K napsání tohoto článku mě inspirovalo video s Chuckem Odettem - americký 66letý lezec, který dává 8céčka. V mém okolí se pohybují lezci, kteří sice 8c nelezou, zato jsou zhruba o deset let starší. Tady je něco o nich.
Will Bosi zvedl obtížnost bouldru Nova od Jany Švecové na 8C
Brit Will Bosi navrhl zvednout obtížnost bouldru Nova od Jany Švecové z 8B+ na 8C. Novu na Holštejně v Moravském krasu přelezl předevčírem v rámci nacvičování bouldru Terranova 8C+ od Adama Ondry z roku 2011, který zatím přelez nemá. Jana Švecová si poté zvedla v deníčcích na Lezci i na 8a.nu obtížnost Novy na 8C. Zařadila se tak mezi několik nejlepších bouldristek na světě, které mají 8C vylezeno.
Rakousko: nové vícedélky na Diesbachwand a v Bad Gastein
Do Rakouska jezdíme docela často, je to blízko a skály nej kvality. Kdekoli jsem, tak pokukuju, co kde by šlo udělat, jak kvalitní jsou cesty v té oblasti, klasifikace, materiál, zkrátka vše, a to mi pomáhá se zlepšovat v tom, co mám tak rád.
Evropská olympijská kvalifikace v lezení Laval, Francie
Adamu Ondrovi se dnes nepodařilo vyhrát závod evropské kvalifikace sportovních lezců ve francouzském Lavalu o jedno místo na olympiádě. Místo na olympiádě získal vítěz Brit Toby Roberts. Adam skončil ve finále 4.
V ženách vyhrála a start na olympiádě si zajistila Francouzka Oriane Bertone.
Festivalová rychlovka 3. (MHFF Teplice/Metují 2023) Juraj Koreň
Když bylo Tolkienovi šestnáct, potkal svou celoživotní lásku Edith Brattovou. Když bylo šestnáct Ďurovi, celoživotní lásku už deset let vynášel do oblak. Díky svému otci vyrazil na cestu Lord of the wings velmi brzy.
Dnes je mu jednatřicet a při povídání s ním je to, jako když vám vezmou nafouknuté rukávky a vy musíte velmi rychle pochopit, že zběsilé máchání rukama vám život nezachrání.
Klasický výstup na Máňu Údolní cestou VII od Vratislava Kalfeřta z roku 1950 a Drábského koníka Západní hranou V od Valeriána Karouška z roku 1945. Jedná se o dvě dominanty lezecké oblasti Drábovna nad Malou Skalou. Na pozadí impozantních lezeckých výkonů se odehrává šokující drama malého bezbranného nemluvněte.
Tak si doma polehávám se sádrou na noze, která značí, že letošní sezóna v horách pro mne asi skončila. Takže jsem se rozhodl podělit se o zážitky z lezení na Tofaně, na tom nádherném kopci, který se vypíná nad Cortinou d.Ampezzo. Jó, je to ta Cortina, kde bude příští olympiáda.
Jakob Schubert navrhuje Projectu Big obtížnost 9c a název B.I.G.
Jakob Schubert navrhl Projectu Big, který přelezl před týdnem během přímého přenosu v norském Flatangeru, obtížnost 9c a název B.I.G. Mohlo by to tak být třetí 9c na světě po cestě Silence, kterou vylezl v roce 2017 Adam Ondra ve Flatangeru, a cestě DNA z roku 2022 od Francouze Seba Bouina ve Verdonu ve Francii.
K napsání tohoto článku mě inspirovalo video s Chuckem Odettem - americký 66letý lezec, který dává 8céčka. V mém okolí se pohybují lezci, kteří sice 8c nelezou, zato jsou zhruba o deset let starší. Tady je něco o nich.
Josef
Josef mě přivedl do hor. Za ním jsem o Velikonocích v roce 2004 zašel, aby mi poradil, jak na lezení. Bylo mu šedesát, byl trochu zatrpklý a dost pil. Myslel jsem si, že má svá lezecká léta už za sebou a poradí mi spíše teoreticky. V té době mě nenapadlo, že to bude můj lezecký parťák a že spolu polezeme v Tatrách.
Po několika letech běžkování na Lysou horu, VHT v Julských Alpách a Roháčích a lezení, jak on říká na „cvičných skalách“ jako Porůbka, jsme v roce 2008 stoupali Zlomiskovou dolinou k Dračímu štítu. Josef měl hajdalácky zastrčené kladivo v batohu a já jdoucí za ním jsem pořád sledoval, kdy mu vypadne. Už jsme byli téměř u nástupu, když mu skutečně vypadlo a kleplo ho do paty. Dost jsem ho tehdá podceňoval, nevěřil jsem, že něco vylezeme. Ale povedlo se, po několika délkách lezení hřebenem Dračího štítu, slanění a sestupem zasněženým žlabem Vysoké jsme sestupovali na Popradské. Tu jsme narazili na dva strážce Národního parku. „Pánové ukážte ČHSky. Stačí jedna.“ „Tady jsou,“ říkám a ukazuji svou i Josefovu. Josef byl toho času členem HO Deštná v Orlických horách a já byl individuální člen. „Vy jste Josef Vričan!?“ ptá se starší strážce udiveně. „Mohu se s vámi vyfotit? Doma mám staré výtisky Krás Slovenska (kultovní slovenský časopis, pozn. autora), do kterých jste písal. To mi nebudou věřit.“
Od té doby jsem přestal Josefa podceňovat. Ve Vysokých Tatrách jsme spolu podnikli necelých dvacet výstupů kolem pátého stupně UIAA obtížnosti (nejtěžší cesta byla VI A1). Josefa přešly chmurné myšlenky, před třemi lety přestal pít a stále trénuje na své domácí bouldrovce. ČHSku si ale letos už nevyřídil.
Martin S.
S Martinem jsem až na pár výletů na skále moc nelezl. Zato je to výborný parťák na trénink na umělé stěně. Stěna Eliass Sareza je jeho nejoblíbenější. Chodí včas a pravidelně. Téměř vždy vyleze (nebo i sleze) deset cest. A sem tam odmontuje nějaký ten chyt, aby to bylo těžší. Před čtrnácti dny vyrazil i na nový Hangár boulder Ostrava. Ale raději leze s lanem, boulder ho moc nenadchl. Nejvíce se bál nečekaných pádů a skoků z topu. Před asi pěti lety měl vážný úraz v Tatrách. Spolulezec mu na nohu shodil kámen. Ale dostal se z toho, vrátil se.
Jarka Cuberková
Jarka dělá v úterky správkyni na stěně Eliass Sareza. A užívá si lezeckého důchodu. Jezdí lozit různě po Evropě, tu do Španělska nebo Řecka. Nepoužívá už moc dynamické kroky, ale leze pomalu a s jistotou, po malých krůčkách.
Chuck Odette říká: „To nejlepší teprve přijde“.
Myslím, že moji kamarádi si to nemyslí. Stáří s lezením moc dohromady nejde. Ale když zdraví dovolí, může se lézt.