Na území Krkonošského národního parku došlo k politováníhodné události - dosud neznámí lezci vyplašili při opakovaném lezení v nejpřísněji střežené zóně NP pár sokola stěhovavého, který v důsledku toho hnízdo opustil.
Ředitel NP k tomu uvedl:
"Neukáznění lezci letos připravili jednu pětinu krkonošských sokolů o šanci vyvést mladé. Takové chování na území národního parku je naprosto nepřijatelné."
K incidentu došlo v zóně NP, do které je zakázán vstup, na skalách, kde není provozování horolezectví vůbec povoleno (nejedná se o vyhrazené horolezecké terény dle Návštěvního řádu KRNAP). Lezci v dotčené lokalitě nejen lezli, ale před lezením skálu "vyčistili" a nainstalovali fixní jištění, což je vzhledem k výše uvedenému
naprosto nepřijatelné.
Správa KRNAP se obrátila na ČHS s žádostí o pomoc při vypátrání viníků. Jednáme také o uvedení dotčené lokality do původního stavu. Ti, kdo mají incident na svědomí, se tak mohou pokusit o alespoň částečnou nápravu.
ČHS apeluje na všechny lezce, aby respektovali veškerá omezení z důvodu hnízdění či z jiných důvodů, stejně tak jako další podmínky lezení, které jsou vyjednány s orgány ochrany přírody či s jinými subjekty,
B. Valentová, sekretariát ČHS
Mládě sokola foto (V. Sojka)
Tisková zpráva, kterou k tomu dnes rozeslal Radek Drahný, tiskový mluvčí, Správy Krkonošského národního parku:
Horolezci zmařili hnízdění kriticky ohroženého sokola
Na české straně Krkonoš hnízdí pouhých 5 párů kriticky ohroženého dravce sokola stěhovavého. V minulých týdnech zmařili neukáznění horolezci ve východních Krkonoších hnízdění jednoho z párů tím, že na skále, kde pár hnízdil, vyčistili stěnu a její okolí od náletových dřevin, nýtováním upravili skálu a opakovaně na ní lezli. V té době již hnízdící sokoli toto hrubé rušení nevydrželi a hnízdo opustili. Skála, na které sokol hnízdil, není vyhrazenou horolezeckou lokalitou, lezení po ní bylo tedy nelegální.
"Takové chování na území národního parku je naprosto nepřijatelné," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
"Neukáznění lezci letos připravili jednu pětinu krkonošských sokolů o šanci vyvést mladé," dodal Hřebačka. V současné době odhadují ornitologové početnost sokolů v českých i polských Krkonoších na 6-8 párů. Sokol stěhovavý v Krkonoších pravidelně hnízdil do 60. let minulého století, pak jako hnízdící druh na více než 30 let vymizel. Od 90. let se v Krkonoších opět vyskytuje. Jeho populace je tu ale početně stále malá.
Správa KRNAP vyvolá jednání s Českým horolezeckým svazem, aby zjistila viníky. S nimi pak zahájíme správní řízení. Následně bude v mezích možností celá skála uvedena do původního stavu, technické pomůcky budou odstraněny.
V KRNAP je horolezectví povolené pouze na skalách, které jsou k tomu účelu vyhrazené. Ty jsou čtyři: Hnědé a Hranostají skály u Strážného, Eminy kameny na Labské a Lubošské skály u Harrachova.
(foto: Václav Sojka, Správa NP České Švýcarsko)
Zpráva se objevila také v obecných médiích např:
idnes.cz: Lezci nelegálně čistili a nýtovali skálu v Krkonoších, vyhnali tím sokoly