Rozhodovací strategie a metody pro posouzení lavinového nebezpečí

Především vám chci poděkovat za reakce, které odezněly na první z článků o lavinách, které tady na Lezci budete mít možnost sledovat.

Byly jak pozitivní, tak i určité s konkrétní připomínkou, dotazem, nebo výtkou. Omlouvám se, že nezvládám plynule reagovat a odpovídat, ale jsem teď bohužel celkem dost vytížen a dostanu se k mejlu pouze občas.
Slibuji, že se pokusíme šíři záběru ještě více rozšířit, zejména co se spoluautorů týče, aby tak byl pohled na tuto problematiku co nejkomplexnější.
Ještě bych podotknul, že tyto články jsou záměrně psány se snahou o jednodušší formou a o co největší názornost, pokud by vás problematika lavin zajímala více, je nezbytné další teoretické, nebo ještě lépe praktické studium přímo v terénu.
Takže asi tak. Samozřejmě pokud někdo máte nějaké zajímavé fotografie, nebo videa týkající se této problematiky, rád vám poděkuji za zaslání a možnost použití.
No teď už dost úvodu a ponořme se podrobněji do problematiky rozhodovacích strategií a posuzovaní potenciálního nebezpečí lavin v terénu.

Mezinárodní stupnice lavinového nebezpečí
Má pět stupňů. Je dnes standardně používána po celém světě. Poskytuje přibližný obraz o lavinové situaci v regionu.

1. nízké nebezpečí - 1/3 zimy, minimální ohrožení, dobře zpevněná sněhová pokrývka. Sesuvy lavin hrozí jen při zvýšeném dodatečném zatížení na velmi exponovaných svazích. Spontánní pohyby sněhu nepřesahují kategorii splazů.
2. mírné nebezpečí – 1/3 zimy, obvyklá situace, vcelku dobře zpevněná sněhová pokrývka. Sesuvy lavin hrozí při zvýšeném dodatečném zatížení na exponovaných svazích. Potenciálně nízké riziko spontánních lavin.
3. značné nebezpečí – 1/4 zimy, mnoho svahů vykazuje střední až malou stabilitu, sesuv lavin může iniciovat i nízké dodatečné zatížení. Ojediněle jsou možné spontánní laviny středních rozměrů, které mohou zasáhnout i často navštěvované prostory, jako přístupové cesty, nebo sjezdovky. Možnosti túr velmi omezené a  pouze při značných zkušenostech.
4. kritická situace – Pouze několik dní v průběhu zimy, všeobecně velmi slabě zpevněná sněhová pokrývka. Pravděpodobnost laviny je velmi vysoká již při nepatrném dodatečném zatížení. Možnosti túr zcela omezené, situace vyžaduje expertní zhodnocení. Potenciálně velké riziko spontánních lavin zasahujících údolní prostory ve středním až velkém rozsahu.
5. katastrofická situace – Zcela nestabilní sněhová pokrývka v nebývalém rozsahu, spontánní laviny obrovských rozměrů zasahují obývané části údolí i z relativně mírných svahů. Túry nemožné, doporučuje se neopouštět zajištěná obydlí.

Pojmem dodatečné zatížení označujeme jakékoli další zatížení svahu mimo sněhové vrstvy na něm ležící. Tedy skialpinista nebo horolezec jsou již dodatečným zatížením. V případě, že jedete po svahu na lyžích dolů a spadnete, zatěžujete svah přibližně pětinásobkem toho, jak by jste jej zatěžovali při stání.

Obecně je za nejnebezpečnější pokládán 2. a 3. stupeň lavinového nebezpečí, při nichž se stávají 2/3 lavinových neštěstí.


Rozhodovací strategie pro zahájení túry a změny v jejím průběhu

Stop or GO
Metoda vyvinutá týmem M. Larchera. Patří k nejzákladnějším rozhodovacím strategiím určeným především pro začínající skialpinisty a horolezce.
Je založena na posouzení dvou rizik. Regionálního – stupeň lavinového nebezpečí pro oblast a poté pak zonálního – sledujeme vybrané jevy v našem okolí, na základě výskytu těchto jevů se pak rozhodujeme, zda jít, nebo změnit cíl, či ukončit túru.
Výskyt jevu není příkazem túru ukočit, ale vždy výzvou k důkladnému zhodnocení jeho výskytu. Samozřejmě jinak budeme hodnotit 10 cm nového sněhu za bezvětří a zcela jinak budeme hodnotit výskyt praskání a zvuků ve svahu, po němž jdeme. Viz. základní omyly o lavinách, Montana+ 2002!!!!

Česká verze karty Stop or Go vydána HS a ČAHV


Stop or Go strana 1


Stop or Go strana 2

Hlavní nevýhodou této rozhodovací strategie je spolehnutí se na daný stupeň lavinového nebezpečí určený cizí osobou zpravidla pro celou oblast. Každý stupeň má přidělenou určitou hodnotu strmosti svahu, ale jsme při stupni 4 lavinového nebezpečí ohroženi až na svahu o sklonu 30 stupňů?
V druhé části je pak nutné si uvědomit, že odpověď na otázky leží v trojúhelníku „Znalost – Zkušenost – Odpovědnost“. To znamená, že konečné rozhodnutí, zda jít, nebo zůstat stát, je jedině na vás.


Nivo test
Jedná se rozhodovací strategii uvedenou v život ve Francii Robertem Bolognesi.
Stejně jako Stop or Go, je i tato kartička určena především pro nejširší, tedy ne zcela odbornou skupinu uživatelů, kteří mají základní povědomí o problematice lavin, ale podrobněji se tématem nezabývali.
Nivo test je založen na zodpovězení si 26 přesně cílených otázek, které nezohledňují lavinové nebezpečí či jiné informace poskytnuté cizí osobou. To je ovšem vyváženo nezbytností vaší zvýšené schopnosti pozorovat a vyhodnocovat situace ve vašem okolí. Opět tedy narážíme na problém „Znalost – Zkušenost – Odpovědnost“.
Na každou z otázek odpovíte pravdivě buď ANO, nebo NE. Každá odpověď ANO pak znamená přičtení odpovídajícího počtu trestných bodů k vašemu kreditu. Konečný kredit vám pak přiřadí hodnotu, která jednoznačně vypovídá, jak to je s pokračováním vaší túry. Nevýhodou je, že závěry nám karta poskytuje až v průběhu tůry, a tak se nám může stát, že nebudeme mít možnost náhradního cíle, zatímco v údolí vedle (méně strmé, méně ohrožované), kam se však ten den již nezvládneme dostat, by bylo možné fungovat i za shodných podmínek.


Nivo test strana 1


Nivo test strana 2

Jak karta STOP or GO, tak i NIVOtest mají více verzí designového vzhledu. Rozdíl je především v doplňcích obou karet jako jsou poměrová měřítka sklonů pro čtení vrstevnic na mapách,SOS telefony po Evropě, nebo v zemi, kde byla karta vystavena, základní informace o druzích sněhu, případně odkaz na internetové stránky s horským zpravodajstvím.
Větší význam než výsledek, který vám jak NIVOtest, tak i STOP or GO poskytne, má fakt, že se naučíte na túře sledovat proměnlivé faktory ve svém okolí a tyto zcela automaticky vnitřně vyhodnocovat. Toto má svůj význam zejména u rozhodovacích strategií pro pokročilé 3x3 a redukční metody. Nebo strategii Stephan Harvey – Lavinové riziko  (http://www.slf.ch/info/LawRisikoBulletin.pdf), která u nás zejména mezi širším okruhem není příliš známá.

3x3
Metoda vyvinutá skupinou Wernera Muntera ve Švýcarsku. Částečně se tato metoda překrývá s metodou Stop or GO. Je založena na vyhodnocení faktorů ovlivňujících vznik lavin ve třech rovinách a z hlediska průběhu túry ve třech úrovních.
Z hlediska posuzovacích rovin vždy hodnotíme tři kritéria:
- podmínky
- terén
- člověk.
Z hlediska úrovní průběhu túry pak vyhodnocujeme tato kritéria ve třech fázích:
- ve fázi přípravy a plánování – regionální filtr
- ve fázi zahájení túry – lokální filtr
- ve fázi průběhu túry – zonální filtr.

3x3 je bezpečnostní síť utkaná z mnoha souvisejících faktorů hlavních tří kritérií působících na vznik lavin, jejich vyhodnocování, které stále podrobněji aktualizujeme.
· Regionální filtr – příprava doma, vyhodnocení dostupných prognóz počasí, stavu podmínek, velikosti skupiny a zdatnosti jejích členů, stanovení potenciální trasy a zvážení míry rizika, případná korekce trasy podle zjištěných údajů
· Lokální filtr – proveden po příjezdu na místo, potvrzení zamýšlené trasy, nebo naopak její změna na základě opětovné kontroly vybavení, aktuální kondice členů skupiny, počasí a podmínek. Je někdo další ve stejné oblasti, mimo mou skupinu?
· Zonální filtr – průběžné hodnocení terénu, zjištění stability svahu, co se děje kolem mne. Stále monitorujeme situaci kolem a nespoléháme slepě na údaje zjištěné např. při začátku túry.

3x3 nám neurčí, zda na tůru vyrazit či ne, ale pomůže zaměřit naši pozornost na podstatné faktory, které potenciálně mohou ohrozit naši bezpečnost.

Redukční metoda
Opět metoda vyvinutá W. Munterem. Je neocenitelným pomocníkem zejména v rozhodovací fázi regionálního filtru. Jako jediná z metod dá konkrétní výsledek, který tůru doporučí, či nikoli, už právě ve fázi regionálního filtru, tedy na základě informací, které máme k dispozici v průběhu přípravy. V kombinaci s metodou 3x3 je téměř nedostižnou kombinací. Stejně jako u Stop or Go je však nutné zvážit faktor lavinového nebezpečí jako prvku vloženého někým druhým!
Hodnotíme opět několik kritérií – redukčních faktorů ve vztahu ke stupni lavinového nebezpečí. Každému faktoru jednotlivých kritérií i stupni lavinového nebezpečí je v rozhodovacím procesu přidělena určitá hodnota. Po dosazení hodnot do vzorce pak výsledek túru doporučí, či nikoli.

Lavinové nebezpečí
stupeň 1 – 2
stupeň 2 – 4
stupeň 3 – 8
stupeň 4 – 16
stupeň 5 – 32

Redukční faktor prvního stupně – sklon svahu v nejstrmějším místě
30 stupňů - 34 st – 4
35 st – 3
36 st - 39 st – 2
přes 40 st – 1

V případě nezbytnosti stoupání serpentinami při výstupu bez zbytečného používání holí dosahuje svah sklonu 28 – 30 st . Svahy, na nichž se vyskytují seypy, přesahují zpravidla sklon 39 st. Pro určení sklonu je možné také využít tzv. pendl trik s hůlkami (viz obr. výše, strana 2 české verze NIVO test). Úplně nejoptimálnější a nejpřesnější je pak využití sklonoměru.


Na svah položíme hůlku k vyrovnání drobné nerovnosti. Na hůlku přiložíme sklonoměr a odečteme odpovídající hodnotu.

Redukční faktor druhého stupně - expozice svahu(orientace ke světové straně)
oblast 1 SZ – SV – 1
oblast 2 SZZ – SZ a SV – JV – 2
oblast 3 JV – SZZ – 3
pohyb mimo potenciálně lavinézní svahy - 4
často ježděné svahy - 2


Expozice svahu a odpovídající redukční faktor

Tento redukční faktor je volen s ohledem na alpskou oblast a v takto uvedené podobě by celá redukční metoda měla být uplatňována pouze v alpské oblasti. V oblasti Slovenska, je proudění vzduchových mas poněkud odlišné, a proto se v současné době zvažuje zpracování tohoto redukčního faktoru právě pro tuto oblast.

Redukční faktor třetího stupně – velikost skupiny
velká skupina bez rozestupů (5 a více) – 1
velká skupina s rozestupy (5 a více) – 2
malá skupina bez rozestupů (do 5 lidí) - 2
malá skupina s rozestupy (do 5 lidí) – 3


Modelový příklad č. 1.:

8 (lavinové nebezpečí 3. stupeň)
____________________________
3 (35 st svah v nejstrmějším místě) x 3 (JZ svah) x 3 (malá skupina s rozestupy)

8
____________ 
3 x 3 x 3
= 8/27 = 0,3
0,3 < 1 => O. K.


Modelový příklad č. 2.:

8 (lavinové nebezpečí 3. stupeň)
______________________

2 (37 st svah v nejstrmějším místě) x 1 (S svah) x 2 (velká skupina s rozestupy)

8
____________
2 x 1 x 2
= 8/4 = 2
2 > 1 => K. O.

túru rozhodně nerealizovat, případně změnit cíl


Stanovení sněhového profilu
Vykopeme jámu až na podklad sněhové vrstvy, maximálně však na výšku postavy. Jednotlivé klimatické jevy se nám zobrazují ve vrstvách sněhové pokrývky. Vyvození závěrů ze stanovení sněhové profilu vyžaduje poměrně velkou zkušenost a také vybaveni jako je lupa, nebo měřítko pro velikost krystalů sněhu.
Zpravidla tento test zevrubně provádíme v kombinaci s dalším, tedy testem tvrdosti a testem klouzavým blokem.

Stanovení odlišné tvrdosti vrstev
Tento test se používá ke zjištění soudržnosti jednotlivých vrstev a rozdílů mezi nimi. Dá se považovat za jeden z nejprůkaznějších testů zjištění stability svahu a současně i nejjednodušší. Tento test se provádí při práci lavinových preventistů jako prioritní na prvním místě. Měli bychom pamatovat, aby stěna sněhu, na níž test provádíme, byla pokud možno ve stínu (jelikož v 90% spojujeme s klouzavým blokem, není to vždy možné). Vodorovnými čarami se pak zvýrazní jednotlivé vrstvy sněhového profilu, v nichž rozeznáme odlišné tvrdosti sněhu, jak je uvedeno v tabulce. Podstatné jsou pro nás zejména rozhraní mezi jednotlivými vrstvami. Pokud zjistíte, že mezi dvěma sousedními vrstvami je rozdíl více jak dvou stupňů (viz. tab. níže), znamená to již velmi zvýšené potenciální nebezpečí vzniku laviny. Opět zde hrají ovšem roli ještě další faktory, které můžeme zohlednit, jak si ukážeme dále. Test se provádí tím způsobem, že se snažíme vnořit do sněhu různé předměty, které jsou charakteristické pro každý stupeň tvrdosti vrstvy.

Zjištění stupně tvrdosti sněhových vrstev v terénu:

Tvrdost	Test tvrdosti zatlačením předmětu
Velmi měkký	Pěst
Měkký	Čtyři prsty
Středně tvrdý	Jeden prst
Tvrdý	Hrot hole (tužka)
Velmi tvrdý	Nůž
Kompaktní led	Neprůrazné

Pěst


Čtyři prsty


Prst


Hrot hole (tužka)


Nůž

Vždy zkoušíme tvrdost v rukavici. Předmět by měl jít do sněhové vrstvy zatlačit volně, ne hrubou silou!!!

Pro názornost a snazší pochopení uvádíme dva příklady. Modelový od V. Kořízka a jeden konkrétní.


Modelové uložení vrstev tvrdosti a zaznačení potenciálního rizika

Konkrétní uložení vrstev ze dne 29. 2. 2004 Zlomiska, Vysoké Tatry. Postupně připadlo dalších 20 až 30 cm nového sněhu bez oteplení, v kombinaci s větrem pak vznikla na rozdílu tří vrstev - pěst – hrot hole - lavinová situace, která si o čtyři dny později vyžádala život ve vedlejší Mengusovské dolině.


29.2. 2004 Zlomiska, Vysoké Tatry

Provedení testu klouzavým blokem

1) nalezneme místo, co nejvíce odpovídající sklonem svahu, expozicí a pokud možno i nadmořskou výškou svahu ,jako je trasa naší túry. Místo volíme tak, abychom nebyli ohrožení případnou lavinou z potenciálně nebezpečných svahů v okolí, nebo pro nás už nebyl nebezpečný svah, na němž stojíme.
2) vyhloubíme jámu o šířce 1,5 – 2 m, nejlépe na podklad, nebo max. na výšku postavy, tak aby shora ji uzavírající sněhový profil byl orientován svisle.


V místě svislé horní stěny si při kopání necháváme sondu, jsme schopni určit výšku celkové sněhové vrstvy až na podklad i mocnost jednotlivých vrstev

3) V této fázi zpravidla zařadíme test tvrdosti vrstev
4) po stranách, ve vzdálenosti odpovídající délce našich lyží ( cca 1,5 – 1,8 m) od sebe vykopeme postranní příkopy až na podklad 1,5 m do svahu směrem proti svahu.
5) na konci příkopů, kolmo ke svahu odřízneme sněhovou pilou, nebo pomocí uzlíkové smyčky (5 m prusik) vlastní blok


Uzlíkovou smyčkou se obtížněji prořezávají případné tvrdší vrsvy, výhodou oproti pile je ovšem váha

6) blok je připraven k testu


Plus minus několik centimetrů bychom měli vždy dospět k této podobě –

Vyhodnocení testu
1) blok se sesune při kopání čelní jámy
2) blok se sesune při kopání postraních příkopů
3) blok se sesune při odříznutí
Pokud nastal případ 1 – 3 na svah nevstupuji a měním tůru!!!
4) blok se sesune při najetí lyžaře
5) blok se sesune při zhoupnutí lyžaře v kolenou (mírném poskoku)
Pokud nastal případ 4 – 5 je pokračování tůry na zvážení při zachování maximální obezřetnosti, v případě větší skupiny raději vždy zvolím méně náročný cíl a vyhnu se svahům se sklonem přes 30 stupňů.


Blok se sesunul při zhoupnutí v kolenou, v tomto případě je pokračování v tůře na zvážení, při zachování maximální obezřetnosti

6) blok se sesune při výrazném poskoku na lyžích
7) blok se sesune při zhoupnutí v botách
8) blok se sesune při skákání v botách


Pokud s blokem takto nehnete, dá se svah považovat za vcelku stabilní

V případě 6 – 8 lze svah pokládat za bezpečný, což ovšem neznamená, že za 50 m, nemůže být vše jinak. Na túru můžeme jít, přesto zachováváme obvyklá bezpečnostní opatření. Minimum, co můžeme pro své bezpečí udělat, je dodržovat rozestupy při sklonu nad 30 stupňů, takže ne takto.


Rozestup při sklonu nad 30 stupňů by měl být vždy alespoň 10 m (aby někdo vyfocené neobviňoval, sklon nebyl přes 30 stupňů a k sobě se sešli na pokyn fotografa)

Norská sonda
Obdobná technologie jako u klouzavého bloku. Výhodou je rychlejší provedení ve dvou lidech, nevýhodou obtížnější vyhodnocení, které vyžaduje výrazně vyšší zkušenost, jako i zjištění stability pouze na hloubku lopaty.

1) vyhloubíme jámu o šířce cca 0,8 m (tři lopaty) tak že sněhový profil je kolmý ke svahu
2) sněhový profil odřízneme od okolní sněhové vrstvy v podobě komolého lichoběžníku, kdy jeho horní hrana má šíři lopaty (20 cm)
3) do vrcholu lichoběžníku vložíme lopatu a zatáhneme


Norská sonda

Vyhodnocení testu
1) blok se sesunul při zatížení menším 10 kg
2) blok se sesunul při zatížení 10 – 20 kg
3) blok se sesunul při ztížení 20 kg a více

V případě 1 nevstupujeme na svah a změníme túru.
V případě 2 pokračujeme v túře jen s největší obezřetností, v případě velké skupiny změníme cíl, nebo se túry zřekneme.
V případě 3 je možné svah pokládat za bezpečný. Na túru můžeme jít, ale zachováváme vždy bezpečnostní pravidla.

Takže to je pro dnešek vše. Omlouvám se za zpoždění, které u tohoto dílu oproti předpokladu proběhlo. Také okolnosti, za nichž jsem dopisoval konečnou verzi článku, nejsou zrovna nejlepší, zvláště ke vztahu k lavinám.
Proto na Vás všechny ještě jednou apeluji. I na tu sebepitomější tůru nevyrážejte bez pípáku, lopaty, sondy, lékárny a základního nouzového vybavení (alpský systém smyček, čelovku, nůž, žďárák). Pokud jdete lézt, pak zvažte, zda skutečně o tolik odlehčíte, když necháte sondu a lopatu na chatě. Ne každý leze v zimě těžké věci a na ty lehčí vám třeba i lopata může pomoci, vždyť její list je výborná sněhová kotva.

Radek Lienerth, Ondra Nádvorník

Připomínkovali V. Kořízek, R. Bednařík

Foto: Archiv R. Lienertha, R. Bednaříka a materiály V. Kořízka

Použitá literatura

Laviny – příloha magazínu Outdoor 2003
Outdoor 2/2004
Montana plus – Lavinový speciál
Stephan Winter – Skialpinismus
Stephan Harvey - www.slf.ch/info/LawRisikoBulletin.pdf