Následující řádky se týkají objektu, o kterém (jak si myslím) velká většina nejen brněnských lezců ví. Jde o mostní pilíř "Hitlerovy" dálnice pod hrází brněnské přehrady.
Nebyli jsme první ani poslední, co jej vyhákovali až na top.
Je to taková pohodová akce pro pěkný večer v týdnu nebo tak něco....
Co se týče mne, tak tohle byl můj třetí (a konečně úspěšný) pokus o zdolání této hory betonu. Ty předchozí zhatil déšť a v jednom případě policie.
Tentokrát jsem do toho nastoupil s Martinem (Mauglím), přičemž bylo dohodnuto, že pilíř padne a je jedno jak dluho to bude trvat či co bude padat z oblohy.
Nepadalo nic a vzhledem k tomu, že to byl Martinův hákovací křest, tak se čelovka ve večerních hodinách dost hodila.
První žebřík jsem zavěsil v 16hodin....Mauglí se na vršek vyvalil ve 20:15....(nic složitého - žadné hákovaci invence nebylo třeba, ale jako tréning hákovaní stropů a pohybu v žebříkách doporučuju). Skoro celou cestu v pohodě kráčíte v rivetkách a jištění je za erární nýty. Na vršku se hodí nějaká delší smyce na vrcholové nahození ocelových tyčí.
Aby to byla větší zábava, tak jsme pod stropem zrobili štand (červený puntík v prvním obrázku)
a po čase jsme se mohli kochat nočním Brnem z vršku pilíře.
Dost mne fascinovalo, že po celou doubu našeho snažení nás (respektive Martina) sledoval, a různými komenty se snažil "řídít" Martinův tatík. Evidentně je to velmi trpělivý člověk, protože tam stál od začátku až do konce (a teplo zrovna nebylo).
Skvělou tečkou za touto praštěnou akcí bylo rychlé slanění (za erární smyce) volným
prostorem mezi nohami pilíře (reverso jsem skoro rozsvítil :-))
Jojo kdyby památka na budovatelský období, to je památka ještě na protektorát kdo chce měl by si to lezení ještě užít, protože za krátkej čas tam povede skutečná dálnice.
Mas pravdu logo tam je od zavodu Moravia Open 91 poradanych HO Lokomotiva Brno. V ty dobe technika na zdolani/hakovani pilire byla dlouha haluz s otevrenou karabinou a kusem lana. Natahni se co to da, zaves karabinu do neceho, nasad jumary a zvesela nahoru a porad dokola a zakonci nahozenim na vrchol.
jj, pamatuju na cb fotky T. Cady co vysli v minihorach, nebo nejakym takym platku. Nevim esi to byly ale prvni zavody, taky se zavodilo na panelaku kdesi v Jaberci nebo mozna v Liblonci a to bylo taky jeste v praveku. Proste outdoorovy zavody jak maj bejt, ne nejaka preklizka:):).
MiniHORY 3/90. 12-13 května (1990) uspořádal HO Lokomotiva Ingstav Brno VIII. ročník otevřeného přeboru JM kraje ve volném lezení s mezinárodní účastí. Cesty stavěl Pavel Štulpa. Zúčastnilo se 67 mužů a 15 žen z Maďarska, Polska, Uzbekistánu, Kazachstánu, Ruska, čech Moravy a Slovenska.
Výsledky: 1. Rudo Mihál, 2. Tomas Čada, 3, jan Novotný, 4. Tiboldi András, 5. Sizincev Alexandr, 6. Tomáš Pilka, 7. Pavol Zauška, 8. Pavol Packo, 9. Aleš Morávek, 10. Ravadits kornel, 11. Tomáš Štěrba, 12. Jan Kreisinger
ženy: 1. Martina Poláčková (teď žije s Patrikem Edlingerem), 2. Koljada Elena, 3. Bára Stránská, 4. Jana Jurenková, 5. Žuravljová Lujia, 6.Archipová Irina.
Tak to jen jako exkurze do pravěku.
Dobra prace .. fakt pekny ..
zajimalo by me ale par veci .. pochopil jsem ze v betou jsou nejake nyty kam jste hazely expresky .. ale za co ste udelali stand .. a za co jste hakovali zebricky.za ty same nyty jako expresky? ..
sou tam nasazeny takovy jako hreby se zavitem na konci (chyty se tam upevnovaly matickama). Na zebricky upevnis snurky a ty omotavas na ty hrebiky. Je to trochu i videt na fotkach. Nejlip asi - Mauglí a jeho boj s žebříky a taky na - Pohled ze štandu do hlubin....Ale jinak, kdyz to srovnam s tim vyletem na Kokorin...no jaro je tady, tak proc se votravovat na skalach ze....
na rebriky cvaknes rivetky z vklinencu: Vezmes cok a
posunes mu "hlinikovy klinek" od konce, tim vznikne
ocko z ocelovyho lanka, ktery vesis za ty driky, co tam jsou. Pripadne davas fifihacek do expresky....
neco podobnyho pouzijes i na zbytky nytu pri "hakovackach v prirode" IAK
Jde to lézt i volně, ikdyž nevim jak teda ten převis.Ledaa nějakej traverz?? Jo, Igore, jak je to tam s těma šroubečkama ve vodorovný části pilíře?? jsou tam nějaký aji výš než na okraji. Jako aby sloužily jako stupy a aji chyty.
Tak trochu chyba lavky. Ty cesty nebyly udelany na dolizani az nahoru, ale nektery z rohu byly lezeny ciste a mam za to, ze sveho casu v nich byli i nyty na zajisteni. a na nekterych cestach jsme museli pri tech zavedech omlatit majzlem zbytky betomu co zbli po salungach, protoze nekteri zavodnici za ne regulerne brali asi byli lepsi nez prisroubovany chyty.
Chvíli mi trvalo než jsem se ujistil, že jsi to Igore ty na té fotce. První výstup na Hitlerův sloup proběhl v roce 1974, a zdolali ho Olin Krejčí a Laďa Müller, zvaný Dělník - moji parťáci ze Zbrojovky. Tehdy mě docela nasrali, protože jsme se tam chystali ve třech a nějak mě to uteklo. Lezli po železných V profilech s kruhem, které Dělník ufachčil v hokně. Konec nahazovali smyčkou na klacku... Fotky z tohoto historického výstupu jsou, snad je vyhrabem. Máme taky fotky ze závodů v roce 1992. Dělník je kmotrem Kristiny, kterou asi znáš...
Musím opravit Martina.Nevylezli jsme na "Hitlerův" sloup v roce 1974 , ale 1984.
Kruhy jme s Olinem mlátili do montážních děr , které jsou cca po 1,5 m.Asi 3 m před vrcholem ty
díry skončily a tak jsem elegantně pomocí klacku nahodil lano na vrcholové tyče.Myslím,že jsme tam byli na 100% první.Podívám se po fotkách a nějak je sem umístním.
Laďa
Na pilíř se jde vydrápat i bez nudnýho hákování. Dvakrát jsem to s kucíma lezl za pomocí cepínů-jedná se o jakousi verzi drytoolingu (v tomto případě, vzhledem k minulosti tohoto objektu, jde o tzv:"Hajltůling"). Lezbí se v podstatě volně-pikl a noha zlehka na šroub, jistí se přes vyčuhující oka. Jde o velmi dobrodružnou kratochvíli, při které natýká jako prase a člověk je pln očekávání kdy ho vysmeknutý cepín jebne do ksichtu (ať žijí šrouby bez matek!). Takhle se dá de facto vylézt jen "první délka"(štand je za klíčovým přelezem za desky ve vnitřním rohu), kdo však takhle přeleze i strop a výlez na top má u mě pětikorunu.
Výstup se někdy pěkně protáhne. Naposledy jsem to lez ve třech letos v lednu. Sice jsme začali lezt až v 9 večer, ale na vršek jsme dosupěli až ve 3 v noci (chrněli jsmem nahoře v těch lochnách). Možná to však bylo tím, že fučelo, sněžilo a byla tma...
Pravdu díš Jurisku. S těmi piklemi jde jistě o zábavnější formu kratochvílení na tomto industriálním monstru. A když k tomu připočteš realizaci našeho kuchařského umění na vrcholu....nádhera!!! Ať žije FMB
Když se na skalách používají žebříky a umělé pomůcky na přelezení těžškých míst tak mi to npřipadá nudné a celkově to kazí dojem z krásného a čistého lezení, vyvažuje to ovšem skála a příroda kolem. Když však pomyslím na kupu žebříku, město a betonový sloup tak sorry kluci ale fakt mi to připadá dost suché.To už radši jak tam psali ti týpci, že lezli s cepínama...
Asi máš pravdu, jako naučení to může být zajímavé a když to všechno vemu kolem a kolem tak jsem taky nelezl jenom po skalách:) No ale Hitlerův sloup!! Však počkejte, udělám projekt Socha Svobody, nebo Vítězný Oblouk a napíšu:)
Já myslím, že je to mnohem zajímavější, než třeba dřepět v hospodě, nebo u bedny. Když není po práci čas jet do skal, je takováhle věc příjemá. Nemá každý tolik času, aby mohl každej den lézt v přírodě.
Von tan nas kluk dela sice to hrozny horolezeni, ale aspon ze nebere ty droogy!
(pro znalce:cteme s intonaci reklamy radia jedna "ta koza me uz neposloucha ta posloucha jenom radio jedna... a televizi:)?") Ou Ou AAA
Dost mne fascinovalo, že po celou doubu našeho snažení nás (respektive Igora) sledoval, a různými komenty se snažil "řídít" i Igorův tatík.Aji maminka! Evidentně jsou to velmi trpěliví lidé, protože tam přišli asi třikrát...chacha
Hezkej článek lidičky,osobně si myslim že všichni co na tom pilíři kdy lezli lezou radi,je jedno že to není skála hlavně když to lezení přináší radost,a že se to někomu zdá nudny tak at,mě a mnohým zvás se to líbylo a proto je ten článek tady.Tak sem dodejte ty starý fotky at je zas naco koukat.