Navazování na bederní úvazek (sedák, sedací úvazek)
Původně jsme se tímto tématem vůbec zabývat nehodlali, protože se nám jevilo jako velmi jednoduché, ale množství fatálních chyb, které neustále vidíme okolo sebe, zejména na umělých stěnách, nás k tomu přinutilo. Popíšeme nám známé správné způsoby navazování pouze na bederní úvazek a také možné chyby, které se při navazování vyskytují. Připomínáme, že navázaní na samostatný bederní úvazek lze používat jen v některých případech (viz. MÚ 4).
SPRÁVNÉ ZPŮSOBY NAVÁZÁNÍ NA BEDERNÍ ÚVAZEK
(dle ČSN EN 12277 bederní úvazek typ C).
Zabýváme se nejrozšířenějším druhem úvazku vycházejícím z původního TROLL MARK5.
Tento je tvořen nosnými částmi tj. - břišním pasem, stehenními smyčkami, jistícím-navazovacím okem a nenosnými částmi.
Obecná pravidla:
Soustředěnost během procesu navazování – vyvarujete se strašidla poslední doby „NEÚPLNÉMU NAVÁZÁNÍ“.
Utahujeme každý pramen uzlu zvlášť.
Neopomíjíme pojistný uzel namáčknutý na hlavní uzel.
Ostatní pravidla vázání uzlů viz MÚ 3.
Před použitím neznámého a nového úvazku provést zkušební vis – správná velikost, seřízení, komfort odpovídající požadovanému použití úvazku.
Pravidelné kontroly – popruhy, švy,přezky, znát stáří, historii a životnost úvazku.
Pozor na zasažení chemikáliemi zejména kyselinami, pravidelně čistit úvazek.
Namočení a zmrznutí snižují pevnost úvazku – dbejte pokynů výrobce.
POSTŘEHY
Po pádu uzel rozvažte a znovu uvažte. Vězte, že utahování uzlů pohlcuje nemalou část pádové energie.
Z uzlu nenechávejte viset příliš dlouhý volný konec lana, omylem ho při lezení můžete cvaknout do postupového jištění.(Ale samozřejmě z něj nechte trčet konec dlouhý minimálně 10 průměrů lana).
OSMIČKOVÝ UZEL
lanové oko provazuje pas se stehenními smyčkami
Nejvhodnější způsob navázání.
Výhody :
Dobrá vizuální kontrola i mezi spolulezci.
Slaňovací-jistící oko zůstává volné pro ostatní použití - slaňování, jištění, odsedávací smyce, speciální pomůcky –Soloist atd.
Přestože jde o záležitost spíše psychickou, představuje provázaní obou částí úvazu určitou redundanci (zálohu v případě přetržení oka) – může být aktuální u starších nebo hodně opotřebovaných úvazů. Podle našeho názoru přežitá úvaha. Každé poutko určené ke slaňování musí udržet totéž co celý úvazek.To norma říká v odst.4.2.3.
Uzel vážeme blízko úvazku – zlepší těžiště a ušetříme délku lana
Osmičkový uzel můžeme nahradit devítkovým, který je vhodnější zejména pro tenká lana viz MÚ 3.
DVOJITÁ DRAČÍ SMYČKA
dvojité lanové oko provazuje pas se stehenními smyčkami
Velmi vhodný způsob navázání používaný zkušenými matadory.
V tomto případě je pojistný uzlík nezbytností.
Oproti osmičkovému uzlu se :
hůř váže
hůř kontroluje
lépe po pádu rozvazuje
Vhodné je jeho použití při lezení krátkých sportovních cest na jednoduchém laně s pravděpodobností pádů.
POZOR – Nepoužívat jednoduchou Dračí smyčku – viz předchozí MÚ.
NAVÁZÁNÍ DO JISTÍCÍHO-SLAŇOVACÍHO OKA
lanový kruh je v oku
Tento způsob navázání považujeme za bezpečný z pevnostního i fyziologického hlediska. Kromě starých a opotřebených (správně již vyřazených) úvazků.
Přesto jej z několika důvodů nepovažujeme za vhodný.
Slaňovací-jistící oko není volné a to ztěžuje jeho další využití zejména při zatížení.
Navazovací uzel se dostává příliš daleko od těla a může více překážet při lezení.
SPOJENÍ POMOCÍ KARABINY
Tento způsob spojení lana s úvazkem (není to navázání v pravém slova smyslu) je ve většině případů nevhodný a nebezpečný.
Smrtelně nebezpečné je použití karabiny bez pojistky zámku nebo s neuzavřenou pojistkou zámku.
Karabina tvoří další článek v řetězci a může být při špatném zatížení tím nejslabším (příčně vydrží opravdu málo a u nosu zámku kriticky málo).
Poměrně bezpečné je použití ocelových vysokopevnostních karabin s pojistkou zámku. Mají lepší příčnou nosnost, lepší nosnost s otevřeným zámkem i nosnost u nosu.
Smrtící může být tento způsob zejména pro prvolezce; při pádu nelze vyloučit zatížení karabiny napříč, u nosu nebo s otevřeným zámkem.
Často se používá při lezení TR na umělých stěnách, kde ho lze, za dodržení pravidel tolerovat. Otázkou zůstává, zdali má smysl kvůli nepatrné úspoře času riskovat omyl např. nedovřenou karabinu.
DVĚ KARABINY
Spojení dvěma duralovými karabinami s pojistkou zámku se používá při navazování na střed lana a lezení TR.
Jediné správné navázání při chůzi na ledovci. Umožňuje zahájení vyprošťovacích prací po pádu do trhliny. Na ledovci se přímo na lano nenavazujeme!
!!! Další obrázky znázorňují špatné varianty a fatální chyby v navázání !!!
OMYL 1
Tento špatný způsob spojení lana s úvazem je bohužel často k vidění a dokonce je mnohými instruktory vyučován.
Hlavní chybou je procvaknutí karabiny oky pásu i stehenních smyček. Přestože se z psychického hlediska zdá tato varianta bezpečnější, opak je pravdou. Karabina je v tomto případě zatěžovaná nestandardně a nebezpečí otevření zámku je také větší. Při jištění osmičkou v této karabině je větší nebezpečí vylomení zámku karabiny. Viz.2 díl Schuberta – Bezpečnost a ….
Další chybou je použití HMS karabiny. Tato karabina může být díky svému specifickému tvaru nevhodně zatěžována ( síla působí blízko nosu karabiny). Při otevření zámku, které nelze nikdy vyloučit, klesá pevnost na kritickou mez. Např. u nosu karabiny není tato nijak zkoušena a podle jednotlivých typů může dojít k její destrukci již při zatížení od 3kN (300kg).
OMYL 2
Na obrázku jsou dvě varianty špatného navázání - navázání pouze do očka břišního pásu nebo pouze do očka stehenních smyček.
Obě varianty nebezpečné hlavně z hlediska. fyziologického.
Při navázání pouze za stehenní smyčky (horší varianta) je těžiště posunuto dolů a lezec se po zachycení pádu přetáčí vzad a hrozí i vypadnutí ze sedáku (při volnějším pasu).
Při navázání pouze za pas úvazku je těžiště výše než má být. Po zachycení pádu nebo ve visu se pás silně zařezává a může způsobit nepříjemné bolesti eventuelně i zhmožděniny.
Zkuste si vis cvičně otestovat nad zemí.
OMYL 3
Navázání za stabilizační poutko stehenních smyček
V tomto případě se jedná o omyl fatální
Spodní poutko na steh.smyčkách má pouze funkci omezení jejich posouvání vůči slaňovacímu-jistícímu oku. Jeho nosnost je minimální.
K tomuto omylu dochází spíše v kombinaci s navázáním do oka pásu. Po zatížení se očko přetrhne a lezec zůstane viset pouze v očku břišního pásu viz. omyl 2
Pomůcka pro správné navázání – lanový kruh kopíruje slaňovací-jistící oko
OMYL 4
Navázání do materiálového poutka. Jeho nosnost někteří výrobci deklarují 5 – 6 kg.
Tato situace snad ani nepotřebuje komentář, přesto takto došlo k smrtelným úrazům.
V 80 - tých letech min.století měly některé úvazky (TROLL MARK 5) poutka až ke slaňovacímu-jistícímu oku a k tomuto chybnému navázání docházelo omylem. Dnes, kdy je odstup těchto poutek od slaňovacího-jistícího oka větší, jde tedy většinou o neznalost a ignoranci.
K této fatální chybě dochází častěji při spojování úvazu a lana pomocí karabiny. Často dojde k procvaknutí poutka z nepozornosti. Navázání na lano trvá o něco déle a možnost odhalení této chyby je větší.
Autoři už se s lezci navazujícími se do poutka setkali několikrát.
STAČÍ JEN „SEDÁK“ ?
Tento obrázek ukazuje, jak to vypadá, když při visu v bederním úvazu povolíte břišní svaly.
Při nekontrolovaném pádu nebo pádu delším 8 m hrozí, že lezec používající pouze samostatný sedací úvaz bude takto „přelomen“ v pase – dorzální komprese obratlů viz MÚ4.
Doporučujeme tento vis vyzkoušet, pomůže vám to v rozhodování zda používat kombinovaný úvaz.
Seznam možných chyb není zdaleka vyčerpávající. Známá je např.situace - slepím suchý zip pasu a nezapnu přezku nebo špatně provlečená přezka. Podle normy musí být v každém úvazku piktogram znázorňující způsob navázání a způsob provlékání přezky. U pracovních úvazků a i u některých lezeckých jsou přezky provlečeny fixně, jen se povolují nebo utahují.
Bomba chlopi. Fakt dobry.
Mám jen velice maličké výhrady:
1. odkaz na MÚ 3. jste mohli dát i nahoru kde se na ně odvoláváte(znáte ty lenochy, co se jim po dočtení článku už dole nebude chtít klikat)
2. ta chybná navzání jste mohli důraznit ještě markantněji než jen tím praporkem, třeba rudým škrtancem (já vím, sám to ve svých skriptech mám podobně jako vy, ale jde o to, že obrázky se v hlavince fixují víc než text a nebo nějaké menší logo)
3. z tý figurantky jste také mohli ukázat víc!
Pojistný uzel pokud možno vždy. Například teď mám do hor nové lanexácké Duostary a pojistku dělám raději dvojitou. Perfektní tenká lana s úpravou nádherně kluzká, ty se umí rozvázat i sama. Takže na to fakt bacha.
radek
Co se týče opletu tak se snaží na tom makat a fakt je ten, že je to rok od roku lepší. S Alteou jsem měl ty nejlepší zkušenosti. Trochu mně pozlobil loňský model Vipera, kterému právě oplet trochu chodil, ale letošní Viper 2003 je fakt super, jsem zvědavý jaký bude jak nalezu kolem pár kilometrů. Co se týče tenkých lan tak ty Duostary 2003 jsou super tkaničky a úprava i oplet jsou zatím na 100%, dokonce se i možná míň kroutí, ale zatím jsem toho moc ještě nenaslaňoval, takže uvidíme.
radek
To já jsem si jednou cvakl karábli na poutko když jsem natíral okapy pod 45ti stupňovou střechou z alukrytu. Nohy jsem měl sice ještě na té střeše, ale jinak jsem pěkně visel vzhůru nohama pod okapem abych pěkně viděl že ho dobře natírám i ze strany zdi. Vždy jsem se jen tak trochu vyhoup a překejvnul se o další metr a až asi tak při pátém vyhoupnutí, kdy jsem si musel posunout jumar, jsem zjistil vo co gou. Mále mě trefila pepka. No jó, ale tenkrát to jsem měl sedák od Johna, a ty něco vydrželi.
Perfektní objektivní článek, jako už se pomalu stává velmi dobrým zvykem.
Jediné co bych doplnil je navázání na prostředek lana bez použití karabiny pomocí liščí smyčky.
Místo v němž se chci navázat protáhnu centrálním okem úvaz a na protažené straně mi vznikne smyčka. Tuto smyčku zvětším tak, abych ji mohl převléct přes hlavu, tělo a následně z ní nohama vystoupit ven. Smyčku dotáhnu a na centrálním oku je předpisový liščák. Ideální pro rychlé navázání více lidí na jedno lano v neledovcovém terénu.
Jinak ta karabina procvaklá nohavičkami a bederákem je skutečně krajně nebezpečná a bohužel spousta lidí a jak kluci poznamenali i instruktorů na to docela prdí a navíc to i vyučuje. Jediné řešení je skutečně podle normy, tj. lano provázat nohavičky + bederák, karabinu vždy do centrálního oka!!!!
Ještě jednou dík kluci, fakt dobrá práce.
radek
S tim procvaknutim karabinou obema okama je to samozrejme pravda, ale: 1. karabina se vetsinou pri zatizeni otoci do spravne pozice 2. takoveto navazani je pro druholezce, ktery nema kam padat dostacujici (az az) Takze si myslim, ze instruktori co tohle ucej pro druholezce nejsou ani odsouzenihodni ani zvrhlici.
Divil by jsi se kolikrát už jsem viděl u někoho osmu páčit zámek karabiny, nebo smyšku lana zaháklou pod bajonetovým zámkem.
Navíc zcela jednoduchá úvaha. Sedák + lano rovná se dvě věci.
Sedák + karabina +lano rovná se tři věci. Jaký je je závěr - pokud zapojím do jistícího řetězce karabinu, vkládám o jednu možnost selhání prvku navíc.
Závěrem pak ocituji Murphyho "Můželi se něco podělat, podělá se to"
radek
Mas uplnou pravu, ale i lano se muze trhnout na ostrej hrane. Nejde o to ze se to urcite podela (nekdy a nekde), spis de o to jak je velka pravdepodobnost, ze se to stane. Taky se takhle nikdy nenavazuju.
nikdo není tak chytrý, aby toho nemohl vědět ještě víc. Tohle navíc není o chytrosti, ale o tom co člověk vidí kolem sebe a bohužel na skalách a stěnách, je to občas docela děs a běs.
radek
ta liščí smyčka je pěkná zběsilost, sice na pár metrů zajištění druholezce pevnostně stačí, ale víc lidí navázaných dokáže udělat v laně nepředstavitejnej bordel, a pro některé lidi je vyproštění z takového navázání hlavolam na dvě hodiny. takže viděl bych to jako naprostou nouzovku.
To taky je nouzovka, ale rychlá a nepotřebuji na ni žádný matroš. V tom je přednost tohoto navázání. Navíc je to přímé spojení sedáku a lana.
Nevýhody jsou jasné, především navlékání a vyvlékání z lana.
Radek
Máš-li jedno lano, třeba 60 m, jsi nahoře (ne víc než 30 m) a máš dobrat dva lidi. Jeden se naváže na prostředek liščí smyčkou a druhý posléze na konec lana. Inteligentní jedinec se z toho vymotá během 5 sekund (samozřejmě už zajištěn na štandu). Nikdy nám tato metoda zběsilá nepřišla. Možná pro chronické vyznavače příruček to zběsilé je.
Ale popiš mi, kdy reálně taková situce může v horách nastat? Co všechno by se muselo stát, aby to nastalo, to mi popiš. Já pro to jen nenacházím využítí, nic víc, tečka :-)
RR
Platí pro většinu skalních oblastí ČR, kdy takto postačí jedno lano pro 3 lidi, aniž by se druhý musel odvazovat a házelo se lano třetímu - proto vhodné i do cest s traverzy. Jinak ostatní výhody popsal Zoban. Není to žádná zběsilá nouzovka, ale běžná praxe na našich skalách, kterou drsný horal pohybující se pouze v horách nepoužívá. Mě by zajímalo, co na navázání liščí smyčkou říkají metodici.
Podle mého názoru Liščí smyčka (též jednoduchý Prusík) snižuje drasticky nosnost
lana (až o 70 %).
V mě známých metodických materiálech k lezení je použita:
1.k navázání zajišťovacího setu na Klettersteigy.
2.k navázání odsedávací smyce nebo tzv.Daisy Chane do oka bederáku.
3.k spojení více plochých sešitých smyček (ale i zde ji přetáčím do podoby Ambuláku,aby se snížil kritický ohyb popruhu).
4.v Procházkovi ke zkrácení páky na nedotlučené skobě, podle mě jde lépe nahraditloďákem.
Pěkně je její nosnost na popruhu (a ta bývá lepší než u lana) znázorněna v pracovním
katalogu Petzl (od r. 2001 ve všech).
Při navázání na lano, má kromě značného snížení nosnosti i další neduhy. Hodně se po
pádu v oku utáhne; špatně se váže a rozvazuje-přeskok švihadla vzad a vpřed.
Představa, že takto navázán stoupá prvolezec vyvolává mrazení v zádech. Jedná se však o blbuvzdorné navázání klientů nebo elévů na prostředek lana- to neutečou.
Pokud to jde nahrazujte Liščí smyčku Lodní smyčkou.
Jelikož chceme , aby naše metody popsané v ústřižcích byly neprůstřelné, tuto
nezmiňujeme a pokud bychom ji zmínili, nedoporučíme ji.
M.j. uzlem vycházejícím z Liščí smyčky trhají různí lidoví siláci struny v ruce,využívajíc jejího značného snížení pevnosti struny.
Navázání za Liščí smyčku (Prusík) považuji za past na druholezce. Situace: Lezou tři lidi. První nahoře je již na štandu a dobírá. Dva druholezci - druhý a třetí - lezou současně. Spadne kámen a třetího omráčí. Odsedne, zůstane viset a strhne do visu i druhého. Ten druhý je v tu chvíli lapen, a nemá ani šanci si přesednout do jumarů nebo prusíků a vyšplhat na štand k prvnímu. A zároveň jistič (první) má problém jakkoliv oba visící vytáhnout na štand, neboť tíhu dvou lidí sotva utáhne.
Využití Liščí smyčky je snad jen v situaci, kdy lidé nejsou vybaveni karabinami. Má pak ale smysl se takto nevybaven vůbec do lezení v tu chvíli pouštět?
Myslím, že jinak správná úvaha o vloženém slabším článku do navázání (míněna karabina) jaksi zatemnila některým lidem rozum, její prvotní správnost jim jakoby dělá clonu pro další souvislosti.
Jistě, jedna karabina (nedejbože bez pojistky) je slabým článkem. Ale přidámeli pojistku, už trochu zvyšujeme odolnost proti selhání. Použijeme-li dvě karabiny s pojistkami, je už zabezpečení dostatečné. Možná selhání jsou v tu chvíli už méně pravděpodobná, než komplikace s Liščí smyčkou.
Tomas, HO Sakal
V zásadě máš pravdu, ale pokud nastane tebou popsaný případ, kdy spadně třetí a visí na druhém, nějak nevidím velký rozdíl, protože lano, na kterém někdo visí, z karabiny asi vyvlékneš taky těžko.
Hm, pokusím se upřesnit. Na laně je druhý navázán tak, že uprostřed lana udělal Vůdcovskou smyčku (Krejčíka), a do něj zapnul dvě karabiny připojené k úvazku. Po stržení třetím si na lano nasadí prusíka nebo jumar (např. šikovného Tibloca), povyšplhne si, tím se uvolní Vůdcovská smyčka (Krejčík), odepne karabiny a může šplhat nahoru na štand.
Zatím co v Liščí smyčce (Prusík) je zapleten, a tah od třetího je prakticky nezrušitelný a to brání rozvázání Liščí smyčky.
Je to už jasný?
T.
V obou případech musí zvednout sebe a navíc toho visícího. V případě liščí smyčky by bylo třeba dát navíc prusík i pod uzel a nastoupak poněkud více, vyvléknout se z ní a čplhat nahoru. Rozhodně to je komplikovanější, i když asi taky realizovatelné.
Současné dobírání dvou "druholezců" na jednom laně se provádí s výhodou metodou "lana s odbočkou".Na laně se v místě navázání druholezce uváže smyčka dlouhá ,podle charakteru lezení , obvykle 1,5m. Smyčka se uváže buď vůdcovským uzlem nebo osmičkou. Do smyčky je připnut druholezec standardním způsobem. Oba lezci mají možnosti pohybu a druholezec nemá většinou problémy po pádu třetího a opačně .Současné dobírání dvou lidí navázaných na jednom laně v jedné linii je zbytečně nebezpečné.
Ale ne!
Vezme me to od "Adama". Ti, co navrhovali Liščí smyčku, ji važou rovnou na centrální oko sedáku. Důležité je si uvědomit, že Liščí smyčka je v přímce s napnutým pramenem lana, a že je to smyčka utahovací (při zatížení se oko stahuje, zmenšuje svůj obvod až do pevného obchvácení předmětu).
Naproti tomu Vůdcovská (Krejčík) utvoří na laně fixní oko, které trčí bokem od přímky napnutého lana (čili uzel Krejčíku je namáhán tzv. "anomálně"). Pokud si druhý dá jumar nebo prusíkovací smyčku na lano vedoucí od něj nahoru, a trochu popošplhá vzhůru, odlehčí si ono oko Krejčíku, aniž by musel zvedat tíhu třetího odvislého lezce dole. A jakmile má oko Krejčíku odlehčené a visí např. v jumaru, může se ze dvou karabin odepnout.
T.
Boha jeho, fakt jsem zas něco načal.
Opakuji pro řadu situací to není řešení vhodné (liška) a skutečně jak napsal John, dobíráíní dvo spolulezců na jednom laně je nebezpečnější. Jestliže budu řešit prusíkování, vytahování a odvazování, tak jsem nejen v karabinách, ale ani v lišceš neměl v takovém terénu co dělat.
Univerzální řešení neexistují!!!!
Co je výhodné v jednom terénu, může být v jiném krajně nevýhodné, až nebezpečné.
Co však je důležité, je vědět a znát veškerá možná řešení a možnosti, protože jinak to správné neznám!!!!
Radek
Ty nenacházíš využití pro navázání se na střed lana? To mě dost udivuješ. Liščí smyčka je evidentně nejbezpečnější způsob - je to navázání se přímo na lano a vynechává se tudíž slabý článek spojení karabinami (když už tak vždy DVĚ s pojistkami!). Výjimkou je již zmíněná chůze po ledovci.
Tak koukám, že jsem zas něco načal.
1/ navázání prvolezce na Liščák je skutečně životu nebezpečné a doufám, že ho nikdo nebude aplikovat
2/ navázání je to blbuvzdorné, pokud ho někdo neudělá do materiálového poutka
3/ využití v horách - mám jedno lano, lehký terén, slušný štand a tři lidi. První a poslední lezou klasicky navázaní na koncích, prostřední je liščákem (který se mimo jiné často při zatížení přetočí s centrálním okem do ambuláku)navázaný pět metrů od konce. Lze tak vyjma pěti metrů využít plnou délku lana, druholezci pak lezou současně.
Závěrem pak podotýkám, že je to řešení možné, nikoli nejvhodnější, mimo několik málo situací.
Radek
PS: s tou strunou je to pravda, skutečně se trhá na podobném principu, pozice lana a úvazku, ale možnost trhací pozice neumožňuje.
Jenom maly dodatek pro Zobana. Tebou popisovane navazani na stred lana pomoci lisky, lze vyresit jeste jinak. Misto lisky muzes vytvorit dvojitou
draci smycku na podobnem principu. Tzn., ze vazes dvojitym lanem dracku a misto protazeni draka zpet do jezera, protahnes drakem svoje telo. Musis
to pak chvili porovnavat, ale vysledek se dostavi. Tohle navazani se da vyuzit i pro prvolezce, treba pri lezeni kratkych cest na jedne pulce nebo dvojceti. Prvolezec se takto navaze na pulku lana a druholezci zustanou v ruce dva volne konce, na ktere se pak navaze uz normalne dvema osmickami.
Vyhoda je v tom, ze dva volne konce se daji rozmotat a dracka ma urcite lepsi parametry nez lisci smycka. Nicmene se domnivam, ze takoveto
navazani je opravdu spis nouzovka a nema prilis prakticke vyuziti.
skol Bolek
Ahoj, je to sice varianta, ale sám ji neoužívám. V oblibě ji má moje přítelkyně z dob, kdy natírala střechy. Nesnáším, když se takhle navazuje, protože když pak doleze ke kruhu nebo na vrchol, je problém se z toho vymotat,pak trnu hrůzou, že někam spadne, zamotá se do lana a průser je na světě.
S karabinou procvaklou nohavičkama a páskem to provozuju taky, až na to, že ji mam hlavou vzhůru než na fotce. Tzn. že nohavičky a pásek se při zatížení rovnoměrně rozprostřou na dlouhý straně karabiny a nahoře cvaklej uzel nemá v úzký straně kam utýct.
PS: Neřikám, že se mi karáchle nikdy neotočila :-(
S karabinou procvaklou nohavičkama a páskem to provozuju taky, až na to, že ji mam hlavou vzhůru než na fotce. Tzn. že nohavičky a pásek se při zatížení rovnoměrně rozprostřou na dlouhý straně karabiny a nahoře cvaklej uzel nemá v úzký straně kam utýct.
PS: Neřikám, že se mi karáchle nikdy neotočila :-(
Asi dva roky pouzivam (a porad ziju) blokant od Petzla Microcender k sebejisteni pri lezeni na fixnim hornim lane. Nejsem si ale stopro jisej, jestli se "navazuju" spravne. Ma nekdo s timto blokantem zkusenosti. Diky Petr
Petře, blokant Mikrocender od Petzla je (ostatně jako většina Petzlových výrobků) zdařilá kopie.V tomto případě Gibsu a Bogipsu vyráběných léta v USA. Jedná se o jeden z nejbezpečnějších blokantů, který má při pádu trochu proklouznout a tím pohlcovat pádovou energii. Pro Tebou popisované použití je určen. Já osobně bych ho propínal s úvazkem ocelovou karabinou s pojistkou zámku nebo ještě lépe použil D karabinu Mailon Rapide (při vhodném úvazku).
Diky za reakci. Ja prave davam mezi karabinu a blokant jeste kratkou expresku (smycku). To uz asi nebude uplne podle vsech pravidel? Myslim si ale, ze to neni nebezpecne. Duvody proc to delam jsou dva. Dava mi to vetsi volnost pohybu aniz by na me pusobila sila od zatizeneho lana. Druhy duvod je ten, ze kontakt karabiny a ocka blokantu ve mne nevzbuzuje moc duvery. Pokud by se karabina při lezeni dostala do nejake divne pozice, tak si dokazu teoreticky predstavit vylomeni ocka nebo zlomeni karabiny pri padu. (Nevim co snese na ohyb, ale je to podle me asi nejnebezpecnejsi zpusob zatizeni).
A jak je to se správným zajištěním na slaňování? Někdo provlíká karabinu očkem a osma je pak jakoby naštorc, někdo zase provlíká karabinu skrz bederáj a nohavičky, osma je pak rovně. Nevím, co z toho je správně.
Karabina, ať už slaňuješ nebo děláš cokoliv jinného se vždy cvaká do nosného spojovacího oka nohaviček a bederáku. Procvakávat obě oka najednou je pitomost.
Tak dost, je to všechno půl pravdy. Kdo z vás někdy vypadl a nemohl kontrolovat pád, postrádal prsák. Proto má smyl mluvit jen o navázání sedáku a prsáku společně. Až někdo z vás zgŕavituje a trochu zaroluje a nebude míti prsák, pak teprve pozná své. Budeš pak jako uzlíček nervů a budeš stále červenější a pomačkanější a potrhanější a popraskáš, a to i žebra a i lebka i kolínka chrupnou. Bim bam a chrup a křup a žuch. Prostě jako žok plný hlouposti a aptimistických pilin a nezkušených hrudek masa/sokostní moučky. A nebo nejsi horal, pak se bav jen osedáku. Zoban je přeci horal, dívím se mu, že tak nechá...
Karpet mudrlant
P.S. Přeju všem bezpečné lezení a dlouhý věk. Dobrý lezec je ne starý lezec, ale ten lezec, který minimalizuje zbytečné riziko a zahyne jen proto, že mu nepřálo štěstí.
Neohrožujte své spolulezce vlastní leností a malým sebevědomím (nezvládnete helmici a prsnici). Jo ona je tu horská, tak to sorry...
Ahoj!
Díky autorům za hezký příspěvek. Přesto bych si dovolil jeden komentář k „Nejvhodnějšímu způsobu navázání“. Já ho nepoužívám, ale preferuji to, co je v článku nazváno „NAVÁZÁNÍ DO JISTÍCÍHO-SLAŇOVACÍHO OKA“. Je to z toho důvodu, že samotný sedák není úplně vhodný (viz. obrázek na konci článku „Stačí jen sedák“), protože hrozí zlomení v oblasti beder při nekontrolovaném pádu. Domnívám se, že při navázání za nožičky sedáku je bod otáčení těla výrazně níž než, když se navážu do slaňovacího oka a riziko, že si přelomím záda, se tak výrazně zvýší. Určitě souhlasím, s důvody autorů proč ho nepovažují za vhodný, ale to, že se mi plete uzel nebo, že není slaňovací poutko volné, považuji za méně podstatné. Nejlepší by bylo používat i prsní úvaz, ale kdo to dnes na skalkách dělá? Co si o tom myslíte?