Tam, kde je to ještě divoký II.část | Morálovky, 'podlahy' a pivo za 60 centů v České republice |
Uvaž si hodně uzlů
Je to náš první den v Adršpachu a nemáme žádný materiál k jištění – ŽÁDNÝ- s výjimkou osmi expresních sad a smyčky uvázané z 4milimetrového popruhu, který do dnešního rána sloužil jako pásek k foťáku patřícímu BAG. Miroslav a Tomáš, které známe prostřednictvím australského fotografa Simona Cartera, nám nechají sadu svých uzlů, ale nemohou s námi dnes lézt, až zítra. Nemáme ani průvodce - je celý v češtině, bez fotek a nákresů.
Sami pak putujeme impozantním labyrintem věží, nahoru a dolů hustě zalesněnými kopci a hledáme nějakou - jakoukoli – linii, která by šla dát. Je začátek adršpašské sezóny a nikdo tu zatím neleze; věže, ostré a strmé, jsou nasáklé vodou a pokryty sněhem. Vše, co vidíme, jsou spáry, které by v Indian Creek vyžadovaly sadu frendů, nebo občas vidíme pár rezavých kruhů vzdálených od sebe 15 metrů na čistých stěnách bez stopy magnézia. Když se dostáváme hlouběji do bludiště skalních jehel, přecházíme kolem pomníku českým lezcům, kteří tu zahynuli. Přestal jsem počítat u 20.
Rozdělujeme se, tak, abychom rozšířili náš rádius pátrání a po hodině se opět scházíme s neveselými výsledky.
“Neviděla jsem nic, co bych byla schopná lézt. NIC,” říká BAG zpříma, zatímco si usedá, aby si ubalila cigáro.
“Musíš prostě najít nějakou věž, kterou bys byl sto vylézt sólo,” dodává Dickey.
“Kde sakra taková je?” ptám se. “Šestnáct set věží a my nemůžem najít ani jednu, na kterou bychom vylezli?!”
O několik minut později vidí BAG linii, kterou odhaduje na lezitelnou: 30ti metrová spára a systém šupin, o kterém si myslí – MYSLÍ – že by šli zajistit pomocí smyčky uvázané z pásku od foťáku a smyček, které máme kolem ramen. Dickey a já si už tak jistí nejsme, ale podobně jako starší bráchové, kteří povzbuzují svoji mladší sestřičku, aby strčila jazyk do elektrické zásuvky, se snažíme ji umluvit, aby do toho šla.
Spíše jen tak pozoruji než jistím BAG, která leze sólo 6ti metrovou prstovou spáru tak za 5.10, poté loví a dává smyčku od foťáku do spáry a slabě zatahá. Smyčka vypadává ven. Hmmmm. Rychle umísťuje smyčku znovu a opět zatahá. Tentokrát smyčka sjíždí pár palců dolů, ale nakonec se zasekne a drží….víceméně.
Dalších 24 metrů, dvě smyčky kolem šupin, série kroků ve vlhké pěstní spáře a BAG dobývá vrchol. Je pyšná. Na vrcholu, nad klenbou lesa poprvé němě zíráme na skalní jehly, neschopni obsáhnout jejich koncentraci. Věže jsou VŠUDE, v jakékoli představitelné velikosti a tvaru, od širokých pecnů až po úzké prsty vyčnívající z lesa. Stromy jsou bizarně naprosto stejně velké, vyrostly všechny po několikatýdenním požáru v roce 1824. Skoro o dvě staletí později zakrývají úpatí věží a koupají je v zlověstných stínech, zatímco vrcholy jsou opékány sluncem a barveny do šedavé běloby.
Některé věže jsou tak blízko, že bych přísahal, že můžu skočit z jedné na druhou. Po pravdě řečeno, “přeskoky” tu jsou malým sportem. Jejich obtížnostní stupnice sahá od jedné do šesti, což zahrnuje skoky od babičkovského hopsání přes dlouhé olympijské skoky přesahující tři metry až po neskutečné supermanské střemhlavé lety.
Na našem vrcholu nacházíme tenkou kovovou krabici přidělanou k malé tyčce. Každá věž v Adršpachu (stejně jako dalších tisíc věží v Teplických skalách, které jsou 25 minut odtud), od 6ti metrových až po několikadélkové megajehly, má vlastní vrcholovou knížku, která poskytuje unikátní pohled do historie výstupů. Listujeme zažloutlými stránkami a užasle (a rozpačitě) zjišťujeme, že věž, na kterou jsme právě vystoupali, byla poprvé vylezena v roce 1968. Po pravdě řečeno, němečtí lezci tu vylezli většinu hlavních věží na počátku 20. let minulého století. Tito dobrodruzi, kteří zde působili v informačním vakuu daleko od alpských lezeckých center, neměli ani ponětí o tom, že jsou průkopníky v lezení těch nejodvážnějších cest světa.
Tato izolace také vedla k vývoji unikátních etických pravidel platících pro české pískovcové lezení (stejně tak pro lezení v některých částech Polska a v německých Labských pískovcích). Mnoho těchto prvních výstupů zahrnovalo tzv. kombinované taktiky, které mohly být čímkoli: stavění na ramenech, traverzování v tahu, stání v kruhu nebo nahazování lana do odstávajících kruhů a následný postup jako po navijáku. V podstatě se dělalo vše možné, abyste dosáhli vrcholu. Přestože obtížnost cest už dosáhla v Adršpachu stupně 5.13 (pozn. překl. – 10 UIAA), množství cest se tu stále leze za použití těchto předpotopních postupů.
Jonathan Thesenga [úpravy] | 00:05 28.07.2005 |
Další kapitolka | 00:13:21 28.07.2005 | Tak jsem přeložil další část článku o Ádru v Rock and Ice. Zatím se mě ozval někdo z redakce a předběžně překlad a jeho publikování na lezec.cz schválili, teď nahání samotného autora. Měl jsem menší problém s překladem názvu kapitoly: Knot much gear. Tož jestli máte někdo lepší nápad, sem s ním. Jedu teďka do hor, tak snad se tam někde dostanu k netu a případné opravy provedu. | honza | odpovědět |
  | Re: Další kapitolka | 10:18:36 28.07.2005 | "Knot much gear" bych dal jako "Uzel nad železo" - paralela s "Sůl nad zlato". Doslova je v tom cítit, "uzel znamená (je) více než pomůcka", kterou je asi myšleno vklíněnec, friend apod. Je to vlastně vyjádření pravidla o nepoužívání kovových jistících pomůcek poškozujících pískovec. Přidáním dalšího projevu pískařského přístupu k jištění - šetřit skálu ve smyslu dávat co nejméně kruhů to také vystihuje. Shrnuto do libozvučného sloganu by to tak mohlo být. Jsem pro "Uzel nad železo" jako název kapitoly.
(V praxi bych uvítal více těch kruhů. :-) | Staník | odpovědět |
  |   | Re: Další kapitolka | 12:10:02 28.07.2005 | Taky by to mohla byt slovni hricka (nevim, jak tomu rikaji jazykologove, ale nejak urcite jo), protoze vyslovnost je stejna jako u "Not much gear", coz presne vystihuje, jak to v Adru je :-) | Martin | odpovědět |
  |   |   | Re: Další kapitolka | 12:28:59 28.07.2005 | A co (U)žel, nič moč jištění? | Papouš | odpovědět |
  |   |   |   | Re: Další kapitolka | 10:50:55 29.07.2005 | Knot much gear – celej článek je určitě o rojení a název má být “Uzel much na podvozku” – podobný roji včel, mouchy se museji taky rojit, je to přeci jeden druh a někomu se zkrátka vyrojily na podvozku. V pocitacovejch hrách byl landing gear dycky podvozek, vědeli? Kde se v překladu vzaly pískovcové skály opravdu nevím. Toliko analýza ze severu. | Onomastik Sup | odpovědět |
  |   |   |   |   | Re: Další kapitolka | 11:13:34 29.07.2005 | Jedinej správnej překlad je Zauzlované pětipstruží. A propo - co dnes s Tryskovym Barbecue? | Papouš | odpovědět |
  |   |   |   |   | Re: Další kapitolka | 14:59:54 29.07.2005 | Cece ty musis bejt z chytry rodiny! jen doplnim:
'Uzel much na podvozku', cesky taky 'Nasrano v katatech'..dusledek lezeni sten kde je malo zeleza- jako v Adru. | Laco Šaolin | odpovědět |
  |   |   |   |   |   | Re: Další kapitolka | 03:19:14 01.08.2005 | no me ten clanek nejak super nepripada. uz rudy nadpis clanku v napodobenine azbuky ukazuje jak nas autor clanku zarazuje. bezny amik si z neho udela obrazek o cesich jako o bande tupcu, co se dukladne naleje pred kazdym lezenim. pouziti uzlu jako jisteni neni vysvetleno jako nutnost pro zachovani krehkych piskovcovych skal, ale jako zaostalost cechu, kteri si nemuzou dovolit nic lepsiho. ziju ted v boulderu v coloradu a ted jen chodim a vysvetluju svym lezeckym kamosum, ze ten clanek nereprezentuje soucasny lezeni v cechach a ze jsem se docela zastydel, kdyz sem si ho precetl. | Tomas | odpovědět |
  |   |   | Re: Další kapitolka | 17:03:03 31.07.2005 | Mně se zdá skoro jisté, že to byla tato dvojsmyslná hříčka - Amíci je používají rádi a skoro všude, kde to jde, a tady se to přímo nabízelo: úplně stejná výslovnost pro výrazy obojího smyslu: Skoro bez jistítek aneb Co potřebuješ, to si uvaž. | Jana | odpovědět |
  |   | Název | 16:04:36 28.07.2005 | Ja si myslím, že je to je to moc pěkný název (Uvaž si hodně uzlů), který snad i odpovídá originálu (Knot much gear). Knot mohlo být myšleno jako sloveso, tedy v kontextu právě "uvaž". Gear jsou všeobecně fidlátka jako friendy, stopery ale i uzly, sedáky a karabiny. Much už je pak zřejmé, když je Gear nepočitatelné.
Gear pak nemuselo být zúženo na uzly, ale dohromady (Uvaž si hodně uzlů) třeba mně zní líp, než Uvaž si hodně jistítek.
Naopak se mi nezdá, že by Much někdy vyjadřovalo smysl "více", "více než" apod.
Nicméně nemám po ruce opravdový slovník (a čas hledat na netu). Toť jen můj názor. | Ondra | odpovědět |
  |   |   | Re: Název | 16:59:49 28.07.2005 | Myslim, že oba nazvy jsou pekne, obecne plati, ze preklad je jak zenska. Bud je verny, pak neni hezky, a kdyz je hezky, tak neni verny :) Ja bych to s moji anglictinou prelozil na nejvejs jako "Uvaz si na něm uzel" :P | dab | odpovědět |
  |   |   |   | Re: Název | 17:07:33 28.07.2005 | Resp. uvaz si na vercajku uzel :D | dab | odpovědět |
  |   |   | Re: Název | 12:20:44 29.07.2005 | A neslo by to taky prelozit jako 'uvaz si dost vystroje'? V narazce na vlastni 'vyrobu' vseho potrebneho... | M.Ko | odpovědět |
  |   | Re: Další kapitolka | 22:12:47 06.08.2005 | Staníku, ty´s nepochopil nic olezení na písku? Ta nej zásada je tato: lez jen to na co máš. Prakticky stejně významná je druhá zásada v nedlouhé řadě a sic: nelez to na co nemáš. když to domyslíš pochopíš, že jištění mezi kruhy je zbytečné, prakticky však je dobré nějakou smyci dát, ježto mysl není vždy v nejlepší pohodě a hodí se ji posílit sem tam nějakým uzlíkem. Rozhodující je lezecký um, vedle toho je dobré sem tam se jistit (spíš kvůli kolegům, co čumí se zatajeným dechem) a hlavně cokdyby. čisté free solo by veřejnost nepřijala vůbec, to by se zakázalo rovnou. a tak se i na písku dávají smyce.
Písek není pro každého. Ti, co na to nemají, mohou jen mudrovat. Já na to mám a vím své. Je to velmi bezpečné. Mnoho free solo lezců se nazabíjí. Je to proto, že jsou jen do cest, kde ví, že na to mají. Jako jhá na to mám ááááá....a..
cus Krysík | krysík | odpovědět |
  |   |   | Re: Další kapitolka | 22:19:34 06.08.2005 | Ty vole, pardon Kryso, takhle nám to Paroubek zakáže. Ten hňup nechá mlátit tanečníky, protože má pupek se kterým nemůže tancovat při technu. Stejně tak bude likvidovat lezce, protože sám nevyleze ani cestu za I UIAA na betonu. A teď má navíc soudkyni co poslala za mříže hospodskýho, kterej řekl co si myslí o rudých panácích. Ta se s náma nebude mazat. Železná zábradlí a ostnatý drát bude kolem všech věží v Ádru a výdtražné cedule, kde bude nakydáno dle zákona toho a toho se zakazuje pod pokutou až 20.000 EUR bla bla. Lezci vonomyšlenkáři jsou teď nařadě.
Josi | Josef Hipl | odpovědět |
měkota made in USA | 07:33:51 28.07.2005 | Jsou pěkně změkčilí ti amíci,zvlášť když volné lezení vzniklo ve státech.Když na to nemají morál,tak ať tam nelezou. Sali | sali | odpovědět |
  | Re: měkota made in USA | 07:47:45 28.07.2005 | Pěkně hloupá poznámka. Chtěl bych vidět tebe, jak ses poprvé tvářil v Ádru, když jsi neměl šajnu o lezení na písku a jak by sis poradil s klasickýma spárama v Americe. Je to prostě jiný charakter. Navíc si myslím, že amíci spáry umí, ale na specifické jištění u nás si musí každý zvyknout, ať je to amík, franzouz nebo čech. | Milano | odpovědět |
  | Re: měkota made in USA | 07:55:04 28.07.2005 | Kdo nezná svoji histotii, musí jí prožít znovu.
Dávno, bylo to dávno. Pískař Fritz Wiessner odjel do USA, kde nadchl místní zčínající horolezeckou komunitu saským přístupem k lezení. Amíci to vzali za své a vzniklo volné lezení. Z uvazování v pase pak vydumali "sedák".
A teď se vlastně (aniž asi tuší) koukají na místa vzniku "svého" stylu. To je další ironie v tomhle roztomile ironickém a sebeironickém článku. | jan pus | odpovědět |
  |   | Re: Historie made in USA | 09:26:17 28.07.2005 | Achjo - tak už si, vy nevzdělanci, konečně přečtěte geniální knihu Dieškovu a Širlovu "Horolezectví zblízka"!
Hi!
Vance Shirl | Václav Širl | odpovědět |
  |   |   | Re: Historie made in USA | 10:17:36 28.07.2005 | Jo, přečtete si ji. | Řepu | odpovědět |
  |   |   |   | Re: Historie nejen in USA | 10:34:30 28.07.2005 | Rozhodně! | jan pus | odpovědět |
  |   |   | Re: Historie made in USA | 11:03:36 28.07.2005 | Hele Venco, není to náhodou nepřípustná reklama na Tvoji knihu. Nemáš náhodou "zhovadilou potřebu", jak říká Paroubek, zvyšovat svůj podnikatelský profit? | PeS | odpovědět |
  |   |   |   | Re: Historie made in USA | 12:35:35 28.07.2005 | Jojo, reklama, ta se šikne :-) S prodejem výtisků a tím navýšením procent u položky "autorské honoráře" to ale souvisí těžko. Náklad je rozebrán :-) Mimochodem, včera jsem ji zahlédl v antikvariátu na Újezdě (je dokonce ve výloze - z tý strany od pošty). Nejrychlejší zájemce vyhrává :-))))))
P.S. Měl jsem dva výtisky, už vlastním jen jediný a knihy nepůjčuju! | Tomáš F. | odpovědět |
  |   |   |   |   | Re: Historie made in USA | 21:46:32 29.07.2005 | zhovadilec je paroubek, ale to sem nepatri. | uplne jinej martin | odpovědět |
re | 10:01:21 28.07.2005 | Jak je mohli ti místní klasici vyjmenovaní v prvním díle vůbec pustit do "věží, ostrých a strmých, nasáklých vodou a pokrytých sněhem"? To už neplatí zákaz lezení po dešti, potažmo mimo sezónu? Anebo si otvírají ústa zas jen na Pražáky? ;) | láďa | odpovědět |
  | Re: re | 10:29:09 28.07.2005 | a nejen to. To se může lézt na písek s máglem ? | milan | odpovědět |
  |   | Re: re | 10:40:20 28.07.2005 | tys to nečet, že? tak si to přečti a neprovokuj | | odpovědět |
  |   |   | Re: re | 11:57:08 28.07.2005 | Mimochodem kdyz prijedu do Adru pripadam si presne jak tihle amici....chodim kolem spousty vezi jak ocas a nemuzu vybrat ani jedinou na kterou bych si troufnul a pak clovek prece vybere neco da a vzdycky to stoji zato at je to jakakoliv obtiznost..
| Hanz | odpovědět |
  |   |   |   | Re: re | 12:33:26 28.07.2005 | Přesně tak. Já takhle bloudil Prachovem, Ostrovem, Tisou, Labákem zkrátka všude když jsem přijel na písek nezvyklý na uzlovací hrátky :o) | stip | odpovědět |
  |   |   |   |   | Re: re | 19:16:26 28.07.2005 | Knot Much Gear je jazyková hříčka. Je to přesně jak napsal Stip, knot a not zní stejně a not much gear znamená "nedáš moc jištění", tedy nepříliš dobře jištěno (not much gear = ne moc jistítek). Do češtiny přesmyk knot/not nedostaneš, název je nepřložitelný. Uvaž hodně uzlů je mimo mísu, uzel není gear (jistítko) .... | Tom | odpovědět |
  |   |   |   |   |   | Re: re | 19:22:54 28.07.2005 | Uzel nad železo je taky mimo, tam by bylo more ne much, takže ze ztožnění autorů článků s pískovcovou etikou také vyházet nelze ... | Tom | odpovědět |
  |   |   |   |   |   |   | Re: re | 19:25:11 28.07.2005 | Možná by šlo Uzly, ne jištění, nebo lépe Uzly místo jištění. Pěkný článek, docela s autory soucítím. Zdar | Tomas | odpovědět |
  |   |   |   |   |   |   |   | Re: re | 19:32:16 28.07.2005 | Jenže Uzel nad železo je opravdu špičkový titulek, který má šťávu. To se o ostatních tady padlých překladech říci nedá (viz výše). | dab | odpovědět |
  |   |   |   |   |   | Re: re | 18:12:48 31.07.2005 | Souhlasím s Tomem,už jsem to napsala nahoře.(Omlouvám se, Tome, psala jsem dříve, než jsem ve čtení došla sem). Angličtina je hříček založených na tom, že slova různých významů, která se různě píší, se mohou vyslovovat stejně. Překladatelé anglicky psané literatury, filmových scénářů a tak se se s tím potýkají skoro každý den. Z první vody jsem nahože navrhovala ´Skoro bez jistítek (nebo skoro bez matroše) aneb Co potřebuješ, to si uvaž´, což je rychlý způsob, jak se z těch anglických dvojsmyslů elegantně vyvléct. Zkušený překladatel by ale určitě po pár probdělých nocí přišel by s nějakou krásnou hrátkou, nejspíš na téma smyčka nebo provaz, protože u nich čeština krásné jinotaje také nabízí. | Jana | odpovědět |
  |   |   |   |   |   |   | Re: re | 16:02:47 10.08.2005 | Vaše starosti na moje péro, hipíci. | Cartman | odpovědět |
  |   |   |   |   |   | Re: re | 23:15:27 23.08.2005 | No, ale na pisku je uzel de facto jistitko.... | Honza | odpovědět |
  | Re: re | 13:44:34 19.09.2005 | Jako osoba, ktera to s nimi domlouvala, mohu rici jen tolik, ze si dotycni Amici sami vybrali termin priletu a tydeniho pobytu bez ohledu na moje rady, kdy je nejlepsi prijet, kdy je super pocasi, suche skaly a povolene lezeni. Holt meli tuhle mezeru v programu a potrebovali napsat clanek. | Hany | odpovědět |
Skanzen | 20:48:09 04.08.2005 | Již 20let se nemohu zbavit pocitu, že Česká země by se mohla ve světě zviditelnit výrazněji lépe než " pravidla pískovcvého lezení " . Ledaže bychom z toho udělali oficielní skanzen. Taková švejkovina. Aspoň bychom ty pravidla co vznikla v době temna trochu zahráli do autu. | zdendyš | odpovědět |
  | Re: Skanzen | 11:37:54 05.08.2005 | Rakousko-Uhersko není doba temna dokonce ani v Sasku. | Kuba Turek | odpovědět |
Pomníčky | 14:48:04 05.08.2005 | Kluci mě teda pobavili.Ani se nedivím,že byli připosraní když si myslí,že všichni lezci kteří jsou zvěčněni v kapličce zahynuli při lezení v Adršpachu.To by bylo skutečně děsivé! | Vladimír | odpovědět |
originalni zneni | 12:55:33 18.08.2005 | nekde vyse v diskusi tohoto threadu je zmineno, ze originalni text je nekde na webu, me se jej ale naprosto nepodarilo najit, coz sice beru jako selhani, na druhou stranu bych si jej docela rad precetl. jesli je to mozne, poskytnete odkaz. diky
PS nezajima mne odkyz na titulni stranu rock and ice, cislo to a to, ale na clanek! dik | orlik | odpovědět |
  | Re: originalni zneni | 13:47:30 19.09.2005 | Chceš-li článek originál v AJ, napiš na arnyh@email.cz | Hany | odpovědět |
|