Posudek poruchy nýtu v Pernštejnských skalách
Upozornění předem: Posudek jsem vypracoval pouze podle fotografie, kterou mě zaslal Robert Halama. Jedná se tudíž pouze o dohad.
Utržená hlava nýtu, pohled na lomovou plochu.
Na lomové ploše je vidět drážka, pravděpodobně od naříznutí dříku nýtu. Dálezkorodovaná plocha v místě starých trhlin – hnědá ploška ohraničená kroužkem stejného průměru, jako otvor v plaketě a dále světlé, lesklé plošky čerstvého lomu.
Toto je nákres nýtu tak, jak se domnívám, že vypadal: Dřík je rozříznutý, v drážce je klínek, který se opírá o dno vysekané díry. Tlučením na hlavu nýtu se vráží klínek do drážky, dřík se roztahuje a upevňuje ve skále.
Co se pravděpodobně stalo: Při zatloukání nýtu směřovaly údery taky na okraj hlavy. Tím došlo ke vzniku trhlin, ve kterých časem vznikla koroze. Protože korozní zplodiny mají větší objem, než původní kov, vzniklo v dříku nýtu dodatečné napětí, které pomohlo k prasknutí již zmenšeného průřezu nýtu.
Bezpečnostní norma UIAA navíc výslovně zakazuje používat nýty, u kterých se vytváří upínací síla opřením o dno vyvrtané díry.
Důvody jsou v podstatě dva: Jednak se těžko zajišťuje přesná hloubka díry. Druhá věc je ještě nebezpečnější a to, že pod dnem díry může být měkká skála, nebo dokonce dutina do které se proboří klínek a nýt se neupevní dostatečnou silou.
V diskusi na Lezci byly zmíněny nýty, kde se upínací síla vytváří zatlučením kolíku do středu nýtu. Ty jsou určitě bezpečnější, ale v místě měkké žíly ve skále můžou být docela problém.
Závěr: Nýty typu, u kterého došlo k poruše představují skryté nebezpečí! Může dojít k poruše v celé řadě jistících bodů. Je proto nutné Tyto nýty odstranit a nahradit bezpečnými.
Pokud tam polezete dřív, než se tak stane, používejte vlastní jistící prostředky.
větší rozlišení fotografie
Utržený nýt -
hi-res download
Vladimír Těšitel