Na letošním festivalu Rock Master v Arcu byli představeni dva členové reprezentačního týmu ALPY EXTREM TEAM, Lucie Hrozová a Adam Ondra.

Adam, kluk, který dostává širokou veřejnost svými lezeckými výkony i bezprostředností a skromností, se kterou proplouvá nejen mezi chyty a stupy, měl úžasné, nečekané antré – k údivu všech se odprezentoval anglicky i italsky současně a tak o široký úsměv přišla pouze milá paní překladatelka, která po pár minutách opouštěla podium, aniž by Adam jejích služeb využil.



Adame, tvůj včerejší výkon byl parádní, italština byla překvapením asi pro všechny, plánoval jsi to tak? A co tvůj italský fanklub, nějaké výraznější ohlasy byly?
Rozrůstá se, v Itálii je to vždycky šílený, v žádné jiné zemi to není takový jako tady, nevím jestli je to způsobené tím, že většinu sponzorů mám italských. Tady v Arcu jdu po ulici a staví auta, lidé na mě volají... a po včerejšku? Určitě tím, že umím italsky, se mi zase více otevírají dveře.
Upřímně, ani já jsem nečekal, že budu mluvit italsky, bylo mi řečeno, že jen anglicky, ale přeci jen jsem si myslel, že je tu většina Italů a že by to tedy zaniklo a měl jsem na výběr... tak jsem si vybral, že to povím tak i tak:-). Ale bylo to hrozně náročný kombinovat po půl minutách oba
jazyky.


Hanka, Lucka Hrozová, Inka a rodiče Adama
foto by © Martin Tučka

Co teď lezeš?
Byl jsem šest týdnů v Norsku, vrátil jsem se někdy na začátku srpna, připravoval jsem se na Rock Master, ale hlavně v půlce září bude mistrovství světa v Paříži. A aktuálně mám rozdělaný jeden projektíček ve Španělsku, na jaře jsem tam strávil pár týdnů a chtěl bych se tam ještě letos vrátit.
V Norsku jsme současně natáčeli náš druhý film, materiálu je habaděj, ale nepodařilo se dolézt klíčový projekt, který jsem navrtal, takže bude potřeba se tam také po mistrovství světa vrátit. Jmenuje se to Change,je v monumentální jeskyni, má až padesát metrů, natáčeli jsme pokusy...
Celkově ale film nebude jen o lezení, dělali jsme výlety po okolí, byli jsme na kánoích, bude více o přírodě, o pocitech, celkově filmově asi na vyšší úrovni než ten první.

Jak jsi na tom letos se zraněními?
Letos jsem zdravej jak rybička a já vlastně za celou svou lezeckou kariéru jsem nic vážnějšího neměl, asi je to tím, že jsem začal lízt pozvolna od mala a všechny ty klouby si na zátěž pozvolna zvykaly, je to jiný než když někdo začne později a hned natvrdo trénovat. Já lezu zhruba od šesti let čtyřikrát až pětkrát týdně, výraznější pauzu jsem si nikdy nedával, až poslední dva roky si ji dávám poslední tři týdny v roce, právě na větší regeneraci organismu, předcházení zranění a vylepšení formy, po pauze je chvíli útlum a pak jde forma nahoru, ozkoušené, funguje to.

Mluvila jsem s tvými rodiči, zdají se být stejní pohodáři jako ty, měli jste to doma vždycky takhle příjemně nastavené, nebylo období, kdy bys ty anebo rodiče chtěli tvé lezecké plány, cesty, nadšení posunout jinam?
Ne, podstatné bylo, že já jsem chtěl lízt, byl jsem do toho blázen a rodiče byli a jsou důležitá podpora. Lezení nijak neovlivňovali, abych trénoval více nebo méně nebo mě nutili do soutěží, vždy to bylo na mém rozhodnutí.

Co ségra?( Kristýna Ondrová - rozhovor) Neměli jste v plánu společné větší výkony?
Ségra byla malá a lezení ji z počátku nijak neoslovovalo, až když jsem začal já tak jí to začalo také táhnout. Pár let jsme jezdili celá rodina a bylo to super. Pak se ségra osamostatnila, začala lézt
s přítelem. Ale samozřejmě, když se dneska potkáme někde ve skalách nebo jedeme někam společně tak ségra je výborný parťák. Společné výkony - když jsme lezli spolu, neměla ségra ještě tu výkonnost, co má teď, lezla poměrně krátce a momentálně je to tak, že mě určitě dohnala minimálně v zarputilosti:-)

Stal jsi se členem ALPEN EXTREM TEAMu (AET), asi tě nepřekvapilo, že jsi byl osloven. Chybí ti v základnímu týmu někdo?
Padla nabídka, padla dobrá nabídka.... AET je dobrá společnost a myslím, že to tady chybělo.
Konkrétní jména mi tam snad ani neschází, myslím, že když se vezmou lezecká odvětví v Čechách tak jsou tam ti nejlepší. Ale mohl by tam být třeba  (Martin Stráník), to je výborný lezec, bouldrista, jen třeba nemá tolik finančních prostředků k rozvinutí talentu.

Jak je to s kamarádstvím mezi soutěžícími lezci, máš zkušenost s nějakou výraznou rivalitou?
Já stále věřím, že lezení funguje na kamarádštější úrovni než mnohé jiné sporty a na závodech nějakou extra rivalitu nepociťuji a určitě se nestává, že by se jeden nebavil s ostatníma, protože atmosféra je vždy uvolněná a stejně tak když se potkáme na skále.
S nějakou výraznou sviňárnou na soutěžích směrem k sobě jsem se nesetkal a vlastně ani směrem k ostatním a to ani z doslechu. A pořád si myslím, že v lezení je daleko větší procento upřímných a kamarádských lidí než ve zbytku společnosti. A to je docela dobrý důvod k tomu, být v lezecké společnosti, ne?

Teď jsi odmaturoval, co dál – studijně?
Dám si rok pauzu a pak uvidím.

Dá se po tak krátké době srovnat spolupráce s AET a ČHS?
Spolupráce s ČHS a AET se srovnat nedá, už jen proto, že si nejsem jistý, zda se u ČHS dá vůbec hovořit o nějaké formě opečovávání... ale nerad bych do toho více rýpal.


foto © archiv Adama Ondry

Adam Ondra (19 let), leze od šesti let, již ve dvanácti letech se zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost, v současnosti vede žebříčky skalních lezců a světová média jej nazývají českou senzací sportovního lezení. O jeho cestě na vrchol sportovního lezení vypráví dokumentární film Petra Pavlíčka Čarodějův učeň.
2009 vítěz Světového poháru v lezení na obtížnost, vícemistr světa v lezení na obtížnost 2010 vítěz Světového poháru v boulderingu, vícemistr Evropy v boulderingu a lezení na obtížnost 2011 vícemistr světa v boulderingu, třetí v lezení na obtížnost, mistr světa v kombinaci (bouldering, obtížnost, rychlost), vítěz Rock Master Duelu sportovní výstupy na skalách – La Capella, 9b, prvopřelez, Caxiraxi, 9b, provopřelez, Chilam Balam, 9b, první opakování, Planta de Shiva, 9b, prvopřelez, výstup roku ČHS vícedélkové výstupy – 2007 Silbergeier, 8b+, Rätikon, Švýcarsko, první přelezení za jeden, (výstup roku ČHS), 2008 WoGü, 8c, první volné přelezení stylem PP s Pietrem dal Pra, (výstup roku ČHS), 2008 Hotel Supramonte, 8b, Sardínie, (výstup roku ČHS), 2010 Tough Enough, 8c, Karambony, Madagaskar s Pietrem dal Pra, (výstup roku ČHS) jiná ocenění – Salewa Rock Award 2008, 2010, 2011, Horolezec roku 2011

- Arco 2012 Rock Master 2012 - Lidé a Hory
- Arco Rock Master - výsledky Lezec.cz