My lezci milujeme fotografie z lezení, plakáty, kalendáře a diapozitivy. Sedíce nad magazíny a průvodci zpocenýma rukama obracíme listy a prohlížíme fotky, na kterých je zobrazena cesta, kterou jsme lezli nebo o jejímž přelezení sníme. Lezení je prostě to, co milujeme. A co milujeme, chceme mít zdokumentováno na fotografii.
A právě proto bychom vám rádi v tomto seriálu dali pár rad, které by vám mohly pomoci k lepšímu výsledku. A když se fotografie podaří, proč ji neopublikovat na webu – třeba Lezci.cz.
S možnostmi, které dnešní doba nabízí, podléháme touze sami fotit. Utrhnout trochu té krásy, kterou nacházíme venku a přinést si ji a uschovat pro šedivější dny. Naše fotky plné vzpomínek jsou pak pokladem, který nám připomene naše cesty za vertikálami.
Focení je však nejen velká zábava, ale i náročné řemeslo.
Troufnete si své výtvory publikovat, vytisknout a dát přátelům či ukázat na webu?
Že ne? Vždyť jich máte jistě doma plné album! Máte, ale jakých?
Tohle přece bylo převislé a na tvé fotografii to vypadá jako ukloněná plotna.
Co je to za stín v rohu, palec nebo krytka objektivu?
Kdo jsou ti lidé, kterým není vidět do tváře a do jakého asi chytu šahá lezec, jehož ruku již nemáš v záběru?
Jak často jsou fotky trochu zklamáním, buď tmavé či příliš světlé?
To vše bývají smutná konstatování nad ne příliš vydařenými snímky, které přineseme plni očekávání ze skal.
Aby k tomu docházelo co nejméně, pokusil jsem se sepsat něco pravidel a rad, která považuji za důležitá.
A zesumarizoval jsem nejčastější pochybení, na základě nejčastěji se objevujících chyb sestavit několik pravidel pro správnou lezeckou fotografii.
Analog nebo digitál ?
Nejdříve bychom asi mohli začít takovým mini přehledem s čím na skály nebo do hor. Zjednodušeně by se dalo říct, že s čímkoli. Důležité je však vědět, co náš fotoaparát dokáže a to po něm požadovat.
Mnoho lidí preferuje plně automatizované kompakty, kde stačí jen mačkat.
Mé doporučení je: ideální na momenty z lezeckého zájezdu, portrét.
Další možností je kompakt s manuálním režimem nebo prioritní automatikou. V dnešní době – hlavně digitálních fotoaparátů, je mnoho modelů, které se hodí už na „vážné“ lezecké fotografování.
Mé doporučení: ideální pro všechny, kdo se fotografování chtějí alespoň částečně věnovat a nechtějí investovat do drahého vybavení.
A nakonec zrcadlovka s výměnnými objektivy.
Mé doporučení: fotoaparát pro ty, kteří se nebojí pár kilogramu v baťohu navíc a nelitují času, který fotografii věnovali.
Jen velmi stručně, neboť zřejmě každý má jasno, která z těchto odlišných metod, podotýkám metod vedoucích ke stejnému cíli – dobré fotografii, je právě pro něj ta pravá. Pro ty, kteří ještě neopustili klasickou fotografii a nepřešli přímo na digitální fotografii nechť se nenechají odradit zdlouhavým postupem při skenování. Je to metoda poměrně pracná, avšak přináší velmi dobré výsledky a o ty přece jde. Z vlastní zkušenosti bych upřednostnil skenování negativů nebo diapozitivů před fotografiemi. Samozřejmě že záleží na kvalitě skeneru, ale to bych nechal na jiný článek, jelikož je to téma velmi rozsáhlé.
Jakmile je jednou fotografie zdigitalizovaná, můžete ji upravit v některém z grafických programů.
A pak již nic nebrání tomu, abyste ji například poslali třeba na Lezce.
Když se budeme bavit o digitálních fotoaparátech, vývoj čipu jde velmi rychle kupředu, takže již dnes je mnoho modelů (převážně profesionálních), které přinášejí obraz srovnatelný s klasickým negativem. Samozřejmě i zde platí – co člověk to názor, proto bych tuto kapitolu nerozpitvával.
Proto se podívejme na výhody a nevýhody digitální techniky. Obrovskou výhodou digitálu je, že po počáteční investici je focení velmi levné a zpracování snímku velmi rychlé. Snímek, který se vám povedl expozičně, ale udělali jste chybu při nastavení clony, je možno v počítači upravit a tím zachránit.
Mají také samozřejmě nějakou tu nevýhodu. Nejčastěji proklínané je zpoždění mezi stisknutím spouště a skutečně zaznamenaným snímkem. Přestože se s tím dá naučit pracovat a řada modernějších přístrojů již prodlevu minimalizuje, často ani předvídavost a zkušenost nepomůže a řada fotek pak zůstává pokažených. Zde se dá uplatnit jedna z výhod. Pokud má váš fotoaparát sekvenční fotografování, nebojte se ho použít. Je důležité začít exponovat dříve než lezec udělá daný krok. Potom máte šanci, že zachytíte lezce v té správné pozici. Po fotografování si celou sekvenci můžete prohlédnout a pokud se vám záběr nepodařil, celou proceduru opakujte (pokud s tím lezec souhlasí). Nezapomeňte však začít exponovat o zlomek sekundy dříve, nebo později.
Foť dynamiku lezení se vším všudy, snaž se dostat do snímku všechnu tu sveřepou touhu dostat se na vrchol. Zachyť soustředění se na chystaný pohyb, napětí a strach, úsilí zaťatých svalů a semknutých rtů. Snaž se dostat lezcovu tvář do snímku, jedno jestli hledícího vzhůru či do strany. Receptem je být nad ním. Moje nejoblíbenější pozice je na hraně skály, pokud nahoře vybíhá ve věžičky, je to ideální. Věžičky mi umožní se dostat nejen nad lezoucího, ale i trochu šikmo do strany. Tento úhel dodá skále strmosti. Pokud jsou stěny vyšší, je dobré, aby tvůj aparát disponoval také funkcí zoom, myslím si že s trojnásobným zoomem již může plně pokrýt nároky pro amatérskou lezeckou fotografii. Při zoomování ale pozor!!!
Je jedna věc, na kterou se často zapomíná.
Při práci se zoomem je totiž důležitý čas závěrky. Pokud pracujete s objektivem, který má třeba ohniskovou vzdálenost 200 milimetrů, nesmí být čas závěrky delší než 1/200 sekundy. Pokud použijete delší čas, třeba 1/60, může se vám stát, že bude snímek rozmazaný.
Pokud vám světelné podmínky nedovolí použít kratší čas, je nutno použít stativ. Řešením je také vyšší citlivost filmu.
Když to nejde jinak a musíte fotit ze země.
Zdenek Lank soustředění a touha dostat se na vrchol
Trik jak předejít tomu, aby jinak kolmá stěna nevypadala jako položená plotna, je fotit více ze strany. Orientujte se podle věcí, které visí přirozeně kolmo dolů – třeba expresky a podle toho srovnejte záběr.
Ze zkušenosti odhadni, co fotografovaný objekt bude dělat. Kam dosáhne, kde se bude držet, kdy bude cvakat, kam zvedne nohu, kde bude bojovat o holej.
Číhej jako sup, při tom se ale vyhni záběrům, kdy lezec stojí neforemně a není mu vidět do tváře. Pokud má lezec cestu nacvičenou a jde na RP, není špatné se ho zeptat na jednotlivé kroky. Podle sekvence pohybů se dá snadno vypozorovat, kdy a kam se lezec bude nejčastěji dívat.
Zaber i zajímavé struktury
Snaž se o kompozici diagonálního členění. Převislá nebo kolmá skála focená zboku téměř vždy vypadá dobře, protože diagonálně člení snímek. Před fotografováním si dobře prohlédni skálu a zakomponuj do záběru případnou zajímavou skalní strukturu.
Stíny, mohou vytvořit zajímavou atmosféru. Hledej zajímavé úhly, využij výhled z jeskyně, průhled skalním oknem.
Nejlepší fotografie jsou ty, které obsahují všechny tyto elementy současně.
Záleží ještě na mnoha dalších věcech, fotografie by měly být zaostřeny přinejmenším na lezcovu tvář a měly by být dobře exponovány. Jedna z největších chyb je, když zabereš příliš mnoho nebe. To způsobí, že tvůj aparát určí expoziční dobu ze světlého nebe a výsledkem je tmavý lezec. To nevadí, pokud fotíš siluetu lezce.
Pokud nevíš jak kompenzovat expozici pro příliš mnoho nebe v záběru, drž se jednoduchého pravidla, zaber nebe tak, aby ho na snímku byla jen jedna pětina veškeré plochy.
Pravidlo kdy
Nikdy nefoť během lezení, je to nejen nebezpečné, ale takové foto většinou za moc nestojí, proto pokud jedeš na skály ve dvou, s největší pravděpodobností si nepřivezeš mnoho svých či partnerových fotografií. To ti ale nebrání ve chvílích, kdy se odpoutáš od lezení, udělat záběry ostatních lezců. Neboj se jich, většina lezců se nechá fotit.
Nejlepší fotky jsou obyčejně zachyceny při jasných dnech s mírným oparem ve vzduchu, který pomáhá změkčit ostré stíny.
Pro fotografování je nejlepší měkké ranní nebo podvečerní světlo. Naopak pokud je zataženo, je lépe se smířit s tím, že snímky nebudou nic moc a spíš se soustřeď na focení detailů lezců, než na záběry z větší dálky. Pomoc si můžeš také bleskem,
Milan Benian - Hradisko - práce s bleskem vyžaduje zkušenosti
ale to vyžaduje již jistou zkušenost. Nejjednodušším způsobem, jak nafotit pěkné lezecké snímky, je vyrazit si za boulderingem. Tam si vždy můžeš najít správný uhel, poodstoupit a nebo se vyškrábat na vrchol boulderu.
Je jen mýtus, že špičkoví fotografové vyrážejí za focením jen se špičkovými lezci. Dobrá lezecká fotografie se dá udělat i se začínajícím lezcem.
Ale fotka je jedna velká iluze, je možné nafotit zajímavě i lehký climb a naopak vytvořit nic moc fotky v těch nejlepších podmínkách.
Většinu mých fotografií jsem udělal s mými přáteli.
Když fotíš někoho cizího, zeptej se a buď slušný.
Nakonec, prohlédni si lezecké snímky profesionálů, které se ti líbí. Snaž se povšimnout toho, co je dělá výjimečné.
Možná, že v nich objevíš některé z pravidel, o kterých jsem hovořil.
I když ? ..... někdy je naopak dobré vzepřít se pravidlům.
Pepe když fotíš na skalách zrcadlovkou, bereš si s sebou jenom nějakej základní zoom objektiv nebo taháš celou brašnu a v akci objektivy střídáš? Dá se nějak generalizovat, jaké objektivy (ohniskové vzdálenosti) používáš na skalky nějčastěji? Co je v tvým případě takový rozumný univerzál, který používáš ve většině případů? Je mi jasný, že se to asi liší situaci od situace, ale přeci jenom ...
Rád bych znal i názor ostatních lidí, který fotí na skalách trochu víc (Spilkine, Vašku...).
Díky moc.
Určitě jsou zajímavá ohniska (u kinofilmu) mezi 28-50 no a pak je dobrý teleobjektiv, ohniska 135-200, příp. 300.
Jinak brašnu sám tahám nahoru vždy plnou, určitě ne jen jeden objektiv.
Perfektní článek. Mně osobně přijdou nellepší fotky z pozice, kdy je fotoaparát doslova nalepen na skále, ať už ze strany nebo ze shora. Pěkné je taky, když lezec vylézá ze stínu do světla. A takové zachycení lezce, který skáče a je odlepený od stěny, nemá chybu
Ještě mě napadla kategorie digitálních EVF zrcadlovek (tzv. jako zrcadlovek). Nedávno jsem zrovna řešila, jestli si koupit zrcadlovku nebo uvedenou EVF. To je takový kompromis mezi těžkou zrcadlovkou s výměnnými objektivy a kompaktem s manuálním režimem. Ten jsem měla celkem dlouho a hlavně u lezeckých fotek mě občas dost zklamal . 3x zoom, který má většina kompaktů mi přijde, hlavně u lezeckých fotek, někdy trošku málo. A při zhoršených světelných podmínkách to taky není ono (a bohužel skály jsou někdy v lese... S EVF zrcadlovkou jsem spokojená, manuální ostření i zoom na objektivu, kvalitní objektiv, výklopný displej, přijatelná cena. Je fakt, že za rok možná budu pokoukávat po lepším … zrcadlovce
jinak fakt zajímavej článek,dík
No jasně, ale u kompaktu ti tele nahrazuje zoom. Myslela jsem tím nahoře, že když máš kompakt 3x zoom, tak je to málo. Samozřejmě pokud máš výměnný teleobjektiv, je to o něčem jiném.
Samozřejmě že focení není o foťáku, ale ani schopnej fotograf neudělá zázraky s kompaktem, vždycky bude limitovanej.
No někdy si přindu jako úchyl, ale jak při lezení tak na vodě se mi osvědčila 400-vka. Dnes jsou ty filmy tak kvalitní, že zrno na dobrý fotce nenajdeš.
"Snímek, který se vám povedl expozičně, ale udělali jste chybu při nastavení clony, je možno v počítači upravit a tím zachránit." Spíš by tam asi mělo být kompozičně. Jinak článek hezkej, chválím autora..
Možná by to chtělo fotografie po úpravách a zmenšení ještě doostřit. Mnoho tvých fotek ostrost postrádá. Kompozičně se mi fotky líbí, technicky jen některé.
Fascinujici, jak tady i na jinych webech s fotografiemi vsichni hned kritizuji ostrost. Videl jsem mnoho Pepeho fotek i jinych, ktere byly v realu na papire a ta sama digitalizovana. Ta vase tolik pozadovana ostrost ale tam je, jenze diky kompresi JPEGu, zmensovanim a hlavne rozlisovacimi schopnostmi monitoru se ztraci (nebo mate nejake uzasne LCD ci CRT na kterych vidite detaily hran?). Navic, ten hon za dle meho nazoru preostrenymi fotkami je prave zpusobeny digitaly. U analogu vzdy byla urcita mira neostrosti normalni, jelikoz se vzdy to trochu "rozpiji" (<- je to v uvozovkach, protoze tim nemyslim rozpijeni inkoustu, ale klasicky chemicky proces a to slovicko mi prislo nejvystiznejsi).
Navic jak jsem se dozvedel od par lidi, kteri noci bryle, tak i lidske oko vidi neostre a bryle jso nastaveny tak aby dale oko videlo mirne neostre protoze absolutni ostrost by mu vadila.
P.S. Dik Pepe za ten pekny clanek, tve fotkky mi vzdy byly a jsou inspiraci :)
U.P.S. Nechci flame, jen me to dneska mirne vytocilo, protoze jsem se dival i jinde na fotky a ...
Tak treba prozrad, at se poucim:) Jinak jse nerikal, ze to je jen JPEG kompresi, ale je to jeden z mnoha faktoru. Jinak mi slo hlavne o to, ze na co se hadat, protoze fotku dela papir a ne obrazek na monitoru. Proto si myslim, ze ty vytky na ostrost jsou trochu mimo, pokud je porovnavame na zarucene zmensovanych fotkach. Neco jineho je, pokud bychom se tady divali na original soubor. (Ale kdo chce stahovat 5MB a vice velkou fotku na webu).
Tak to bych řekl, že je blbost. Ještě jsem nebyl na výstavě fotek, kde by byly jen monitory.
A pokud někdo ukazuje fotky z dovolené na monitoru, už dopředu se připravím na hrůzu. Zpravidla ten, kdo má pěkné fotky a o focení se zajímá, tak si fotky nechá udělat (a mnoho lidí používá analog). No a ten zbytek jsou zpravidla totální hrůzy (kolikrát ještě autor upozorní, že má špatný přístroj, aby bylo jasné proč fotky nejsou pěkné - to je taky pěkná blbost).
Velký souhlas. Fotka na monitoru mě teda v žádném případě neuspokojí. A to jsem amatérský fotograf fotící s EVF Kyocerou. Má to několik zásadních důvodů: 1) Pokud se snažím fotit tak, aby měly fotky hlavu a patu, tak se je přirozeně snažím i následně prezentovat (na papíře). 2) Kvalita monitorů není nikterak valná, kolik z vás má doma EIZA nebo nejvyšší řady ostatních značek? Určitě jste viděli na levném LCD (do cca 13 tisíc kč za 19 palců) místo černé zeleno-tmavně šedou mapu. Hnus. 3) Monitor má rozlišení 72 bodů na palec (dpi), fotka má mnohem víc! 4) Prohlížení na monitoru nenahradí věc (rozuměj fotku) kterou držíte v ruce nebo visí na zdi. 5) Vyvolání fotek z digitálu na papír 10x15 stojí cca 3-6 kč. To je dost málo, aby se pěkné fotky exponovaly na papír. Poznámka na konec. Líbí se mi, když mě autor dovolí stáhnout nejenom web verzi fotky, ale i ve vyšším rozlišení, aby šla dát na papír. Ahoj.
Clovece, ty se tady ohanis kde cim - nekvalita monitoru, rozlisenim, atd. (a se spoustou jde souhlasit) a pak z tebe vypadne, ze si fotky delas 10x15.. To je teda sranda..
Jinak Kuba Turek rekl jen: "většina fotek se už dnes prohlíží na monitoru". Nechapu, proc se do nej tak obouvate. Sice nemam nejaka cisla, ktera by to dokazovala, ale podle me to presne plati.. Vzdyt si jen uvedom kolik si prohlidnes sam fotek na monitoru a kolik na papire.. Ja taky vidam mnohem vic fotek na netu nez na vystavach a to na ne narozdil od naproste vetsiny lidi chodim..
No nic. Ja uz davno prestal delat fotky 10x15 a jen ty nejlepsi delam A4 nebo A3. Na ne mam specialni alba. A na teto velikosti nebo jeste vetsi jde teprve poznat rozdil oproti monitoru..
Fotky z dovolene uz neuchovavam v pidiformatu 10x15, ale udelam z nich DVD prezentaci i s podkladovou hudbou. Jen ty nejlepsi z nejlepsich tisknu..
"pidi format" 10x15 bude mit furt lepsi barvy a rozliseni nez fotka na DVD s rozlisenim 720x576 a barevnym rozsahem PALu :)
Ale kdyz jde o dovolenou ...
Jo, ale tvuj argument muzes pouzit i pro fotku
3x2 cm. Taky bude mit lepsi rozliseni i barvy. Ale co na ni uvidis? Houby..
Tak zaprve, ja psal, ze dobre fotky u nichz jde o kvalitu tisknu na A4 nebo A3.
A pro ukazani fotek z dovolene mi prijde lepsi, kdyz to vsem naraz pustim na tv, kde to vidi vsichni a nemusim popisovat fotku, kterou vidi jeden a zbytek na ni ceka, nez mu dojde do ruky..
Ale to je ciste jen subjektivni nazor. Proste na prezentaci fotek z nejake akce (kde jsou treba fotky typu zde te prvni s celovkou) mam DVD.
Na prezentaci "umelecky kvalitnich :-)" fotek mam papir velkeho formatu..
Ahoj. Pekna debata... Jen Jirko, ja v prispevku nerekl ze fotky fotky exponuju pouze na 10x15... Povedene kousky si exponuju na vetsi format. To prezentovani je vec nazoru. Ja mam proste rad klasicke album - neco jako kronika - vezmes ho do ruky a listujes a sledujes 2 fota na strance... DVD hypermedialni prezentace neodsuzuju ale delam to proste jinak. to je vse ahoj a hezky den
Tvzení "prohlížení fotek na monitoru je nanic" si mohl prostě napsat třicetkrát za sebou, argumentačně to je cca totéž. 1) argument kruhem - papír je papír, protože papír 2) tak to bylo vždycky - někdo dělal zvětšeniny 30x40 v kvalitním prověřeném labu, a někdo vrazil film do zásilkového labu v nejbližsším hypermaketu, 10x15 mat srovnat expozici jen dobré. Mě fotografie zajímá a momentálně mám na stole dvě EIZA 3) jako obvykle slovo "rozlišení" vyvolává záchvaty blbosti. Sleduješ monitor s lupou, z centimetrové vzádlenosti? Jinak monitor má větší barevný prostor než běžný tisk, proto prohlížení fotek na kvalitním monitoru poskytuje lepší zážitek, než tisk. 4) argument kruhem. fotka na zdi naopak nenahradí čirá digitální data, která jde/ v budoucnu půjde třeba promítnout na plátno 3x2 metrů v plném rozlišení a v plném barevném prostoru. 5) celý předchozí příspěvek řadí do roviny vtipu :)
Jojo. Taky mě už pár lidí ubíjelo argumentem, že film a fotky jsou mrtvý a argument, že to není poetické, vůbec nebyli schopní pochopit a vstřebat. A s tím argumentem promítání jsem čekala, až někdo vyjde. Doufám, že na světě přece jen zůstane pár lidí, kteří si radši na zeď pověsí fotku nebo obraz, místo aby si na tu zeď fotku a obraz promítali.
Jasný názor, že to není poetické, beru. Pokud někdo (z poetických důvodů) fotí Leicou nebo třeba LOMO, nebo se občas dopravuje na koni, přjde mi to milé.
Ale tady jde o agresivní "poety", kteří si dělají nárok na tu jedinou správnou poetiku. ("digitální technika zabíjí fotografii"; "fotku dělá papír").
Jenže to je nesmysl. I železnice je poezie svého druhu :) A někdo zase součástku po součástce dává dohromady automobilové veterány.
Vrcholem blbosti je podkládat poetické rozhodnutí technobláboly - kupříkladu kůň má menší spotřebu ovsa než parní lokomotiva uhlí, změřeno exaktně na vzdálenost 100 mil. Z toho jasně plyne superioriorita koňě jako dopravního prostředku.
Vidim, ze jsem nakonec prece jen spustil flame. Takze jak jsem to myslel, ze fotku dela papir. Slo mi o to, jak tady Pepemu, nadavali za ostrost fotek. Kritizovat ostrost fotek na nejake zmensenine je shovadilost. Pokud nevidim tu fotku v originalnich datech na nejakem kvalitnim monitoru, tak to beru porad jako nahled.
A ze existuji softy na lepsi ci horsi optimazilaci JPEGu (kdo si s tim, chce pro web hrat, stejne at se snazi clovek sebevic, vzdy o neco kompresi JPEGu prijde uz z principu. Nejvic me fascinuje, jak na nekterych serverech chteji fotky o max. velikosti 200KB, to je fakt drasticky ubytek z tech 5 MB dig. zrcadlovky).
Navic spoustu Pepeho fotek jsem videl v realu a je to o necem jinem. (Ted nemyslim, nejakych 10x15). Btw. stejne nejpeknejsi je promitnuty diacek a s komentarem Pepeho. Jeho diaprojekce jsou totiz super.
Osobne, taky treba vic vidim fotky na monitorech nez z labu, ale pokud by ta fotka stala za to a chtel bych se chlubit (coz nechci, jelikoz si nemyslim, ze bych mel moc vyvedenych fotek) a bohuzel v posledni dobe fotim hlavne nase oddilove decka na zavodech, takze by to akorat lezlo vic do penez.
Musim rici ze tisknu fotky snad z 1-2 akci rocne a to vetsinou pro matku, ktera nema pocitac. Jasne take mam radeji fotku na papiru, ale nez se fotky udelaji... nez pro ne nekam zajdu... Takto se vratim v nedelu vecer z hor, nez se vybalim mam je stahnute, pred spanim je prober a hodim na web. A v pondeli v praci si je vsichni muzou prohlidnout. A jen ty opravdu dobre si pak "nekdy" necham udelat.
diky za takovy clanek,mam doma hafo nezajimavych fotek rozmazanych lezcu,popr.jejich zadku nebo lezcu v pozici, ktera snimek nijak neozvlastnuje.budu se vic snazit,snad to k necemu povede.jeste jednou diky :-)
Mam ze clanku stejny pocit jako slamak. Sice pekny, ale hrozne vseobecny. Jeste nez jsem ho zacal cist, tak mi predem tekly sliny, ze je tu konecne super clanek o tom co me zajima - foceni lezeckych aktivit. Ale po precteni mi trochu zklaplo. Se zkušenostma takového fotografa, jakým jistě autor je by to šlo pojmout trošku odborněji. Nicméně idea dobrá a taky věřím, že je tohle jen taková vlaštovka. Těším se na další díl, snad už bude hloubkovější:-)
Ale i tak díky za dobrý nápad a odhodlání.
Ono to ani jinak, než všeobecně říct nejde. Jsou sice jisté obecné zásady, ale každý si tu svou cestu musí nakonec musí najít sám.
Dovolil bych si nesouhlasit s vtrzením autora o tom, že je lepší skenovat negativy. U negativu nelze ladit barvy jinak, než podle oka na obrazovce a není-li monitor dostatečně kvalitní a kalibrovaný, nastavuje se vše podle plotu. Diapozitiv si mužeme dát na prosvětlovák s normovaným světlem 5500°K a korigovat barvy naskenovaného snímku podle něj. To už ale patří spíš na jiný web.
Já to po létech praxe vidím tak, že nejlepší je skenovat diapozitivy, potom fotky z negativů a teprve potom přímo negativy.
Přímo naskenovaný negativ je sice zpravidla ostřejší než fotka, ale je tam právě problém s laděním barev a taky mívá negativ větší zrno, rep. šum vzniklý ve skeneru.
Pepe, máš trpělivost číst všechny ty výlevy, co následují po tom když dáš článek na web? Sorry, máš tam překlep - 1/200 tisícina? Někdy bych Ti ukázal ty dia z Argentiere, asi nejsi moc často na fotkách, ikdyž?
Pepe je asi v této chvíli na cestách, takže si to přečtě až kometářů ještě přibude.
Rozhodně bych všechny neoznačil za výlevy, jestli teda výlevem nenazveme prosté díky a líbilo se mi to.
A navíc každý, kdo něco prezentuje v Pepeho případě, fotky, jde tak trochu s kůží na trh a jistě ho budou zajímat názory ostatních.
Z článku vyplývá že je orientován na ty, kteří více lezou než fotí. A na ty kterým jde o věc, než o teoretické diskuse.
Mě se článek líbí jako celek a kvituji, že nejde příliš do hloubky, že se zabývá jednoduchými principy platnými právě pro lezeckou fotografii.
Kdyby totiž každému, kdo dělá nějaký záběr prolétlo těch šest, sedm pravidel hlavou (nebo aspoň pak při výběru fotek) nemohou se pak objevovat tak zbytečně pokažené snímky. Mohu dokumentovat z toho, co mi na Lezce chodí nebo třeba i z vlastní dílny, sám jsem jich nasekal nepočítaně :-).
Clanek sem pochopil i ja - napriklad foceni pri lezeni je nebezbecne, takze za zapomenutej fotak do cesty budu pochvalen za zodpovednost a zbyde vic mista na krajinky, coz vynamne stimuluje a blahodarne pusobi na rodinne klima.
Text je v poradku ale uverejnene fotografie jsou proste spatne! Krome autoportretu a te se siluetou to jsou fotky technicky jak od naprosteho zacatecnika. Copak to vidim jenom ja??
Proč myslíš? Soudit podle webových fotek je nanic, chce to vidět "na živo". Kdysi jsem byl na výstavě a diashow ve Zlíně (od Piechowicze) a výsledek byl mnohem lepší než zde na webu.
Na druhou stranu, pokud si prohlédnu galerii na lezci, tak patří určitě k těm lepším.
A na natěrače komínů je má proště pěkný ač některé prezentované kusy (např. Drlíková) nejsou moc nápadité. Na druhou stranu ukazují jednu z možností. A že u některé je přepůlená expreska?
P.S. pošli odkaz na tvoji galerii, rád bych fotky porovnal s těmi, které kritizuješ.
Tak dobře. Když to neudělá nikdo jiný, tak začnu:
1) přesvětlená čelovka, světlo se rozptyluje do prostoru a vadí zvláště v oblasti prsou pravé postavy. 2) chybí nejméně pravá 1/3 ksichtíku turistky, navíc nejsou vidět oči a celá fotka má mdlé barvy. 3) tady nemám výhrady. 4) tady měl autor dost času sám na sebe. 5) bylo by dobré doostřit a možná vytáhnout barevnost trička. 6) to samé. 7) co tam dělá ten rozmazaný kus šutru? 8) rozmazaná a přesvětlená ruka mám být umění? nebo vyjádření pohybu? Spíš to nestíhal digitál. 9) nemám co bych řekl. 10) proč má zavřené oči, to při lezení spí? sám autor doporučil v takových případech použít focení celých sekvencí, aby se z nich mohl vybrat dobrý obrázek. 11) tady taky chybu nevidím. 12) vydávat chybu digitálního focení za dobrou fotku je většinou dost průhledná lež. 12) tady je ksichtík ve stínu a tělo na slunci. když už, taky by to mělo být obráceně. Rozhodujícím místem člověka je právě obličej a v něj ještě důležitější oči.
První dvě fotky dle popisu jsou focené kompaktem, nevím co s kompaktem dokážeš ty, ale já bych řekl, že ti vyleze podobná fotka, pokud u zrcadlovky vezmeš bodovým měřením světlo čelovky, tak budeš kritizovat tmavé postavy. Mázlé kameny v pozadí bych nekomentoval, já když fotím, tak za lezcem také vždy něco mám a pokud je to rozostřené, tak nevidím problém. To, že při focení lezení je vždy nějaká část ve stínu vím také, tudíš mě to moc nepřekvapilo. Rozmazané ruce se říká pohybová neostrost, kromě toho nepřijmu nikdy všechny fotky daného autora, mám výhrady i ke Kratochvílovi, Koudelkovi, Zakovi nebo Newtonovi, proč tedy přijímat Piechowitzce komplet celého?
Opět upozorňuji, není to Heinz Zak, ale fotky patří k těm nejlepším na zdejší galerii.
Milý Kubo, tak jsem se právě díval na tvé fotky (alespoň na webu jsi jako autor uveden) a trochu mě praktickou znalostí fotografie udivuješ. Předpokládám vzhledem k tvým názorům, že fotka na papíře je mrtvá, tak na internetu máš své nejlepší kousky (na výstavu to však zatím asi není). Méně o fotografii čti, méně přispívej do foto fór a více foť. Věř tomu, že své znalosti zúročíš.
Dva odkazy na fotografie Kuby Turka: http://www.honza-riha.info /foto.php?foto=fotoalbum/images/ 2002/sarka4.jpg&popis=Praha%20-%20Divoká%20Šárka%202. %205.%202002 a http://www.honza-riha.info/foto.php?foto=fotoalbum/ images/2002/sarka5.jpg&popis= Praha%20-%20Divoká%20Šárka %202.%205.%202002 (vynecejte mezery).
Uvedom si, ze aby clovek mohl na neco vyjadrit nazor (tj. kritizovat) nemusi sam delat to same lepe.
Aneb - kolikrat jsi rekl, ze ten film nestal za nic a kolik jsi natocil filmu. O kolikati knizkach jsi rekl, ze jsou spatne, a kolik jsi jich napsal? Nebo ti treba nechutnalo jidlo v restauraci a kolik dobrych jidel jsi uvaril ty sam? A stejne tak je to s fotkama. Nemusi se ti libit, dokonce muzes sam poznat zakladni chyby a pritom jsi nikdy nemusel udelat ani jednu fotku. Takze v tomhle se trosku krot..
Milý Hadrburgu! 1) Nevkládej mi do úst, co jsem nikdy neřekl. Nikdy jsem neuvedl, že fotka na papíře je mrtvá. U proto jsem to nemohl říci, protože si to nemyslím. 2) Polemizuj prosím s mými argumenty a netahej do toho moje focení. Když jsou Pepého fotky uvedeny jako vzorové, tak bych očekával, že budou bez výrazných chyb. A je jedno, jestli jsou focené kompaktem, zrcadlovkou, na digi nebo klasický film či dia. Sám autor článku říká, že každý foťák se hodí na jinou práci. 3) Asi abys dodal váhu svým doporučením, co mám a nemám dělat, našel jsi mé nejhorší fotky, které jsou na webu. Abys byl v obraze - tyhle vyšly v MF DNES jako součást mého článku o slepém lezci Honzovi Říhovi někdy v 90. letech a z novin je někdo (Honza to asi nebyl :-)) naskenoval. Myslím, že skenovat fotky ze starých novin není ideální postup... Lepší fotky samozřejmě najdeš na Hor ydol y.cz (vymaž mezery)
Nerpochopil jsem to tak, že by PP chtěl prezentovat v článku (či seriálu) to nejlepší, co má - s tím, že to třeba nafotil různými technikami... Spíš se mi zdá, že chce ilustrovat něco typického pro tu kterou techniku, přístup... Takže bych fotky vnímal prostě jen jako příklad toho, co tak asi normálně jde s kompaktem apod. Zdá se mi teda trochu nepatřičné začínat ty fotky kritizovat jako by stály samy o sobě. Tohle asi nemá být autorská výstava, ale ilustrativní a návodný článek. Pokud fotka dobře ilustruje to, o čem se právě píše, je to v pořádku a nemusí to být v ostatních ohledech něco mimořádného.
Třeba už to je jinak, ale:
Klasické poučky říkají, že pozadí může, ba dokonce často má (!), být trochu mázlé. Dělá to "prostor" vede to oko na objekt, který je v první plánu fotografie. Portét s ostrým pozadí se třeba považoval za známku diletanství a fotografové pro to měli soucitný čí útrpný úsměv.
Málokdo zpochybňuje zásadní přínos fotografa Henri Cartier-Bressona, jehož momenetky ze světa přiměly fotografy vzít na milost formát kinofilmu. Fotografie mají často většinu plochy rozmazanou, tváře, často ústřední jsou otočené pryč, schované, zastíněné. Dělá to dynamický efekt, divák má pocit, zachycuje to atmosféru místa situace, kdy také nevidíme všechno jasně narovnaný.
Jistě, každý kdo udělá rozmazanou fotku není fotograf formátu H.C.B. nebo dalších, fotících obdobně, ale...
Fotky ostré jako břitva s jasnýma barvama, super kontrastní... jsou takovej reklamní kejč, dobrej přesně na to,na co jsou dělaný -- propagace výrobku, oblasti, lezce. :-)
PS Čéče, Kubo. Podíval ses třeba na barvy fotky u "Škodná v Hostýnských vrších", "Kurva mami...", či ostrost Nedvěda na nejmenovaném serveru? :-)))
PS II Já třeba mám problém přijmout ty barevný karimatky -- všichni máme něco z války :-).
Klasici rikali, ze pozadi by ostre muze, popredi musi.
Ale uz za mych temer jeste mladych let to neplatilo a byly fotky, kde bylo rozoostrene i popredi a ostry byl jen jeden objekt. Rikal mi jeden takovej, ze schvalne zvysuje casy, aby mohl otevrit clonu k snizeni hloubky ostrosti a pozadi se mu za objektem postupne rozostrovalo. Take to byval jeden z duvodu pouziti dlouhych skel. Take se mazalo mastne na filtr pred objektivem, aby to rozostrilo a bylo "mekci"
Jak jsem slysel, tak davam. Preci se nebudu hadat o fotaky. :-)
Rozmazaná reportážní fotografie, zátiší... Pochopitelně panoramatická fotografie krajiny rozmazaná být nemá!!! nemááááááá!!! :-)
Aby nedošlo k mýlce. :-)
Ale jo. To co je centrem zajmu by melo byt ostre. I kdyz jsem videl i pekny, celomazly.:-)
Co asi fakt neprojde, je stejne neostry na cely plose fotky.
Celý spor k ostření je asi o fotku Zdeňka Lanka. Myslím, že "to něco" rozmazané vlevo nahoře je rušivé a k ničemu. Rozmazané pozadí dole pod lezcem je v pořádku.
Myslíme-li stejnou fotku, tak mi to mazle popredi nerusi, ale docela mi prijde funkcni. Spis bych si predstavoval lezce trochu niz na plose, aby se nechystal k skoku z fotografie. Ale to jsou veci osobniho vkusu.
Rozdeleni fotky (zaberu) do tri planu, kde prostredni je hlavni a ostry je bezne (a to neni zdaleka vymysl lezecke fotografie). Zde navic ucelne, kdy to ukazuje prostor nad i pod lezcem.
Dotaz - Jaké si pořídit digi nádobíčko (optimální parametry) pro vytváření panoramatických fotek formátu 16:9 s přímým tiskem bez úprav? Jaká je výhoda a nevýhoda širokoúhlého digi objektivu 28 a více ?
Pokud je mi znamo udelala Meopta kdysi sirokouhly fotoaparat ve 2 exemplarich(na film 6x6- pro znalce na 120). S tim jednim fotografoval josef Sudek a ten druhy nevim kde je. Jinak neco na kinofilm pred lety delali rusove, snad se to da sehnat nekde v bazaru
Nikoho nezabije. Tak
1) pokud si nekdo mysli ze si precte clanek na netu a razem z nej bude druhy Heckl tak je drobatko na omylu. Prave tak asi jako kdyby si nekdo myslel, ze kdyz si prectu 20 x popis udolniho Kapla tak ze mne bude spickovy horolezec. Tam i tam je potreba praxe. Jak v lezeni tak ve fotografii.
2) Jak autor spravne napsal tak každý druh fotoaparatu se hodi na něco jineho. Nechtejte od jednoho typu aby byl pouzitelny vsude. To nejde ani technicky. Takze si vyberte pristroj který nejvice vyuzijete - a budte kriticti. Pro vetsinu lidi ( muj odhad 95% ) je to kapesni digital. Ten ukaze jak jste se bali v Alpach, jakou mate peknou holku v plavkach a na které chate jste byli letos v lete. VIC OD NEJ NECEKEJTE! Hlavne necekejte ze zacnete produkovat fotky jake vidite v National geografic . Když jsme u toho abych Vam trochu vzal iluze- odhaduji porizovaci cenu jedne fotografie v National geografic na nejakych 50.000 US$. Pokud tito nekam poslou fotografa tak mu daji moznost si zapujcit vybaveni- které často existuje jen v jedinem exemplari- fotograf ma u zadku asistenta ten mu meni filmy v kamere a dotycny foti jeden film za druhym. Tempem i 20 filmu za den. Toto se necha profesionalne vyvolat a z dodaneho materialu o nekolika tisici kusech si redaktor vybere jeden zaber. Upozornuji ze tohle není zadna pohadka, ale bezny postup. Takze vase snazeni kdy za dovolenou udelate 5 filmu je sice pekne ale , noo…… Dále si dovoluji upozornit ze opravdu profesional je velmi spokojeny když z kinofilmu ( tj. 36 snimku) ma 1 az 2 zabery dobře. Kdo tvrdi ze pracuje s vetsi ucinnosti bud keca nebo fotografii moc nerozumi a není dostatecne kriticky.
3) nenechte se takovyma recima otravit, existuje jedina cesta k dobre fotografii- fotit fotit fotit a ještě jedno fotit. A zpracovavat vysledky ty spatne hned vyhodi- nikdy se k nim nevratite u tech skoro pouzitelnych se poctive kouknou proc to není uplne pouzitelne a ty chyb si nacpat do hlavy a priste je uz neudelat
4) co se tyce komentaru ze ta fotka je takova a druha makova a tam to ma byt ostre a tam ne – to jsou jalove kecy. Když uz tady někdo vzpomenul H C Bresson- kouknete na jeho fotky nekdy jsou uplne ostre, nekdy ne- to je nepodstatne. Podstatne je aby ta fotka se nekomu libila tak ze si ji povesi na stenu nebo pouzije jako zalozku do knihy nebo proste jinak ji uchova pro sebe na delsi cas. A o co vice lidem se takova fotka libi a to je ta fotka lepsi, kdyby hned byla uplne cerna s jedni svetlym flekem.
5) Nechte teorie vemte fotak a jdete fotit třeba svou holku jak skace přes lavicky na Petrine. ( mimo jiné to je dost dobre cviceni)
Jeste jsem zapomnel pripojit svuj nazor na prezentovane fotografie. O dve tridy lepsi nez co produkuje turek ale jinak porad jeste hodne podprumerne. Technicky -s nejakyma vyjimkama-jakz takz, kompozicne sterilni , bez napadu . Ale jak jsem napsal to je jen muj nazor.
Souhlas. V době foceni na film, měli profici foťák, kde film byl v odnímatelné kazetě. Za a) mohl střídat typy filmů. b) když se něco dělo, fotograf docvakal, vyndal kazetu, vzal od asistenta další s připraveným filmem a cvakal dál. Asistent zatím chvátal, aby za tu chvíli, nežli mistr vycvaká 34 plíček měl připravený další film.
Na druhou stranu fotograf vstával za tmy, aby byl na vršku v době dobrého světla. Často se mu zdálo, že světlo "nesochaří" a vrátil se bez jediného záběru.
Já nechci věnovat všechen čas venku focení a dobrej foťák mi ukradli. Mám kompakt, vytáhnu cvaknu a ta momentka tam je. Někdy to i ujde, většinou ne. Pokud bych chtěl dělat něco víc, tak bych musel především ten čas venku věnovat tomu.
Abych pravdu řekl, kvalita současné fotografie, jako celku, mi přijde ubohá. Mám pocit, že v tomhle jde vývoj dolů (jinak staromilec fakt nejsem). I když jsem pěkný taky viděl.
Ta doba kdy se delalo s nekolika filmy je porad tady. Ono vsechno na digital taky nejde. Obecne- myslim si ze uroven fotografie je stejna- jen dnes je kazdy trouba ktery si koupi digi foto velky profesional. Takze lidstvu je presentovana inflace fotografii ktere jsou ze 100% mizerne. Tech nekolik par nadsencu kteri delaji krajinu - a fotografie horolezcu je z velke casti fotografie krajiny- ma podstatne tezsi problem se v te zaplave bezcennych foto nejak prosadit.Jenze uz pred 20-30 lety se prislo na to ze kinofilm neni vhodny pro krajinu. Ze 6x6 je vyrazne lepsi. A budete prekvapeni skutecni profesionalove dodnes pouzivaji na krajinu velke formaty 9x12 a 12x18. Jenze to udelate tak 3 fotky za den a to jeste musite jo makat.To neni mozne pokud chcete lezt. Nejde to dohromady.Takze pokud chcete lezt - digi skatulka do kapsy a ta vam ukaze ze zadek vasi princezny je naprosto nejlepsi. A vic se taky nechce!
Jeste pomerne nedavno jsm videl fotit na deskac. Pro vysvetleni, misto filmu citliva deska rozmeru, ze slusne velika fotka jde delat kontaktne bez zvetsovani.
Tusim to byl National Geographic, který prvni presel na format kinofilmu a vyvolal mezi fotografy tehdejší doby zdesení. 6x6 se povazovalo za nejmensi pouzitelny.
Tachnika umoznila mit kvalitni vystup i z kinofilmu, ale stale se foti i na stredni a velke formaty. Ale to je jeste drazsi, tezsi fotak a je potreba stativ, to uz se rozklepe hnedle.
No ten deskac mohl mit uvnitr vlozku na ploche filmy a jsme tam co jsem rikal- pouziva se porad. Jenze to si musi clovek pockat na pocasi, vedet predem jakou chce kompozici a na takovou fotku se chodi ne jednou ale i pul roku. A co znam extrem tak o jednu podobnou fotku se kdysi pokousela cela plejada fotografu z Ostravska par sezon. Kdyby jim tam na tom miste udelali hospodu tak na tom vydelali
Jeste k tomu kinofilmu- Jo byl to NG ale ten taky zvetsuje nekam pod format A4. Jakmile chceme jit na vetsi formaty - vystavni tak zaciname na 30x40 a tady uz je kinofilm mimo hru. Kdo tomu neveri at si to sam vyzkousi. treba pochopi proc Sudek nezvetsoval ale jen kopiroval 1:1 nebo proc A. Adams pouzival komoru 18x24 (cm) a vetsi. Trichu jina je situace u barevnych fotek kde se zvetsuje z dia. Jenze zase - NG a potazmo vetsina agentur predpokladaji ze tohle dia je na filmu KR a nikoliv na tom co se prodava bezne na trhu. Kdo videl vedle sebe polozene dia z bezneho Kodaku a z materialu KR vi o cem mluvim. ten rozdil vidi i bezny laik, to jsou dva svety. Jenze pozor nejblizsi laborator ktera tento umi film vyvolat je v Laussane. Vyvolavaci postup nebyl dodnes zverejnen.
Dagu jak jsi poznal ze tam byla sklenena deska? Ty jsi mu ten fotoaparat rozebral ? To je jedina cesta! Navic neni mi znamo ze by nekdo v soucasne dobe produkoval sklenene fotodesky
Tvrdil to. Ale ja ho nekontroloval. :-) Ja se s fotografama jeden cas vidal dost casto. Tak jsem poslouchal a zvidal.
Pak jsem se rozhodl byt fotograf -- umelec... pak mi ukradli fotaky... pak jsem si koupil takovej digisunt a fotim na to modry snehy, rozmazany Pepicky nad dortem, velky zadky valici se po sutru (extremni lezeni trojek) a mam klid. :-)))
Vlastně éééé... Zrovná sem hudělál humění jak noha! http://www.dag les.wz.cz/ta try/kif_7633.jpg . Žejo!?!! Má to vobrofský poselství lidstvu, že jako ty stopy, cesta, paradigma, paralýza... no prostě hluboký dílo!
Jóó. Akty!!! To bych rád fotil, hlaste se! Ale ty, Richarde nééé. Jako model na akty, fakt nééé, to leda na fakty... :-)
Dagu jak jsi poznal ze tam byla sklenena deska? Ty jsi mu ten fotoaparat rozebral ? To je jedina cesta! Navic neni mi znamo ze by nekdo v soucasne dobe produkoval sklenene fotodesky
Co to tady zkoušíš Richarde? Naprosto nádherně vyjukaný pohled lezčíka, který se diví. Snad tomu že ho fotí, nebo tomu proč ten chyt, je v tak hloupé poloze. Zajímá mě příběh, který tahle fotka má!
A mě se proto líbí více, než sto jinejch na Velviji vyjevenech a v Louhsane vylouhovanejch.
K bodu 3) Dovolím si poněkud nesouhlasit s tvrzením "ty spatne hned vyhodit - nikdy se k nim nevratite". Nejen moje zkušenost je, že není od věci prohrabat archiv a člověk najde věci, které předtím neviděl. Jiný výřez, pootočení, jiná tonalita, popř. cokoli z toho šoupnout úplně do extrému (např. brutální kontrast, z postavy udělat velkým ztmavení siluetu... apod.), barevně nafocené odbarvit a spousta jiných možností. Když jsem to fotil, měl jsem jinou představu a neuměl jsem si představit, že to můžu zpracovat třeba jinak. Prostě nasazený klapky. Časem člověk získá jiný pohled na věc, zkušenosti a tak podobně a najednou na ten svůj výtvor kouká jinak.
Takže s vyhazováním opatrně.
Do jiste miry mas pravdu, clovek za rok vidi neco uplne jinak. Jenze problem je v tom ze pokud tvuj archiv ma 20-30.000 fotografii ( a vic!) nejses ho stejne schopny projit znovu. A tak ty nepovedene foto jen zabiraji misto a z prehledneho archivu delaji neskutecny moloch. Pryc s nima!
Je fajn, že se takový článek konečně dostal sem. Díky, je perfektní..ale chce to hodně dřiny, zkoušet a zkoušet, fotit a taky kazit... Vím o čem mluvím, na škole skládám zkoušku z fotografie :-)
Článek pěkný.
A - možná se pletu - ale zveřejněné fotky nejsou příkladem autorovy nejlepší práce. Jsou příkladem - trochu přehnaným, aby to i totální začátečník či fotoamatér jako já a myslím většina přítomných pochopil - konkrétních prvků, které lze ve fotografii použít (můj dojem. můžu se plést).
Osobně když se mi nějaká fotka hodně líbí, je to souběh spousty dílčích prvků, z nichž některý tomu hodně pomůže. Takže - jak jsem to pochopil - mělo jít o ukázku toho co se použít dá, v extrémních formách.
Btw. se mi ty fotky většinou líbily.