LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Pod skálou každej rád poradí.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

PRÁCE PRO LEZCE
Fasádní Servis
 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Křest knihy Perly východu
Vyšla kniha Laviny v Česku
Update sprievodca Jelenec

Závody
Vánoční závody Praha Ruzyně (24.12)
Novoroční Open (11.01)
Novoroční pohárek (25.01)

Žebříček
Cesty:
44.Bartoš 10088
45.Nyč 10087
46.Hyžný 10078
Bouldry:
44.Fišer 8703
45.Hapala 8678
46. 8653
Hory:
7.Sejbal 6629
8. 6150
9.Švihálek 6070

Výsledky
Kontinentální pohár a MČR v ledolezení (07.12)
EP v ledolezení Žilina (23.11)
Secret Spot Bouldering 2024 (19.10)

Deníčky
5679 lezců
1146730 cest
Nové přelezy:
Holokaust 8A
Elektrické 7C+
Mr. Freeze 8A
Centipede 7c
Mr. Freeze 8A
Rocinante 7c
Kopa Kaban 8b
Okrimono 9+
Skyline 9
Inner Smil 9-

Stěny
Boulder Bar - Praha 7
Lezecká stěna Kbely - Praha 9 – Kbely
SAUNA - Plzeň

Prodejny
Rock Point OC Olympia - Brno
Lezec-shop.cz - Štěchovice
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Skitouring, skialpinismus a freeride I.

Definice disciplín, vybavení

1. Skitouring, skialpinismus a freeride
  Skialpinismus a zejména jeho méně náročná forma „Skitouring“ zažívá v dnešní době stále větší oblíbenost. Vzhledem k historickým aspektům aktivit člověka v horském prostředí můžeme hovořit o určitém druhu renesance.

Klid a majestátnost neposkvrněných zimních hor přinášejí opak přeplněným sjezdovkám a lyžařským střediskům.
  Každý metr sjezdu je zasloužený náročným výstupem, který u obtížnějších túr zahrnuje i lezecké problémy a potřebu využití horolezecké techniky. Skialpinistické podniky jsou podle některých horolezců – skialpinistů královskou disciplínou alpinismu.
  Pro lenošnější lyžaře, kterým jde především o sjezd ve volném terénu, hovoříme o tzv. „freeride“, kdy na začátek sjezdu se dopraví lanovkou nebo vrtulníkem a odpadá tak náročný výstup.

1.1 Historie
  Skialpinismus jako pojem zahrnuje podle T. Hiebelera veškeré horolezecké aktivity v horách, při nichž se využívají lyže. Náročnost podniků i jejich charakteru je rozdílná jak dnes, tak už v samotné historii tohoto sportovního odvětví. Proto nám tato definice již zcela nevyhovuje, ale o tom později.
  Zpočátku bylo lyží užíváno především pro náročné přechody, jako byl například Nansenův přechod Grónska roku 1888. V následujících letech se lyže dostávají do Alp a jsou slyžovány některé méně náročné alpské vrcholy (Sonnblick 3.068 m,1896), zakládají se první kluby a rozšiřuje členská základna. Už v roce 1904 je H. Myliem a třemi horskými vůdci slyžován Mont Blanc. Lyže se postupně dostávají i mimo Evropu. 1916 lyžují Angličané do kráteru Kilimandžára, ve třicátých letech H. Ertl lyžuje už i v Himálaji. (Dieška, 1988).
  V roce 1933 se objevuje první snaha porovnat výkonnost skialpinistů a vzniká závod s doposud nejdelší tradicí „Trofeo Mezzalama“, který se s menšími či většími přestávkami a změnami pravidel koná dodnes.
  Po druhé světové válce došlo k jasnému rozčlenění na soutěžní skialpinismus a tradiční skialpinismus. V tradičním skialpinismu se začíná dosahovat hranice skiextrému. Jako první definoval skiextrém K. Jeschk jako sjezd, který má délku minimálně 250 m a sklon přes 40º . Dnešní definice skiextrému označuje svah přesahující sklonem 45º a délkou 250 m.


Centrální žleb Vysoké, Vysoké Tatry, Slovensko


  Mezi vysokohorským lyžováním (skitouringem) a skiextrémem je rozhraní náročných sjezdů ve sklonech od 30º do 45º, které mohou podle lokality a charakteru spadat do obou kategorií. Poznávací období těchto „přechodových“ sklonů vyvrcholilo sjezdy z Aiuguile de Argentiere přes ledovec Millieu (1939), nebo sjezd Auiguille de Triolet Z stěnou (1941).
  Do skutečného skiextrému vstupují alpinisté až po druhé světové válce. Za počátek historie se pokládá sjezd severních svahů Mt. Blancu. L.Terray a B. Dunavay projeli rozrušenou severní stěnou na ledovec Bosson v roce 1953. Už o sedm let dříve však dokázali L. Lachenal a M. Renoir sjezd jižní stěnu Col des Droites a na 400 m dlouhém úseku lyžovali ve sklonu 40º.
  V průběhu šedesátých let bylo sjíždění strmých alpských kuloárů v plném proudu. Asi nejvýraznější osobností byl S. Saudan. Jako první lyžoval ve svazích přes 50º a ukázal směr, kterým ho následovali další. V sedmdesátých letech to byl zejména H. Holzer, který si připsal takové prvosjezdy jako Ostruha Brenvy v masivu Mt. Blanc, nebo Alpispitze S-stěnou. Mezi další výrazné osobnosti patřili zejména T. Valeruz, P. Vallencant, nebo později J.M.Boivin.


Jižní srázy Mt. Blanc, v pravé části ostruha Brenvy


  V průběhu osmdesátých let došlo k posunutí hranice skiextrému přes 45º, obtížné lyžování v úzkých kuloárech je prokládáno slaněním, nebo náročnými skoky. Postupně se dosáhlo sklonů až k 65º, což je zhruba hranice soudržnosti sněhu umožňujícího lyžování. Zcela pochopitelná byla snaha lyžovat i z nejvyšších vrcholů země. Jako první byla sjeta v roce 1979 Annapurna I (8.091 m) Y. Morinem. V určité rovině pak můžeme pokládat za úplný vrchol tradičního skialpinismu sjezd D. Karničara z vrcholu Everestu 8.850 m až do základního tábora v roce 2000. Ve výškovém skialpinismu se dnes vyžaduje, aby byl celý sjezd pokud možno uskutečněn vždy v jednom dni.


Mt. Everest od západu


  S rozvojem Snowbordu došlo k průniku tohoto „žehlícího prkna“ i do tradičního skialpinismu a extrémních sjezdů. Prvními propagátory byli zejména B. Gouvy a J.M.Boivin. Snowboardisté používají pro výstup sněžnice, nebo dnes nová prkna umožňující rozdělení na dvě lyžiny, které se pro výstup používají jako klasická skialpinistická lyže.


Severní stěna Les Droites, kuloar Lagarde v levé části, sjezd na snowboardu A.Bouder 1995, na lyžích E.Ballot 1997


  Z hlediska porovnání výkonů však máme poněkud menší problém. Je větším výkonem třítýdenní přechod horského masivu, kdy sklon svahů nepřesáhne 30º? Horolezecký výstup náročnou stěnou a poté sjezd z vrcholu jinou, nebo stejnou cestou? Výstup lehkou cestou, nebo využití vrtulníku či lanovky a poté sjezd extrémně strmým svahem plným náročných skoků? Výstup nad 8.000 m a sjezd z vrcholu?
  Ze snahy o porovnání výkonnosti vzešly skialpinistické závody. Odloučením závodního skialpinismu od tradičního dnes mají některé skialpinistické závody spíše podobu běhu do vrchu na lyžích a upravené vybavení by neumožnilo sjezd tradičním, náročným terénem, nebo horolezecký výstup.
  Každopádně však můžeme označit skialpinismus a skitouring za sportovní disciplínu mnoha tváří a přinášející zábavu a obohacení mnoha rozdílným lidem.

1.2 Definice disciplín
  Už z několika odstavců věnovaných historii nám vyplývá, že sportovní výkony spojené s výstupem a lyžováním v horách mají odlišnou úroveň. Základně v rámci lyžařských aktivit spojených s vysokohorskou turistikou, nebo horolezectvím hovoříme o třech disciplínách.
  Skitouring – nejméně náročná a nejrozšířenější forma lyžařských aktivit ve volném horském terénu. Jedná se přechody neledovcových pohoří. Jedno, či vícedenní túry, při nichž pro výstup i sjezd není nezbytné užití doplňujícího horolezeckého vybavení.


Skitouring můžeme označit jako náročnější lyžařskou turistiku


  Skialpinismus – aktivita s různou mírou náročnosti jak ve výstupu, tak i sjezdu. Charakter zátěže je dán terénem, nadmořskou výškou i vlastní náročností výstupu či sjezdu. Obecně je možné považovat za skialpinistickou túru, pokud je pro výstup, nebo sjezd nezbytné použití doplňujícího horolezeckého vybavení. Jako vysokohorský skialpinismus označujeme aktivity v pohořích pokrytých ledovci. Ve východních Alpách můžeme překročit nadmořskou výšku 3000 m, v západních Alpách až 4000 m. U ledovcového terénu je mnohem otevřenější a více fascinující prostor, oproti neledovcovým horám je ale výrazný nárůst rizika v podobě trhlin a ledovcových zlomů, pro jejichž překonání je nezbytné zvolit správný technický a taktický postup.


A - Gervasutiho kuloar z Mt. Blanc du Tacul, 600 m 50/55º, na lyžích S. Saudan 1968, B – Kuloar Jager 600 m do 60º, na lyžích J.Bessat 1977, na snowboardu E.Bellin, P.Besse,Ch. Cretin a B. Gouvy 1990


  Samostatnou kapitolou jsou pak náročné lezecké túry, které lze za ideálních podmínek sjet na lyžích (skiextrém), stejně jako i lyžování ve výškách přes 6.000 m (výškový skialpinismus). Jedná se o krajně rizikové aktivity, kdy ne vždy je sjezd možný a zpravidla nikdy neposkytuje ideální prožitek z vlastního lyžařského pohybu, ale spíše z řešení náročného problému.
  Freeride – velmi populární především pro odstranění fyzicky náročného výstupu. Lyžování se realizuje v oblastech zajištěných sítí lanovek a sjezd je veden volným terénem v jejich okolí. Nejpopulárnější oblasti v Alpách nalezneme například v La Grave, Chamonix, nebo Arlbergu. Nezbytné je zmínit i tzv. heliskiing, který je populární zejména v Kanadě a USA. Na začátek sjezdu dopraví lyžaře vrtulník.


Freeride v oblasti St. Anton patří k nejlepším v Evropě, sjezd z Valugy do Zürs


  Oproti skitouringu a skialpinismu má freeride jedno výrazné negativum. Sjezd zahajujeme z vrcholu bez předchozího výstupu terénem plánovaného sjezdu. Snížená fyzická náročnost je nahrazena velmi vysokou orientační náročností a výrazně obtížnějším posuzováním lavinového nebezpečí.

1.3 Vybavení

  Vybavení pro skialpinismus rozlišujeme do tří kategorií. Materiál základní, bezpečnostní a doplňující. Veškeré vybavení musí splňovat evropské normy, to znamená, že na výrobku vždy nalezneme odpovídající číslo normy a označení CE. Pokud splňuje i náročnější normy stanovené mezinárodní horolezeckou asociací UIAA je výrobek označen známkou UIAA. Stéle bychom měli mít na paměti a je jedno jestli při týdenním přechodu, extrémním sjezdu, nebo nenáročné jednodenní túře, že není špatné počasí nebo podmínky, ale pouze špatně  připravení lidé. K těm podmínkám je pak nezbytné doplnit, že dobře připravený člověk dokáže špatné podmínky posoudit, vyhodnotit a nebezpečí odpovídajícím způsobem optimalizovat.

1.3.1 Základní vybavení
Lyže
  Skialpinistická lyže má spoustu možných podob a její podoba je dána především požadavky uživatele a terénu, v němž se budeme pohybovat. U závodních lyží bude kladen důraz především na váhu, neboť rozhodující je usnadnění stoupání a o rychlosti rozhoduje každý gram zátěže. Taková lyže však velmi obtížně povede bezpečný sjezd v krustě, nebo na tvrdém podkladu.
  Obecně jsou vlastnosti lyže dány délkou, šířkou a rádiusem vykrojení. Delší lyže lépe vede stopu, je stabilnější v oblouku, ale náročnější je její ovládaní v úzkých žlabech a kuloárech. Krátká lyže umožňuje rychlé změny směru, potřebuje menší prostor, při sportovní otevřené jízdě ale dokáže být pěkně neposedná. Pro skitouring a skialp se jeví jako nejvhodnější lyže +/- 5 cm tělesné výšky.
  Šířka lyže ovlivňuje především chování lyže na různém podkladu. Pro tvrdé podklady, led, nebo zmrzlý firn je lepší lyže užší, schopná rychlého „přehranění“. Do prašanu, nebo krusty je nejvhodnější lyže široká, schopná „plavat“ po povrchu.
  Vykrojení, neboli rádius lyže je určující pro poloměr oblouku při postavení lyže na hranu. Dnes jsou již téměř všechny lyže carvingové, tzn. s výrazným krojením a poloměrem oblouku až pod deset metrů. Taková lyže však dokáže na prolamující se krustě řádně potrápit i velmi schopného lyžaře. Jako optimální se jeví lyže s poloměrem kolem 18 m a šířce pod vázáním cca 65 – 70 mm.
  Další vlastnosti jsou dány různou tvrdostí celé lyže, jejích částí a torzní tvrdostí, která je rozhodující zejména podle váhy a schopností lyžaře.


Typická univerzální skialpová lyže, rádius 17 - 20 m


  Z hlediska péče o lyže je nezbytná pravidelná údržba. Skluznice by měla být rovná, bez děr a rýh, pečlivě navoskovaná a vykartáčovaná, aby přebytečný vosk nepoškozoval lepidlo na pásech. Nabroušené hrany jsou zvláště u náročných sjezdů naprostou nezbytností pro bezpečné vedení sjezdu. Než provádět kutilské opravy doma, je vhodnější přenechat péči odbornému servisu.

Možné výběry lyží po internetu, typy, váhy, porovnání, ceny, je potřeba volit typ Tour:
www.skitrab.cz
www.kuplyze.cz

Vázání
  Oproti sjezdovému vázání máme několik odlišných požadavků. Vázání musí umožňovat režim chůze, mít pokud možno co nejmenší hmotnost a současně dostatečnou torzní tuhost jak při výstupu, tak i sjezdu. U polohy pro chůzi by vázání mělo umožňovat nastavení podpěry paty pro výstup strmějším terénem. Oceníme také možnost ovládání vázaní pomocí hole.
  Podle odlišného terénu a požadavků lyžaře budeme volit odlišné typy. Na přechody a závody budou třeba nejlehčí možné typy jako například Dynafit TLT, pro náročné lyžaře schopné vynést nějaký gram navíc pak například Fritschi Freeride.
  Důležitou součástí vázání jsou pak brzdičky. Řemínky jsou nebezpečné zejména z hlediska stržení lavinou. Poslední důležitou součástí jsou tzv. „harscheisny“, neboli stoupací železa pro tvrdý podklad. Vzájemnou funkčnost celého systému, tedy správného nastavení vázání, upevnění a funkčnost brzdiček, možnost umístení harscheisen bychom měli vyzkoušet a upravit doma a nikoli až v průběhu túry.


Fritschi Freeride patří k nejodolnějším a nejvíce sjezdovým skialpovým vázáním



TLT Dynafit je nejlehčím skialpovým vázáním a je oblíbené zejména u závodních skialpinistů


Stoupací pásy
  Stoupací pásy byly původně vyráběny z tulení kůže, jejíž struktura umožňovala skluz vpřed a zabraňovala proklouznutí vzad. Dnes jsou pásy vyráběny z mohérových, nebo syntetických vláken. Poměr mohéru a syntetiky určuje poměr skluzu a stoupavosti.
  Z hlediska upínání se dříve používalo řemínků, dnes je celý pás pokryt permanentně lepící vrstvou a pro uchycení se používá kotvících systémů na špičce a patce. Správná funkce je zajištěna pravidelnou výměnou lepicí vrstvy (cca jednou za sezonu), impragnací pásu a zejména kontrolou funkčnosti vypnutí a nastavení upínací špičky a patky pásu.
  Pás by měl pokrývat co největší plochy lyže, po stranách by měl mít k hranám volnou plochu cca 2-5 mm. Pro carvingové lyže je proto vhodné užívat pásů přímo upravených na konkrétní typ lyže.


Stoupací pás osazený háčkem na patku, gumovým napínákem na špičku a lepicí vrstvou v ploše



Pásy natahujeme od patky, zahákneme koncovku a nalepíme prvních cca 30 cm, patku opřeme o botu a napneme zbývající část pásu, kterou zajistíme na špičce gumovou koncovkou, po celé délce pás uhladíme a nalepíme na skluznici, dáváme pozor, aby nedošlo ke kontaktu lepicí vrstvy a sněhu.


Teleskopické hole
  Pro oporu při výstupu používáme hole. Podle sklonu svahu, pro výstup i sjezd potřebujeme měnit jejich délku, nebo je případně sbalit do batohu. To vše jsou důvody, proč používáme nejčastěji trojdílné teleskopické hole. Podle tvrdosti podkladu máme odlišnou velikost talířku, pro plnou oporu na zledovatělém povrchu nebo kamenech je důležitý ostrý a tvrdý hrot.
  Poutka holí by měla být pohodlně a rychle nastavitelná, důležitá je tuhost a váha holí.


Skitouringová - skialpinistická hůl je dvoj, nebo trojdílná, vhodná je možnost uchopení v celém prostoru nejvyššího dílu, velkou pozornost také věnujeme talířkům, které jsou větší a tedy se tolik neboří do hlubokého sněhu


1.3.2 Bezpečnostní vybavení
  Bezpečností vybavení je nezbytné nosit stále se sebou, a přitom vždy věříme, že nedojde na jeho použití. Řešení krizových situací, jako je lavina, nebo zranění některého z členů skupiny je bez vybaveni obtížné, nebo téměř nemožné.
 

LVS – lavinový lokátor, sonda a lopata
  LVS je nezbytný pro řešení lavinové nehody, rychlou lokalizaci postiženého. Kvalitní sonda a lopata umožní rychlé upřesnění polohy postiženého a jeho následné vyproštění. Více k LVS, sondě a lopatě v kapitole o lavinách. Kvalitní a certifikované vybavení je v tomto případě zcela neoddiskutovatelné!


Lavinové vyhledávače - zleva Ortovox F1, M2, Arwa, Tracker BCA, Baryvox, Ortovox X1, Stubai DSPo


  O dalších možnostech jako jsou lavinový ABS, Avalung system nebo Avalanche ball naleznete více v článcích o lavinách. Tyto pomůcky jsou tím v ČR poměrně nedostupné a finančně náročné. Žádná z těchto pomůcek nenahrazuje LVS, jsou pouze vhodným doplňkem!

Metodické materiály k lavinám V. Kořízka, lavinového preventisty HS Krkonoše
http://www.lezec.cz/clanky.php?key=3621


metodické materiály horolezecké školy ClimbOn

http://www.climbingschool.cz/metodika.htm


Jeden z porovnávacích článků LVS naleznete zde:

http://lavinove.info/index.php/Nov%C3%A1_generace_p%C3%ADp%C3%A1k%C5%AF


Lékárna
  Je nezbytným balíčkem první pomoci. Pro použití je velmi vhodné umístění lékárny ve svrchní kapse batohu, tak aby byla vždy po ruce. Vždy by měla obsahovat několik základních obvazů, pevnou lepící pásku, elastický obvaz, trojcípý šátek, resuscitační roušku, gumové rukavice, izofólii a další drobnosti umožňující rychlé a praktické poskytnutí první pomoci. Není až tolik důležité jestli máte v lékarně malou ambulanci, ale spíše jaké máte znalosti a jak umíte s lékárnou, přesněji jejím obsahem naložit.

Bivakovací vak
  Vak složí jako ochrana proti nepříznivým vlivům počasí při nouzovém přenocování. Z hlediska řešení krizové situace zranění člena skupiny poslouží k izolaci postiženého od okolního prostředí a pomůže zlepšit jeho tepelný komfort. Lze jej také použít na nouzová nosítka, zajištění na skluzu z lyží a mnoho dalších použití.

  O čelovce, mobilním telefonu a jiných drobnostech, přesněji nezbytnostech, které by nám nikdy neměly na túře chybět, asi není třeba hovořit

1.3.3 Doplňující vybavení
  Pod pojem doplňující vybavení zahrnujeme pomůcky pro orientaci, veškeré oblečení, batoh a horolezecký materiál nezbytný k bezpečnému zajištění výstupu. Dále pak do této skupiny zahrnujeme vybavení, které může posloužit pro opravu poškozené nebo jako náhrada ztracené části výstroje.

Pomůcky pro orientaci
  Základem pro dobrou orientaci v terénu je kvalitní mapa. Obecně se dá považovat za ideální mapa měřítka 1:25.000, která je dostatečně podrobná, ale současně zahrnuji i poměrně rozsáhlé území.
  Za nejdůležitější pomůcku hned po mapě považujeme v horském terénu výškoměr. Kombinací údajů výškoměru a mapy jsme schopni poměrně přesně určovat svou pozici. Jako nejideálnější se jeví výškoměr integrovaný do hodinek.
  Pro zorientování mapy potřebujeme kompas, nebo lépe buzolu podle níž se dá lépe držet azimut směru postupu. Některé hodinky jsou vybaveny elektronickým kompasem, jeho spolehlivost je ale bohužel někdy nízká.
  Velmi dobrou pomůckou je pak GPS, pomocí níž jsme schopni přesně určit svou polohu, můžeme si připravit celou trasu, zadat ji do GPS a ta nás pak navádí od jednoho kontrolního bodu k druhému. Tyto kontrolní body je také možné ukládat do paměti GPS při výstupu v terénu a v případě zhoršení počasí máme jistotu bezpečného návratu. Kvalitní GPS přístroj v sobě zahrnuje i funkci digitální mapy, barometrického výškoměru a elektronického kompasu. Prostě zcela ideální věc, jenom by vám neměly dojít baterie...
  I z tohoto důvodu proto lépe papírovou mapu a buzolu vždy se sebou a hlavně s ní umět zacházet.

Oblečení
  Pro skialpinistickou túru je velmi vhodná možnost vrstvení oděvů, jejich snadná změna bez vyzutí z lyži, zejména u kalhot. Oblečení by mělo mít dostatečnou schopnost odolávat vlhkosti, izolovat proti chladu a současně dosahovat co největší prodyšnosti. Jako nejvhodnější se jeví stretchové a softschelové materiály, doplněné do horní vrstvy dvouvrstvým, nebo Packlite laminátem.


Větší část aktivního pohybu na túře tvoří výstup, oblečení by tedy mělo být prodyšné a lehké, současně zabraňovat ztrátám tepla větrem a odolávat vlhkosti. Trochu náročné požadavky...


Batoh
  Batoh by měl být především pohodlný, s možností snadného uchycení lyží, cepínu a lopaty. Mělo by se nám do něj vlézt veškeré vybavení a současně by měl být co nejkompaktnější, aby se na něm příliš nezachycoval sníh. Velikost bude samozřejmě odlišná pro závod, jednodenní túru, nebo vícedenní přechod se spaním ve stanu.
  Při pohybu by měl být batoh pevně fixovaný na zádech a neměl by vykazovat oproti tělu žádné pohyby.
  Pokud si budeme chtít lyžování užít, neměla by velikost batohu překročit 40 l a váha 10 – 12 kg.


Na batoh je ve strmých částech výstupu nezbytné uchytit lyže, současně ale nesmí mít zbytečné kapsy a mřížky, do nichž by se chytal sníh.


Horolezecký materiál
  Z horolezeckého materiálu potřebujeme vybavení odpovídající náročnosti horolezeckého výstupu obsaženého ve výstupové trase. Pokud se jedná o túru na ledovci, vždy bychom měli mít vybavení umožňující zabezpečení proti pádu do trhliny a následné vytažení člena skupiny, i pokud je v bezvědomí.
  Za základní sadu vybavení považujeme plné, nebo poloviční lano 30 – 60 m, sedací úvaz, helmu, 5 x karabina s pojistkou, 4 x normální D karabina, 2 x 120 cm šitá smyčka, 2 x 1.5 m, 1 x 3 m a 1 x 5 m 6 mm silný prusik, ledovcový šroub 19 cm.
  Pro výstup v lezeckých partiích se nám pak podle náročnosti trasy hodí jeden, nebo dva cepíny, mačky, případně další jistící materiál do skalního terénu. Pokud je výstup lezeckého charakteru, je vhodné používat dvojité lano.

Rezervní sada
  Při pohybu na skialpových lyžích občas dochází k poškození, nebo ztrátě části vybavení. Alespoň základní a nejčastější „poruchy“ by náš postup neměly ovlivnit. Je velmi dobré se sebou nosit nářadí pro seřízení vázání (šroubovák, kleště, nůž), náhradní pásy, náhradní talířek hole, sjezdový lyžařský vosk a poté ještě univerzální pevnou pásku. Nejideálnější je tzv. „Ducktape“, která je pevná a téměř vždy dokonale lepí.

1.4 Závěr
  Přeji vám šťastnou ruku při výběru úrovně, jaké se budete chtít tomuto sportu věnovat. Zda pouze jako příjemný doplněk strávení zimních dnů na lehkých skitouringových vycházkách, nebo se pustíte do odvážných alpinistických sjezdů v Alpách.
  Doufám, že těchto několik odstavců vám ukázalo určitý pohled na toto specifické sportovní odvětví a pomohlo v zorientování, co a jak je k němu potřeba.
  V příštím díle bude na řadě plánování túry, technika vlastního pohybu i taktika výstupu či sjezdu.


Třeba nám i letos napadne takto krásný prašan



Radek Lienerth

autor provozuje horoškolu ClimbOn

zoban   [úpravy] 08:01 21.12.2006Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 penkný08:29:04 21.12.2006
Woe, to je diplomka! Ale líbilo. Snad mam akorát pocit, že lyžina se píše s měkkym I po L.
Papoušodpovědět 
 Re: penkný21:51:54 21.12.2006
Jo pise.
PavelBodpovědět 

 super08:56:52 21.12.2006
ale nepises tam o botach... to by me zrovna celkem zajimalo
maťaodpovědět 

 lyže na freeride08:58:43 21.12.2006
Radku, jaké bys poradil lyže na skialpinistický freeride? Měl jsem Hagan nějaké freeridové speciály, ale s nimi velké zklamání, prošlápl jsem je v relativně nenáročném terénu. Vrátili mi sice prachy, ale to znamená, že jsem bez lyží. Osobně teď zastávám názor, že pokud pořádnější sjezdy na skialpech, tak zřejmě ne skialpový lyže, ale klidně freeride speciály s tím, že tu hmotnost člověk musí po cestě nahoru skousnout, kvůli dobrému sjezdu..
janekodpovědět 
 Re: lyže na freeride09:39:25 21.12.2006
Já bych šel do 135-160 mm špička pod patou tak 115-120mm a konec lyže tak 140-150 mm - kdo je jednou vyzkoušel ten ví, že v hlubokém sněhu je to totální euforie. :-)
Jose prasečí hlavaodpovědět 
 Re: lyže na freeride10:00:27 21.12.2006
Co to byl přesně za typ. teď jsem si koupil Hagan freeride tour alpine. Stály sice jenom 2000,- Kč, ale nerad bych byl v zimě bez lyží. Říkal jsem si na co valit prachy do drahých lyží, když je stejně za rok zničím (šutry, věčný problém).
Belialodpovědět 
 Re: lyže na freeride20:59:33 21.12.2006
mam K2 - Summit (obdoba toho co ma na obr., ale radius 15m) a maximalni spokojenost. Predtim jsem zrusil Hagan Freeride (uz nikdy tuhle znacku). Merim 170cm, lyze maji 167, jezdim s tim v Tatrach i v Beskydech. Jsou tvrdsi nez ty Hagany (ty byly skvele tocive), ale na vylozene zmrzly svah nejsou.
Pokud bys chtel prasanovky, tak K2 ma skvele Shuksany. Jsou tezsi nez ty Summity, ale pod patou jsou min. o 10-15 mm sirsi. Ted jsem videl u Hudyho ve FM, ze K2 sly s cenou dolu.
petrodpovědět 
 Re: lyže na freeride09:40:10 22.12.2006
Pokud chces lyze na freeride-skialp, tak vubec necti ten prisprevek Jose praseci hlavy! Ja doporucuju maximalne 130-100-120. To je posledni varianta se kterou se jeste da trochu chodit. Sirsi lyze uz jsou totalni opruz na vystup. Na vic v Evrope nejsou sirsi lyze ani potreba. Je tu proste hrozne malo snehu. Ja sam mam Atomic Teledeaddy 129-99-120, vazko Naxo. Kamosi maji Pocket Rocket a Nordica Beast. Delka by mela byt tak jako vyska postavy nebo + 5 cm. Pokud chces i chodit, tak se nevyplati mit je moc dlouhe, protoze je to potom oproz pri spitzkehrovani. Doporucuju mohairove pasy, nylon se da jeste snest na normalnich lyzych, ale na placonich je to opruz. Sice se na nich chodi hlavne jen do kopce, ale i tak ten rozdil je citit (vlastni chybna zkusenost).
Milanoodpovědět 
  Re: lyže na freeride14:23:32 22.12.2006
Takze kdyz mam 194 cm mam si koupit dvoumetrovy lyze? Poradite nejakej bazar v Praze nebo strednich cechach, kde se daji lyze nakoupit fakt vyhodne? Diky..
tulikodpovědět 

 model???:)09:51:26 21.12.2006
..prosim Vas kto je ten klucina ktory este aj pri natahovani pasov nosi prilbu?
..ale robi to pekne didakticky...
ceni sa ze to nebol reklamny clanok:)
offodpovědět 
 Re: model???:)10:15:20 21.12.2006
Už tě vidím jak si pořád sundáváš přilbu když nasazuješ pásy...
Leošákodpovědět 
  Re: model???:)10:43:56 21.12.2006
jen pockej Milousi :-) ja sem cekal kdo se s kamardu ozve, kdyz sem si ze Zobana ve vedlejsim clanku delal prcu :-) Ja vedel ze mi to vratis:-) Ten klucina sem ja :-) a prilbu si sundavam :-), ale napred nekam sjedu pak si nalepim pasy nachystam se na vyslap:-) a pak se teprve svliknu a sundam helmu :-).
Tom Vidlakodpovědět 
   Re: model???:)10:13:50 22.12.2006
Jo. Myslím, že jsi úplně normální. Taky si pokaždé když nasazuju pásy nesundávám přilbu :o) A považuju se za normálního.
Belialodpovědět 
    Re: model???:)10:24:50 22.12.2006
..ale sak ja vim,/robia to tak uplne vsteci... to len ze povidlak je "stary pes" a dnes ma narodky,tak vsteko naj....!:)
offovicodpovědět 
     Re: model???:)17:46:41 24.12.2006
Hej dik za prani:-) ale to ze jsi me vzbudil v 6.15 rano telefonem abys me popral to ti nezapomenu parchante:-):-)
Tom Vidlakodpovědět 
 Re: model???:)12:00:46 23.12.2006
Kdo určí správně místo, kde si tento model nasazuje pásy, má u mě 0,5 l. Zelené. :-) Cena se předává na Dachsteinu. A protože vím, že ji nikdo z vás nepije, budu se s ní poprat sám. :-D Ale Klarinet mi s tím rádá pomůže. :o)
Jiřinaodpovědět 
  Re: model???:)19:42:58 23.12.2006
Mohu soutezit i ja ? Mohu to urcit s presnosti GPS 5 m :-)
Radek
zobanodpovědět 
   Re: model???:)13:06:04 24.12.2006
Samozřejmě soutěžit Radku můžeš. Tobě ten litr zelené věnuji i tak. Zelená totiž bystří smysly a zvedá sportovní výkony až někam k hranicím lidských možností. Takže se potom nestává, že opakovaně končíš na závodech na čtvrtém místě. :-) Myslím, že toto je dosti názorný příklad. :o)
Jiřinaodpovědět 
    Re: model???:)14:08:30 24.12.2006
Je to na ceste k Frantiskove myslivne u odbocky na Peak Sasa, tedy cca 300 m pred mostkem, GPS u sebe ted nemam ale flasu zelene u tebe ANO.
Radek
zobanodpovědět 
     Re: model???:)17:48:38 24.12.2006
Tak uz se nemuzu dockat az uvidim pana Zobana skoro abstinenta pit pul litru zelene:-)
Tom Vidlakodpovědět 

 Pěkně napsáno10:19:44 21.12.2006
Na té fotce č.6 je krásně vidět Superculoar, ale dal bych tam třeba ještě severní stěnu Ortleru ta je pěkně výživná a má 65 stupňů tuty fruti, nejvíce je sjeté prý 75 stupňů někde v Andách tam drží sníh, ale to bych chtěl vidět :-))
Jose prasečí hlavaodpovědět 
 Re: Pěkně napsáno10:48:41 21.12.2006
Konečně někdo tady hodil pěkný info článek o skialpu. U těch délek lyží jsem spíš pro ještě více kratší, usnadní to hlavně začátečníkům otočky na prudším svahu a lepší ovládání lyží mezi smrky. Trochu širší ve středu 68-75 mm vůbec nejsou na škodu. No,hlavně aby přes Vánoce napadlo !!, od včerejška se všude aspoň pro útěchu uměle zasněžuje.
Tomasodpovědět 

 Hezkýý11:50:30 21.12.2006
Pěkný článek,fakt se to povedlo.Jelikož píšu diplomku na téma Historie a vývoj českého skialpinismu lecos jsem se dočetl poprvé.Pěkný
Filipodpovědět 

 re13:59:29 21.12.2006
dobry prehlad
ppodpovědět 

 oprava14:50:47 21.12.2006
Jižní srázy Mt. Blanc, v pravé části ostruha Brenvy

je to vychodna stena
odpovědět 

 brzdy vs. remienky20:25:21 21.12.2006
Takze ako je to teda lepsie?Brzdy,alebo remienky?Odporucali mi:prasan-remienky,ostatne brzdy...dik.
m.odpovědět 
 Re: brzdy vs. remienky23:00:43 21.12.2006
Ale tam je to napsané poměrně jasně.Když je terén lavínozní jsou lepší brzdy(lyže uvázané řemínky působí v lavině jako kotva). Řemínky jsou dobré snad jedině při pádu do trhliny,protože nepříjdeš o lyže. Prima článek.
Palo Č.odpovědět 
 Re: brzdy vs. remienky23:07:38 21.12.2006
Jsem jednoznačně pro řemínky. Brzdy ne. Když stratíš pod sněhem lyži, tak jsi v namydlený s časem a můžeš se pomalu připravovat na mrazivý bivak. V prudkým kuloaru bez lyže je rovněž nebezpečné sestupovat, kvůli velkému zatížení na malou plochu se může spustit lavina na ostatní. Pro brzdy už snad mluví jen pohodlnost a lepší pohyblivost samovyprošťování při zasypání v lavině.
Tomas Tisovskýodpovědět 
  Re: brzdy vs. remienky09:17:38 22.12.2006
Když jdeš do nějaké vraždy (prudký kuloár),tak jsi dotahni vázání.Přestava,že v takovým terénu padnu a nic se mě nestane a budu si znova nasazovat lyži na řemínku je iluzorní.To pak není prudký terén.Tam se padat nesmí,nebo jen jednou...V prašanu když spadneš a lyže ti nevypne,tak se nic nestane.Prašan má malý odpor a není to nebezpečné.Hledání lyže v prašanu je o nervy a ne vždy ji musíš najít.
milanodpovědět 
   Re: brzdy vs. remienky13:24:11 22.12.2006
v prasanu si mozna nezlomis nohu,ale zmrvis meniskus jen to hvizdne - prudka zatacka k vyhnuti se do te doby nevideneho plotu pod snehem - ztrata rychlosti s propadnutim jedne (vnejsi) lyze pro prudke zatizeni, nasledne jeste vetsi propadnuti patky se zariznutim se zpet a pomaly rotacni pad do boku a vzad, vazani o dva a pul stupne vic nez mam normalne - vysledek - natrzeny vnitrni meniskus, poskozene bocni vazy,... jsou to dva roky a jeste to obcas boli
odpovědět 
    Re: brzdy vs. remienky22:20:04 22.12.2006
Hmm,je fakt,že toto mě naštěstí nepotkalo.Pořád si držím svůj názor,že v prašanu je lepší mít dotažené vázání.Ještě se mě nestalo při pádu v prašanu,že mě vypnula lyže.Při pádu dopředu,prostě uděláš kotoul.Je fakt,že nejezdím v terénech s ostnatými dráty.
milanodpovědět 
     Re: brzdy vs. remienky23:17:56 22.12.2006
Ta rarita tereny s ostnatými dráty = omotané pletivo kolem nízkých stromečků, které je všude v řádně udržovaném polesí a chrání před okusováním zvěře. Pod sněhem je nepoznáš,lyže projede okem ...pád....a majstri sveta s utaženým vázáním končí sezonu na lesní louce zásahem horské.
Lyžařodpovědět 
  Re: brzdy vs. remienky15:46:38 23.12.2006
Kamarad s sebou ve slusne rychlosti v prasanu seknul - proste zapichnul lyze po spicce a pokracoval po ustech dopredu. Vazani na obou patkach vyplo, ale sichraky mu nohy podrzely. Vysledek: pretrhane vazy v jednom koleni. Toliko k sichrakum.
Radek J.odpovědět 
 Re: brzdy vs. remienky09:00:06 22.12.2006
Jednou jsem dostal dobrý tip. Místo řemínku - kobercovou pásku 5m dlouhou a nacpat ji do kalhot. Lyže tě nepotluče a v lavině máš příp. lav. šňůru...
Brzda je dobrá na sjezdovku, ale když sebou sekneš v prašanu, je dobré s sebou mít lopatu :-)
Pepanodpovědět 
  Re: brzdy vs. remienky23:36:17 22.12.2006
pepane ja taky dostal jednou tip. Koupil jsem brzdy.Tak jsem takhle dělal srandičky na sjezdovce, lyže vypla, žádný brzdění se nekonalo.Brzdička se neuvolnila zledovaným sněhem natlačeným pod botou. Od té doby jsem už lyži nespatřil
Lyžařodpovědět 
 Re: brzdy vs. remienky09:37:04 22.12.2006
Vetsinou preferuji reminky... ale nekdy jsou brzdy lepsi :-) jake jsou vyhody a nevyhody obou zpusobu - subjektivni nazor tady:
http://palic.ho-vsetin.com/ skialp/sichraky-nebo-brzdy-na-skialpech
palicodpovědět 
  Re: brzdy vs. remienky14:09:17 22.12.2006
Na tvých stránkách mi to nechce vzít komentář, tak ti to napíšu sem:

Paliči, lyže v pořádné lavině připevněné k tělu jsou v každém případě dost blbá věc

- Funkce jako kotva - tím není myšleno, že by tě udržely na místě, ale to, že lyže jsou husté, malé, a mají velkou plochu. Díky tomu se v lavinovém proudění "třídí" dospod a stahují tě značnou silou dolů, pod povrch. Dost přeživších taky popisuje snahu plavat - zda to pomáhá není jasné, ale zkus si skočit do pořádně divoké vody s lyžema na nohou.

- Pokud vázání vypnou, o lyže se můžeš pomlátit.

- Pokud máš vázání nastavená tak, že nevypnou, tím hůř.

Podstatné je to první, kdo zůstane na povrchu, ve velké většině přežije, kdo zůstane pod povrchem většinou umře.

Nalepit na lyže RECCO je nápad zcestný. 1. pro hledání potřebuješ těžký a drahý detektor, který nemáš, takže je to k ničemu 2. pokud by někdo takto vlastní lyže vylepšil, ocení tu úpravu hlavně v případě, kdy bude zasypaný lavinou a záchranáři s RECCO detektorem nejprve najdou a vykopou jeho lyže. (naštěstí záchranáři s RECCO v době, kdy byl ještě naživu, jsou nepravděpodobní)
jkodpovědět 
   Re: brzdy vs. remienky16:24:23 22.12.2006
Proc to nechce vzit komentar? Co se tam zobrazuje?

Ad Recco - to tam bylo mineno ironicky, protoze Recco je u skialpu k nicemu...

Ad lavina - kde je hranice mezi "poradnou" a normalni lavinou pri skialpu? U opravdu poradne laviny je nadeje na preziti minimalni at uz je clovek bez lyzi ci s nimi. U skialpu jsou ale vetsinou laviny male, kdyz si je dotycny utrhne sam, nebo lavinu utrhne nejaky "dobrak" tesne nad nim.

Pomlaceni - lyze te muzou pomlatit, i kdyz jsou pouze s brzdami. Se sichraky je ovsem pravdepodobnost vetsi.

Ano, mam vazani nastavene tak, aby pokud mozno nevypinalo.

Recco - viz vyse, na skialp nesmysl, v lyzarskych strediscich smysl ma.
palicodpovědět 
    Re: brzdy vs. remienky17:31:21 22.12.2006
Po odeslání se mi zobrazalo upozornění na neplatný mail (žádný jsem nevyplnil) & příspěvek se zahodil. (Místo že by se mi vrátil editační formulář s možností vymyslet si nějaký neplatný mail, který kontrolou projde)

Recco - ok :) Ale o tomhle prosímtě radši nežertuj - o RECCO vycházejí běžně takové kraviny, že bych se nedivil, kdyby sis časem někde mohl radu přilepit odrazky na lyže přečíst jako vážně míněnené použití.

"Pořádná lavina" - řekněme každá, kde hrozí úplné zasypání. Abych se teda vyjadřoval přesnějc: teze je taková, že 1. lyže spojené s člověkem zvyšují pravděpodobnost úplného zasypaní 2. zvyšují pravděpodobnost závažného zranění.

Veličina "zůstat na povrchu" je ten nejdůležitejší faktor určující šance na další přežití. (osoby na povrchu laviny ... 3% mrtvých; hlavou ve sněhu, ale kouká něco na povrchu 16% mrtvých; nic nekouká - víc než polovina mrtvých)

Takže jestli ti lyže se sychrákama "o trochu" zmenší šanci zůstat na povrchu, tak to znamená velmi přímé zvýšení šance umřít. V lavině každé velikosti.

Úvahy typu "pořádnou lavinu stejně nelze přežít" neberu, statisticky u lavin většina lidí zůstane na povrchu. Lidi přežijou překvapivě šílené věci a příkladů i od nás je plno. Např. známá lavina v Parichvostu leden 2004, přežili tuším 3/5. Nebo letos ta lavina se kterou se projela iva filová.

jkodpovědět 
     Re: brzdy vs. remienky21:24:11 22.12.2006
Tech par slov k Reccu jsem upravil, muze to tak byt?

Ad preziti u poradnych lavin - je mozne uvest radu vseobecne znamych prikladu, kdy to ti dotycni nerozchodili, protoze byli na kasi. Stejne tak u mensich deskovych lavin. Stejne tak laviny, kdy lyze byly na povrchu a postizeny pul metru zasypan. O tech co to nahodou prezili velkou lavinu se mluvi mnohem casteji nez o tech, co to neprezili...

Opravdu poradnou lavinu nejde prezit (to beru urcite) - pokud je nekdo pod pet a vice metru vysokou vrstvou snehu, teda ledo-betonu (za kolik hodin se k nemu nekdo prokope?), nebo pokud nekoho lavina smete do ledovcove trhliny a tu nad nim zasype a utemuje, tak pravdepodobnost preziti je lim->0. Viz treba od zacatku 90. let Chan Tengri, Pik Lenina, Huascaran, Shisha Pangma... Jsou-li znamy pripady preziti, velice rad svuj nazor zmenim.
palicodpovědět 
      Re: brzdy vs. remienky13:05:42 23.12.2006
Ad klasifikace lavin - jo, už lituju, že jsem slovo "pořádná" použil. Malá, velká, pořádná, opravdu pořádná... Amíci mají na laviny dokonce číslenou stupnici, nikdy jsem nemyslel že je to k něčemu zvlášť dobré, teď začínám rozumět :-)

Ad přežití velkých lavin - jistěže, s velikostí laviny rostoucí k nekonečnu, šance na přežití limitně klesá k nule. Prakticky nulová je už u konečně velkých lavin, typu Huascaran 1976... Takže když si zvolíš dost vysokou hranici "opravdu pořádné" laviny, žádný příklad, kdy by někdo přežil, se nenajde. Takže abych se vyjádřil přesnějc: je šance přežít i lavinu #5, což je nejvyšší stupeň americké stupnice = lavina s drahou přes 3000m, dopadovým tlakem přes 1000 kPa, hmotností přes 100000t, schopná zničit rozsáhlé plochy lesa nebo zástavby. Samozřejmě né potom, co je člověk zasypán pět metrů - "mechanismem přežití" takové laviny může být například odhození tlakovou vlnou pryč z lavinové dráhy.

Tahle debata ovšem k problému sychráků neříká vůbec nic.

Takže zpět k sychrákům
- fakt 1. většina účastníků _skialpinistických_ + horolezeckých + ... lavin konční na povrchu (asi tak 3/4), zbytek úplně zasypaných (alespoň ve Švýcarsku)
- fakt 2. - kdo u těchto lavin zůstane na povrchu nebo těsně u povrchu, vyhrál, kdo komplet zasypaný, nejspíš bude mrtvý, viz uvedená čísla
- hypotéza 3. - lyže přivázané k nohám negativně ovlivňují šanci zůstat na povrchu, výše popsaným efektem

Pokud vím, neexistuje statistika dokládající hypotézu 3., naotož nějaká kvantifikace. Ale existuje dost zážitků lidí, kteří lavinu přežili s lyžema přivázanýma k nohám, a popisují, jak je lyže stahovaly pod povrch.

Myslím, že s touto informací si každý může udělat závěry sám.

Každopádně je krapet zavádějcící je co píšeš na blogu - "mohou být nebezpečné, když na Vás někdo shodí lavinu, ta Vás zavalí a vypne lyže". I pokud sem tě nepřesvědčil,tak bych navrhoval formulaci: "dost lidí si myslí, že v případě, že vy nebo někdo z vaší skupiny utrhne lavinu, a vy se v ní ocitnete, lyže přivázané k nohám vás budou stahovat pod povrch."

jkodpovědět 
   Re: brzdy vs. remienky16:44:25 22.12.2006
ehm, tak komentare tam u me funguji, akorat se musi zadat email...
palicodpovědět 
    Re: brzdy vs. remienky17:26:09 22.12.2006
"Jediné dvě povinné položky formuláře jsou Jméno a zpráva"
taky ehmodpovědět 
  Re: brzdy vs. remienky15:02:40 22.12.2006
tak to preferujes moooc blbje, alebo mas radsej svoje lyze ako svoj zivot
lendlodpovědět 
   Re: brzdy vs. remienky18:19:57 22.12.2006
Nevím jak u jiných,ale u nového vázání 07 Dynafitu je na řemínkách pojistný o" kroužek, který už povolí při síle menší laviny, takže je to asi jedno.
lyžařodpovědět 
  Re: brzdy vs. remienky22:27:07 22.12.2006
Vzhledem k faktu,že jsem kdysi jako jediný ze třech osob přežil prakticky bez následků lavinu z těžkého sněhu,velmi dobře si pamatuji jaké síly působily na moje tělo.Nechci zveličovat.Mít lyže na nohách,tak sem určitě nepíšu.
milanodpovědět 
 Re: brzdy vs. remienky10:30:54 23.12.2006
V Alpách je to už dávno vyřešené - vždy brzdičky. Snad ještě na rozsáhlých ledovcích má smysl poutat lyže řemínky, aby nespadly do trhliny.
Kuba Turekodpovědět 

 Zoban Vivat22:23:53 21.12.2006
Parádně zpracovaný, Zobane díky, takovej článek tu dlouho chyběl.
Honzaodpovědět 
 Re: Zoban Vivat17:24:39 22.12.2006
"Klid a majestátnost neposkvrněných zimních hor..."

Zobane, Tys me rozesmal! :) Asi si Te budu muset koupit na nejaky vylet, abych to taky zazila, za 10 let skialpu po vsech koutech Alp bylo te neposkvrnenosti dost malo ... Pravda, jako na sjezdovce to jeste neni, ale misty tomu moc nechybi, zejmena v Rakousku.

Ale jinak pekne obrazky.

Prasanu zdar, uz aby tu byl!

Lenka K.
Lenka K.odpovědět 
  Re: Zoban Vivat20:21:01 22.12.2006
Zas tak divoky to neni, jednou jsem sice potkal na svahu 40 lyzaru, ale to byl extrem (a byl vikend). Pokud potkam 2-5 lidi, tak to nepovazuju za duvod to otocit, ale je jasny ze nejhodnotnejsi je jit bez dalsich lidi a uz vyslapany stopy (a na to se da taky kapnout).
FAHodpovědět 
   Re: Zoban Vivat10:27:47 23.12.2006
Taky bych řekl.
Kuba Turekodpovědět 
    Re: Zoban Vivat13:31:57 24.12.2006
Zajeď si do Beskyd nebo Javorníků a prošlápni si stopu po hřebenech na běžkách a moc lidí taky nepotkáš.
odpovědět 

 Kde je ten snih?22:19:31 27.12.2006
Hlavne at uz sype!
Petersodpovědět 

 Telemark19:46:06 03.01.2007
hele a nezapomnel si nahodou na telemarky? aspon teda v popisvazani sem nic takovyho nenasel jako ze sou aji vazani co maji patu volnou aji po dobu sjezdu
Kejmoskaodpovědět 
 Re: Telemark17:46:14 10.02.2007
Máš uplnou pravdu. Na tento styl se stále zápomíná.
 Indiánodpovědět 

 Foto dne:
Chorreras
Cabeçó D’Or
 Databáze cest:
Všechny cesty (180221)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Rutina Všedního Dne 5 Svah Pod Aplitovými Skalami
Dva Chyty 3 Svah Pod Aplitovými Skalami
Vnitřní Komín 3 Malý A Velký Štolpich
5B 5B Val Masino
Vyhoštění II Malý A Velký Štolpich
Nově komentované:
Souhvězdí Marmota 7C Hradby U Kozla
There Is No Rich Man In ... 6b+ Leonidio
There Is No Rich Man In ... 6b+ Leonidio
Houpačka 8 Skály U Kutné Hory A Malešova
El Sarcofago De Nuremberg 8a Chulilla

 Nově v diskusi:
Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami | Re: nohavice s výstužami |

 Nové komentáře:
neni to kret..... | Re: **** | Re: **** | Re: **** | Re: **** | Re: **** | Re: ucta | Re: Vácman | Re: Vácman | ucta |

 Kde to vře:
Ondrova hvězda (75)
Mára Holeček: porovnejte si můj pohled a prohlášení SHS JAMES (72)
Stanovisko SHS JAMES k neštěstí pod Langtang Lirung (37)
Video: Adam Ondra a Jakob Schubert zkouší DNA 9c od Seba Bouina (31)
Zkusíme to znova (30)
Salzburskou cestou na Watzmann, (21)
Berounské Vánoční OPEN 2024 (6)
EpicTV: Videomedailon o Pepovi Šindelovi (6)
Kontinentální pohár v ledolezení na obtížnost v Brně (5)

 Nově v inzerci:
Prodám skialp boty | Přilba PETZL SIROCCO | Wánachten na lyžích | Scarpa ALIEN RS | STANOVÉ KOLÍKY - SET 8+1 | RAB DOWNPOUR ECO-membránová bunda pánská | Praha Big-Wall | Ve dvou se to lépe leze | Rád poznám parťačku, která už ví, co chce | Pinguin Gelanots XP |

 Anketa:
Jaké technologie nebo aplikace používáte při lezení a jak vám pomáhají?
 GPS a mapové aplikace 
 802 
 Lezecké aplikace pro sledování výkonu 
 722 
 Sociální sítě pro sdílení a inspiraci 
 606 
 Vzdělávací aplikace pro techniky a trénink 
 641 
 Aplikace pro evidenci a sdílení výstupů 
 541 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.