Je sobota 18. května. Od 9 hodin se postupně začínají scházet jednotliví závodníci s doprovodem.
Nakonec jich dorazilo celkem 27 – tzn. 17 chlapů a 10 holek, což není úplně tak málo.
Na poslední chvíli dorazili taky závodníci, kteří přijeli rovnou ze svěťáku v boulderingu v Insbrucku, Martin Stráník s Petrou Růžičkovou a Mariánem Šeligou a ze Slovenska přijeli také Lenka Mičicová a Stano Klimo, což nás velmi potěšilo.
Po prezentaci závodníků a vyvěšení startovek se šlo rovnou na věc a Kala předlézal dvě ze tří kvalifikačních cest.
Všechny tři cesty, na kterých se kvalifikace lezly, byly postaveny ve sportovně laděném profilu “vlna“ s délkou v rozmezí 15-20m a převislostí cca 7m a Kala je všechny suše oklasifikoval “něco kolem 7c“.
Závod konečně začal a hned se bojovalo o finále, které tentokrát nebylo zadarmo - holky v první kvalifikaci většinou celkem bez problémů dolezly do závěrečné pasáže, kde ovšem značně přituhlo a nakonec z toho nebyl ani jeden top.
První kvalifikační cesta mužů měla velmi podobný průběh – velká část startujících dolezla do závěrečného kolmého výlezu, kde byl rest, ale následující těžké technické kroky do topu pustily pouze Martina Stráníka, který jako jediný cestu dokončil. Michal Rožek měl k topu taky velmi blízko, ale v restu se zdržel příliš a skončil na časový limit.
Tato lehčí mužská kvalifikace byla zároveň těžší kvalifikací pro holky a po předlezení druhé kvalifikace pro muže se za pěkné divácké kulisy pokračovalo. Holky měly v cestě podobný problém jako kluci před nimi, ale top z toho nakonec nebyl ani jeden.
Kluci se v druhé kvalifikaci v poslední třetině cesty pěkně rozřadili, přičemž cesta měla opět jediný top od Martina Stráníka. Do finále postupovalo celkem 14 závodníků, mezi nimiž byli i dva slovenští borci. Holek šlo do finále se Slovenkou Lenkou Mičicovou celkem 9.
Následovala přibližně dvouhodinová pauza, ve které se diváci občerstvili a závodníci nabírali síly do finálových bojů. Po uzavření izolace v 15:30 byla odkryta část sloupu, kde vedla ženská finálovka a po 6-ti minutové prohlídce mohla začít finálová bitva. Cesty byly postaveny z nových struktur a chytů značky HRT, které závodníci moc neznali, takže to mělo blízko k opravdovému onsightu. Obtížnost se pohybovala kolem 10- UIAA a obě finálovky byly dlouhé přes 20m s převislostí 9m. Nutno dodat, že se všechny cesty Kalovi s Kristýnou fakt povedly a byly divácky velmi zajímavé.
Finále začalo a holky podávaly skvělé výkony. Postupně se dostávaly dál a dál. Se strukturou pod závěrečným převisem si ovšem poradily už jen dvě – Iva Vejmolová a Jana Vincourková.
Jana, která byla po kvalifikaci na 1. příčce, lezla z holek jako poslední. Nakonec přidala ve stropě o dva kroky víc, než Iva a stala se tak vítězkou. Tereza Svobodová z Vertikon climbing teamu si ve finále o pár míst polepšila a přesto, že neměla úplně svůj den, vybojovala krásné 3. místo.
Finále mužů bylo okořeněné startem 3 zlínských závodníků (Luba, Birk, Oliváč), kteří měli jednoznačně nejbouřlivější diváckou kulisu ze všech a předvedli opravdu strhující výkony,
při kterých ze sebe vydali maximum.
S napětím jsme očekávali jak se s finálovkou vypořádá člen Vertikon climbing teamu Tom Binter, který startoval ve finále po nepříliš povedených kvalifikačních cestách z dělené 4-5. příčky.
Od začátku bylo zjevné, že se dokázal zkoncentrovat na výkon a leze o moc líp, než v kvalifikacích.
Rozjel se tak, že skončil až v závěrečném výlezu ze stropu a jediný na koho nakonec nestačil, byl Martin Stráník, který po fantastickém výkonu skončil o čtyři kroky dál a zvítězil.
Nutno dodat s velkým uznáním, že Martin v závodě dokázal přesvědčivě vyhrát, přestože startoval po dlouhé cestě ze svěťáku bez většího odpočinku.
Třetí příčku obsadil s vyrovnaným výkonem v kvalifikacích i ve finále Michal Rožek, který se tak v každém z letošních závodů ČP dokázal umístit do třetího místa.
Naši Zlíňáci obsadili 6.(Birk), 10. (Oliváč) a 12.(Luba) pozici.
Myslíme, že se závod povedl a všichni si ho užili, protože byla skvělá atmosféra, diváci fandili
a bylo se opravdu na co dívat.
Průběh celého závodu točila Česká televize a předběžné datum premiéry dokumentu je 9. 6. v 21:50.
Mimo to vznikne také krátký film z dílny Slowprint Art ve spolupráci s Ústavem animace a audiovize Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, o jehož premiéře Vás budeme informovat.
Těšíme se opět 5. – 6. října na Mistrovství České republiky. Přijeďte!!
Na závěr patří velký dík celému organizačnímu týmu: Verča, Luba, Pauli, Pepa, Paja, Alfy, Black, Cvalda, Kmoch, Pavel, Ola, Honza, Tomíno, Markéta, Kája, Romča, Alča, Katka, Hanka a Machi
Děkujeme také všem sponzorům, kteří závod podpořili: Aix, Amuerte, Alpenverein, ČHS, Hudy Zlín, Chimpanzee, Kiss rádio publikum, Kofola, Kouba, Lacto Morava, Makak, Nutrend, Opinel, Radegast, reklamní agentura Contur, Restday, Singing Rock, Tendon, Triop
Kde jsou časy pěti a víc top závodníků podobné výkonnosti.. Teď dobře zaleze jeden, který se vrátí ze svěťáku a ostatní jsou stejně daleko vzadu. Obdiv všem, kteří závody ještě organizují.
Kde jsou ty časy? ... Jsou v p**i!!!(bez pardónu)Závody jsou pořád závody, je jedno mezi kým. Byli tam ti nejlepší z ČR. A že se o nich nepíše (krom Marina S.)neznamená, že nejsou nejlepší tady u nás 100% jsou. Nebo si znova přečti, že to byl fakt ČESKÝ POHÁR!!! A jestli znáš někoho lepšího, tak ať dojde závodit a ukázat jak to má vypadat! A vůbec, proč jsi nebyl závodit chytrolíne? a joooo už to mám ze stejného důvodu proč si se nepodepsal: "Jsi slabý"
Kořán, Benian, Havlík, Ciencala, Fojtík, Mrázek .. jiná liga nejen na plastu. Za tehdejších podmínek k tréningu se s tím nepárali ani na skalách ani na plastu. Co je to dnes za úroveň vzhledem k současným podmínkám k tréningu?
Přeesně...nemůžu si dále nevzpomenout na Robina Teplýho, Honzu Kareše.. prostě do toho jebli celý svůj talent, nehledali pojebané výhovorky a jejich výkony nebyly nafouknutá internetová bublina
( http://www.rozhlas.cz/ zpravy/ ostatnidiscipliny/_zprava/ ceske-lezeni-ma-velky-talent- tomase-bintera--1068023)
Tréninky bez trenéra, na malých domácích bouldrovkách, jóó to byly časy... žádný statisíce z veřejných peněz..
Trošku úsměvné v kombinaci s výsledky http://bit.ly/11iMwfB
ale abych nebyl negativní, je dobře, že ten rozhovor vyšel. Není ale dobře, že nevyšel také s ostatními, kteří závodí na stejné, a vyšší úrovni. Na jeden rozhovor s mladým Binterem by mělo být tak patnáct rozhovorů s Adamem Ondrou a pět s Martinem Stráníkem :-)
tedy pokud se pohybujeme jen v mužském lezení na obtížnost. Pokud by se to vzalo přes všechy disciplíny, medaile ze světa u nás vozí momentálně jen Lucka a Libor Hrozovi, když Adam nezávodí.
Hej lidi, běžte si rejpat jinam! Tohle byly nejlepší závody po strašně dlouhé době u nás!!!Takže se sluší zde psát jen kladné komentáře! Všechno bylo parádní a nebylo co vytknout! A místo rejpání radši přijeďte na další závody a ukažte jak na tom jste, když polezete s dnešní špičkou ;)
Každý ví ,kdo a co je příčinou toho proč na závody nejezdí ti nejlepší. Jsou to jen a pouze peníze, které si Dichtlová začala rozdělovat podle svého. Mnoho lidí by toho závodění nenechalo, kdyby byla nějaká podpora z ČHS a ti co jezdí mají prostě jen větší podporu rodičů.
Souhlasím, že nemáme podmínky na trénink jako třeba naši rakouští a němečtí sousedi, ale na druhou stranu i s ničím či minimem se dá natrénovat (Mráza je toho důkazem). K podpoře...nechápu proč furt vytahujete Dichtlovou, zvedněte zadky a běžte do komise vy! A rozdělte peníze vy podle možností a uvážení. Stěžovat si umí každý.
Když má člověk peníze na to zajet do skal, zajít si večer na pivko či si jít odpočinout na bazén, tak bude mít peníze na cestu na závody například do Zlína, stačí se optat a přidat se k někomu do auta.
Závody ve světě už je něco jiného, tam je peněz potřeba víc, ale když se reprezentanti domluví a pojedou jedním autem, které naplní, tak nebudou doplácet skoro vůbec nic.
Nemáš pravdu. Dichtlová svým počínáním většinu těch co měli ve světě na bednu naštvala. Neférové jednání a kecání do něčeho čemu naprosto nerozumí. Je jen máma od holky, které slušně lez, nic víc.
A že by mě závody nic nestáli jsou ještě větší kecy.
Jezdil jsem po závodech dost dlouho, abych věděl co to stojí.
Teď už to je všechno rozhašené ,douchám ,že se najde někdo kdo to dá dohromady a sežene trenéry co tomu rozumí a bafuňáře co dodržují dohodnutá pravidla a né, že je neustále upravují podle výkonu svých dětí.
Ano, Mráza, Ondra ... jenže to jsou mimořádné talenty, které se objevují jednou za čas. Je to dobře, ale na tom přeci nemůžeš stavět národní lezení. Je potřeba nějaká koncepce, zázemí a podmínky, péče o talenty. Pak se postupně propracuješ k tomu, že by Česko bylo úspěšné dlouhodobě. Ale nic nedělat a čekat, že se jednou za X let objeví supertalent, není správné. A ani tu pro ně vlastně ČHS nemusí být.
Náklady na závody jsou to nejmenší. Pár tisíc nikoho nerozhodí a udělat se to vždy nějak dá. Ale co nenahradíš jsou kvalitní trenéři a dobré zázemí. Jestli chce nějaká země mít dlouhodobě dobré výsledky, musí se věnovat lezcům systematicky od výběru dětských talentů až po špičkovou péči o ty nejlepší. Ne se spoléhat na občasné hvězdičky. Není náhoda, že některé země jsou ve špičce dlouhodobě, zatímco jiné nic, pak sice zazáří, ale zase pak nic.
Copak trenéři, ale ti děcka to je hrůza. Neudělají ani kotrmelec a když jim dám uběhnout 1 km, tak se polovina skácí. A do toho neschopný svaz a ambiciozní rodiče. Většina z nich nevylezla ani na hrušku, ale chytrý jsou jako radio. Komise sportovního lezení, kde nikdo nelezl tomu dává korunu. Pak se nedivte, že jsou takové výsledky. Zkuste přemluvit bývalé lezce, kteří toho nechali ať jdou trénovat a udělejte sportovní komisi, kde bude alespoň jeden sportovní lezec.Pak se to snad změní. Jinak to je hrob.
Zase to nepřeháněj. V běžné populaci máš asi pravdu, ale běž se podívat na Tendon nebo ČP. Máš tam cca 200 až 250 dětí, z toho pár talentů. Ale s rodiči je to pravda v 95 % případů. Děti jsou bez dobrého vedení a v řadě případů je rodiče opravdu jen "kurví".
Já bych i závodil, možná bych i vyhrál, ale lézt na cizím matroši, to prostě nedávám. Až budou závody na OS a ne na PP, tak vám to přijdu natřít :-) Kdo si neumí nacvakat cestu, ten podle mě není závodník.
Můj názor na kvalitu závodu? Kvalitu závodu jistě nedělá počet zúčastněných závodníků. Super závod a šou pro diváky se dá udělat i jen s pár závodníky a to se asi ve Zlíně podařilo.
Co se týká bafuňářů, k tomu se nechci vyjadřovat, můj názor je celkem rozšířený.
K trenérům bych řekl, že ani v zahraničí to není nějak lepší než u nás, v podstatě většina lidí tápe a info se předává od lepších závodníků k těm slabším. Bohužel lezení je dost mladý sport a rozbory na skutečné profesionální úrovni, jak směřovat tréning jsou v plenkách. Různé knížky, jak trénovat jsou většinou dílem samotných lezců a jejich zkušeností s ním.
U nás momentálně probíhá jakýsi výzkum lezců na FTVS, který platí Čhs. Pokud vím z informací webu Čhs uvolnilo doposud 110 000kč na tento projekt. Tak se těším na nějaké výsledky. Doufám jen, že výsledky nebudou sloužit jen pár vyvoleným a ostatní utřou nos :-(. Pro info test Vo2max stojí v Motole na špičkovém pracovišti tělovýchovného lékařství cca 1200-1500Kč. Rozbor tohoto testu špičkovým odborníkem( tak aby s ním trenér byl schopen pracovat) stojí dalších cca 1000Kč.Na FTVS si může kdokoli z veřejnosti nechat změřit např. svalovou disbalanci ECM/BCM a tuk za 500Kč
Tak jsem zvědavý co nám naši vůdci předloží za těch 110 tisíc . To mě docela zajímá :-)
Závodní lezení je tak odlišný sport, že pokud trenér sám nemá osobní zkušenosti, tak tento sport těžce pochopí. Jakékoliv měření je ,podle mého názoru k ničemu. Znám skvělé lezce co nedokáží udělat 10 přítahů na hrazdě. Lezení je hlavně o psychice. A ta se zatím na fakultě neměří.Síla a obratnost jsou důležité, ale nestačí k tomu aby se vyhrávalo na závodech, nebo přelézalo těžké cesty na skalách. Mnoho se dá nacvičit a na krokovat, ale pak je tady otázka zda to je sportovní? Dnešní sportovní komise ČHS jsou vytvořeny z nelezců a to je škoda. Jak ti lidé jsou schopni někomu radit a někoho vést. Ať dělají menežment a do vlastního lezení nemluví. Ať organizují závody, ale do tréninku nestrkají nos. Vypadají skutečně trapně, tak jako ti zoufalý nelezci rodiče. To je můj názor.Děkuji.
Trenérko, úplně tak nemáš pravdu, tedy alespoň co se týče toho měření. Je dost věcí, které se dají měřit, ale hlavně z těch naměřených hodnot vyhodnotit ku prospěchu tréninku. Druhá věc je jak ty naměřené věci na FTVS budou dostupné pro členy Čhs. Když už to Čhs platí. Jiné by to bylo, kdyby si FTVS taková měření financovala sama. Další věc je psychika, která je bezesporu jedním z nejdůležitějších faktorů.
Ještě si neodpustím se zeptat.Jak bude zacházeno s daty reprezentantů, kteří jsou tak trochu tlačeni k tomu na tyhletesty na FTVS jít? Čhs má "náhubkový zákon" :-) Kdo bude smět znát tyhle naměřená data? Někdo vyvolený z Čhs? Předseda,tajemník, vedoucí sportovní komise? Pokud budou sloužit jen pro potřebu FTVS, tak proč testy hradí Čhs? Pokud naměřené hodnoty nebudou dostupné trenérům z řad Čhs jsou to vyhozené peníze! Ale jak to chce Čhs udělat, když je ten "náhubkový zákon"? Dle mého myšlenka dobrá, ale nakonec to budou vyhozené peníze. Popřípadě akce placená z peněz Čhs která bude mít prospěch jen pro "pár vyvolených"
Třeba by mohl naměřené výsledky a jejich vyodnocení poskytnout všem, kdo o to požádají.
Nebo je dát k dispozici úplně všem na webu ČHS, popřípadě by mohla celou věc vyhodnotit lékařská komise, tělovýchovní specialisté jsou tam taky členy.
Psychika není další věc, je to to nejdůležitější. Znám pocity lezce tři metry nad kruhem. Nelezec si to ani nedokáže představit. Když to ne vyzkouší, tak o lezení jen plká. A sportovnímu lezci ještě k tomu přibude atmosféra závodu. Tyto faktory dělají 80% jeho výkonu a to na fakultě nezměří žádným měřákem. Tak daleko ještě nejsme.
Trenérko, nevím kdo jsi :-( Ale svým posledním tvrzením, že 80% výkonu je psychika, jsi se u mě zařadila do skupiny trenérů šarlatánů, kterým to vyjde, když noc před závodem vyzvou všechny božské síly k tomu, aby se spojily a vstoupili do tvého svěřence. A daly sílu jeho svalům, obratnost jeho tělu a neporazitelnost jeho duši. :-) Psychika ve velké většině závodů rozhoduje o vítězi, ale nejdřív ten závodník na ten výkon musí mít fyzicky. I kdybych měl psychiku srovnanou jako Adam, tak nevyhraju ani Mčr natož MS. Plácáš prostě nesmysly. Spousta věcí je měřitelná, ale vyhodnotit měření, tak aby to vedlo k lepším výsledkům je daleko problematičtější.
Petře, to sice mohou tyto komise udělat, ale problém je někde jinde. Ty info od závodníků jsou velice citlivé informace(nedovedu si představit profesionálního sportovce, že přijde do laboratoře, nechá se změřit a dovolí tyhle informace zveřejnit.) Vždyť tím dává info svým konkurentům, jak mají trénovat, aby ho porazili. A v třom je problém. Kdyby Adamovi například naměřili super hodnoty Vo2max a jeho konkurenti by to zjistili na webu Čhs. Třeba by zjistili, že v tomhle jsou dost za ním, směřovali by trenink tímto směrem a Adam by tuhle svou výhodu ztratil.
Hele trenerko, znam pocity i 10m nad kruhem a jo, tezko to nelezcovi vysvetlis, ale jak casto je zavodnik limitovan timhle strachem na zavodech? Ja osobne kdyz zavodim, tak strach z padu je fakt to posledni, co me trapi...spis si na nej ani nezvpomenu. A to za normalnich okolnosti padam fakt nerad, ikdyz to je do pohodlna do previsu :)
Vycházím ze studie měření tepové frekvence různých závodnic a závodníků. Tep se zvyšuje při pohybu nahoru. Při pádu jako poskočí nahoru, ale pak prudce klesne.
A co říká vaše studie o tom při jak vysoké hladině laktátu se už tví svěřenci nejsou schopni udržet na stěně a padají? Jaké hodnoty dosahuje v tento moment jejich tepová frekvence, ale spíš by mě zajímalo, jaký mají horní a spodní krevní tlak? Tedy těsně před tím než spadnou a po dopadu.
Je to snad srozumitelné. Dnešní sportovní lezení ovládají nelezci. Je to skupina lidí co nikdy neochutnali pocit závodu a ani pocit prvolezce. Nelezli ani na překližce cestu v klasifikaci 7a. natož venku ve skalách. A to platí i o rodičích. Jsou samozřejmě nějaké malé vyjímky. A tito lidi se bohužel snaží trapně trénovat cizí i svoje vlastní děti. Potom to naše lezení při setkání se zahraniční konkurenci tak uboze vypadá. V holkách ta situace je lepší. Tam ti trenéři a trenéři jsou.
Aha, tak jsem to pochopil dobře :-( No, jen blbka může napsat, že rodiče, kteří často obětují tréninku dětí nepočítaně volného času, spoustu peněz a dělají maximum, co je v jejich silách, jsou trapní.
Ano jsem Blbka, Jsem jenom ženská. Ale vystudovala jsem ve Francii vysokou škole se zaměřením francouzština tělocvik a pak tam 6 let ten tělocvik učila. Udělala jsem kurz trenérství a trénovala děti. Pokud z toho gymnasia vezmu pět dětí na závody do Česka tak si naše děti proti nim ani neškrtnou. Tam se lezení součástí vyuky a leze se na známky. Pracuje se se školním psychologem a mnoho různých konfliktů se léčí sportem a hlavně na překližce. Ano, nic o tom nevim, jsem jenom ženská a Blbka. Krásný den.
Ti frantíci asi tomu rozumí. Dlouhodobě mají neustále několik závodníků na špici a když někdo zmizí ,tak tam okamžitě nastoupí někdo jiný. A buďme rádi, že nám začínají chodit ze světa naši lidé ,co se tam něco přiučili. Já sám osobně se bych si rád s tou babou popovídal. Ty asi víš už naprosto vše.
Ale o tom to přeci není. Třeba tomu rozumí. Ale neměla by místo označování rodičů za trapárky apelovat na ČHS? Totiž i kdyby věděla úplně přesně, jak to udělat, aby v národním lezení byla dlouhodobě samá elita, tak co s tím? Ty sis ní promluvíš, dozvíš se dobré rady, jak to s přípravou a výchovou repre dělat, a co dál? Já jsem jen pro, rád jí pomohu. Ale ona tady jen křičí, že jsme všichni trapní, že svoje děti trénujeme sami místo toho, abychom je svěřili trenérům. To vím taky, že nejsem trenérský génius a že spousta rodičů na to nemá. Ale co s tím? Tak se na to mají vykašlat úplně? Nebo co jako? Co s tím ti rodiče asi tak mají dělat? Tyhle přemoudřelé rady, co jen kritizují, jsou mimo realitu a nepřinášejí žádné řešení, jsou k ničemu.
Proč zde nejsou trenéři nevím. Ale určitě to je vina ČHS. ČHS by se měli postarat o jejich výchovu, nebo alespoň z těch bývalých sportovních lezců někoho proškolit, nebo fakultě podpořit nějaký rychlo kurz. Věřím, že někdo by se našel, koho by to bavilo. To, že rodiče nemají trénovat svoje děti nám ve Francii, ale říkali neustále a já tomu naprosto věřim. Rodič má za každou pitomost chválit, ale trenér musí za každou pitomost kritizovat a hledat né vždy příjemné řešení. Trénink někdy bolí, často se nechce a děcka mají dnes obrovskou nabídku laciných náhrad, jako je televize a počítač.
A co kdybys vstoupila do ČHS, vymyslela to školení trenérů, zorganizovala ho, proškolila všechny, vedla další vzdělávání ... S takovou aprobací a licencí a zkušenostma Z FRANCIE by se lidi jen hrnuli a všichni by ti byli jistě bezmezně vděční a medaile by se sypaly. Tak to působí jen jako chytré řeči.
Zkus se poptat na ČHS nebo třeba aspoň v nějakém velkém oddíle nebo někoho z repe, jistě budou rádi a když ne, tak pak tady můžeš pokračovat v ohrnování nosem nad námi blbými rodiči, co pro děti dělají aspoň něco. Když na sebe nechceš nic prozradit, těžko se pak dá využít tvých skvělých znalostí.
Do ČHS nepůjdu, protože se vracím do Francie, ale řeknu ti jednu věc. V cizině jsem se jako cizinka naučila víc poslouchat lidi kolem sebe. A hlavně si vážit dobré rady. Chtěla jsem vám jen sdělit svoje zkušenosti. Vychovala jsem ve škole minimálně 500 lezců a horolezců. Musela bych být už opravdu blkba, kdybych něco neokoukala od svých francouzkých kolegů. Nevím proč jsme jako horolezci tady takový nesnášenlivý, male asi to bude tím, že opravdu vládnou v českém lezení zoufalí rodiče. A u těch vítězí opičí láska ke svým dětem nad zdravým rozumem.
Ty musíš být fakt dobrá. Opravdu jsi vychovala 500 lezců a horolezců za 6 let? Ty nevíš, o čem mluvíš. Připomínáš mi některé návštěvníky lezeckých stěn. Když při první návštěvě ověřujeme základní znalosti, tak na dotaz na zkušenosti velmi často slyším Jasně, umím lézt i jistit, byl jsem na kurzu.
Učím na gymnasiu v Millau. Máš potuchy o čem mluvíš. Mnoho z těch děcek umí snadno přeléz i cesty v klasifikaci 7c ,8a. Sport pro ně hodně znamená a ve škole se na něj hodně dá.
No mě to jako nějaké extra výkony nepřijde. Na průměrnou populaci možná ano, ale na sportovně zaměřené gymnazisty ne, zejména pokud mají lezení ve škole. Já mám dvě děti, vedu si je sám, je jim 7 let, a obě mají přelezené na prvním na umělé stěně 6b a venku na skále vytaženou 5c.
A máš vůbec potuchy o čem mluvíš ty? Jak chceš srovnávat Millau a jeho podmínky s podmínkama třeba ve Velkém Mezíříčí? Když už jsou obě města pod mostem. Jak chceš porovnávat podmínky které vytváří francouzský horosvaz a tím naším? Víš jakou podporu má sport ve Francii a jakou u nás? Víš jak vypadá škola (gymnasium) tady a chceš ji srovnat se zahraniční? Víš jako tradici má sportovní lezení lezení tam a jakou tady? Jsi trochu odtržená od reality. Možná až se po letech vrátíš budeš sportovnímu lezení tady užitečná – tyhle tvoje rady určitě ne.
Na druhou stranu zase pár lidí do lezení dostal a pomohl jim. Pokud je někdo citlivka a nechá se Liborem rozhodit natolik, že na lezení zanevře, stejně by jeho výkony za moc nestály a sportovní kariéra byla dost nejistá.
Nemyslím si, že jsi blbka a už vůbec to nemá nic společného stím že jsi žena ,ale myslím si, že jsi tak trochu vyhořela. A doufám, že najdeš motivaci hlavně v sobě a v očích těch, kteří tě ještě potřebují.
Jako vyhořelá se necítím. Mám malé děti a ty musím ještě vychovat a to bude dlouho trvat ,ale chtěla jsem jen pomoc těm ,kteří začínají s treninkem v lezení. Ve Francii jsme také při hodinách lezení mnohokrát z různých videi studovali lezení i Adama Ondry a naši lektoři nebyli žádní diletanti. Ale sama svoje děti k lezení povedu, ale trénovat je nechci. To nedělá dobrotu. Někoho rozumného si najdu. Blbka. Ta přezdívka se mně líbí ,tu si nechám.
Podívej, moje zmínka o blbce se vůbec netýká tvé chytrosti, vzdělání nebo zkušeností. Ale prostě pokud někdo nazve rodiče, kteří prakticky suplují roli ČHS a snaží se dělat maximum i v těch podmínkách, které zde panují, trapnými, tak je blbla ještě to mírnější, čím by dotyčná šla nazvat. I kdybys měla nobelovku a tví svěřenci byli mistři světa.
Žádný rodič nemůže suplovat roli ČHS. Rodič je rodič a pokud se rozhodne dělat trenéra svým vlastním dětem tak je blázen. Podívej se na závodech co tam ti rodiče dělají. Některých jsem se pak ptala zda někdy lezli a oni většinou řekli, že né ,že na to neměli odvahu. Ať tedy podporují, ať vozí, ať platí, to je dobré ,ale ať do lezení nehovoří.
Hele Blbko! fakt musis mit nejdriv natrenovano urcitou silu a pevne telo, jak pise Hroza, pak ti nejlepsi k tomui pridajki techniku a psychiku a je to. My nejsme lezecka zeme, tak mame hiokejove skoly a oni maji lezecke, bodejkt s tim vapinkem tam. Tak hodnot objektivne anebud jen blba ucitelka. Myslim, ze ceske lezeni je jedno z nej na svete vzhledem ke skalam a k poctu obyvatel. a pitomcu je tu taky dost, ale jinde asi taky.
Mě ve Francii učili, že zaměřovat se jen na sílu není vhodné a často to končí zraněním. Šlachy ,svaly a podobně. Oni hlavně mají jiný cíl už na samotném tréninku. Jejich škola je propracovaná. Děti mají třikrát více hodin tělocviku a být dobrý ve sportu něco mezi děckama znamená. Tam se děti před hodinou netlačí kolem učitele s omluvenkami od rodičů. V klubu to všechno řídí trenérská skupina, která mezi sebou vše konzultují. Rodiče nemají ani na trénink dovolený přístup. Oni to platí pouze platí. A je to tak stejně jako asi u nás hudebka. Trenéra si musíš nají. Jana Vincourková si ho taky našla a vyskočila o hodně nahoru. Ta by se ve Francii neztratila.
Ty fakt nejsi normální - ano, klidně tam své dítě dám, na trénink nebudu chodit, bude mi stačit, když se mi dítě občas přijde pochlubit s medailí. V pohodě. Ale, proboha, kam ho mám dát??? Kde jsou ti skvělí trenéři a ty super oddíly?? Kde??
Musíš hledat. Domluv se s kamarádem. Ty trénuj jeho děti, on bude zase trénovat tvé děti, ale varuj se toho trénovat své děti. Dobrá rada. Na klub a Čhs bych nespoléhala.
Tak to vezmeme z druhé strany, třeba jsem se pletl. Máme tu, podle mého odhadu, cca 1000 dětí, které se účastní různých závodů. Z toho tu je cca 250 - 300 dětí, které závodí více, tedy ČP nebo Tendon. jsou z celé republiky, polovina do cca 11 let. Takže tu máme 150 malých dětí, které potřebují trenéra. Kolik dobrých trenérů, kteří ví, o čem lezecký trénink je, tu máme? Kdo ty děti má trénovat? Ani nevíš, jak rád bych své dítě svěřil profíkovi, který toho nepokazí tolik, jako já, a který je dovede dále a efektivněji. Ale komu je mám dát? Kde toho trenéra najdu?
Trenér je vždy složitá záležitost. To je jako se školou na, kterou chceš jít. Buď si vybereš blbou školu a pak musíš v životě při hledání zaměstnání hodně makat ,nebo si vybereš dobrou školu a máš na ni a pak v životě jsi na to lépe. Tak to prostě je. Ale rodič by opravdu své děti neměl trénovat, to nás vždy upozorňovali, nedělá to dobrotu, i když to někdy vyjde.
Ty tvoje poučky jsou jak z učebnice. Ano, jsou pravdivé, ale mimo realitu a život. Nech si plané řeči a kázání o makání a výběru školy, a napiš mi, kolik je u nás v ČR trenérů lezení, kteří jsou schopni dovést někoho od dítěte do svěťáku a zda tito trenéři mají kapacitu na 200 dětí. Vynechme z toho otázku peněz a časové náročnosti dojíždění a podobně. Ale rád bych od tebe slyšel jasnou a přímou odpověď na ty trenéry. Buď odpověz, nebo máš opravdu jen samé plky. Tak ještě jednou tu otázku: Kolik u nás máme špičkových trenérů sportovního lezení?
No blbka jsi každopádně viz předchozí příspěvky, že lezení se nedá měřit a pak měříš pulz při pádu :-). Další věc je proč by se rodič neměl účastnit tréniku? Je asi málo světových sportovců,který na vrchol dovedli rodiče. Do tělocvičny si zamkni svoje děti a čekej venku. A ještě mám plné zuby věrozvěstů ze západu, kteří doma kydaj do vlastního hnízda...ve spoustě věcí se nemáme za co stydět a věř, že vím o čem mluvím.
Psychika v lezení se nedá měřit a za tím si stojím. Tep při lezení je jeden z faktorů, ale není to psychika. Je to jako v sexu, třeba ti tento příměr bude bližší. Víš jak to je, že šíleně chceš a pak nic. Máš s tím určitě jako chlap dost zkušeností.
Po přečtení diskuzí u 99% o ničem.U mě BLBKA DOBRÝ.Odlišný názor na věc tréninku,nestotožňuji se se vší, ale kus pravdy má.Tak to tady pár diskuzujících nemůže přenést přes srdce i když pochybuji, že oni mají nějakou zkušenost s vedením tréninku dětí a mládeže.A jen blbě plkaj a plnohodnotnej názor jak by to dělali není žádnej.Kdo tady s diskuzujicích co tady napadli BLBKU trénuje a nebo pracuje s dětmi v oblasti lezení ????No moc Vás nebude.Ono to zase tak jednoduché není.
Márty, tys to nepochopil. Ona má pravdu. Jenže zkus ta její slova aplikovat na naše prostředí. To máš to samé, jako s hygienou. Zkus aplikovat naše zvyklosti a péči na subsaharskou Afriku. Nebo s jídlem - zkus v Somálsku poučovat o tom, jak má vypadat správná skladba jídelníčku. I když budeš mít pravdu, co si o tobě každý pomyslí?
strejda + druhý....a jak to vlastně je s trénováním dětí u nás v ČR, když jsem to nepochopil.Prosím popište mě jak Vy trénujete děti,jak vedete kroužky a nebo kdo Vám to vede,podle jakého schématu a kolikalété zkušenosti máte.Bavím se samozdřejmě o lezení a o trénování dětí v lezení.Chtěl bych slyšet něco konkrétního a ne plky od stolu.
U nás je to více méně tak, jak zmíněná píše. A i má pravdu v tom, že to není optimální.
Jenže ono v současných podmínkách není na výběr. Podpora ČHS je prakticky nulová, trenéra, který by se nějakému dítěti věnoval více, prakticky nenajdeš. Možná Lipenská si v referencích píše, že má za svěřence snad všechny děti z Moravy, ale to je vše. Dětské kroužky a kurzy se netýkají tréninku, je to víceméně hodina zábavy. Ostatní opravdu zůstává na rodičích, kteří dělají, co umí, někteří se snaží i vyloudit nějaké rady z ostatních nebo čtou odbornou literaturu, ale to je podle mne nedostačující. Jenže nic jiného nezbývá, takže proto je dotyčná označena tak, jak je. Označit v tomto případě rodiče za trapné, nebo se divit, že tu neaplikujeme tréninkové metody z Francie, je prostě hloupost.
Máš v mnoha bodech pravdu.S ČHS se nedá počítat, tam na to nejsou peníze a samostatná organizace s podporou moc nepočítá.Trénování dětí jde i přes Vaše připomínky, ale musíte mít k tomu podmínky.A ty už v ČR vznikají. To znamená,zázemí (stěna, bouldrovka...),instruktor (vyškolen na úrovni trenéra) dále rodiče musejí mít zájem o to aby děti tento sport dělali a důvod.Nikdo není charita jak jsou naši lezci "naučený vše zdarma" a za vše se platí.Kroužky,tréniky jsou naplánovyný na celý rok a je rozděleny podle věku dětí a pak to už je jen o práci a práci.....
No počkej, tak úplně to není. Instruktora s úrovní regulérního profi trenéra neznám. Ani to pořádně nejde. Ty běžné věci ano, ale jinak by to ani nestihl. Když má nějaký instruktor ve skupince cca 6-8 dětí, není v jeho možnostech udělat s každým individuální trénink. Na některých stěnách se věnují dětem i individuálně, ale znám takových cca 4-5. A to na pokrytí potřeby nestačí. A ještě jedna důležitá věc - tito instrukroři/trenéři jsou fajn pro začátečníky nebo pokročilé v rámci našich závodů a soutěží. Můžeš je nechat trénovat na ČP nebo na místní závody. Ale dovést někoho dlouholetým tréninkem do alespoň evropské špičky, to už chce trochu jinou úroveň. O světové špičce nemluvím. Tuto úroveň instruktoři od stěn nemají. Pak tu máš ještě trenéry typu Napíšu ti program na rok dopředu, pak se zase přijď ukázat, ale to nikdy nebude efektivní, protože ti chybí přímý kontakt s děckem a nemůžeš tak využít jeho potenciál naplno nebo průběžně tréninkové plány korigovat podle postupu/stagnace v dílčích dovednostech. A to jsme jen y fyzické přípravy. Ale součástí tréninku je i složka psychická. A tam už neznám vůbec nikoho, kdo by se na to specializoval.
Za podmínek, které tu panují, tak opravdu považuji alespoň trénink pod dohledem rodičů, kteří jsou ochotni a schopni se dále vzdělávat, za lepší, než nic.
Takže když nikoho nemáš, je lepší dětem lezení úplně zakázat. Tak alespoň v jejich lezení člověk nic nezkazí. Konečně jsme se dobrali k nějakému výsledku.
No ono to zas tak slozite neni. Ve francii je jina historie, jine financni prostredi, podpora a system vyhovy deti. Blbka to i tak popisuje. Lezeni tady nic takoveho nema a CHS se k tomu ani moc nema. Ci, nebo ceho je to vina neresim. Neni to jen o lezeni, napriklad takovej serm je na tom mnohem hure. Podpora zadna a treneri trenuji bez jakekoli podpory, zaovdy taky bez jakekoli podpory a penize konci kdo vi kde. CHS se aspon o neco snazi ale metodika prace s detmi mu moc nejde.
Strejdo ještě jednou.Máš tady plnou hubu "keců".Tak jsem se zeptal jaké zkušenosti s dětmi máš Ty.Co jsi pro to udělal.Kolik Ti prošlo rukama dětí.A nepleť do toho šerm díky.Každý umí napsat, že to tady stojí za h...o. A nebo tady jen všichni házíte moudra od stolu a zkušenosti s trénováním dětí nemáte žádné ??? Jediná i když Vás "pobouřila" vyjádřila konkrétní názor na danou problematiku BLBKA.A vy všichni čechy nejsou Francie tady to nejdéééé, tady nic nejdéééé, ale jinak známe všechno a víme jak se to má dělat.
priprava na preteky je dlhodoby proces, spaja sa tam technika,psychika,impulzívnosť,schopnosť riešiť situácie,napozeranie cesty a rýchle preorientovanie na zmenu situácie,rozcvička,zahriatie, postup do finále, cukry,nabudenie v danej chvíli, ale toho je asi vela:-)
a toto ked sa pracuje s lezcom dlhsie je mozné ho pripraviť a eliminovať x vecí, čo pri danom jedincovi umožní v daný dátum podať čo najlepší výkon :-)
Musím souhlasit s příspěvkem od A. Můžeš vystudovat jakoukoli konzervatoř znát různé techniky kreslení....a stejně z tebe může být jen průměrný malíř. A na druhou stranu, i bez škol, se můžeš stát světově uznávaný umělec. A tak je to i v trenérství. Jakéhokoli sportu. Asi je potřeba mít k té vykonávané činnosti talent, vlohy...
hlavne zatopek trenoval na maraton behanim maratonu:-) dneska maratonec na maraton netrenuje tak ze ho pokazdy bezi. Proste sport je veda spojena s talentam a pili, coz tu nekteri rozporuji:-)
Závody už před týdnem skončily, ale pořád ve mě přetrvával takový dobrý pocit, že se povedly, a že ta práce s niam nebyla zbytečná. Většinu ohlasů jsem již slyšel nebo četl jinde, ale teď jste mi zkazili náladu komentáři, které nepatří pod report ze závodů. Díky
Jestli to nebude tím že někde můžou komentovat jen přihlášení :-). Tam by se anonymita ztratila a vědělo by se kdo je kdo :-). Navíc debata o trenérech, závodění a ČHS tady už dlouho nebyla - tak spousta lidí má komentátorský absťák.
ja sem registraci ani nezkousel ale myslim ze si da registrovat i anonymne takze v tom to asi nebude. NEvim proc je to v podobnych diskuzich tak dulezite. Pokud je to vecny prispevek je mi jedno ze je aninymni
Jak tady ta paní z Francie tvrdí, že se psychika měřit nedá, tak je opět vedle. To, že se neměří, u lezení nebo alespoň nejsou dostupné info. , že by to někdo dělal. Neznamená, že to v dnešní době nejde. Třeba detektor lži je věc na měření psychiky. Stejně tak se dá rozebrat na úrovní hormonálních změn psychický stav jedince. Nejsem na to studovaný, Ale kamarád se tím živí. Dost to zkoumají vojáci. A jak se třeba ty hormonální změny z kterých se dá vyčíst stav psychiky během lezení dají měřit? Třeba i tak, že si dotyčný dá do pusy kousek vatičky, který v daném okamžiku vyplivne( třeba těsně před pádem). A pak na základě rozboru slin se porovnávají hormony před lezením, během lezení a po lezení. Navíc se dají tyto změny porovnávat mezi jednotlivými jedinci... Ale věc má jeden háček. Je to strašně drahé. A kdo by cpal tolik peněz do výzkumu sportu v kterém se točí jen pár peněz. Na rozdíl třeba od cyklistiky. Ale měřit se to dá!
LRH neznám v současnosti ,žádný rozumný a vědecký výzkum na měření psychiky ve sportu. Na vysoké škole jsem se setkala se studii od vojenských i nevojenských pilotů. Ale výsledky byly nakonec dost zkreslené. Bereš si dost veliké sousto srovnávat sport s vojenskýma studiemi. To bych si netroufla.
Vojáci mají trochu jiné cíle. Co se děje v armádě vědí jen oni.
Ahoj Libore, psychika respektive většina jejích složek se dá měřit různými metodami.
O co ve vaší debatě šlo? (sorry, nemám čas to pročítat, ale jasný dotazy rád zodpovim, nepůjde o objevování ameriky)
Jak čtu ty komentáře tak je mi na zvraceni tolik chytrolinu ,uspořádat závod není jednoduché věc teto době a ta paní z te Francie ať udělá závod v Česku a pak ať poučuje jiné.
Karel Návrat
Nevím jak v ostatních věcech, ale co se měření tepové frekvence týká, je paní trenérka Blbka hodně mimo. Tepová frekvence je při lezení téměř irelevantní údaj. Vzhledem ke střídání izometrického a dynamického zapojení svalů, polohy paží nad úrovní srdce, ne příliš cyklickému pohybu a dalším faktorům není tvar křivky TF příliš vypovídajícím faktorem.
O tom, že nejen psychika, ale také síla, vytrvalost a technika hrají důležitou roli v lezecké výkonnosti snad nikdo nemůže polemizovat. Ani vy, paní trenérko. Z kolika procent se která pohybová dovednost, popř. psychika podílí na finálním lezeckém výkonu si, tak jako Vy, netroufají odhadovat ani ve sportovních odvětvích, kterými se věda zabývá mnohem déle a mnohem podrobněji než lezením. Při ohánění procenty jste velmi odvážná ;-)
Vaše argumenty považuji spíše za smyšlené pseudoargumenty než výzkumem nebo alespoň zkušenostmi podpořené údaje.
Jen tak si ráno mudruju, kterýho trenéra si zaplatit.. Prcek mi roste a tady zdá se je halda chytráčků, který jsou schopní přiklepnout minimálně finále na svěťáku. Profesionální přístup, cizí slova. Na stěnách instruktoři, co se sotva uměj navázat, trenéři vozící poslední místa svých svěřenců ze svěťáků. Na závodech vzhrává stále nelezoucí Nelina, na bednu si občas stoupne Kuldovka, která tomu mezi dětma taky moc nedá..
Co vím o pár pseudotrenérech, spíš si ze svého známého jména udělali dobrej šolych za slušný prachy.
Takže kde že jsou ti supertrenéři a závodníci?
( netřeba jmenovat Mrázu, Adama,Lucku Libora)
Jak lezení pomůžou laboratoře FTVS ?
Adam to za podpory rodičů pěkně skoulel, tak nechápu, že tu nějaká blbka propaguje opak..
HORE ZDAR !! :)
Přesně tak, právě česká špička je jasnou ukázkou toho, že rodič může být tím nejlepším trenérem.
Na druhou stranu, jak pomůžou laboratoře (měření) sportovnímu lezení je snad jasný i těm pomalejším. Např. zrovna tebou zmiňovaná Nelly si od nich nechávala poradit s tréninkem.
No ona taky Nelly docela hrnula s Oliváčem a BB a AIX partičkou. Sparing na úrovni a dávala tomu docela dost. No a Mráza a pak Adam? :D tak to je ještě trochu jinej příběh.
Ten rozdíl musíš mít v sobě. Když to v sobě máš, pak už stačí jen lézt a lézt. Ti co chtějí být nejlepší přidají kotelnu vkterémkoli věku. Blbku neřešte, takových je a mužou mít papírů a razítek a výzkumů, ale v praxi většinou slabší ....
Na obhajobu trenérky musím připomenout, jak dopadl mladý Solanský. Tomu jeho
přeambiciozní otec zničil lezeckou kariéru a možná i zdraví. Podle mě, přístup adamovejch rodičů je výjimečně pohodovej a neplatí to obecně.
Tak už jsem zase doma v Millau. Můj manžel ,který je také profesor sportu ,jak se tady na gymplu tělocvikářům říká ,se velice smál, když se doslechl jakou mám skvělou přezdívku.Vzkazuje panu LHR ,že se podílel vědecky na pokusu měření psychiky v krizových situacích u různých sportovců ,má na to doktorskou práci,že výsledky jsou velice neurčité a že ze všech sportů je lezení opravdu velice závislé na psychice.On tvrdí ,že se psychika opravdu běžně měřit nedá . Viděl studie pilotů a ty testy stoji sta tisíce.
Pro Blbku. Jak sama píšeš psychika se tedy měřit dá, ale stojí to statisíce. Já netvrdil nic jiného. Že toho tvůj profesor moc nenaměřil neznamená, že jiní byli také neúspěšní. Význam psychiky v lezení je podstatný, ale to je snad ve všech sportech. Když někdo neudělá kotrmelec , tak může mít psychiku úžasnou, ale jako gymnasta asi za moc stát nebude.
To je demagogie. Bavme se o realitě. Je tady nějaký normální trenér zaplatit to co dělá NASA? Určitě není. Ví se ale, že ta hladina je u lezce někde kolem 75%. Lezci se nejblíže přibližovali těm pilotům. Třeba výkonnostní fotbalista byl někde na úrovni 17%. To je srovnání ,které něco říká. Umíte to pochopit pane LHR?
LRH a jak se dá měřit nasranost lidí, které jsi zveřejnil a pomluvil za jejich umístění na závodech.Další jsi rozmáznul, že ji to nešlo s motykama a tvoje Lucka byla lepší.Prostě jsi je odepsal.Na to asi není stupnice jen..........
Zveřejnil a pomluvil. Zveřejnit výsledky je něco špatného? A nebo je horší výsledky tajit, protože se stydí, že za takové výsledky berou mnozí větší peníze, než ti úspěšnější? Pomluvil? Napiš mi prosím tě, koho ze závodníků a jak jsem pomluvil. Zveřejňováním chci dosáhnout toho, aby se vedení Čhs zamyslelo nad tím, jak podporuje reprezentanty v soutěžním lezení. Spousta lidí si přálo aby se lezení dostalo na olympiádu. Dovedeš si představit, že potom by se ty výsledky objevovali ve všech médiích, tak jako je to normální u jiných olympijských sportů. Prostě jsou to reprezentanti, určitě by si přáli abych o nich psali ve všech médiích když zvítězí, ale naopak aby se mlčelo když neuspějí. Ale podstatné je to jak k tomu přistupuje Čhs. Ale někteří lidé z vedení Čhs mi napsali, že mají hroší kůži. Tak ať si udělá obrázek o tom každý sám.
Pardon pane LHR zapomněla jsem ,že jsem v Česku. Ale koukám tady na tu studii. Vedoucí týmu byl jen nějaký nositel Nobelovi ceny a statistiku dělal jen nějaký člen akademie. Můj muž tam byl vybrán jako pikolík z Millau.
Procenta, která udáváte, paní tělocvikářko, jsou naprosto nesmyslná. Článek nebo alespoň abstrakt výzkumu, kterým podporujete svoje, s prominutím, primitivní, argumenty, musel být přece někde zveřejněn. Můžete uvést odkaz? Děkuji.
Proboha ,co tam u vás v Česku pořád máte? Proč všechno víte ,ale není to nikde vidět. Co Vám uplavala veškerá lidská soudnost. U Vás nemůže mít nikdo jiné zkušenosti ,natož názor.