Tak za prvé byla pro pískomily nechutně dlouhá. Na druhou stranu se člověk alespoň líp dokázal udržet při činnostech z kategorie práce.
Co se vlastně během zimy událo ve světě UFOnů?
Někdy kolem loňskýho podzimu jsme vykládali na veřejnosti, že do jara připravíme UFO do menších rozměrů, než je půlžába. Přestože jsme přes zimu netrpěli nudou, nezapomněli jsme. Výsledkem Vorlí invence a Bobřího kibicování je několik prototypů „tříčtvrtky“ do fingerlocků a „půlky“ do prstovek. Konstrukce použitá u větších bratříčků se nám při zmenšení nechovala, jak bychom si přáli, tak jsme to zkusili jinak a výsledek vypadá takto.
Malý UFOňata jsou teda na světě. Ladění, testování a příprava na cerifikaci je v běhu, takže na prázdninový trhlinový prásky by pro vás mělo být vše připraveno.
Další dobrou zprávou je vyjádření Správy CHKO Český Ráj ohledně používání UFOnů na měkkém Českorájském pískovci.
V podmínkách pro povolení horolezecké činnosti je formulace, že k jištění lze použít pouze stávající fixní jistící prostředky a smyčky tak, aby nedocházelo k poškození skály.
Z našeho pohledu tuhle podmínku UFO splňuje, ale zeptat se na oficiální názor Chráněnky nám připadlo důležitý. Výsledek vypadá následovně:
Už od loňského Fesťáku v Teplicích probíhala v Sasku poměrně mocná diskuze ohledně používání UFOnů.
S bráchou jsme si řekli, že jim do toho nebudeme pokud možno kecat. Za prvé jakýkoliv náš argument pro, byl brán jako podujatý, jelikož jsme výrobci a tím pádem kapitalisti, co na tom chtěj zbohatnout :), ale hlavně jsou to jejich pravidla a jejich domovina, a to bysme měli respektovat.
Sasíci primárně řešili etiku (například, jak se stavět k tomu, že by ti mladí měli s UFOnama ty Majstrwegy lehčí) a v závěsu se drželo téma možného poškození šutru. V příspěvcích se ale daly najít i další zajímavosti. Například jsem netušil, že jedním z důvodů/argumentů zákazu stopperů (a následně friendů) bylo, že v té době to byla zhýralá kapitalistická vymoženost, kterou soudruzi odmítli podporovat...
Koncem ledna SBB (Saský lezecký spolek) uspořádal veřejnou panelovou diskuzi, kde proběhlo hlasování, ze kterého vyplynulo, že většina je pro používání UFOnů s tím, že snižují sportovní hodnotu výstupu. Komise pro etiku a pravidla KER pak doporučila „obezřetnou“ změnu Saských lezeckých pravidel, tak aby se do nich UFOni vešli. Jsem zvědavý, k jaké formulaci se Sasíci v květnu dopracují.
Jedna z otázek, která diskutující trápila poměrně často, je, jak moc vlastně UFO tlačí do stěn spáry.
Na konci března jsme s bráchou zažili překvapení, když se nám v mailu z ničeho nic objevilo technické pojednání od Saského klasika Yorga Brutchera.
( Expansionsschlingen - pdf)
Yorg se problematice jištění na písku věnuje už dlouho a je v tomhle směru velice technicky a matematicky schopný. Tady se zaměřil na dvě oblasti.
1. Jaké musí mít tření rovnoběžná spára, aby UFO drželo.
2. Jakou silou UFO při zátěži tlačí do strany.
Podařilo se nám vyrozumět tyto závěry. V rovnoběžné spáře na pískovci (berme ten Saský jako řekněme etalon) UFO při správném založení držet bude. Na vápně nebo klouzavé žule v rovnoběžné spáře držet nebude. Bylo to celkem jasné už od začátku, ale čísla jsou čísla.
Co se týká boční síly, tak pro srovnání friend tlačí do stěn přibližně čtyřnásobkem zatížení. Osmičkový uzel v modelovém založení tlačí přibližně 1,25 násobkem. A UFO tlačí kolem 1.66 násobkem zatížení. Dá se tedy říct, že UFO má skutečně blíž ke smyčce, než k friendu, a to mi dělá radost.
Ovšem co se energie pádu týče, tak když hodíš pumpu (ne podlahu) tak energii pohltí jistící řetězec + skála. Do skály přenese energii ufon nebo uzel. Jistící řetězec pohltí stejně energie, nezávisle na tom, jestli padáš do ufa nebo do uzlu. A ten zbytek, kterej přejde z ufa nebo uzlu do skály, musí bejt tedy taky stejnej, nezávisle na použitém jistícím prostředku.
No to nemusí bejt úplně černobílý, protože UFO je složený z výrazně víc materiálu než uzel takže když do něj metneš, tak jak se klín pěchuje do kapsy pohlcuje se energie i v "těle UFOna". Nejsem žádnej fyzik, ale tohle mi nějak dává smysl. Nejsme petzl, takže jaksi nedisponujem laboratoří, ale jako námět třeba pro někoho s ČVUTu by to mohlo bejt zajímavý měření. Pro nás je podstatný, že to empiricky funguje dobře a čísla si s tím nakonec poradí. :)
Klín se zasune, ufon se tím zahřeje (dtto uzel) a co dál? Teplo přestoupí do skály a do okolního vzduchu. Ing. Mocek jinými slovy tvrdí, že ufon to teplo pošle spíš do vzduchu, zatímco uzel spíš do skály. Což mi nesedí, protože ufon má větší styčnou plochu se skálou než uzel. Ale taky nejsem fyzik.
___
Nicméně teď mě napadá docela rozumný zdůvodnění, proč by to mohlo bejt i uplně obráceně.
ale ono to logiku má, protože styčná plocha uzlu se skálou je menší, než styčná plocha ufouna...
tzn.: i přes menší roztažnost může uzel ve spáře v určitejch bodech tlačit větší silou, než ufoun tlačící víc ale rovnoměrně na větší plochu ;)
Uzel bude působit na skálu větším tlakem než ufo. Síla bude imho daná spíš úhlem (tedy "strmostí" klínu u ufa, resp. tím, jak moc se spára zužuje, u uzlu) a nebude mít se styčnou plochou nic společnýho.
to je sice pravda, az na trivialni fakt ze teplo uvolnene pri deformaci uzlu ci ufa, neni to co skalu muze poskodit... naopak tahle jiz premena energie je zcasti ta ktera odpomuze eventualnimu niceni skaly a tady, to co rozhoduje o udrzeni vseho do kopy, je to spis narazovy tlak na stycne plochy, ktery se vyvine pri padu. Udavat cislicka bych se neodvazil... je jasny ze uzel a ufo se prizpusobi a snizi nekolikanasobne tenhle tlak nez kovovy vklinenec. Zkuste si doma louskat orechy hexem a smyckou :)
P.S. Idealne pevny borhak neprenasi do skaly zadnou energii! to je fakt, tlak bez deformace zadnou praci na teplo nepremeni.
P.P.S. Skala se nici vetsi merou tim zasoupavanim a vyndavanim uzliku a Uf... uf uf, stejne s nima nepolezu, ne ze bych chtel byt ekologickej, ale sem srabak a proc bych se mel sam naschval strasit nekde ve hrozive spare?!?
lidi, vratte se do skoly! sila je dana
+ mala plocha (uzel) velkej tlak na maly misto
+ velka plocha (ufo) mensi tlak na vetsi plochu - sila se rozlozi
reci o teple fakt nechapu, asi nekdo po jarnim pádu :D
Síla se rozloží. To je fakt, takže nezůstanou ve skále vrypy, jaký by zůstaly po frendovi.
Ale rozloží se do toho chatrnýho sokola, kterej kvůli tomu upadne.
Kdežto uzel za toho chatrnýho sokola nedáš, protože ten sokol je vymezenej nezužující se sparou, do který uzel nejde.
Zato kus nad sokolem je dobrý hnízdo na uzel. To hnízdo brání projetí uzlu směrem dolů. Není tedy při pádu zatěžovaný tak moc jako sokol ufem, protože svislá reakce hnízda pobere akci uzlu. Kdežto u sokola svislá reakce chybí (spára je přeci vodorovná) a proti projetí ufa působí pouze síly tření zboku. A protože ty síly působí zboku, musí být o to větší, byť rozložený do plochy. (hle - velký síly - upadlej sokol).
Frend taky působí na skálu větší silou než vklíňák. To je to samý.
Bobře, přidej prosím do manuálu k UFO, že je zakázané zakládat ufa do sokolíků, protože při pádu hrozí ulomení skály. Pokud si to spočítáte: kratší pád, síla 10 kN, tak UFO vytvoří sílu 16 kN, to musí stačit na utržení i pěkného macka.
Osobne smčky do sokolíků, zakládám, jen pokud je v sokolíku dobrá prohluben, tak aby se uzel zaháknul, a ne vmáčnul a tlačil do stran.
Do spár-prasklin, které jsou hladké a rovnoběžné je to super věc. Už se těším na Mig 19, jaké jsi použil velikosti Bobře?
Díky. O.
V návodu je doslovně: Díky obecným vlastnostem klínu, vklíněnec působí na okolní skálu větší silou než je síla, kterou je zatěžován.
Skála je namáhána značnými tlaky, a proto používejte vklíněnec jen v kompaktní a pevné skále. Považovat sokolík za pevnou a kompaktní skálu je chyba. Lezení po těch našich měkkejch hnojích prostě vyžaduje aby lezec uvažoval nad tím co ten šutr unese ať už je to sokolík, vykotlaná police nebo bubliny. Od doslovnejch zákazů jsme v tomhle směru upustili, protože to jak UFO lezec použije je opravdu jeho věc a zodpovědnost (stejně jako u smyček a friendů). Extrémní příklad: Když pověsím sešitej plocháč na vysolenej hrot a urvu ho, jen těžko půjdu za Singáčema ať to napíšou do návodu. Diskuzí na téma sokolík už jsme absolvovali celkem dost a naše doporučení je se k sokolíkům při zakládání stavět velice obezřetně a to nejen na písku. Historek o tom kdy někdo lez za žulovej lupen, dával za něj friendy, a jak pružil tak ty dole mu vypadávaly už jsem pár slyšel... :)
Mig 19. Ke kruhu plocháče a uzle. Bacha, v tý pravý trhlině je lupen zralej na upadnutí (a ufon za něj nejde :))). pod kruhem se připrav na úzkou žábu. Od kruhu lahůdka. Dvě dvojky, jednička a možná i trojka by se tam daly nacpat. Jinak jsem tam vázal dřík a měl z toho kruhu dost cepy :) NA to jak to hrozně vypadá je to krásná spára.
Je potřeba vyjádření CHKO číst pořádně. V odstavci o šetrnosti UFOna ke skále se píše, že musí být založeno v pevné a nenarušené skále. A také tam je, že tato podmínka platí taktéž pro uzle. Tím pádem boční tlak není téma k diskuzi. Základní premisa je, že jakékoliv jištění dávám do místa které to udrží. Takže pokud mám pochybnosti, tak bych to tam neměl dávat.
Šetrnost tam je vztažena k povrchu skály. To vychází z toho, že správně založený UFOn nemá dotažený klín až na dno kapsy. Po zatížení (například pádem) se klín temuje do kapsy. Kapsa se po skále nepohybuje.
Uzel se temuje do hnízda ve skále, takže jí odírá. Poškozuje povrch skály.
Ze všech těch diskuzí o energiích by podle mne bylo vhodné odnést si poznatek, že UFOn tlačí o fous víc než smyčka, a dejme tomu o půlku míň než friend. A místa na založení jakéhokoliv jištění posuzovat s dostatečnou rezervou. Tlaky tam každopádně mohou vzniknout veliký.
Rozdíl UFO a uzel mi příjde podobný, jako když budete padat do statickýho lana nebo do dynamickýho. Statika moc energie nepohltí a vše dostanete vy. Dynamika něco pobere a pád je měkčí. Výsledný efekt na vaše tělo je dost rozdílnej.
Závěr, že pohlcená energie do UFOna vyváží horší poměr přenosu sil do stran je jen odhad. Nejsem si jist, že se to dá spočítat, spíš to vidím na vybavenou laboratoř a testy...
Je potřeba vyjádření CHKO číst pořádně. V odstavci o šetrnosti UFOna ke skále se píše, že musí být založeno v pevné a nenarušené skále. A také tam je, že tato podmínka platí taktéž pro uzle. Tím pádem boční tlak není téma k diskuzi. Základní premisa je, že jakékoliv jištění dávám do místa které to udrží. Takže pokud mám pochybnosti, tak bych to tam neměl dávat.
Šetrnost tam je vztažena k povrchu skály. To vychází z toho, že správně založený UFOn nemá dotažený klín až na dno kapsy. Po zatížení (například pádem) se klín temuje do kapsy. Kapsa se po skále nepohybuje.
Uzel se temuje do hnízda ve skále, takže jí odírá. Poškozuje povrch skály.
Ze všech těch diskuzí o energiích by podle mne bylo vhodné odnést si poznatek, že UFOn tlačí o fous víc než smyčka, a dejme tomu o půlku míň než friend. A místa na založení jakéhokoliv jištění posuzovat s dostatečnou rezervou. Tlaky tam každopádně mohou vzniknout veliký.
Tohle ode mě neber jako urážku, jen akademická otázka - i minimální prokluz UFA nepatrně vydrolí v místě založení, ne? Takže používáním ufa v dokonale souměrné spáře vytvářím podmínky pro pozdější umístění uzle. Nejsem zásadní odpůrce ufa - je to textilní, tedy povolené. To jsem tvrdil i před ofiko povolením. Jen s ním nepolezu, protože tomu nedůvěřuju. Kamarád to má a ten tomu zas důvěřuje na můj vkus až moc. Když 20 metrů vyhákoval po dvou ufech, řekl si, že dál to bude asi ještě těžší a z jednoho se nechal spustit.
Již samotné lezení poškozuje skálu. Vždy jde o minimalizaci poškozování. Ne úplné odstranění. Takže z tohoto pohledu můžeme být rádi, že CHKO vede nějaký dialog vedoucí k přijatelnému kompromisu a nestaví se tam k tomu tak, že lezení poškozuje skálu - takže zakázat.
Hákování je jednoznačně proti pravidlům pískovcového lezení. Jakékoliv jištění je možné zakládat z čisté pozice. Odsed je možný, ale pokračování musí být z poslední čisté pozice.
Na stránkách ObrWorks najdeš jednoznačné vyjádření, že UFO není určeno k hákování a že styl A0 na písek nepatří. Teoretická možnost mrvit styl, ještě neznamená, že ho skutečně musím mrvit...
Každá taková věc (uzel, UFO, vklíněnec, fried) musí (spolu se zbytkem jistícího řetězce a skálou) pohltit cca stejné množství energie -- je to ta, kterou má letící lezec :)
Ulomení sokolíka způsobí normálová (kolmá) síla, která na něj působí (a samosebou taky místo, kde ta síla působí). Zde je tedy rozhodujícím faktorem poškození skály síla mezi jistítkem a skálou. Síla v kontaktu musí být ale dostatečná k tomu, aby třecí síla udržela jistítko bez posunutí vůči skále. Poškození povrchu skály může být způsobeno třením (právě posunutím jistítka ve spáře, tedy nedostatečnou silou mezi jistítkem a skálou), nebo tlakem (tj. jistítko drtí skálu. To u UFA asi nehrozí, ale u friendu na písku by si to asi každý uměl představit). Tlak je podíl síly a plochy, na kterou síla působí. I velká síla tak při velké kontaktní ploše mezi klínem a skálou způsobí jen malý tlak a poškození drcením povrchu hrozí málo.
Dá se tedy říct, že velikost normálové síly pozitivně působí na třecí sílu a snižuje možnost poškození skály oděrem, na druhou stranu zvyšuje možnost odlomení nějakého odštěpu.
Co se energie týká, čím je delší dráha, na které se energie pohlcuje, tím menší síla je k tomu třeba. UFO poskytuje zřejmě poměrně dlouhou dráhu (ve srovnání např. s uzlem nebo dokonce vklíněncem), myslím ale, že naprostou většinu "brzdné dráhy" má na svědomí protažení lana a jističe, eventuálně prokluz, který jistič dá a vliv deformace samotného jistítka (tedy dráha, o kterou se zatáhne při pádu klín) bude proto zanedbatelný.
Kluci doufám že to máte patentovaný. Protože jestli se to povolí na Německejch pískovcích, tak se trh rázem významně zvětší (tak bych i řekla že na písek si troufne víc lidí) a aby se toho nechytla nějaká velká firma a vy jste neměli po žížalkách.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tak za prvé byla pro pískomily nechutně dlouhá. Na druhou stranu se člověk alespoň líp dokázal udržet při činnostech z kategorie práce.
Expansionsschlingen
GPS a mapové aplikace