Poslední, šestý, světle modrý díl nejčerstvějšího vydání nejproslulejšího a nejskvělejšího průvodce po saských wandech vyšel na podzim loňského roku. Chtělo by se říct: "Kupte si jej!" a ukončit tento díl a i celý seriál samotný.

Slova chvály v první větě plně vystihují kvalitu a užitečnost průvodce. Navíc autoři nyní neváhali využít jeho velkého rozsahu a to, co by se do menšího formátu nevešlo, doslova nacpali mezi běžné popisy cest. Průvodce je plný reprodukcí záznamů významných prvovýstupů z vrcholových knížek, článků z časopisů nejrůznějších dob s historkami ze skal a mně osobně zaujal třeba dopis, který anglicky psal Oliver Perry Smith Rudolfu Fehrmannovi po dobytí vrcholu Jungferu na Schrammsteinech v roce 1906. Prostě, kdo si průvodce koupí, bude o Sasku vědět téměř všechno a nezbyde mu už nic, než vše popatřit na vlastní oči a své tělo protáhnout těmi krásnými množinami pohybů skrývajícími se v linkách cest.

Než se zmíním o dalších kladných vlastnostech, bude na místě kvůli zachování zdání kritičnosti vyčíst i nějaké ty nedostatky. Tím prvním a nejzásadnějším je pro našince cena. V kiosku ve Schmilce nebo v Arnoldově shopu v Bad Zschandau přijde každý ze šesti dílů na 16,90 euro a v nejrozsáhlejší síti outdoorobchodů u nás Vám k němu možná pomohou za 550,- Kč. Na německých www vytkli tomuto vydání poněkud větší rozměr oproti těm předchozím. Do těch nejmenších kapes už se díky tomu nevejde. No a v textech a popiskách obrázků jsou výjimečně nějaké drobné nesoulady v klasifikaci cest. Chybičku jsme našli například i na mapce Schmilky, kde jsou obráceně očíslovány Fünfturmy. Kromě ceny jde ale o vady kosmetické a pro jejich bezvýznamnost už o nich ani slovo.

Ne vinou průvodce, ale neudržitelností času se i s novým vydáním v ruce někdy nedoberete informace o cestě, pod kterou budete stát. První vydaný díl vyšel již před čtyřmi lety, další přibývaly postupně a nové cesty vznikaly i pak. Momentálně nejlepší situace je samozřejmě v Rathenu a Brandu, kde jsou zachyceny i cesty z loňského léta. Obavy, že přijdete o něco zásadního, však nemějte. Nechci se samozřejmě řadit mezi ty, kteří v různých dobách o různých oblastech tvrdili, že už se v nich nic nového nevyleze a pak se znovu a znovu ukázalo, že šlo o falešná proroctví. Nicméně, v Sasku se s několika málo výjimkami spočitatelnými na prstech jedné ruky leze jen na věže. V Sasku se leze přes sto let. To je rovnice o jasném výsledku. To nejhezčí už vylezeno je a je toho tolik, že i kdyby to nebyla pravda, pak i stav zachycený v průvodci je ohromující a vpodstatě neuchopitelný. Nové cesty tedy budou vznikat stále, ale výrazně pěkné budou zřejmě jen ty s výrazně vyšším stupněm obtížnosti. Nevím, zda k tomu někdy dojde, ale povolilo by se lezení na masívy, pak by průvodce během několika let zřejmě nabobtnal na násobky původního rozsahu. Masívů jsou totiž v Sasku nekonečné kilometry. A mnohé z nich jsou neuvěřitelně krásné.

Již v posledním díle jsem zmínil i záhadné zmizení cesty Falka Heinickeho. I to se tedy může stát. Další záhadou mohou někdy být i počty kruhů. Zvláště pak těch dodatečně přidaných, v textu popsaných "nR". Zrovna na cestě Südostwand na Hafersackkrone v Brandu jsme si mohli oči vykoukat, abychom našli druhý dodatečně přidaný kruh, až jsme zjistili, že byl asi opět dodatečně vytlučen. Podobně se nemůžu opakovaně dohledat prvního přidaného kruhu na cestě Eiszeit na Dreifingerturm na Schrammsteinech. Chce to přistupovat k popisům cest s rezervou.

Oblasti jsou do jednotlivých dílů seskupeny takto: Schrammsteine a Schmilka (žlutý), Affensteine a Kleiner Zschand (fialový), Rathen a Brand (světle modrý), Bielatal (tmavě modrý), Gebiet der Steine (červený) a Großer Zschand a Wildensteine (zelený). Červený díl obsahuje nejrozsáhlejší úvod společný pro všechny díly, ve kterém jsou informace o geologické a horolezecké minulosti Saska. Vysvětlivky zkratek, legend k mapkám, stručné dějiny každé oblasti jsou pak součástí každého dílu. Pro každou oblast jsou věže číslovány od jedničky. Popisy cest obsahují název, obtížnost, jména prvovýstupců, datum prvovýstupu a slovní popis průběhu cesty. První cestou je většinou Alter Weg anebo nejstarší cesta jiného názvu, další popisy následují po směru hodinových ručiček. K mnoha věžím jsou vypracovány přehledné půdorysné plánky a některé jsou zachyceny i na fotografii se zakreslenými cestami. Ve všech šesti dílech je popsáno 1106 věží a přibližně 18500  cest.

Kapitolou samou pro sebe jsou mapky. Podle mě  geniální. Jsou černobílé a barva by nejspíše způsobila jejich nepřehlednost. Již na vnitřních stranách vazby jsou plánky větších území, podle nichž lze najít jakékoliv výchozí parkoviště. Pro orientaci při pěším přístupu ke skalám, jsou pak v průvodci zakresleny všechny věže do nákresů, kterých je i několik pro každou oblast. Základem k jejich pochopení je uvědomit si, že přerušovaná tlustší čára doprovázená stejně přerušovanou čárou tenčí značí kraj skalního masívu, který spadá na stranu tlustší čáry. Potom už před očima začnou plasticky vystupovat jednotlivé terasy, místa, kde jsou tyto terasy přístupné a v kombinaci se zakreslenými pěšinami a věžemi tak bezpečně udávají přístup. V dřívějších vydáních vždy dost rušilo, že se tyto mapky obtížně hledaly. Nyní jsou strany s mapkami šedě označeny a jejich rychlé nalistování je snadné.

Klasifikace je saská a převod na UIAA je jednoduchý. Odečte se jednička, a = -, c = +. Takže 9c je 8+, 10b je 9, 11a je 10- atp. U mnoha cest jsou již uvedeny i stupně pro RP přelezy. A to i pro mnohé starší cesty, u kterých tento údaj dříve chyběl. Pokud je nejprve uvedena obtížnost pro AF a pak pro RP, znamená to, že cesta byla nejdříve přelezená a prvovýstupcem puštěná do oběhu bez RP přelezu. Dnes se to může zdát divné, ale dříve šlo o běžný postup. Pokud je uvedeno, zvláště u novějších cest, nejdříve RP a pak AF, již prvovýstupce cestu vylezl v kuse a vy alespoň víte, co jste vylezli, jestliže jste si u kruhu sedli. Výjimečně je uvedena jen klasifikace RP (např. Selbstkontrolle RP 10b, Perestroika RP 11a). Je-li u cesty jen jedna obtížnost bez poznámky RP, jde o AF přelez, a je-li tato obtížnost podtržená (9c), pak se AF rovná RP. Obtížnost varianty se týká jen této varianty.

Ostervorturm - Sportfest Xb RP

Nejkrásnější cesty jsou značeny **, pěkné * a ty ostatní nijak. Vkus Sasíků je ale v některých případech zvláštní, takže třeba Die Mitte VIIc na Höllenhundwächter v Rathenu s * je pěkný humus a nádherné fotogenické Vakuum Xb na Falkenstein je bez hvězdičky.

V novém vydání lze listovat donekonečna. Jen držet ho v ruce přináší potěšení. I když je v němčině, je výbornou četbou před spaním i po probuzení. Nabízí se v něm tisíce námětů na nádherné dny strávené ve skalách. Uspokojí jak pohodáře, tak taviče. A jak se tak dívám z okna, vidím, že doba jeho praktického použití už je tu.

Ostervorturm - Windischkante VIIc

Tschüs