Dne 2. 3. 2009 jsem byl coby předseda místně příslušné Oblastní vrcholové komise vyzván KÚ MSK odborem životního prostředí k podání vysvětlení a také k účasti na místním šetření ve věci "provozování drytoolingu v PP Váňův kámen poblíž Štramberka a následné medializaci této činnosti v předmětném zvláště chráněném území“.

Z předběžného šetření, které jsme v OVK provedli vyplynulo, že na přelomu ledna a února 2009 se Libor Uher spolu s Radimem Slívou v rámci přípravy na expedici Everest-Cho Oyu vydali potrénovat na Váňův kámen se zimní horolezeckou výzbrojí (cepíny a mačky) která je primárně určená k lezení v ledu a sněhu. Je-li však použita při lezení skalních úseků bez ledu a sněhu bavíme se o "drytoolingu" (pro většinu horolezců jistě nic nového). Z hlediska ochrany přírody se jedná o činnost, při které může dojít k poškrábáni skalního povrchu a případně může také dojít k výraznějšímu zásahu do skalního povrchu, který by mohly orgány ochrany přírody kvalifikovat také jako poškození předmětu ochrany přírody.



Český horolezecký svaz si je proto plně vědom možných úskalí, jež jsou spojená s touto lezeckou disciplínou a případnými dopady na možnost provozování horolezecké činnosti v chráněných územích. Proto preventivně tuto činnost pro své členy plošně na celém území ČR zakázal [Pravidla lezení ve skalních oblastech ČR, Článek 2 Ochrana přírody, Lezcům je zakázáno: b) "používat při lezení po skále zimní horolezeckou výzbroj (stoupací ledovcová železa, cepíny, zimní kladiva apod.). Výjimku může udělit OVK (např. pro bývalé lomy a nepřírodní terény).] viz.: 003078.pdf další důvod, proč byla tato činnost plošně zapovězena, byla obava, že v případě masivního provozování této disciplíny třebas i mimo chráněná území v lezeckých cestách, které se běžně lezou volně, by tyto cesty mohly být touto činností znehodnoceny a následné volné lezení by v nich již nemuselo být možné. Z tohoto důvodu bylo schváleno výše uvedené znění Pravidel lezení ve skalních oblastech ČR. (Pozor, nezaměňovat s lezením ledopádů.)

Naše OVK na území své působnosti doposud nevyčlenila žádný sektor, kde by udělila výjimku pro možnost provozování drytoolingu a to zejména proto, že doposud nenašla vhodnou  lezeckou oblast, kde by bylo možné předem vyloučit případnou kolizi s ochrannou přírody při provozování této disciplíny!

Z informací, které máme v tuto chvíli k dispozici, sice zatím není zřejmé, zda výše uvedení lezci svým počínáním způsobil nějakou změnu skalního povrchu (Toto se dozvíme z místního šetření KÚ MSK odboru životního prostředí), avšak zodpovědně můžeme prohlásit, že svým počínáním mohli vzbudit dojem, že drytooling lze bez ostychu provozovat kdekoli, kde je horolezecká činnost povolena, což rozhodně nelze!

Zvlášť neblahé dopady na možnost provozování horolezecké činnosti v této lokalitě měla jejich počáteční medializace drytoolingu v této Přírodní památce. Proto velice kladně oceňujeme, že po té co jsme Liborovi s Radimem vysvětlili možné dopady jejich počínání, byli schopni veřejně uznat svou chybu a omluvit se za ni. Věříme, že tuto skutečnost vezmou příslušné orgány Ochrany přírody v potaz při svém vyhodnocování celé události.

Za OVK S.M.