V závodě na obtížnost potvrdili své kvality Adam Ondra a Martin Stráník, kteří postoupili přes kvalifikační a semifinálové cesty do večerního finále. Mezi dívkami se podařilo Tereze Svobodové postoupit do semifinále,kde skvěle zalezla a do finále postoupila z 8.-10. místa. Večer nedal Adam Ondra svým soupeřům šanci a získal již 3 titul Mistra světa. Martin Stráník po malém zaváhání spadl a skončil ve finále na 8.místě. Tereza Svobodová pokračovala ve svém životním úspěchu a dolezla si na svém prvním MSJ pro 8.místo.
V závodě na rychlost postoupili z kvalifikace mezi 16 nejrychlejších lezců v kategorii 3 naši závodníci. Anna Wágnerová potvrdila svým časem z kvalifikace,že míří hodně vysoko a přes další vyřazovací kola se dostala do finále a získala 2.místo. Martin Šifra měl hodně těžkou pozici mezi specialisty na rychlost, a tak se mu již nepodařilo postoupit do osmifinále a obsadil 11.místo. Michal Štěpánek na svém prvním MSJ obsadil 15.místo.
Míra Vejmola
Zahajovací průvod
Altán s vlajkami - konec průvodu
Stěna ve Valence
Od toho, který stejně nic neviděl
Sobota 19:40, prohlídka cest. Cesty na finále vypadají konečně docela pěkně, což se o těch předchozích říct moc nedá, ale vzhledem k tomu, že stavěči museli postavit celkem 18 (sic!) cest, tak to nebyl od nich špatný výkon. Noo Noo hned po prohlídce popadne batoh a jde se navázat, leze jako první. Já mám ještě nějaký ten čas se rozlízt, protože lezu jako pátý.
Závěrečné vyprázdnění močového měchýře je docela na poblití, po celém dnu je na jediných dvou “toitoikách“ smradu jak v Cařihradu. Při navazování na hrozně tlustej drát (rozuměj lano), slyším halu praskat ve švech, to domácí francouzský závodník v juniorské kategorii dolézá blízko k topu. Martin Stráník už má v tuto chvíli odlezeno, podle toho řevu vypadá, že ho Francouz přelezl. Po chvíli už spadne i závodník v mojí kategorii a já můžu konečně začít lézt. Ne že bych udělal nějakou velikou chybu, ale nemůžu se nějak dostat do rytmu. Ve velkých chytech nevím, jestli mám vyklepávat nebo to hrnout dál. No jó, na svěťáku je to rozhodování jednodušší, tam se moc vyklepávat (aspoň s mojí silou) nedá. Ke konci mně ještě ukázkově smekne noha, takže poslední tři kroky dělám totálně na pokraji pádu, ale nějak to do toho topu doklepu (8b). Za odměnu mě zavřou zpátky do izolace ve vedlejší místnosti – kvůli případné dopingové kontrole, abych jim neutekl. Proč nás všechny nenechali sedět někde vedle stěny, kde by bylo vidět, je mi záhadou. Po čtvrthodince mně oznámí, že jsem vyhrál a musím na dopingovku, kde „to“ moc nejde, takže se zdržíme a stíháme z holčičího finále pouze poslední tři závodnice.
Adam Ondra - finále
Stupně vítězů - kat. A
Očima Martina Stráníka
Po lehkém rozlezení v Kronthalu, kde se mně podařilo vylízt 8c a Adamovi 8c/c+ a skoro 9a, pokračujeme s Ondrovcema do Valence. Asi jako jediný národní team bydlíme v kempu, kde se postupem času vytváří hezká společnost zabývající se vytvářením komisí, subkomisí, křížením a kdečím...
V den první i druhé kvalifikace bylo opravdu horko a v neklimatizované hale to bylo znát. Ruce se potili o sto šest a cesty tak byly výrazně těžší než vypadaly, aspoň pro mě. Kvalifikací se podařilo projít Adamovi, mně a Terce Svobodový. U ostatních byla chyba buď v hlavě, síle nebo blbosti, i když třeba na semifinále bylo. V sobotu se lehce ochladilo a bylo to znát i na stěně. Semifinále se tak lezlo s větší lehkostí, topuju a sem ve finále, už po šesté v řadě. Adam nenechává nikoho na pochybách, taky topuje a je ve finále. Velmi příjemný překvapení se vyklubalo z Terky Svobodový, která když lezla, tak mně až běhal mráz po zádech. V začátečním technickém úvodu vypadala dost nejistě, pak se ale dostala do závodního tempa a dolézá tři chyty pod Top, což taky stačilo na finále. Takže úspěšnost semifinalistů byla 100procentní.
Finále, jak už bývá ve Francii zvykem, byla jedna velká show. Zaplněné tribuny, živá muzika, supr komentátor a aspoň u mě hezká cesta, jen škoda těch pár hodin, co sme museli strávit v izolaci, chudák Terka, která tam byla okolo 5 hodin. Na řadu jdu první já, leze se mi opravdu dobře, ale malá chybka a sem na zemi - 8.místo. Chvilku po mě jde Adam, leze v pohodě, nahoře už musí i on trošku zabrat, přesto topuje a potřetí obhajuje titul Mistra světa.
Za hoďku jde na řadu i Terka, leze pěkně. Cestu mají dost o vymyšlení a tak se občas pozastaví, ale hrne to dál. Nakonec padá kousek za polovinou cesty a končí osmá.
Martin Stráník - semifinále
SMS zpráva – Terka Svobodová
Na MS jsem se těšila, ale i bála, jaké to tam bude a jak to půjde. Šlo mi to, ale hlavně to byl i super zážitek. Nádherná velká stěna se zajímavě postavenýma cestama – třeba skoky kluků kat. B na strukturu, zahajovací průvod a hlavně průběh finále – připadala jsem si... no vlastně jako na MS :-)
Terka Svobodová - finále
Ve Valence byli všichni i Mistr Šifra, jen tajný agent Zloba Invisible nikde... http://www.zlobastream.cz/article_detail.php?id=252
Ale kdoví...Třeba letěl se SkyEurope nebo se ještě ozve...
Pocity Ani Wagnerové - mail na poslední chvíli
Já bych začla asi tím, že to byly nejúžasnější závody mého života. Tento úspěch člověk nezažije jen tak, takže jsem z toho dost nadšená!
Už jen to, že jsem měla možnost se účastnit bylo super. Podívala jsem se po Valence a myslím, že je to pěkné město.
Moc se mi líbila atmosféra, ceremoniál a celkové zahájení.
Dozvěděla jsem se, že nestačí jen chtít, ale člověk pro své cíle musí něco udělat. A asi bych měla začít v obtížnosti, něco dělat, pokavaď chci být úspěšná!
Pravdou je, že s obtížností jsem až tak nepočítala, ale doufala jsem v tu rychlost.
Mám obrovskou zkušenost a hlavně vzpomínku do života a doufám, že budu lepší a lepší..:)
Průvod, do objektivu hledí Anna Wagnerová 2. místo v rychlosti kat. B
Všichni medailisté z obtížnosti
PS: Sponzorem jun. reprezentace je firma Acare.
Autoři fotografií: Eva Ondrová, Anna Wagnerová
Gratulace všem, vítězům i poraženým.