Martin Stráník skončil dnes 15. v semifinále Mistrovství Evropy v boulderingu v Mnichově, které se zde konalo v rámci závodu Světového poháru.
Z výsledků Evropanů v ranním semifinále Světového poháru a výsledků dodatečného semifinále pro zbytek dvacítky evropských závodníků včetně našeho Martina Stráníka se určilo pořadí Mistrovství Evropy. Mistrem Evropy se stal Němec Jan Hojer, 2. byl jeho krajan Alexander Megos, 3, Slovinec Anze Peharc. V ženách vyhrála Srbka Staša Gejo, 2. byla Slovinka Janja Garnbret a 3. Švýcarka Petra Klingler. Pro Srbsko je toto první medaile ia rovnou zlatá na ME vůbec.
Martinovi se podařilo dát dnes v dodatečném semifinále jeden top na 6 pokusů a 3 zóny na 13 pokusů z celkem 4 boulder problémů (1t6 3b13).
Jsem rád, že jsem postavení o pár příček vylepšil. V jedničce mně dlouho trvalo, než jsem doletěl skok, pak ještě těžký průtlak a nic pro mě. Dvojka skok do ruky a pak silový lezení, můj jediný Top semifinále a radost. Trojka kolmáč, zastavuje mě zvednutí nohy hned na začátku. Čtyřka silovina po mrzkých struktůrách, dolézám pod Top, ale není už síla na dotažení do Topu. Celkově spíš spokojenost, všichni jsou strašně našlapaní a je stále těžší s nimi držet krok, rozhodují maličkosti a je třeba být dobrej ve všem a k tomu přidat ještě něco navíc, napsal nám Martin k dnešnímu výkonu.
Martin Stráník - semifinále Mistrovství Evropy (foto Kateřina Stráník)
Martin Stráník - semifinále Mistrovství Evropy (foto Kateřina Stráník)
Martin Stráník - semifinále Mistrovství Evropy (foto Kateřina Stráník)
Martin Stráník postoupil dnes do semifinále Mistrovství Evropy v boulderingu v Mnichově, které se zde koná v rámci závodu Světového poháru. Na svěťáku ale skončil v kvalifikaci na celkovém 33. místě. Na ME to současně byla 19. příčka jako poslední postupová pozice.
"Držím poslední postupovou pozici na ME. Lezlo se celkem dobře, ale né úplně správně jsem přečetl dva bouldry, a to mě pravděpodobně stálo postup na svěťáku, člověk se na každým svěťáku dovídá, kolik slabin má," napsal nám Martin ze závodu.
Martin Stráník - kvalifikace (foto Kateřina Stráník)
Martin Stráník - kvalifikace (foto Kateřina Stráník)
V mužích startoval ještě Štěpán Stráník, který na svěťáku skončil 80. (na ME 59.), Jan Chvála 96. (ME 63.) a Jakub Jedlička 131. (ME 81.). Celkem startovalo 166 mužů (na ME 101 mužů).
Štěpán Stráník (foto Kateřina Stráník)
Jan Chvála (foto Kateřina Stráník)
Jakub Jedlička (foto Kateřina Stráník)
Český tým, (uprostřed Rishat Khaibullin, který studuje v Brně a startoval za Kazachstán a na SP v Mnichově skončil na 121. místě - (foto Kateřina Stráník))
V ženách nás ve večerní kvalifikaci reprezentovaly Veronika Šimková, která skončila na svěťáku 75. (na ME 45.), a Daniela Kotrbová a Petra Růžičková - obě skončily shodně na 93. místě (na ME 69.). Celkem startovalo na 114 žen (na ME 75 žen).
Veronika Šimková (foto Kateřina Stráník)
Daniela Kotrbová (foto Kateřina Stráník)
Petra Růžičková (foto Kateřina Stráník)
Semifinále je v sobotu od 10:00, dodatečné semifinále pro evropské semifinalisty od 12:30, finále pak od 18:00.
Z výsledků evropského semifinále se má určit pořadí Mistrovství Evropy.
Možná máš na mysli, že část semifinalistů (resp. nakonec finalistů) ME se nedostala do ranního semifinále svěťáku, ale lezla pak pro doplnění výsledků ME ve 12:30 v dodatečném semifinále, které nebylo live? Nebo?
Jsem hlavně fanda Martina, takže jsem možná zaujatej, ale podle mě některý bouldry byly postavený nepovedeně. Celkově příliš málo opravdových testů síly a příliš mnoho slabů a nesmyslů, který nemaj nic společnýho ani se silou, ani technikou, ani třeba pružností (jako byla dvojka ve finále mužů, která byla hop nebo trop a nakonec ji dal jen Jan Hojer, protože to udělal úplně jinak). Nelíbí se mi, kam se to vyvinulo. Každopádně Martinovi a dalším držím palce, hlavně u Martina je vidět, že je prostě dobrej, ostatní by měli zabrat trochu víc (ale těžko říct, jak moc je poškodilo vedro).
Naopak, současný posun je dobrý, tlačit to jen do síly je nesmysl. Důležité je, že bouldery šly přelézt. Jo, problém by byl, pokud by někde byla většina boulderů s nula topy. Ale pokud má boulder i jen jediný top, tak se nám sice nemusí líbit, ale přelézt šel, a pokud ho závodník nepřelezl, byla to jeho chyba. A že to Hojer přelezl jako jediný, protože to lezl jinak? Ale o tom to přeci je. Jde o vymyšlení způsobu, ne o opakování zajetých šablon. Takže Hojer palec nahoru, u ostatních se nabízí otázka, proč je Hojerův způsob nenapadl také. Tady bych to viděl i jako chybu trenérů.
ja si myslím, že by to mělo být rovnoměrný ty bouldry. síla, technika, silová vytrvalost a nevím jaky typy bouldrů ještě jsou. jejich kombinace. pokud závod bude obsahovat všechny tyto obtíže rovnoměrně nadávkované v bouldrech, ukáže nejobjetivněji, který závodník je nejuniversálnější a tedy nejlepší. pokud tam nasekáte silovky, vyhraje třeba Martin, když tam dáte technický plotny, vyhraje nakonec japonec. ale potom nebude závod objektivní
"ja si myslím, že by to mělo být rovnoměrný ty bouldry. síla, technika, silová vytrvalost a nevím jaky typy bouldrů ještě jsou."
Souhlas. Teď bohužel převažujou slaby a tzv. buď a nebo parkour. Silovek minimum a technických věcí jiných než slaby taky minimum. Technika není jen o plotnách, dá se udělat i silovej, technickej boulder.
Neříkal jsem, že by bouldry měly být jen silové. Pěkný příklad reakce na svou vlastní myšlenku namísto toho, co napsal ve vlákně ten druhý :)
Hojer to přelezl tak jak to přelezl na 99,9% prostě proto, že tam byl nejvyšší. Ti menší to tak řešit ani nemohli. Nejspíš jsi to ani neviděl a ještě reaguješ mimo. To není úplně v pohodě.
jo, taky jsem chtěl napsat, že to Hojer přelezl díky výšce.
Na druhou stranu ten vychrtlý Korejec je taky vysoký a nevylezl.
Parkour je proti lezeckým silovinám atraktivní na koukání a to i pro nelezce. Navíc objektivně nevidíš pohyby lezce ve stropě - to je něco jako zadek stokrát jinak, když fotíš svého prvolezce.
Nieco podobne bolo aj v zenskom finale. Bouldre boli ine ako v predchadzajucich pretekoch. Pretekarky boli v niektorych bezradne a nevedeli sa pohnut z nastupu. Ani Shauna Coxsey sa nevedela pohnut a to je uz nieco, u nej som zvyknuty, ze udrzi, fixne cokolvek a rychlo vymysli sposob ako to aj nestandardne preliezt. Kazdy boulder preliezla aspon jedna pretekarka ale z pohladu divaka to extra zaujimave nebolo. Vyhodu mali vyssie pretekarky. Ta Srbka dal TOP a Zonu v tych dvoch bouldorch, kde sa ostatne trapili, podla mna len vdaka vyske. Boli to bouldre tak o jednom kroku.
No jo, boulder se nam zacina vzdalovat lezeckym pohybum a nezridka vypada spise jako parkour ci gymnastika. A casto rozhoduje spise faktor uklouznu/neuklouznu a potazmo i nahoda ci poradi v kterem zavodnik nastoupi. Taky me to moc nebere, radeji bych aby to vice imitovalo boulderovani venku.
Dají se vůbec ještě postavit bouldery, na které se tu vzpomíná? Ona totiž výkonnost závodníků šla tak vysoko, že prakticky všichni jsou se svým tělem schopni dělat cokoliv a každý z nich udrží i téměř nic. Je totiž možné, dokonce bych to považoval za velmi pravděpodobné, že tento nový parkurový trend je jedna z mála možností, jak udělat opravdu těžké věci, protože techniku i sílu má z těch finalistů každý. A nedovedu si představit boulder, kde by třeba Garnbret něco neudržela. Jinými slovy - technická a silová výkonnost závodníků jsou již na tak vysoké úrovni a tak vyrovnané, že se musí stavět "speciality", aby se to nějak seřadilo.
to sice ano, ale pořád se dají stavět silovo technické věci nejen v plotně, nebo kolmáči. přidat více falešných chytů apod...a mělo by to bý komplexní, ne tedy pouze kolmáče a plotny
Rozhodně dají. Letos se objevil pěknej příklad ve svěťáku u chlapů, kde byl nějakej těžce silovej boulder a úplně změnil hru, přelezli ho snad jen dva z šesti ve finále.
"A nedovedu si představit boulder, kde by třeba Garnbret něco neudržela." Dost překvapivé tvrzení. Představ třeba jakýkoliv finálový boulder mužů.