Motto: "Nejvýznamnějším bezpečnostním prvkem při pohybu v horolezeckém terénu a vykonávání lezecké nebo skialpinistické činnosti (skiextrém) je ochranná přilba. Zásadně se používá pouze těch typů přileb, které vyhovují podmínkám stanovených normou UIAA a FIS (pro skialpinismus)."
Vážení bouldermilové, rádi bychom Vás pozvali na třetí ročník Petrohradského PADání. Tato akce se snaží v první řadě o to, aby si dostatečně všichni zalezli, sešla se partička lidiček, které bouldering baví, eventuálně aby měli vzájemnou konfrontaci a také Vám všem chceme ukázat zase nový kousek Petrohradu.
No, že nám nikdo nevěřil, že odjedeme sami dva do Pakistánu lézt takovou cestu jsem se ani nedivil. V basu bez telefonu a jakéhokoliv spojení s okolním světem člověk udělá sebemenší chybu a má smůlu?.
Simona Ulmonová a Tomáš Bardas se nedávno vrátili ze svého jarního výletu ze Saint Leger, kde strávili 3 týdny. Nejen že si výborně zalezli, ale také si
Je skoro konec dubna a všude kolem je třeskuté jaro. Zatímco skalkařům sezóna začíná, nám, co máme raději lyže na nohách než maglajz na rukách, pomalu končí.
Motto: "Nejvýznamnějším bezpečnostním prvkem při pohybu v horolezeckém terénu a vykonávání lezecké nebo skialpinistické činnosti (skiextrém) je ochranná přilba. Zásadně se používá pouze těch typů přileb, které vyhovují podmínkám stanovených normou UIAA a FIS (pro skialpinismus)."
Velmi pravidelně se
v diskusích a komentářích objevují dotazy a názory na helmy.
Rostoucí zájem o bezpečí vlastní hlavy je určitě vítán. Našel jsem
však velké množství názorů jež si odporovali, dále také různé
polopravdy a mýty. Považoval jsem tedy za nutné vzít problematiku
trochu více do hloubky, aby ochrana našich hlav již nadále nebyla jen
oborem z dílčích zkušenostní a internetové-filozofie. Pár hodin
čtení (nejen) těchto norem, ale i úrazů mě vedlo k napsání
tohoto článku. Pokud vás článek zaujme, mám připraveny výpisky a
komentář k normám o lyžařských a cyklopřilbách. Věřím, že délka
tohoto článku nebude na škodu, ale naopak ku prospěchu, neboť ucelená
problematika horohelem zde chyběla. Napište, pokud zde jsou
nepřesnosti, omyly, nebo něco chybí. Budu se poté snažit vše opravit
nebo doplnit.
Kameny nebo i celé
kusy hornin ležící pod skalami nás nenechávají na pochybách, že
„občas“ něco padá. Nemusí se jednat o velehory, kde jsou
desítky suťovisek a snad okolo každého spadlo už pěkných pár kousků
nebo je minimálně slyšel. I u nás se skály odlamují a platí zákon
gravitace. Helma jako ochrana hlavy před padajícím předmětem je
tedy prvotním předpokladem.
Pohlédneme-li
do statistiky
BK ČHS o smrtelných úrazech je zásah padajícím kamenem
oproti pádům a lavinám naprosto minimální PRVOTNÍ příčinou smrtelné
nehody. Při podrobnějším procházení popisů nehody ve statistice BK a
dalších článcích uveřejněných na internetu popisujících úrazy, se
však dostáváme k DŮSLEDKŮM NEHODY. Takový pád člověka nezabije ani
nezraní, devastující vliv na tělo má však náraz nebo jejich série.
Pro lepší ilustraci jsem vybral pár nehod:
příčina: ……Ve
spodní části sestupu se s ním utrhla ledová plotna a muž se zřítil.
důsledek: Při pádu utrpěl zranění nohou, hrudníku a hlavy, ne
však ohrožující základní životní funkce. Pravděpodobně však zůstal
jistou dobu v bezvědomí, neboť o dalším průběhu mnoho neví, …..
příčina: ….
vahou postižených (došlo) k odtrhu vcelku nevelké nafoukané sněhové
desky …. Ta strhla dva skialpinisty do kotle a následně do
žlabu …..v okamžiku tragického pádu měli oba uložené přilby v
batohu, a druhý z postižených, který podlehl svým zraněním až v
nemocnici, zemřel zejména v důsledku těžkých zranění hlavy.
důsledek: …..
zemřela v pozdních večerních hodinách v popradské nemocnici na
následky těžkého zranění hlavy. přícina: To utrpěla, když
…uklouzla na zledovatělé stezce …
příčina: …
Měl jen sedák, lezl bez helmy. Nejdříve padal „kultivovaně“
po nohou, vytrhnul vklíněnec, škubnutí jej obrátilo hlavou dolů a
spadl po hlavě až k nástupu cesty. důsledek: Má tržnou ránu
na hlavě, teče mu dost krve, nikdo neví, jestli se nestalo něco
uvnitř hlavy…
příčinou
dvanáctimetrového pádu měl být rozvázaný navazovací uzel u úvazku.
důsledek: Lezec zemřel po převozu do nemocnice na následky
zranění hlavy.
příčina: …..
Nahoře, po vylezení cesty, asi dva metry nad posledním jištěním,
uklouzl, zřejmě při hledání slaňáku. Pád jsem neviděl, ale zřejmě
dostal kyvadlo a důsledek: narazil hlavou přímo do skály ….. Po 19 dnech na ARO je od pondělí již "jen" na JIPce.
Dýchá sám, hýbe rukama i nohama, čtvrtý den už mluví a dneska mě
poprvé poznal.
Nejen
tyto nehody vedou k dalšímu důležitému poznání, a to je ochrana
před nárazem hlavy o předmět (skálu, zem, led) …. tyto
nárazy mají jinou mechaniku. Hlava (helma) naráží do tělesa, nikoliv
těleso do helmy. Princip ochrany by v těchto případech měl
spočívat v co největším tlumení nárazu resp. minimalizaci
přenosu rázové síly na hlavu.
Dále budou
citovány normy EN12492 resp. UIAA106 (obyčejné písmo). Kurzívou moje
poznámky k nim. Norma EN12492 je mimo jedinou odlišnost,
kterou v textu zmíním stejná s UIAA106.
Norma UIAA106 byla pro evropskou normu základem.
Veškeré EN,
ČSN, ISO a další normy jsou zakázány publikovat, nesmí se
dále šířit (dáno zákonem). Jakákoliv osoba si je může zakoupit (cca
280 Kč) nebo prezenčně půjčit (12 Kč/norma), a to pouze v Českém
normalizačním institutu, Praha 1, ul. Biskupský dvůr 5
Tímto uděluji
kyselou prdel našim zákonodárcům i Českému normalizačnímu institutu
za omezování informací o bezpečnosti pod rouškou autorských práv
k normám, jejichž původ je stejně u odborné veřejnosti resp.
zájmových svazů.
Obsah normy:
1) Předmět normy 2) Normativní odkazy 3) Termíny a definice 4)
Požadavky 4.1) Požadavky na konstrukci 4.2) Technické požadavky 5)
Zkušební metody 5.1) Zkušební vzorky 5.2) Seřizování přileb 5.3)
Příprava (Klimatizování ) 5.4) Maketa hlavy 5.5) Odolnost proti
nárazu (schopnost tlumení nárazu) 5.6) Odolnost proti průrazu (proti
úderu ostrým předmětem) 5.7) Pevnost náhlavní vložky 5.8) Účinnost
uchycení (upevnění) náhlavní vložky 6) Značení a označování štítky
(etiketami) 6.1) Značení 6.2) Označení štítky (etiketami) 7) Návod
k používání Příloha A) Stárnutí pomocí UV záření. Alternativní
zkušební metoda Příloha ZA) Podstatné požadavky nebo jiná ustanovení
Norma stanoví bezpečnostní
požadavky a zkušební metody pro přilby používané při horolezectví
O tom jestli
tomu opravdu tak je se přesvědčíme dále.
Normativní odkazy: EN960 –
makety hlavy, ISO4892-1 a 2 – Metody vystavení plastů
laboratorním zdrojům světla , ISO6487 – Technická měření při
nárazové zkoušce
Norma na makety
hlavy je velmi podrobná, ale normotvůrce se zabývá jen základním
tvarem lidské hlavy, nikoliv tím, aby maketa měla vlasy, kuklu nebo
čepici. Tím se snižuje relevantnost zkoušky pod bodem 5.8
- účinnost uchycení náhlavní vložky přilby, tedy jestli nám přilba
za určité situace, kdy se o něco zachytí může spadnou, sesunout se
z hlavy (blíže viz. 5.7, 5.8).
Termíny a definice. Zde jsou
uvedeny pojmy, které běžně znáte jako je skořepina, podrabní pásek
atd.
4.1.1 – Části přilby, které
přicházejí do styku s pokožkou nesmí vyvolávat podráždění a
nepříznivé účinky na zdraví. 4.1.2 – Přilba nesmí mít žádné
výstupky, které by mohly být příčinou úrazu 4.1.3 – Přilba
musí mít seřiditelnou náhlavní vložku s podbradním páskem o
šíři nejméně 15 mm při zatížení 250 N. 4.1.4 Přilba musí být
větratelná, větrací plochy nesmí být menší než 4 cm2.
O podbradním pásku, náhlavní vložce a jejich vlastnostech a
uchycení se zmíníme ještě dále (viz.5.7 a 5.8). Větratelnost přilby
zvyšuje pohodlí, ale je limitována vzhledem ke zkoušce dle 5.6 (viz.
dále).
Technické požadavky
4.2.1)Odolnost
proti nárazu (schopnost tlumení nárazu)
Schopnost tlumení energie svislého
nárazu při zkoušce dle 5.5 při výšce pádu 2 metry a při nárazu
polokulového rázníku (beranidlo) podle 5.5.3.3 nesmí síla přenesená
na maketu hlavy přesáhnout 10 kN. Dle normy UIAA 8 kN. (na obrázku
je bod nárazu pod č. 2)
Schopnost tlumení energie čelního,
zadního a bočního nárazu podle 5.5 při výšce pádu 0,5 metru a při
nárazu plochého rázníku dle 5.5.3.3 nesmí síla přenesená na maketu
hlavy přesáhnout 10 kN. Dle normy UIAA 8 kN. (na obrázku je bod
nárazu pod č. 1, 3, 4)
Dle 5.5.3.3
má polokulový rázník polokulovou nárazovou plochu o poloměru
5cm.Volný pád polokulového se vede tak, aby beran dopadl přímo na
vrchol přilby (do bodu č. 2). Plochý rázník má nárazovou rovinnou
plochu o průměru 13cm. Volný pád je veden ve 30o od
horizontální roviny (simulace záklonu nebo úklonu hlavy o 60
o) tj. do bodů 1, 3, 4. Každé z těchto beranidel má 5kg.
Konstrukce přilby nesmí dovolit přímý dotyk mezi maketou a rázníkem.
Zkouška se musí provést do dvou minut po vyndání helmy z klimatizační
komory.
Rychlost
pádu z výšku 0,5m a 2,0 m dokládá tabulka. Délka pádu je
v metrech, čas v sekundách tj. doba potřebná pro překonání
dané vzdálenosti, rychlost v metrech za sekund. Pro lepší
přehlednost jsem rovnou uvedl přepočet na km/h, které padající
předmět dosáhne těsně před dopadem. Rovnou dodávám, že u letícího
kamene můžeme při následujících výpočtech rychlosti s klidem
zapomenout na tření vzduchu. Je také nutno zdůraznit, že různě těžké
kameny (např. 1, 3 i 5 kg) zrychlují stejně a tudíž dopadnou ve
stejné chvíli!
Tabulka 1. –
rychlost při dopadu tělesa z určité výšky a čas potřebný
k vykonání cesty
výška /pro
srovnání/
v metrech
čas v s
rychlost
tělesa při dopadu v m/s2
rychlost tělesa
při dopadu v km/h
z postele
0,5
0,32
3,1315
11,27
z nočního stolku
0,75
0,39
3,8352
13,81
1,5
0,55
5,4238
19,53
z
přízemí
2
0,64
6,2629
22,55
3
0,78
7,6705
27,61
z 1. patra
5
1,01
9,9025
35,65
cca od 1. nýtu
na skále
6
1,11
10,8477
39,05
cca od 1. kruhu
na písku
9
1,35
13,2856
47,83
12
1,56
15,3409
55,23
z vrcholu skal
v Řeži, druhý masiv
18
1,92
18,7887
67,64
z vrcholu
Hlubočepské plotny – Železniční
24
2,21
21,6953
78,10
48
3,13
30,6819
110,45
z Nuselského
mostu
55
3,35
32,8430
118,23
11 a 22 km/h se
zdá více než málo. Aby se však normovaná zkouška dala porovnat i s
různými reálnými situacemi, musíme vypočítat energii dopadu. Tady je
již nutné počítat s váhou dopadajícího tělesa. Vypočtená
energie je v Joulech (J).
Tabulka 2 -
Vyvinutá energie (J) při určité rychlosti dopadu ( výšky pádu) různě
těžkých těles
výška v metrech
rychlost v km/h
při dopadu
0,1
kg
0,2
kg
0,3
kg
0,5
kg
1,0
kg
2,0
kg
3,0
kg
4,0
kg
5,0
kg
0,5
11,27
0,5
1,0
1,5
2,5
4,9
9,8
14,7
19,6
24,5
0,75
13,81
0,7
1,5
2,2
3,7
7,4
14,7
22,1
29,4
36,8
1,0
15,94
1,0
2,0
2,9
4,9
9,8
19,6
29,4
39,2
49,0
1,5
19,53
1,5
2,9
4,4
7,4
14,7
29,4
44,1
58,8
73,5
2
22,55
2,0
3,9
5,9
9,8
19,6
39,2
58,8
78,4
98,1
3
27,61
2,9
5,9
8,8
14,7
29,4
58,8
88,3
117,7
147,1
5
35,65
4,9
9,8
14,7
24,5
49,0
98,1
147,1
196,1
245,2
6
39,05
5,9
11,8
17,7
29,4
58,8
117,7
176,5
235,3
294,2
9
47,83
8,8
17,7
26,5
44,1
88,3
176,5
264,8
353,0
441,3
12
55,23
11,8
23,5
35,3
58,8
117,7
235,3
353,0
470,7
588,4
18
67,64
17,7
35,3
53,0
88,3
176,5
353,0
529,5
706,0
882,5
24
78,10
23,5
47,1
70,6
117,7
235,3
470,7
706,0
941,4
1176,7
48
110,45
47,1
94,1
141,2
235,3
470,7
941,4
1412,1
1882,8
2353,4
55
118,23
53,9
107,9
161,8
269,7
539,3
1078,7
1618,0
2157,3
2696,7
Zatímco tedy 5
kg závaží z výšky 2m má energii 98 J, tu samou energii má 1 kg
závaží padající z výšky cca 10m.U zkoušky horního nárazu
polokulovým nárazníkem se tedy dá s přimhouřením obou očí mluvit
o reálné situaci. U zkoušky čelní, zadní a boční náraz je však
situace normou podceněna! Jedná se o naprosté zlehčení situace touto
normou.Všichni víme, že snad všechny šutry letí na nás z daleko
větších výšin. Od pár metrů až po jejich desítky. Nesmyslnost
normy v tuto chvíli ještě podtrhuje konstatování, že síla
přenesená na maketu hlavy nesmí být větší než 10 kN resp. 8 kN. 10 kN
= 1 tuna, 8 kN = 800 kg. Asi byste neřičeli štěstím, kdyby se vám
na hlavě najednou objevila Toyota Yaris nebo Škoda Felicia! Závěr:
zkouška 4.2.1 je v mnoha bodech nesmyslná a zavádějící. 5
kg závaží by mělo při těchto zkouškách padat z výšky 5 m,
abychom se dostali k energii, které vyvine závaží o váze 1 kg
padající z výšky 24 m. Tlumení helmy by také mělo být na takové
úrovni, aby při reálně simulované situaci padajícího předmětu nedošlo
ke zlomení vazu nebo stavu bezvědomí.
4.2.2)Odolnost
proti průrazu (proti úderu ostrým předmětem)
Beranidlo s průbojníkem dle 5.6.3.3 dopadá z výšky 1m na
vrchol helmy (na obrázku bod č. 2). Průbojník se nesmí dotknout
makety hlavy, tato zkouška se opakuje 2x ve vzdálenosti cca 5-10
cm od sebe na vrcholu přílby.
Dle 5.6.3.3 Hmotnost beranu 3 kg, úhel průbojníku 60o,
minimální výška průbojníku 4 cm, tvrdost hrotu 50 až 45 HRC.
Konstrukce přilby nesmí dovolit přímý dotyk mezi maketou a
průbojníkem. Zkouška se musí provést do dvou minut po vyndání helmy
z klimatizační komory.
Výpočty rychlosti a energie je opět v Tabulce 1 a 2. Opět
musím zdůraznit, že situace se mi zdá nereálná. Upřednostnil bych
tuto zkoušku s 3kg závaží s ostrým průbojníkem z výšky 2m,
která by odpovídala 0,5 kg těžkému ostrému kameni z výšky 12m.
Také to, že je zkouška vykonána jen na vrcholu helmy může svádět
výrobce dělat silnější jen nejvrchnější část helmy a ostatní
zanedbat.
5.1) Zkušební
vzorky – ke zkoušení se dodává 11 helem, 2 různé velikosti.
5.2) Seřizování –
přilba má být na každou zkoušku seřízena na maketě hlavy podle
dodaného návodu.
5.3) Příprava
(Klimatizování) – Jednotlivé přilby se ukládají na dobu
4-24 h před každou zkouškou do klimatizované místnosti o teplotách
-20 o C, +20 o C, +35 o C. Další
přilby se vystavují po dobu 400 hodin UV záření a vlhku –
simulace klasických zemských podmínek resp. stárnutí materiálu.
Tady
normotvůrce sám zlehčil přípravu klimatizováním. Starší verze normy
stanovovala dobu 24 hodin klimatizování povinně. Myslím, že i to bylo
málo. Vystavování vlivu UV po dobu 400 hodin je vyhovující.
Norma si
skoro na každou nárazovou zkoušku bohužel bere novou přilbu.
Simulace takové tvrdé, ale reálné zkoušky by měla být kombinace
vystavení vlivu UV a různých teplot (-20 až +35), včetně vícečetného
napěchování do batohu s ostatním horobincem, který se běžně bere
na expedice. To celé prokládat sérií lehčích a dvou těžších nárazů.
5.7) Pevnost
náhlavní vložky – při této zkoušce se testuje o kolik se vložka
protáhne, bude li zatížena od 30 N až do 500 N.
5.8) Účinnost
uchycení náhlavní vložky - pomocí padacího závaží o váze 10 kg, které
je přes kladku pomocí pevné šňůry s nízkým pnutím zaháknuto za
helmu a spadne o 17,5 cm, se sleduje o kolik se helma na hlavě
posunula. Aby byl test složen, helma se nesmí z makety sesunout.
To, že se nesmí
helma sesmeknout je jeden aspekt, ale taková helma, co se nesesmekla,
ale zakryla nám oči nám asi také k ničemu nebude. Pokud se helma
sesmekne (spadne dozadu) a přitom je samozřejmě zapnutý pásek, může
v určitých případech vést ke škrcení až oběšení. Norma by
měla určovat o kolik stupňů se helma může maximálně posunout na
hlavě, aby nám nezakryla vidění nebo odkryla přední část hlavy. Dále
by se podbradní pásek při určitém zatížení na něho kladeném se měl
sám uvolnit (prasknout) – ochrana před oběšením se.
Každá helma
musí mít jasný návod psaný v řeči země, kde se prodává a
splňovat minimálně normu EN12492 případně UIAA106.
Pokud helma
nemá atest dle normy – nekupovat!
Přehled norem
týkajících se helem určených pro „volný čas“: EN 966
– helmy pro létání a podobné aktivity, EN 967 – helmy pro
lední hokej, EN 1077 – helmy pro sjezdové lyžování, EN 1078 –
cyklistické, skateboardové a bruslařské helmy, EN 1080 – helmy
proti nárazu pro malé děti, EN 1384 – helmy pro jízdu na koni,
EN 1385 – helmy pro kanoistiku a divokou vodu
Toto je z normy
všechno. Na začátku jsem zmiňoval časté a velmi vážné až smrtelné
úrazy, kdy se hlava srazí s pevnou překážkou. Horolezecké helmy
však nejsou dle současných norem vůbec na tento druh nárazu
testovány! Normy pro horopřilby nestanovují ochranu zátylku,
spánků, čela. O tlumících hmotách ani nemluvím. Přitom náraz o stěnu
(kyvadlo), pád svahem (uklouznutí a kutálení se), pád po zádech
(vytržené jištění, pád před 1. jištěním) jsou velmi častým jevem.
Jak
se k tomu staví výrobci?
Náhlavní
vložka byly a často stále jsou spojené (vypolstrované) pásky. Ty
oddělují hlavu od vrchní skořepiny, nechávají tak prostor pro případ,
že helmu bude deformovat nebo prorážet kámen. Klasickou a oblíbenou
helmou tohoto typu je Ecrin
Roc (2000 Kč).
V poslední
době se začínají však objevovat nové typy helem, jejichž vnitřní
vložka je velmi tvrdý polystyren.
Tvrzený polystyren nejen
slouží k oddělení hlavy od vrchní skořepiny, ale účinněji odolává
nárazům např. Petzl
Elios (1500 Kč). Díky prodloužení zadní části také
lépe chrání týl.
Další
helmy Camp
Starlight (? Kč), Kong
Skarab (3400 Kč), mimo zmíněné faktory zlepšené
ochrany již mají polystyrénovou vložku pevně spojenou resp. spečenou
s vrchní skořepinou (technologie „in-mold“). Díky
„in-mold“ kompaktnímu spojení vrstev přilba ještě více
celá zpevní.
Vnější
skořepina byla dříve z laminátu. Prostě na hlavě jste měli kus
kanoe, či chcete-li trabanta (i já jsem takové nosil a mnohé
horopůjčovny je mají stále v aktivní zásobě).
Jejich
datum výroby jim již však předurčuje, že při nárazu se z nich
pravděpodobně stanou trsátka. Dnes jsou nejkvalitnější skořepiny z
polykarbonátu (uhlíkové vlákno) vstřikovaného do formy. Do budoucna
jsou tady určitě další možnosti jak vyztužit skořepinu nebo zlepšit
tlumící vlastnosti helmy. Vnější skořepina musí také splnit odolnost
proti stárnutí, proto využití levných plastů by mělo být
nemyslitelné. O ABS plastech se zmiňuje Schubert, že vlivem nízkých
teplot křehnou a časem stárnou, ale spousta přileb je z něj
vyrobena. Samotné plasty velmi rychle stárnou a poté při nárazu
prasknou jako školní křída. Aby se však laik někdy dozvěděl, z jakého
materiálu je skořepina, to je často nad lidské síly. Mnohdy to na
svých www stránkách ani v katalogu nemá samotný výrobce, jak to tedy
může vědět prodejce. Rozhodně tedy není vhodné užívat přilbu delší
dobu, než doporučuje výrobce.
Existuje
nějaká univerzální helma? Helma Kong Skarab je snad první helma,
která složila zkoušky dle norem EN1078 – jízda na kole, EN12492
- horolezectví, EN1384 – jízda na koni, EN1385 – divoká
voda. Pozor, NE však dle EN1077 – helmy pro sjezdové lyžování.
Netřeba však připomínat, že pokud je něco univerzálního, tak …..
Podle mě je tam na kolo příliš málo a na skálu příliš mnoho otvorů.
Také cena je zatím jak za dvě kvalitní helmy. Ale věřím, že využití
se dá určitě najít. Cestovní kanceláře a firmy zabývající se
outdoorem můžou vzít skupinu klientů do Alp na raft, kolo i ferratu.
Ušetří spoustu místa a ještě dle norem plně ochraňují hlavu svých
klientů.
Mýty
o horolezeckých přilbách:
jdou použít na kolo,
skialp, vodu – zatím ne, pouze na činnosti podle helmou
splněných norem
do hor vždycky tu
bytelnější resp. tu těžší – v době kdy technologie
vládnou si brát na hlavu něco bytelného nemusí nutně znamenat, že to
musí vážit více nebo mít tlustší skořepinu
těm s tím
polystyrenem na horách nevěřím – „in mold“
technologie se do horolezeckých přileb začalo přidávat kvůli zvýšení
bezpečnosti, nikoliv pro její snížení
horo přilba s „in
mold“ jde použít i na kolo nebo lyže – přečtete si
opravdu ten návod a tenhle článek celý!
cyklistická helma je
na skály taky dobrá – není, otvory v klasické cyklopřilbě
jsou otevřené dveře pro kámen. A ani plné cyklistické nejsou
testovány na pád předmětu (tupého i ostrého)
helma na skateboard
je na skály taky dobrá – ne, je testována stejně jako helma
pro cyklisty, skořepina je často z obyčejnějšího plastu. Norma
na cyklopřilby nechává působit UV pouze 48 hodin oproti 400 hodin u
horopřileb !!
univerzální helma
neexistuje – existuje, i když jde o to, co si představuješ pod
pojmem univerzální. Univerzálnost má své výhody i nevýhody. Použití
je dáno jednak splněním norem a poté hlavně selským rozumem
uživatele
budu používat jen
univerzální helmu – proč ne, ale její opotřebení bude
rychlejší a hlavně ty kompromisy …
podbradní pásek musí
být volný – svírat by příliš neměl, ale volný nebo dokonce
rozepnutý umožní posun nebo spadnutí přilby z hlavy. A při
sesunutí ledabyle zapnuté přilby dozadu se uškrtíš.
pokud helma nemá
z vrchu díry jde použít i do hor – pokud není testována
na pád předmětu dle stejné metodiky a parametrů jako horohelma tak
ne, skořepina nemusí totiž vydržet (hlavně pád ostrého kamene)
proti poškrábání
helmy je lepící páska – nikdy na helmu nic nelepte ani
nevrtejte. Lepidlo může chemicky narušit skořepinu, o vrtání ani
nemluvě
na pískovec bez
helmy – vylomené chyty, vytržená jištění, pády do kyvadla či
na zem se odehrávají zásadně mimo pískovec. Jo a taky je pravda,
že v Holandsku otevřeli 5000 metrů dlouhou černou sjezdovkůůůů
nenosím helmu kvůli
pocení - a až v hlavince přibude díra navíc, budeš se potit
ještě míň
mám helmu již 10 let
a je stále dobrá – vlivem UV a teplotních změn možná tak do
tříděného odpadu
koupím přilbu v
zahraničí – jde hlavně o to aby splňovala nebo nejlépe
převyšovala evropské normy (v USA, Kanadě, Japonsku a jiných státech
jsou normy odlišné, dost často měkčí)