Na Cerro Torre, přesněji v Compressor Route, je poslední dobou opravdu rušno. Podle posledních zpráv vylezl tuto cestu volně David Lama. Kruk a Kennedy (první přelez po vlastním jištění před několika dny) při sestupu z cesty odstranili 102 nýtů.
Před několika dny jsme uveřejnili horkou novinku o prvním přelezu po vlastním jištění Compressor Route lezci Haydenem Kennedym a Jasonem Krukem.
Co se však v té době ještě nevědělo, bylo, že tito mladíci při slanění cestu "vyčistili“ také o více jak stovku Maestriho nýtů. Tento počin vyvolal na lezeckých zahraničních serverech velké diskuze. Jedni ho odsuzují se slovy, že na vytloukání cesty, která byla udělána před více jak 40 lety nemají právo – stejný názor měla i skupina 40 horolezců, kteří si na Kennedyho došlápli hned po přelezu v Argentině. "Lynčování" vyústilo v policejní akci a vyslýchání obou horolezců. Druzí jsou rádi, že tato via ferrata, jak cestu nazývají, už na Cerro Torre nebude. Zajímavý je názor známého horolezce Silvia Kara, který Garibottovi na Compressor Route odpověděl:
„Tato cesta byla ukradena budoucnosti. Bez všech těch nýtů by historie této nádherné hory byla úplně jiná. Jsem přesvědčen o tom, že v horolezectví je důležitější, jak jste to vylezli, než co jste vylezli a nepochybuju o tom, že nejlepší jsou ti, kteří po sobě zanechají nejméně „stop“.
Sám Garibotti (horský vůdce z Patagonie, vynikající alpinista, který má na kontě nespočet přelezů, včetně Torre travers) je přelezem Jasona a Haydena nadšen a bude jim navždy vděčný za tento převratný čin: "Budoucnost alpinismu je hned světlejší, když máme takové mladé a brilantní hrdiny," píše Garibotti.
Garibotti ještě upřesňuje výstup Haydena Kennedyho a Jasona Kruka. Ti vylezli z bivaku v sedle Col of Patience na vrchol za 13 hodin. Během výstupu nepoužili žádný z Maestriho nýtů. Předpokládá, že použili některé z jeho jistících stanovišť. Za celou cestu procvakali 5 nýtů – čtyři, které umístil Ermanno Salvaterra v roce 1999 a jeden, který umístil sám Jason minulý rok při neúspěšném pokusu o variantu. Tento rok postupovali stejnou cestou. Použili kyvadlo (poslední délka z předešlého roku), aby se napojili do posledních třech délek, které je zavedly na vrchol (5.11 A2).
O volném přelezu Davida Lamy se toho zatím moc neví. Tentokrát ale slíbil, že do cesty nepověsí žádné fixní lana, nenavrtá nové nýty a odstraní zbylé z minulého roku. Velký úklid už po něm udělali patagonští lezci. Po jeho natáčecím štábů odstranili fixní lana a okolo 30 nýtů, Fotky z odstraňování nýtů viz Colinhaley blog
Přesně tak, co jsem pochopila, tak to chtěl nahoru vylézt klasickou Compressor, pak slanit, navrtat a nacvičit...Tak uvidíme s čím příjde, zatím prý odpočívá po výstupu. Nechtěla jsem to v článku uvádět, když ještě nevíme, jak to bylo..
My partner Peter Ortner and I started on January 19th from El Chalten and hiked in to Nipo Nino, our first camp. The next morning we climbed up to the Col de la Paciencia, rested there for a few hours and then started our attempt at around 1pm.
We climbed to the start of the Bolt Traverse, but instead of turning right, we went straight up on the technically difficult arete, a few meters left of the Salvaterra crack. I took a couple of falls, until I figured out the right sequence and then was able to send the pitch on my second try from the belay. A few pitches higher we reached the Iced Towers, where we picked a small ledge into an icefield to bivi.
Early the next morning we climbed to the start of the headwall. The fact that Hayden and Jason had chopped Maestri’s bolts a couple of days ago made my endeavour even more challenging, especially mentally as the protection was poor and I had to do long run outs. Climbing on hollow and loose flakes we followed the original Compressor route for three pitches. About 20 meters below the compressor we traversed to the right and then reached a system of cracks and corners that lead us to the summit. Climbing the route in alpine style took us 24 hours from the Col.