Často si kladu otázku, proč do těch skal vlastně chodím. Je to snad jen kvůli sápání se po chytech, kvůli přírodě, skalám, kamarádům? Ne, ne, ne a ne. Tak proč tedy? Proč odjezdím tisíce kilometrů v autě? Proč šidím rodinu? Proč se nevěnuji něčemu smysluplnějšímu? PROČ?

Protože to miluji. Lezení je mi ztělesněním ryzí příjemnosti. Co na tom, že je pomíjivé. Má mnoho cílů a přece je bez cíle. Je pestrou směsí prožitků z kamene, lan, síly, modrého nebe, potu, stylu, bolesti, silnic, lidských těl, stromů, pohody, obtížnosti, lezeček, muziky, pádů, ..., nadšení.

Miluji knihy o sportovním lezení. Takové ty barevné s krásnými fotografiemi z parádních cest v úžasném prostředí doprovázené textem z per lidí, kteří bez lezení nemohou být. Takto barevně s hudbou na pozadí vnímám lezení. Škoda jen, že je těch knih tak málo. Lezec je ale dobrá alternativa. A živíme si jej svobodně sami. I já. Jen se občas potýkám s tím, jak podat stále stejné téma zajímavě. Přesněji řečeno se s tím nepotýkám občas, ale stále. A když jsem tak přemýšlel nad tím, o čem by mohl být další díl, napadlo mne něco jiného. Co takhle vylíčit koláž zážitků z jednoho roku stráveného v Sasku? Rok 2006 jsem tu strávil v podstatě celý krom dvou výletů do Provence. Jak lépe naplnit smysl seriálu, než přiblížením dojmů vzniklých při návštěvách Saska. Vždyť seriál o Sasku má jen dva cíle. Seznámit a nadchnout. Alespoň to zkusím. O čem zhruba příští díly budou, napoví přehled přelezů v závěru dílu tohoto. A začnu hned.


Husy v Rathenu

Po nekonečné zimě jsme se už s Prckem opravdu těšili na jarní stěny. Záplavy sněhu nám však první lezení umožnily až na začátku dubna, a to ještě na plánovaném zájezdu do Francie. Tam jsme ale prožili deset slunečných dnů a pěkně se rozlezli. Z Francie jsem si odvážel pocit, že zimní příprava sice nebyla úplně podle představ, ale něco jsem natrénoval. Na cíle nejvyšší už jsem přestal myslet před mnoha lety. Na písku mě vždy zahřeje Xa, potěší Xb a nadchne Xc. Nadšen bývám i z 8a na vápně. To jen pro představu. V té Francii jsem vylezl dvě. Na dnešní poměry průměr, ale pro mě dřina. Kdo leze věci těžší, zřejmě by v Sasku dokázal během roku při náležité péči způsobit pěkný průvan. Och ano, to nešťastné magnezium. Bez něj se do Saska nikdo nepohrne. Je to škoda, ale asi se s tím nedá nic dělat. Alespoň dokud to sami domácí nepřipustí. Jak já bych po něm kolikrát sáhl. Jak by to s ním bylo jednodušší, příjemnější. Nemá smysl nad tím přemýšlet. Buď si ty krásné cesty vylezu bez něj, nebo vůbec. A přestože z mnoha diskuzí plyne, že Češi zákazy bez skrupulí porušují, musím naopak prohlásit, že tomu tak není. Zákaz používání magnezia respektují (s naprosto zanedbatelnými výjimkami). Pravda, za cenu úplného ignorování Saska jako lezecké oblasti, ale respektují. A ta cena je přitom z mého pohledu příliš vysoká. Jsem přesvědčen, že by mnozí dokázali vylézt i bez Mg spoustu opravu těžkých cest, ale vůbec se nedivím, že tak nečiní. Vždyť je tolik jiných možností, tak proč by to dělali. A proč to vlastně dělám já? No prostě mě to asi baví nějak víc. Musím se přitom přiznat, že sám na sobě pozoruji určité změny v pohledu na Mg v Sasku. A nejde ani tolik o změny v rozumovém přístupu. Rozumem jsem pro magnezium. Všema deseti. Žádný argument proti Mg nepovažuji za dostatečný. Kromě jednoho jediného, a tím je vzhled skály s bílými flekanci. Což o to, mně se ty značky dokonce i líbí, protože mi přesně zapadají do mého obrázku o sportovním lezení, ale cítím povinnost respektovat ty, jimž naopak bílé skvrny připadají ohyzdné. A s tím souvisí ta zmiňovaná změna v mém přístupu k magneziu v Sasku. Zjistil jsem, že se mi ta neposkvrněná skála líbí taky, a moc. Možná, že i víc než ta poskvrněná. Nevím. Smířil jsem se s tím, že lidem, kteří dnes lezou na špičce, ani nestojí zato, aby se Saskem bez Mg zabývali. Je to pro ně nezajímavá kapitola. A oprávněně. Jenže pro řadu jiných Sasko existuje. Pro sebe mám Mg vyřešeno jednoduše. Prostě nevím, že existuje. A dnes už jsem si jistý, že kdyby bylo náhodou povoleno, což nepředpokládám, nebyl bych schopen být tím, kdo na čistou skálu nanese jeho první vrstvu. Jinému bych v tom nebránil. Tolik můj první a poslední příspěvek k magneziu v Sasku.


J. Maršík st. leze Säbel VIIIb na Domwächter

Ale abych se vrátil zpět k jarním stěnám. Až v předposlední aprílový víkend se počasí natolik umoudřilo, že jsme se nadržení jak římští legionáři po ročním tažení vypravili prozkoumat následky dlouhé zimy přímo do terénu. Mračna a chlad nenutily k vyhledávání prosluněných stěn, slunce nebylo k nalezení. Byl však nejvyšší čas zjistit, jak se srovnáme pískařskou technikou a co asi tak budeme moci od nadcházející sezóny očekávat.

Po zadání základních parametrů, tedy ne moc daleko od auta, raději nižší stěny a nové lezení všech obtížností, do našeho rozhodovacího procesu bylo vygenerováno náhorní sedélko mezi Zyklopenmauerem a Wildspitzí na Kuhstallu. Po těch letech je čím dál tím těžší najít plac s dostatečnou nabídkou pro všechny zúčastněné.

Byť byla sobota sychravou, přesto se nakonec ukázala jako celkem příznivou pro rozjezd. Nejdříve jsme zokupovali pilířek na Zyklopenmauera. Do levé Drittes Auge VIIIb jsem nalezl poctivě nástupovou spárkou místo pohodlně zleva od hrany, a málem se přitom zabil, a v pravém Krullu VIIIb mi přišly obtíže nad druhým kruhem vskutku nebeské. Opět jsem si potvrdil, že když se chci pokoušet o těžší cesty, nemohu si snižovat sebevědomí na těch lehčích. Z prostředního Wilder Pfeileru IXc jsem už měl mnohem lepší pocit. OS u druhého kruhu nevyšel, ale RP na druhý pokus už ano. Cesta se mi zamlouvala. Celkem vtipné lezení, nejvtipnější kolem třetího kruhu. K prvnímu trochu nervy. Snad by kosti vydržely.


Lilienstein a Pfafenstein

Namlsanému z Wilder Pfeileru mi do oka padla fešná, krátká plotnička Ninja RP Xa. Trošku jsem si na ní myslel ještě doma, ale netušil, jak vypadá; nikdy jsem na tomto místě nebyl. Jarní strach a podle mých měřítek cesta bez tradice ve mně omluvily nesportovní proslanění linie, v níž dolez úplne hladkou stěnou ke druhému kruhu vypadal jako jistá podlaha. To se neomlouvám, jen vysvětluji svůj přístup. Podařila se v kuse hned na první pokus. O fous, ale přece. Líbila se mi moc, ale hodilo se mi všech mých jednostoosmdesátdevět centimetrů.

V podstatě jsem měl pro první saský výlet splněno. Přesto jsme se s Prckem pustili, spíše z nouze do dobývání naprosto šílené Zwang und Freiheit IXb. Už dolézt k prvnímu kruhu byla pěkná dřina, ale překrok, spíše přeskok, kolem něj doprava a dolez ke druhému už přímo ohrožoval celistvost našich prstů. Zelenina nad druhým byla již jen rozpustilým zakončením. Humus. Protože se mě často zmocňuje zvrácené potěšení z té hrůzy, stejně mi to nedalo a ještě jednou jsem do něj nalezl pro RP. Na vylepšení dojmu a k příjemnému zakončení padla ještě dvouhvězdičková tříkruhovka Blitzplatz RP IXb.

Pěkně se šlo ten den ze skal. O to lépe, že to zrána vypadalo s počasím všelijak. Už při cestě domů ale začaly klíčit myšlenky na to, jak a kde to půjde příště ...


Utopie RP Xa, Peterskirche (foto M.Vlk)

2006
OS
Metalmania Xa Heringstein Kleiner Zschand
Breitmaul Xa Südl. Gleitmannsturm Kleiner Zschand
Im Fadenkreuz Xa Rübezahl Schrammsteine
Im Grossen Dom Xa Domspitze Affensteine
Tornado IXc Südl. Gleitmannsturm Kleiner Zschand
Totes Meer IXc Heringstein Kleiner Zschand
Insider IXc Muschelkopf Schmilka
Gotischer Boger IXb Mittlerer Torstein Schrammsteine

flash
Hurengebräu Xb Dompfeiler Affensteine
Schlafender Riese Xa Südl. Gleitmannsturm Kleiner Zschand
RP, wenn du kannst Xa Riesenechse Brand
Endstation Xa Kleiner Halben Brand
Drachenblut IXc Drachenkopf Brand

RP
Dir. Sportplatz Xc Kleiner Halben Brand
Star Wars Xc Nebelturm Schmilka
Rakete Xb Jortanshorn Grosser Zschand
Cerebrum Xb Honigstein Rathen
San Miguel Xb Südl. Pfaffenschluchtspitze Pfaffensteine
Sanskrit Xb Mönch Rathen
Überm Tiefen Grund Xb Viermännerturm Brand
Bambule Xb Domkanzel Affensteine
Utopie Xa Peterskirche Pfaffensteine
Jurrasic Park Xa Riesenechse Brand
Geile Mugge Xa Verlorener Turm Rathen
Bunter Drachen Xa Kleiner Halben Brand
Devers Xa Riesenechse Brand
Höllywood Xa Höllentorr Affensteine
Weisse Taube Xa Domspitze Affensteine
Ninja Xa Zyklopenmauer Neuer Wildenstein
Zerbrochener Spiegel Xa Hoher Torstein Schrammsteine
Für Christine Xa Lilienstein Westecke Lilienstein
Wilder Pfeiler IXc Zyklopenmauer Neuer Wildenstein
Dir. Nordwestwand IXc Kanstein - Vorgipfel Wildensteine

Tschüs