vlastnim, a ano kdyz mas nekde tutovyho coka tak si do nej skocis bez problemu nekolikrat. Jestli mas ale pocit pocit, ze v nejaky 10+ spare najdes mraky tutovej jisteni tak to se pletes...vetsinou to co dobre drzi jsou maly jebky, kterou driv nebo pozdeji utrhnes, kdyby tam bylo vsude misto na friendy a velky coky co udrzej nakladak, nebylo by to za 10+.
PS: jak jsem psal vys, jed se do Jossingfjordu podivat a pak mi sdel tvuj nazor!
Realita videa je trochu jina. Pominu-li sekvence z auta, chatky a dlouhe komentare o blbym pocasi, tak vidim tohle:
vcelku vysoka hustota preplaced jisteni v porovnani s postavou lezce je videt 1:34-55, 3:19-23, 3:30-50, 4:15-26.
2:08-20 - za pomucku ve spare lezec hakuje a cvaka.
Na videu nevidim jedinej pad pri kterym by se jisteni nejak masivne ze spary vytrhavala nebo by ten pad byl nejak extremne dlouhej. NF video kratkou sekvenci v tomhle smyslu ma. NF video taky ukazuje preplaced jisteni.
Je jedno jestli jsem tam byl nebo ne, na videu vidim co jsem po casech vypsal.
Jasne je to urcite tezky, o tom zadna, je pro mne ale stale otazkou zda je tohle ten cistej tradicni styl. Uprimne, kdyz vidim hustotu a preciznost s jakou to maj umisteny, znam obtiznost (10+) tak si proste nejak nedovedu predstavit s veskerym respektem k jejich vykonnosti, ze si to tam v ostrym pokusu takhle pekne a v takovyhle hustote do vycisteny spary naskladaj. Jestli jo, tak absolutni respekt - strilet to tam budou muset jako z kulometu vybavenym laserovym zamerovacem aby to bylo presne anebo proste nejistit jak to maj preplaced. Vzpominam si na video jednoho Svycara v USA, kterej mel takovy specialni umisteni na sedaku aby v presne sekvenci umistene pomucky ze sedaku jen strhaval - vcelku frajer.
Shrnuto:
1. na videu vidim PP hodne tezky a previsly cesty sparou v nahusto naskaladanych a vcelku tutovych "preplaced" jistenich.
2. rozdil proti situaci kdyby tam byly fixni jisteni je ten, ze nastrojeni te linie pro nacvik trva dele nebo se plne delalo ze slaneni.
Lehka (treba) provokace nebo (treba) namet k zamysleni na zaver:
Pred casem se nejen tady diskutovala opacna situace - Chasin the Trane ve Frankenjure po vlastnim Heiko Quietsch - 2011 - rika se tomu "greenpoint". http://www.planetmountain.com /english/News/shownews1. lasso?l=2&keyid= 38758 (odstran mezery)
najdi deset rozdilu? je tohle norsky snazeni taky greenpoint? je "greenpoint" blbost?
Ale prd, to celkem zjednodušuješ. Alespoň k bodu 2 - rozdíl je že když to vyndaj (jestli to teda maj v plánu) a oprší mágo, tak skoro nepůjde poznat že tam někdo lezl, kudy to bral a tak. Mě to teda přijde oproti jasně (a řekněme navěky) vynejtovaný linii docela rozdíl (jako jo, jestli je to spára, tak je linie jasná tak jako tak).
Ne že by mi nebylo jasný, že teď už jen rétoricky pičuješ.
Ten Švýcar bude pravděpodobně Didier Berthod a spára cobra crack ve Sqomish- možný kandidát na nejtěžší trad cestu na světě. Udělal jsem si podobný zařízení ze suchýho zipu, ale velice rychle jsem zjistil, že moje trad výstupy v obtížnosti do 6+ jaksi nestojí na milisekundách :-)
Oni s tím taky kluci trochu narazili v USA; v jejich videu (myslím, že se jmenuje wideboyz II, bylo ke free shlédnutí online a dokonce link tady na lezci), kdy se připravují a pak zdolávají nějakuo spáru ve státech - po super asi roční přípravě, nácvicích a zdolání právě s friendy a preskami se několik lidí vyjádřilo o tom, že to není čisté. Tak to vylezli znova, tentokrát opravdu čistě a RP; a cesta to byla pekelná!
www.youtube.com/watch?v=KiTdw0a8paI
Jak si byl ma zacatku debaty ostrej, tak si trochu slevil? Me tak trochu prijde, ze jsem, ale skutecne jenom trochu dostal za pravdu, ale muzu se mylit ...
Registrace
Metodika
lezec.cz
To, že lezení těžkých spár po vlastním je těžké, asi každý ví, ale jaké to může být maso, když se k tomu přidá drsné norské počasí, tak to můžete vidět ve videu.
GPS a mapové aplikace