Svého času měl rozhovor Libora s Rebelem celkem čtenářský úspěch, přinejmenším podle množství ohlasů, ty vzteklý nevyjímaje. Tak jsem po něm sáhnul znova.
Libor:
Máme za sebou dva roky seniorské reprezentace pod vedením dua Binter - Lienerth. Co nám přinesly tyhle dva roky? A co přinesou roky další?
Rebel:
Skoro mi to začíná být jedno. Z mého osobního pohledu. Libor s největší pravděpodobností svou závodní kariéru letos ukončí a Lucka chce startovat ještě v sezóně příští a pak taky se závoděním přestat. Tak už to asi i bez výraznější podpory ČHS nějak doklepeme. Ale na druhou stranu mi to zase až tak moc jedno není. To bych se nesměl jmenovat Rebel. Některé věci mě prostě vytáčí a nejsem s to je pobrat.
Libor:
No jo, no. Vytáčením se jseš známej. Ale nejdřív mi řekni, kolik jsi vyrebeloval peněz pro svoje děcka?
Rebel:,
V letošním roce dostala Lucka od ČHS 18500 Kč a cca 50 000 Kč si musela doplatit ze svého. Libor 52000 Kč a také si ze svého musel doplatit cca 60 000 Kč. Když se teda ptáš takhle. Možná to někomu může připadnout hodně, ale na druhou stranu někteří junioři zdaleka ne tak úspěšní, dostali třeba i o 50 000Kč víc než Lucka Ale: Spousta lidí si myslí, že mi při mém rebelování šlo o peníze pro mé děti. Ano i ne, jak se to vezme. Šlo mi a jde mi o to, že až do nástupu pánů Bintera a Zobana, ať už byl vedoucí komise ten nebo onen, ti nejlepší měli největší podporu. S příchodem těchto dvou se stav změnil, k prospěchu těm méně úspěšným.
Libor:
To jako, že ti méně úspěšní dostávají víc než ti úspěšnější?
Rebel:
To ne. Je pravda, že ti nejlepší dostávají víc peněz , než ti neúspěšní. Ale podívej se na to z druhé strany, kolik si musí doplácet na závody úspěšný závodník a kolik neúspěšný. Prostě současné vedení ČHS podporuje víc ty slabší reprezentanty, s tím, že podle vedení ČHS si ti úspěšní reprezentanti mají najít finanční prostředky jinde. Což mi přijde fakt divný.
Libor:
Jak to myslíš?
Rebel:
Dám ti školní příklad - prospěchové stipendium. Představ si, že by to bylo takto: Méně úspěšní studenti by dostávali prospěchové stipendium, protože nemají čas chodit na brigády a musí se učit. Ti úspěšní studenti se tolik asi učit nemusí a tak mohou na brigády chodit. A proto prospěchové stýpko nedostanou. Pitomost, ne?
Libor:
Honza Bloudek napsal, že ČHS přiděluje finance také podle toho, co která disciplína přináší celku. Jak myslíš, že to myslel?
Rebel:
Nevím jak to myslel. To ví on :-)
Ale podle mne, nejdřív je potřeba si ujasnit, co je pro reprezentanta celek. A co má reprezentant přinášet celku?
Libor:
Třeba to myslel tak, kolik reprezentant přinese do kasy ČHS peněz?
Rebel:
Třeba jo. Ale nejdřív mluvme o tom, co je pro reprezentanta celek. Pro českého reprezentanta by měl být celek Česká republika. A ČHS je pouze prostředníkem mezi reprezentantem a jeho zemí.
Libor:
A co reprezentant může přinést své zemi? Peníze?
Rebel:
Podle mého, pokud je reprezentant úspěšný, tak čest, hrdost, slávu a takové podobné věci. Ale nevím o žádném olympijském vítězi, že by vybojoval svým umístěním pro svou zem třeba milion dolarů.Jednoduše řečeno státní reprezentant reprezentuje stát, to není pro stát výdělečná činnost. Prostě stát se chce v zahraničí přes reprezentanta prezentovat. A stát pak takového reprezentanta podporuje - víc nebo míň. A podporuje ho přes sportovní svazy, ke kterým ten reprezentant patří. A potom taky může reprezentant přinést peníze svazu, které svazu dá stát za to, že ten reprezentant kvalitně reprezentoval svou vlast.
Libor:
A stát ČHS podporuje? Všude se píše, že peněz „zvenku“ je málo a čím dál, tím míň.
Rebel:
Peníze obecně představují problém. Ale pokud jde o peníze od státu za reprezentaci v soutěžních disciplínách, tak ty ČHS stále dostává..
Libor:
A v čem je pak tedy problém?
Rebel:
Podle mne v tom, jak ČHS tyhle peníze reprezentantům přerozděluje. To jest špatně. Teorie, podporovat ty méně úspěšné a počítat s tím, že až se stanou úspěšnými, tak se o sebe postarají sami, je špatná.
Libor:
No, ale když jsi známý horolezec, tak sponzory seženeš lépe než když jsi neznámý.
Rebel:
To jo. V horolezení je to tak, že na přednášku i o jen obyčejném treku do Himalájí přijde plno lidí kouknout, protože máš pěkné fotky. Ovšem v horolezení. Nezaměňuj to se soutěžním lezením (třeba proto, že já sám jsem fakt myslím horolezec ;-)
Libor:
A jak je to v soutěžním lezení?
Rebel:
Podstatně jinak. I tak dobrej lezec, jako Adam Ondra, je toho příkladem. Kdyby jen závodil, jsem přesvědčený, že po finanční stránce na tom bude podstatně hůř. Prostě sponzory na soutěžní lezení seženeš mnohem problematičtěji než na sranda expedici na Kavkaz.
Libor:
A to by podle tebe mělo ČHS plně financovat reprezentanty?
Rebel:
Když by na to mělo peníze, jako třeba Rusové... Ale ty nemá. Je to jen o tom rozdělování, a taky o tom, kolik peněz na repre ČHS má a kolik jich chce na repre dát.
Libor:
A jak to má tedy ČHS podle tebe dělat?
Rebel:
ČHS by se mělo snažit mít co nejkvalitnější reprezentanty. A pokud už je má, tak se snažit aby reprezentovali co možná nejdéle. Momentálně je to tak, že se podporují „nadějní“ a když tihle nadějní zjistí, že na to nemají, v klidu toho nechají. A všechny peníze do nich vložené jsou pryč.
Libor:
ČHS se podporou nadějných přece snaží mít co nejlepší repre.
Rebel:
To jo, ale co ti, co jsou už teď kvalitní? Ti si musí doplácet na závody víc než ti „nadějní“. Například nadějný závodník, aby objel s podporou ČHS tři závody SP v Evropě, si musí doplatit nějakých deset tisíc. Třeba ani to ne, v případě, že se několik nadějných (a těch je vždy plno) dá do jednoho auta. Ten kdo se pohybuje a chce se pohybovat na špici SP, má úplně jiné náklady. Kolik stojí cestovné do Koreje, Ruska, Číny? Takový závodník si musí za sezonu doplatit třeba i sto tisíc.
Libor:
A to chceš, aby ČHS zaplatilo tomu závodníkovi sto tisíc?
Rebel:
Kdyby na to ČHS mělo, proč ne, v jiných sportech je to obvyklé. Ale já bych hlavně chtěl, aby ČHS nevyhazovalo peníze za naprosto beznadějné závodníky. A tím mohlo podpořit ty úspěšné, aby na té špici zůstali co nejdéle, když už se tam vyškrábali.
Libor:
A co tedy navrhuješ?
Rebel:
Jednoduše řečeno, ten, kdo si chce jen vyzkoušet závod SP,MS ap. a mít z toho zážitek, ať si zaplatí vše sám. Tedy pokud se nominuje na nominačních závodech. Ten kdo ze závodů SP,MS apod. vozí špičkové výsledky, ať je podpořen co nejvíc.
Libor:
Ale, do prčic, ti nadějní potřebují získat zkušenosti ze závodů SP,MS a podobně...
Rebel:
To ano, ale pokud nejsou ochotni dát pár tisíc za dva závody, kam by jeli na zkušenou, tak jsem přesvědčen, že nebudou ochotni dát několik desítek tisíc až se stanou úspěšní. A vlastně toho nechají v momentu, kdy zjistí, že ač by byli úspěšní, tak do reprezentování musí cpát peníze – protože ČHS jim je nedá, nemá z čeho - a jdou od toho.
Libor:
Ty myslíš, že to tak je?
Rebel:
Je. Máme řadu let po sobě kvalitní mládežníky, ale při přechodu do dospělých vymizí. V dospělácích už je to prostě o něčem jiném. A když se dospělý člověk rozhoduje mezi tím, že peníze, které si nějak vydělá, dá na nákup svého bytu, ledničky, sporáku nebo na to aby mohl jezdit reprezentovat vlast… Jasně, že tam můžou být i jiné motivy (a jsou tam), proč toho ti mladí nechávají, ale jak známo, o peníze mnohdy jde až na prvním místě...
Libor:
To by tedy nemělo Čhs podporovat mladé naděje?
Rebel:
Ale mělo! A hodně! Ale ne tak, že je bude podporovat neefektivně. Podporovat finančně reprezentanty, kteří nejsou schopni se dostat ani jednou za sezonu do horní poloviny výsledovky je špatně. Koukni se na tuhle tabulku, třeba:
Závody IFSC rok 2011 a 2012
* V tabulce jsou odkazy na karty závodníků IFSC (zřejmě dočasně nefungují na nových stránkách): Tomáš Binter, Petr Čermák, Libor Hroza, ml., Lucie Hrozová, Jan Jeliga, Martin Klemsa, Jan Kříž, Eva Křížová, Nelly Kudrová
Martin Micka, Ondřej Nevělík, Karolína Nevělíková, Adam Ondra, Andrea Pavlincová, Stanislav Pekárek, Silvie Rajfová, Michal Rožek, Petra Růžičková, Martin Stráník, Tereza Svobodová, Dominik Uher, Anna Wagnerová.
Nebo na tuhle:
Závody UIAA rok 2011 a 2012
* Ledolezení zaštiťuje UIAA, na stránkách nejsou karty lezců.
Libor:
Počkej, to možná něco vypovídá o výkonnosti reprezentantů, ale o podpoře tam nic nevidím.
Rebel:
Já to sestavil i s informacemi, kolik kterému reprezentantovi ČHS přispělo peněz. Bohužel, už jinde veřejně pranýřovaná směrnice ČHS o informacích mi nedovoluje je zveřejnit. Což podle mě některým reprezentantům, kteří nečerpali finanční podporu od ČHS, spíš ublíží. Určitě by bylo lepší, kdyby nebylo tajné kolik reprezentant od ČHS dostal. Sám jsem to o Lucce a Liborovi už tady řekl, a nikdy jsem to netajil.
Libor:
A jak bys ty sám hodnotil výkony jednotlivých reprezentantů?
Rebel:
Nechci hodnotit všechny jednotlivé závodníky. Ale jen ty co mi prý „leží v žaludku“. Tak zvaně.
Tomáš Binter patří mezi ty co si většinu platí sami. K jeho cti, takže to tady řeknu. Ale když napsal Petr Resch v letošní ročence, že patří mezi juniory, a ty co se zlepšují závod od závodu, celkem jsem se zasmál. Tomáš už loni nebyl junior.
Martin Micka … snad jen pro zajímavost: Martin chtěl doopravdy na SP v Arcu, kde se umístil 70 z 73, dát protest, protože měl skončit na 69 místě. A za svá umístění dostal jen 7500Kč. (To napsal Zoban, takže já nic neporušuju.) A já zase vím, že k těmto penězům nemusel přidat ani korunu ze svého. A tak vlastně tyhle tři závody objel za peníze svazu. Vím, že nedostal mnoho, ale kdyby si musel připlatit třeba jen polovinu z této částky, tak aby podle mne asi nejel. A co by se stalo. Nic. Svaz by ušetřil sedm a půl tisíce a měl by o tři špatné výsledky méně.
Martin Klemsa: Platil si vše sám a to je v pořádku. Jinak bych ho zařadil do skupiny „vyzkoušet si velký závod“. Stejně tak, jako třeba Zoban.. (Na rozdíl od Zobana,) Klemsa se umístil špatně a už dále nezávodil.
Zoban sám? Šel si vyzkoušet velký závod, umístil se docela dost slušně, ale dalšího závodu SP se už nezúčastnil. Proč, to ví jen on.
Tereza Svobodová - podle mě, pro samé objíždění velkých závodů, jak juniorských tak seniorských, nemůže mít ani čas na trénink. Pak ta umístění nejspíš musejí vypadat tak, jak vypadají. To jest, fakt nic moc.
Libor:
Hm, hm. Vlastně skoro chvála, jak tak slyším. Teda pokud jde o ono čerpání peněz. Tak na koho ČHS těmi penězi plýtvá, nebo je přímo vyhazuje?
Rebel:
Hele. Ta zmíněná směrnice mi vadí, ale zatím platí. Ono to rozhazování může být i v tom, že se těm neúspěšným závodníkům zaplatí soustředění v cizině. Ale taky to nemohu zveřejnit.
Blbý zákon, ale zákon. Tak po mně odpověď nechtěj.
Libor:
No dobře, dobře. Ale pořád nevím, jak by tedy mělo ČHS ty naděje podporovat.
Rebel:
Řeknu ti, jak to vidím já. Hodně podpořit děti a mládež na tuzemských závodech. Ať je z čeho vybírat. A potom podpořit skutečnou reprezentaci. To proto, že pro ty nadějné by to byla motivace dát do přípravy i něco navíc. A přitom vědět, že když budou reprezentovat na špičkové úrovni, tak se jim to vrátí. Nemyslím v tom, že by na tom nějak vydělali, ale že nebudou muset své špičkové výkony na závodech MS,SP ap. doplácet. Což by možná mohlo stačit. Ona úspěšná reprezentace, mimochodem, dává těm lidem obvykle něco i jinak. V pocitech a zážitcích. O tom se tady zatím nemluvilo. (Ovšem, když pak přemýšlíš, jak zaplatit nájem, jdou pocity trochu stranou, to je jasné.)
Libor:
A to je všechno, co by se mělo změnit? Jen někde přidat peníze, mimo jiné Tvým dětem?
Rebel:
Ale vůbec ne. Jsou tu nejmíň dvě další věci.
Za prvé, ta „náhubková směrnice“, o které už byla řeč, je fakt děsivá. Je třeba ji okamžitě zrušit, a zajistit, aby se něco podobného nemohlo opakovat. Každý přece musí vědět, kam jdou spolkové peníze – a je to ku prospěchu věci, jak už jsem ukazoval.
Stejně tak, jednání a závěry z jednání vedení ČHS musejí být přístupné členům, bez nějakých omezení a ornamentů. Věcí, které se musejí probírat neveřejně, je fakt minimum. Třeba ošklivé nehody a tak.
A za druhé.
Samozřejmě, že lidé z vedení, o kterých se tady i jinde zmiňuji udělali i obrovský kus práce. Organizování závodů, zveřejňování výsledků a mnoho jiného. Ale to není celá podstata reprezentace. V čem vidím také problém je to, že člověk, který sice dobře a s nadšením organizuje a pořádá závody, ještě nemusí být dobrý trenér nebo ten, kdo by měl udávat směr našeho soutěžního lezení.
Proto by měla vzniknout trenérská rada, která by se měla starat o věci spojené s nominacemi do reprezentace a přidělováním peněz reprezentantům. A ať se volí, z těch co někoho trénují. Tím by se změnil stav, kdy o statisících korun a směřování reprezentace rozhoduje místo jedinec, který byl na takovou funkci dosazen a ani tomu celému tolik nerozumí. Takže, třeba by to nakonec ani nedopadlo tak, že se mým dětem přidají peníze, ale měl bych pocit, že je to rozhodnuto nějak kvalifikovaně ;-)
A tohle všechno hodlám navrhovat na VH.
Libor:
Hele, a když se na to celé podívám v kontextu všeho dění v ČHS. Tedy v HOROLEZECKÉM svazu. Není těch věcí, které by se měly řešit ohledně soutěžního lezení, trochu moc? Odpovídá to jeho významu a pozici v rámci celého svazu? Nechtějí náhodou soutěžní lezci, aby se kvůli nim svaz zabýval spoustou blbostí?
Rebel:
No, beru, že to tak může vypadat. A možná, že to i tak je :-). Ale vyjděme z toho, že zatím ČHS ve stanovách má, že soutěžní lezení zastřešuje, a taky na něj od státu dostává peníze. Tak by se o něj holt měl adekvátně starat. Jestli se to třeba někdy oddělí, jako se to stalo u UIAA a IFSC, tak to bude jinak.
Libor:
A ty myslíš, že by se to mělo oddělit?
Rebel:
Nejsem si jistý. Obecně by to asi bylo lepší, ale jestli by to bylo průchozí v konkrétních zdejších podmínkách, to mi jasné není. Ale zdá se mi, že o to zatím nikdo jiný moc nestojí.
Libor:
A jaká je tedy hlavní otázka směrem k reprezentaci?
Rebel:
Chceme mít velkou a v podstatě neúspěšnou repre nebo malou,ale s co možná nejlepšími výsledky? A v tomhle Čhs může udělat hodně. Taky třeba může ty úspěšné závodníky nějak odměnit a ne se jen o nich zmínit v ročence. Vždyť v soutěží o výstup roku odměňuje dle mého názoru i zcela průměrné výkony.