O víkendu skončil Mezinárodní horolezecký týden pořádaný jako součást projektu Erasmus+, na který Český horolezecký svaz pozval do Česka zástupce několika Evropských zemí.
Zúčastnily se ho výpravy z Itálie, Chorvatska, Slovinska, Slovenska a Maďarska a samozřejmě domácí skupina lezců/organizátorů z ČHS. (Účastníci reprezentovali převážně tamní horosvazy).
Počasí přálo lezení vrchovatě a tak se spíše než o pracovní setkání, jednalo o setkání lezecké. Dlužno podotknout, že pro některé účastníky to bylo první setkání s tradičním lezením na pískovci, a i když někteří z nich nebyli zdaleka lezeckými nováčky, vesměs si odnesli nezapomenutelné zážitky.
Lezení na písku (ETIKA, BEZPEČNOST, KLASIFIKACE) je hlubší téma a jistě se mu ještě budeme věnovat.
Ale více něž referovat o setkání či výkonech je lépe se podívat na foto dole v článku anebo mrknout na ČHS web.
Jo a rekord?
Ten byl naprosto v klidu. Sešlo se při něm k “přelezu” hřebene asi 40 lidí, kteří přešli jištěni po vrcholcích věží, které byly jakoby v jedné linii, tak že tvořily vlastně takovou hřebenovku, zapsali se do vrcholovky a na závěr se slanili po fixním lanu.
Nestala se žádná újma ani skalám ani terénu!
Naopak rád bych vzkázal těm, kteří měli pocit, že oblast utrpí zvýšeným zájmem lezců, aby tam občas zajeli, protože cesty byly, tím jak se nelezou, dost zas…ný.
A rekord? asi 40 lidi ... v klidu. To je argument. Proc asi jen 40 lidi? :) Kery wegy byly zas..ny, kolik jich bylo, povi nam pan vseved? A to je argument pro Ano rekord? bude dalsi? Jeden by rek, ze nejvic kolem tech veci ohledne zminovane problematiky budou nejlip vedet mistni, ti ale mlci, taky pravda, spis to vypada, ze nejakej chytrolin ze zajezdu tomu rozumi mnohem vic.
Jsi celkem směšný, ale v jedné věci máš pravdu. Místní mlčí, protože znají situaci a chápou, že není žádný problém, když se skupina lidí pod dozorem ochranářů a poučených o tom, jak se chovat v přírodě ohleduplně slaní z jedné věže.
Zasraný byly dvě krásný kouto spáry na Bránu do pekel (Angreštův řezbářský koutek a Zlatý kopyto) a i další spáry na další věže, protože tam nikdo neleze.
To jen chytráci za klávesnicí, kteří už ani nevytáhnou paty ze dveří, nehlasitěji jsou slyšeti.
Tak moment. To že našli dvě spáry které byly zelené (Najdu ti nějaké i na Křižáku, není problém), to ještě neznamená, že tam nejsou cesty, které jsou celkem dost zranitelné a pokud to takhle s nimi půjde dál, tak půjdou do háje ( logicky nechci ty skvosty jmenovat...). Jedná se hlavně o kyzové cesty v sousední Zaječí rokli, ale některé jsou i v Třešňovce. Celkem logicky diskutující předpokládali, že rekord se nebude konat na zamešené žábovici, které moc lidí ani neumí a které by to opravdu prospělo ale spíš na nějaké kyzové stěně, kterà má mnohem blíž k dejme tomu šestce či sedmičce na stěně. To, že se bude provozovat turistika na hřebeni opravdu diskutující nečekali, protože si mysleli, že se bude opravdu lézt. Nazávěr bych jen dodal, že jestli ti připadá, že oblast neznám a že jen sedím u klávesnice, tak se můžeš mrknout do mého deníčku...
Jo to je jasný, že by byl nesmysl tahat lidi, co nelezou, na jemný kyzový cesty, který jsou třeba dole na Trepifaixlu nebo na stěnách naproti.
Účastníci byli vlastně jen na kraji stěn, někteří ani nešli dolů. A podstatou bylo přejít přes vrcholy ke knížce, tam se podepsat a slanit. Vše v pevné nesolivé skále. Myslím, že to nebylo nic proti ničemu. Víc písku ošlape jedna dvojka, která jde Iljou na Starostovou, než 40 lidí, kteří po vrcholech přeskáčou na kraj stěn a slaní se dolů.
Registrace
Metodika
lezec.cz
O víkendu skončil Mezinárodní horolezecký týden pořádaný jako součást projektu Erasmus+, na který Český horolezecký svaz pozval do Česka zástupce několika Evropských zemí.
Zdroje: 
GPS a mapové aplikace