Snad raději dopředu se omlouvám za to, že jsem tu dal článek zrovna o Rozsutci, kde se nesmí lézt, ale je to už 2 roky,

chtěl jsem jen ukázat nějaké ty ledíky, které asi letos budou ještě větší. Asi hodně lidí je zná a Ti kteří ne tak se alespoň podívaj.

---

Nechci píchat do vosího hnízda, ale myslím si že by se tam lízt klidně mohlo, stejně ty zákazy k ničemu nejsou, celý rok tam chodí průvody lidí a nikomu to nevadí, ale v zimě tam člověk nikoho nepotká. Přemýšlím proč to tak je? Že by peníze? za vším hledej hlavně PENÍZE.



 

Nemyslím si, že by zrovna lezci nějak zvlášť přírodu ničili, spíše jsem přesvědčen o opaku, i když jsem viděl dost prasat v našich řadách, ale čím více se o tom bude psát tím více lidí si to bude uvědomovat, ale to je jen můj subjektivní názor za kterým si stojím.
Je to taková výzva k zamyšlení.


 
 

Vyhlášeno za chráněnou oblastí v roce 1967. V roce 1988 byla CHKO překategorizována na národní park, výměra 22 630 ha, ochranného pásma 23 262 ha. Stanování, táboření, bivakování, jízdy na horských bicyklech, lety na rogalových křídlech a paragliding jsou nepřípustné. Horolezeckou činnost je možno vykonávat jen na lokalitě Mnich v čase od 15.8. do 28.2. následujícího roku.



 

Poloha:
Malá Fatra se nachází v SZ části Slovenska. Je ohraničena na V Turčanskou, na Z Žilinskou kotlinou. Na S pokračují Kysucké vrchy a na J a JZ hraničí Malá Fatra s pohořími Žiar a Strážovskými vrchy. Oblast se nachází na území okresů : Žilina, Martin, Dolný Kubín a z části i Prievidza.

Reliéf:
Podle typu reliéfu patří Malá Fatra svým výškovým rozpětím 340 - 1709 m do nižší hornatiny až velehornatiny, nebo nízké vysočiny až vysoké vysočiny.


 
 

Krasové formy:
Území je budováno horninami druhohor a z krasového pohledu ho lze rozdělit na dvě části:
a) Území tvořena vápencem a dolomitem
b) oblast dolomitu a chočského příkrovu (bizardní tvary reliféu v dolomitech Sokolia, Bobot a obou Rozsutců, kde se vyskytují tiesňavy, kaňony, vodopády, obří hrnce, peřeje, jeskynní útvary, polosuché dolinky, jeskyně)



 

Vodopis:
Převážná část patří do povodí Váhu a nepatrná část do povodí Nitry. Toky
mají charakter bystřin, horských říček a potoků, mají prudký spád.
Především v oblastech vpenitch hornin vznikly vodopády (největší a 
nejkrásnější je Štovský vodopád, další se nachází v dol. Stohového
potoka, v oblasti Dier a nad osadou Biela vodopád Padacia na V od Malého
Rozsutca).

Rostlinstvo:
Západokarpatská květena, obzvlášť bohatá flóra je na
dolomitech a vpencích. Velký počet chráněných druhů rostlin (kozinec
jižní, kozinec norský, očianka tatranská, vika velehorsk, plesnivec
alpnský). Nejvyšší polohy jsou porostlé skupinami kosodřevin ... .

Živočichové:

Podobně jako flóra je i fauna bohatá na vzácné druhy
živočichů, např. medvěd hnědý, rys ostrovid, vydra říční, kočka divoká,
kuna skalní, lasice, hraboš polní, jelen, prase divoké, mlok karpatský,
atd.





Trochu o lezení....
Byli jsme celkem 3 já Rákos a Houba. Většinu toho tahal Rákos protože já si zapomněl mačky, takže jsem si je musel pořád půjčovat. Rákos tam vylezl takovou tu z 50% drytoolingovou záležitost byl to převis jako prase, vymastil ho celkem rychle, ale věřím, že mu lepilo.

Všem, kterým jsem tímto článkem přitížil se omlouvám

Lidé nejsou horší než byli dříve. Jen zpravodajství o jejich činech je teď důkladnější.

Pěkný den všem

Jose prasečí hlava - Josef Lukáš