Úroveň vzdělávacího procesu je velmi často vnímána jako lakmusový papírek společnosti. Důraz na kvalitu, úsilí a finanční prostředky vynaložené na systém vzdělávacího procesu velmi vypovídají o nastavení priorit v daném společenství (stát, organizace, firmy, sportovní svaz, klub apod.).

Nastavení jasných priorit, profesionalita a dostupnost vzdělávání jsou základními kameny úspěšné společnosti, její udržitelnosti a pozitivních trendů do budoucnosti. Státy, firmy, potažmo organizace, které se rozhodly do svých občanů (členů) dlouhodobě investovat nějakou formu vzdělávání, patří vždy k těm nejúspěšnějším. Mezi negativa pochopitelně patří délka procesu, personální a finanční náročnost. Ale pozitivní výsledky v jakémkoliv odvětví nejsou zadarmo a je potřeba na nich pracovat a budovat je dlouhodobě.

ČHS představil nový systém vzdělávání a reakce na něj přišly od členů svazu prakticky okamžitě. Nutno říci, že vzdělávání ČHS je velmi ojedinělé v souběhu instruktorské a trenérské činnosti. Instruktor poskytuje metodickou přípravu, trenér se zaměřuje na výkonnostní stránku svěřenců. Podobně nastavené činnosti má např. Český svaz lyžařů.

Oba vzdělávací směry (instruktorský i trenérský) jsou pro fungování zapojených oddílů velmi důležité a principiálně bez nich nelze fungovat. Lezecké oddíly na všech úrovních se nutně musí věnovat metodice lezení a výkonnostní hledisko se řeší prakticky u každého jedince. Orientace oddílů je různorodá (závodní lezení, skalní lezení, outdoorová činnost apod.), ale výchova a vzdělávání svěřenců je jednotícím prvkem. Také postup talentovaných a ambiciózních jedinců od zájmové činnosti až např. do reprezentačního výběru je logicky svázaný s kvalitou instruktorů a trenérů.

Současné problémy vzdělávacího systému ČHS lze prezentovat na několika bodech, které trápí předsedy oddílů. Číslování bodů neznačí priority (ty jsou individuální):

1) Chaotičnost webových stránek ČHS. Dohledatelnost a prezentace jednotlivých kurzů, termínů a cen je poměrně nepřehledná.
Návrh řešení: Nabízí se lépe strukturovat nabídku, s delším výhledem do budoucna plánovat kurzy (frekventanti také musí plánovat, klidně i roční předstih vypsání kurzů značí profesionální přístup), lépe a transparentně strukturovat cenové podmínky.
2) Komunikace s oddíly. Tvorba současného systému nebyla nijak dopředu komunikována se zástupci oddílů. Proto může stěží reagovat na požadavky oddílů na vzdělávání, časovou dotaci, finanční realitu, počty instruktorů a trenérů, které je potřeba vyškolit atd. Celý systém nebudí důvěru, protože informace jsou uvolňovány postupně, spíše jako reakce na kritiku.
Návrh řešení: K prvotnímu zlepšení komunikace s oddíly by stačilo lépe komunikovat navenek. Provedení základní analýzy požadavků oddílů a její sumarizace není nutně komplikovaný proces, který by vyžadoval náročné technické a personální řešení. Moderní nástroje (el. dotazníky, on-line komunikace apod.), toto umožňují ve velmi snadném a pro všechny dostupném formátu. Celý systém je nutné prezentovat včetně všech konotací s dostatečným časovým předstihem.
3) Cenové nastavení kurzů je postaveno na chybných základech. Businessové nastavení cen ukazuje na nepochopení vzdělávacích principů a priorit, které jsou zmíněny v úvodu článku. Nikdo nevolá po kurzech zadarmo, ale ceny musí být přijatelné, dostupné a srovnatelné s konkurencí. Argumentace vysokou kvalitou kurzů ČHS oproti jiným subjektům se jeví jako nepodložená a neměřitelná.
Návrh řešení: Srovnání cen s konkurencí. „Komerční“ subjekty poskytující shodný výstup (Kurz Instruktora lezení na umělé stěně ukončený profesní zkouškou 6500,-Kč), jistě činnost nedotují, ba naopak, potřebují na ní vydělat. Proto je nepochopitelné, že svaz, který by se měl starat o vlastní členy a podporovat jejich vzdělávání, nabízí dražší služby než ostatní subjekty (minimální cena CWI 9500,- Kč, plný rozsah kurzu 12500,- Kč).
4) Argumentace vedení ČHS – zisk na licencích. Článek obhajující cenové nastavení kurzů na webu ČHS uvádí, že dlouholetá zkušenost ukazuje, že mnoho dosavadních účastníků instruktorských kurzů využívá nabyté znalosti jen pro sebe, bez činnosti ve prospěch oddílu. Jak byla získána data pro toto tvrzení? Žádné plošné dotazování mezi oddíly neproběhlo.
Návrh řešení: Nezasahovat do autonomního rozhodování oddílů. Je čistě na předsedovi oddílu, koho na kurz vyšle. Zhodnocení prospěchu pro oddíl je čistě na jeho uvážení. Valná většina instruktorů a trenérů v ČR nevykonává tuto činnost jako full time job (to je spíše výjimečné). Naopak, často se jedná o dobrovolnickou činnost, nebo minimální úplatu. Pokud oddílový vedoucí získává další zkušenosti „komerčním“ trénováním, je možné toto vnímat jako pozitivum, které přinese zkušeností do činnosti oddílu. V jiných svazech (např. tenis) je naprosto běžné, že trenéři vykazují komerční činnost.
5) Argumentace vedení ČHS – srovnávání s ostatními svazy. Při komunikaci o cenovém nastavení kurzů zaznívají argumenty, o profesionálním přístupu, a že ČHS nelze srovnávat s jinými svazy. Ale ono lze. I ostatní sportovní svazy se pochopitelně snaží o kvalitní vzdělávání svých členů. Lezení snese srovnání s individuálními sporty (např. tenis, triatlon, golf atd.) ale i s kolektivními sporty (florbal atd.). Instruktor, nebo trenér se často pohybuje ve skupině svěřenců (oddílová činnost), ale působí i individuálně (osobní intervence).
Návrh řešení: Cenová inspirace u jiných sportovních svazů. Níže uvedené ceny jsou získané od sekretariátů jednotlivých sportovních svazů. U všech svazů je kladen důraz na kvalitu vzdělávání, cenovou dostupnost, maximální snahu o zapojení členů svazu do vzdělávání. Úmyslně byly vybrány výkonnostně „úspěšné“ svazy. Příkladů je jistě více.
Trenér „B“ u ČHS – 36.000,- Kč.
Trenér  „B“ Florbal – 20.000,-Kč.
Trenér II. třídy (srovnatelné s „B“) Tenis – 20.000,-Kč.
Trenér II. třídy (srovnatelné s „B“) Triatlon – 10.000,-Kč.
6) Finanční příspěvek (sleva). Článek obhajující cenové nastavení kurzů na webu ČHS uvádí, Kromě toho počítáme se zavedením finančních příspěvků (slev), které budou moci využít oddíly posílající své členy do kurzů. Nebude se ale jednat o plošnou podporu vztahující se na veškeré vzdělávací aktivity a všechny oddíly, ale pouze o finanční příspěvky týkající se vybraných vzdělávacích akcí a aktivních oddílů tam, kde bude získaná kvalifikace využívána při výchově nebo vzdělávání  dalších členů oddílu.  Systém pobídek připravujeme a počítáme s jeho zavedením v průběhu 1. pololetí letošního roku, částečně i se zpětnou platností; zdroje jsou pro tento účel v návrhu rozpočtu již alokovány. Takto dopředu popsaná netransparentnost nebudí dobrý dojem.
Návrh řešení: Uvést kolik je plánovaná alokace a jakým způsobem bude o poskytnutí slev rozhodováno. Spravedlivým a transparentním systémem podporovat všechny zájemce o vzdělávání. Informace uveřejnit před zahájením vzdělávacích cyklů s dostatečným časovým předstihem.
7) Počet instruktorů a trenérů. Na webu ČHS nelze dohledat seznam instruktorů a trenérů, které ČHS vyškolil. To lze považovat na velký nedostatek vzhledem k profesionalitě vedení kurzů.
Návrh řešení: Pravidelně aktualizovat a zveřejňovat seznam instruktorů (stupeň licence) a trenérů (stupeň licence) na webu ČHS. Vhodné by bylo uvést i seznam lektorů, kteří budou školit trenéry/instruktory.
8) Metodické karty. Metodické karty vytvořené dřívější Metodickou komisí ČHS jsou velmi podstatným informačním a výukovým materiálem, který současně funguje jako doporučený postup pro dané situace. Současná Komise vzdělávání nikterak nerozvíjí tuto oblast. To se může projevit jako velmi kritická záležitost. Z metodických doporučení ČHS vychází činnost a vzdělávání zapojených oddílů. Stejně tak je ČHS vnímán jako hlavní arbitr metodických postupů v případě soudních rozhodnutí ohledně nešťastných událostí, které se staly při provozování lezeckých aktivit.
Návrh řešení: Znovu kladení důrazu na vytváření a zveřejňování metodických postupů s ohledem na nejnovější doporučení odborných společností. Nutnost pravidelné aktualizace v návaznosti na trendy a vývoj ve vzdělávacích oblastech.
9) Vzdělávací akce na objednávku. ČHS poskytuje pozitivní model vzdělávání pro oddíly na objednávku. Bohužel nejsou stanoveny parametry pro vzdělávací prostory (výška a plocha stěny, obtížnost cest apod.). Dále není vysvětlen pojmový a cenový rozdíl mezi vlastní a komerční stěnou.
Návrh řešení: Lépe definovat požadavky na vzdělávací prostory. Vysvětlit pojmové a cenové rozdíly v lezeckých stěnách. Umožnit oddílům pronájem „komerčních“ stěn ve vlastní režii.

Závěrem se sluší i pochválit. Modulový systém vzdělávání dává smysl. Ostatní uvedené kritizované body by zasloužily nápravu či revizi. Změny systému vždy bývají bolestivé, ale skoro nikdy není potřeba starý systém úplně vyzmizíkovat a začít znovu. Mnohem efektivnější bývá cizelace systému a oprava chyb. Také inspirace z vnějšku a otevřená komunikace, která vyslyší potřeby a možnosti zapojených subjektů (oddílů), prospěje celému nastavení systému. Protože ten celý systém je zde pro ně a pro budoucí rozvoj a prosperitu celé organizace.

Autoři tímto článkem rozvíjejí jeden z bodů z Deklarace společného postupu oddílů viz článek - lezec.cz: Deklarace společného postupu horolezeckých oddílů

Autoři: Jaroslav Kupr (Lezci.com), David Stella (HO Satalice),
Jiří Kessler (ASPV SOŠ Šumperk), Antonín Skolek (HO Satalice).