Tak je to zase za náma. Teda skoro… Ostatní už mají „šábes“, a přede mnou je poslední úkol. Úkol v pravdě nelehký, nejméně oblíbený, a to literárně prezentovat letošní závod Tendon Cup Olomouc, jenž se uskutečnil 12.2.2011 na naší – jak napsal(a) jistý(á) pisatel(ka) do diskuse na našich oddílových stránkách www.kho.cz – tragické stěně. Jelikož náčelník a Top manažer přes závody Prdelinka Bubák zatoužil po repasi kotníku, dolehla tíha organizace na má rachitická bedra. A bez pomoci lidiček, kteří ukrojili ze svého volného času a dali všanc svůj nervový systém, bych se pravděpodobně nyní nacházel ve společnosti milých sestřiček v klidečku Bohnického sanatoria. Tímto všem patří můj obrovský dík. No, co tak napsat nového o věci, která se periodicky opakuje a prakticky o nic nového nejde. Snad jen tolik, že sundávání a čištění chytů, stavění cest a vůbec příprav se účastní každý rok méně a méně lidí (a já se jim ani moc nedivím…). Předsevzetí se na to příští rok vysmrkat je stále pevnější a pevnější. I když leckterý vykořisťovatel by zajásal, neboť při sníženém počtu pracovníků jsme dosáhli stejně kvalitních, ne li kvalitnějších výsledků. V podstatě většina příprav probíhala tak hladce, až to bylo podezřelé, ale na konec se vše podařilo výtečně. Dokonce letos došlo i na propagaci akce v médiích. Svůj hlas do olomouckého rádia propůjčil Vikošek a televizní star se stala z našeho Prdelinky. 101 + 5 mládežníků mimo soutěž lezli jak o medaile, rozhodčí rozhodovali tvrdě a spravedlivě, dav mohutně povzbuzoval a všecko odsýpalo (až na dvě superfinále) podle plánu, takže v 16 hodin mohlo dojít na vyhlášení výsledků, které si případní zájemci můžou prohlédnout na webu ČHS v kalendáři závodů: chlapci, dívky O kvalitní a hodnotné ceny pro mládežníky se postaral v první řadě zaštiťovatel akce a český výrobce lan Lanex a.s., dále pak naši kamarádi se svými firmami papírnictví Asopol, prodejna horolezeckých a „outdórových“ (kua to je hnusný slovo) potřeb Hortez Olomouc, známá firma Hudy sport Olomouc a taky Big SHOCK. Po vyhlášení se „pozůstalí“, čili nezmizevší borci a borkyně vrhli na přelézání a zkoušení cest, organizátorům se ze srdcí vysypala tatrovka šutrů, oddechli si tak, že v tělocvičně bude dva roky průvan a mohl začít tradiční pozávodní regenerační horovalentýnský večírek. Ráno vše uvést do provozuschopného stavu a začít se bát, že za rok zas……
|