Sasko-tentokráte trochu jinak

"Proč nevylezeš všechny vrcholy v Sasku? Slyšel jsem, že Pavouk je má už všechny . Vždyť ti jich už moc nemůže chybět " ptá se mě jednou při úspěšném návratu ze Schrammsteinu přítel Pájka.Nasadil mi brouka do hlavy . Do Saska jezdím již přes 30 let a kdysi jsem měl ambici zdolat všechny tamní vrcholy, ostatně pro Sasíky je to jakýsi národní sport - údajně je jich už přes 80, kteří to absolvovali.  Elán mě však brzy opustil . Kromě kopců , na které vedou lezecky pěkné cesty, existuje řada bazmeků , které skutečně nestojí za lezení. Protože mě zdolávání vrcholů časově odvádělo od normálního rozumného lezení, brzy jsem toho nechal. Teď jsem si doma vzal do ruky průvodce a začal jsem počítat. V Saském Švýcarsku je podle poslední evidence oficiálně 1.105 věží. Zjistil jsem, že jich mám na svém kontě kolem 900 , takže skutečně zbývalo "jen" 200 vrcholů. Umínil jsem si tedy, že je "dorazím". Výhodou bylo, že ty největší špeky , na které vedou nejlehčí cesty v obtížnosti 8, jsem měl již vylezené. Nešlo tedy o obtíže , ale spíše o to, že řada vrcholů je odlehlých a některé jdou vylézt jen v období mimořádného sucha. Napsal jsem si tedy seznam podle oblastí a začal plnit plán. Věže jsem rozdělil do dvou skupin - na ty, které jde vylézt sólo a na ty ostatní. Nechtěl jsem totiž zatěžovat své spolulezce oblézáním dvojkových komínů a jejich síly jsem tedy šetřil jen na věci, kde jsem potřeboval jističe. Štěstí mi přálo v tom, že letošní zima byla pro pískaře mimořádně příznivá. Řada zelenáčů byla v zimě tak suchá, jak v jiných letech nebývá ani v létě. Týden co týden jsem tedy celou letošní zimu plýtval benzín na cesty do Německa, většinou sám . Někdy věže odsýpaly v pohodě. Vzpomínám, že za pomoci horského kola se mně v Bielatallu podařilo za jeden den urazit 22 vrcholů . Jindy to bývaly 3 až 4 vrcholky. Často jsem měl pocit ,že nejde o lezení , ale o orientační závody. V takovém Velkém Zschandu najezdíte na kole značné vzdálenosti a zejména naběháte po stráních stovky výškových metrů. Najít některé věže stojí opravdu nadlidské úsilí. Stejně tak zdolávat je o samotě uprostřed opuštěných lesů je zvláštní existenciální zážitek. Jednu z věží v Thorwalderech jsem vždy podle knížky zahlédl z vrcholu hřebene , a když jsem nějakou roklí slezl dolů, nebyla k nalezení. Takto jsem 3x opakoval 150 výškových metrů různými slizkými zelenými roklemi , než jsem cíl identifikoval. Pak následoval další zážitek , když jsem 10 m nad zemí v zeleném mokrém rajbuňku přemýšlel , jestli mě najdou pod skálou až na jaře , nebo jestli nějaký idiot jako já, půjde ten samý kvak lézt v zimě. Někdy jsem se k příslušné věži musel vracet vícekráte , tak například , když jsem se dopotácel k asi nejvýše položené věži v Sasku - Grenzwandu a zkoumal možnosti výstupu , přišel špláchanec, který mě přinutil k ústupu do údolí. O dva měsíce později stojím opět pod věží a zkoumám, kudy nahoru. Nejprve zkouším starou cestu - čtyřková široká zelená spára. Když začínám hned ve vlezu do spáry prosmekávat, a dívám se po sebe , kam dopadnu, raději svůj úmysl vzdávám. Další možností je pětková spára z údolí. Asi 5 metrů nad zemí zjišťuji, že stav zeleniny po obou stěnách je takový, že asi smeknu, proto další ústup. Už mě začíná rozčilovat to, že se k téhle věži budu trmácet někdy v létě potřetí. Potom si všímám , že v průvodci popisují jakousi Tunelvariante. Sakra, jaký tunel , když do té spáry se nedá strčit ani hlava. Po chvíli zkoumání zjišťuji, že v jednou místě by se dalo skutečně proplazit kamsi do vnitřku skály , kde tuším vnitřní komín. Pořád se však dovnitř nemohu srovnat a nakonec, po několika marných pokusech, prolézám bez jakékoliv výzbroje s lanem uvázaným kolem kotníku dovnitř. Fuj ta klaustrofobie! Vnitřními komíny a plazivkou vylézám na vrchol, ale ouha , jsem na předvrcholu a na vlastní vrcholek zbývá ještě zelený vodou nacucaný rajbák. Přece se nezabiju. Jako zkušení kovboj nahazuji lanem vrcholovou knížku , abych se zajistil . Potom již příjemně zajištěn  rajbákem přece jenom prosmekám k vrcholu. Podobným způsobem a s podobným úsilím jsem zdolal většinu vrcholů. Pokud Sasko trochu znáte, jsou mezi nimi opravdové perly. Třeba věž s výstižným názvem Seife ( mýdlo) je zřejmě nelezitelná neustále. Celá léta jsem kolem ní chodil směrem k Herinksteinu a vždy z jejího zeleného mechu vykapávala voda. Přitom stará cesta za 5 a nejištěná .

Konečně dne 12.6.2007 stojím vítězně na poslední špici - Starém kozlovi ve Schmilce. Naposledy jsem se o něj pokoušel někdy kolem Vánoc . Rukama jsem v podstatě držel vrchol, ale vrcholový rajbuňk byl tak mokrý, teplota těsně nad nulou a ledový vichr, tak jsem to tehdy raději vzdal a zcouval.

Pokud se chce někdo bavit stejně pošetilým způsobem, tak jej od toho odrazuji. Chcete-li trochu statistiky, pak asi nejtěžím vrcholem je Bärfangkegel - 8a, bez stavění 8c. Subjektivně se mi však zdál těžší Friensteinkegel - 8a , bez stavění 8b. Na oba tyto vrcholy a stejně tak na Teufelspitze - 8a , vedou sice cesty obtížnosti 7c , ale s vydatným stavěním. Shánějte však spolulezce s akrobatickými schopnostmi , kteří jsou schopni stavět pyramidu někde v otevřené stěně , nebo na úzkém hřebínku. Asi nejvzdálenější od civilizace je Gemeinschaftturn v oblasti Hinterhermsdorfu. Největšími "perlami" je zmiňovaná Seife, Grüner Stein  a Grüner Wenzel. Pro zdolání nutno dlouhodobě sledovat stav počasí.

Na rozdíl od případných následovníků  mám těch vrcholů v Sasku o cca 20 více , než je oficiálně uznáváno. Podařilo se mi totiž vylézt na Barbarinu už v roce 1974, tedy 2 roky předtím, než byla pro lezení uzavřena. Stejně tak jsem ještě před zákazem a vyřazením z lezecké činnosti zdolal X dalších vrcholů, zejména ve Velkém Zschandu . Dnes je zdolávat je docela rébus , protože Germáni při své příslovečné důslednosti ze všech vytloukli kruhy a slaňáky , takže dostávat se dolů je horor. Nehledě na riskování pokuty . Ovšem který hrdinný záchranář přírody by se poflakoval po těch opuštěných roklích v Zschandu. Ti tak dojet autem k hranicím a zase zpět k Zeughausu.

Závěrem patří můj nehynoucí dík Petrovi Polívkovi , který se mnou absolvoval většinou jako jistič nejméně třetinu chybějících věží a nachodil kvůli mně po těch kotárech desítky kilometrů .
                      Pavka
 

Pavel Krupka   [úpravy] 11:37 21.06.2007

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 pěkná práce11:55:37 21.06.2007
eště jednou gratuluju! ještě si to s tim sbíránim promyslim, jestli to stojí za to:-)
Špicálodpovědět 

 Super!12:13:05 21.06.2007
Fakt slusna prace, gratulace.
maxodpovědět 

 krásné12:14:03 21.06.2007
Krásné,krásné,krásné...
Karelodpovědět 

 Gratulace12:14:28 21.06.2007
Cíle či sny má snad každý, ale ne každému se povede si je splnit. A lezení sólo v prázdných skalách, v klidu a tichu, můžu říct, je hodně naplňující. Pak i ty kvaky člověku něco dají.
Závodaodpovědět 

 Ego12:49:33 21.06.2007
Fuc... ego, je to jen ego co nas honi k takovymhle vecem ?
PeSodpovědět 

 chybějící vrcholové knihy12:51:00 21.06.2007
A hlásils to zkompletování někam? A jak ti to uznali bez zápisu, když knížka nebyla v krabičce, nebo nebyla ani krabička (Lammscheibe)?
odpovědět 
 Re: chybějící vrcholové knihy10:35:34 25.06.2007
Nehlásil. Komu a proč.ty lezeš pro své ego a vnitřní uspokojení, nebo pro rekordy?Myslíš si, že někdo je schopen kontrolovat za posledních 35 let živé /ještě na vrcholcích/ nebo mrtvé / v archivu/ vrcholovky? Pavka
Pavkaodpovědět 
  Re: chybějící vrcholové knihy09:46:00 28.06.2007
Lezu samozřejmě pro sebe. Ptám se, protože mi něco přes 80 lidí, co zkompletovalo, přijde nějak málo. A v Německu, kde má všechno svou kolonku mi nahlášení přijde tak nějak přirozené, ne? A navíc mě to zajímá kvůli tomu aktuálnímu počtu věží, který se (sice málo) mění. Existuje někde ten seznam?
Láďaodpovědět 
   Re: chybějící vrcholové knihy15:52:46 28.06.2007
Tech lidi bude vic, psal to Chara nekdy loni v CAO, Sasiku bylo asi kolem 300, jestli si vzpominam.
Jinak pocita se to podle aktualniho platneho pruvodce, zda je nekde na netu seznam nevim, ale odhaduju ze jo.
r.odpovědět 
   Re: chybějící vrcholové knihy21:45:57 28.06.2007
Sorry. Máš pravdu. mě se těch 80 lidí taky zdá málo. Ale tvrdili mi to současní tamní vrcholoví lezci.Jinak podle aktuálního průvodce je těch vrcholů 1105.
Pavkaodpovědět 
    Re: chybějící vrcholové knihy10:35:29 29.06.2007
Vlastně jsem Ti ještě nepoblahopřál, tak aspoň teď. Gratuluju. A nevíš podle čeho to občas z průvodce vymažou (něco okroužkované je u Koenigsspitze pod Pfaffensteiny) nebo přidají (věž s dlouhou údolkou hned vedle Fluchtwandu)?
Lodpovědět 

 Vrcholy v Sasku13:19:04 21.06.2007
Gratuluji, je to navíc vtipně popsáno, díky.
JirkaSodpovědět 

 Gratulace13:32:24 21.06.2007
Pěkný výkon na stará kolena. Gratuluju.
Petr Jandíkodpovědět 

 kmet, před kterým by jeden smek21:10:59 21.06.2007
Gratulace z Jičína a někde z dálky z náklaďáku i od Lachtana.
Boban (LKP)odpovědět 

 Gratulace08:32:59 22.06.2007
Pěkný výkon. Barberinu ti docela závidím tu jsem už nestihl.
Pavel Černýodpovědět 

 super08:49:34 22.06.2007
Pavliku,super clanek a super vykon!
Editaodpovědět 

 gratulace09:56:00 22.06.2007
Pěkný!
No a ten Friensteinkegel čistě nemá s VIIIb moc společnýho. Spíš morálové IXa.
Piškotodpovědět 
 Friensteinkegel09:25:00 25.06.2007
Friensteinkegel-Lezl jsem na druhém a i tak se mě lezecky zdálo jako poctivé VIIIb (saské) no na prvním za morál je to asi víc
David
odpovědět 
 Re: gratulace10:30:34 25.06.2007
Ahoj, měl bych dotaz.My byli na vrcholu někdy kolem roku 79 či 80 a tehdy nás překvapilo, že jsme teprve třináctí? kteří na tom kopci byli. Což od prvovýstupu tuším v roce 53 je sakra málo. Ted už tam na prvním nevylezu a tak by mně zajímalo, jak je to nyní frekventovaný vrchol.Dík za odpobědˇPavka
Pavkaodpovědět 
  freqence13:38:13 25.06.2007
Fronty se pod ním zrovna nestojí, tak 2-3 zápisy za rok, jestli nekecám. Špicál si kus knihy ofotil, tak jistě pozná, jestli kecám.
magnusekodpovědět 

 krasa11:20:30 22.06.2007
moc pekny pocin i psani. to je na lano, ne webmasteri?
Josefodpovědět 
 Re: krasa16:13:13 22.06.2007
Další doklad toho že lezení na písku je dnes rozděleno na X kategorií od bouderingu přes sport a trad cesty po dobívání vrcholů.Každý z těchto výkonů má svou hodnotu pro každého ale trochu jinou.Coexistence je ale bohužel v českých poměrech zřejmě utopie a lidí jako je Pavouk kteří jeden den zaboudrujou,druhej lezou klasiky v Sasku a dobívaj vrcholy a k tomu dělaj prásky na písky ve sport-stylu spočítáš na prstech jedné ruky.
David Peterka
odpovědět 
  Krupino!17:04:06 22.06.2007
A můžeš to nějak dokázat???!!!
Martin Š.odpovědět 
   Re: Krupino!10:26:11 25.06.2007
Martˇasi, komu a proč?
Pavkaodpovědět 
    Krupino!16:03:49 25.06.2007
Gratulantum!!! Jsem samozrejme jeden z nich...A samozrejme , ze vitezstvi nad horou se oslavuje jedine Sampanskym!A to je uz je padny dukaz!A dobry zvyk vsech Sasiku a jim podobnym blaznum.Nejlepe celou basou! Ha ha ha....
Martin Š.odpovědět 
  dobívačka jako řemen21:45:04 22.06.2007
Až půjdeš někdy "dobívat" nějaký vrchol, dej vědět. Bych se přišel kouknout, jak se to dělá. Já je vždycky jen dobýval. Nojo, asi jsem zapšklá Oldschool...
j.odpovědět 
   Re: dobívačka jako řemen12:56:16 23.06.2007
seš hlavně namyšlenej magor
blbodpovědět 
   Re: dobívačka jako řemen01:15:44 25.06.2007
sprte blbej, voslintavej svoji bejvalou ucitelku.
retezodpovědět 

 Gratulace23:13:04 22.06.2007
Blahopřeji.
Jarda Maršíkodpovědět