Čerstvá sněhová pokrývka milostivě tlumila všechny naříkavé zvuky mého Peugeotu 106, takže jsem si při troše fantazie připadal jako za volantem nového modelu BMW.
Tuhle luxusní jízdu jsem si užíval sám, jelikož jsem nesehnal podobného nadšence, který by se vydal na Sušky při pěti stupních mrazu a skoro deseti centimetrové sněhové pokrývce.
Na pěšince pod skalami jsem si uvědomil svoji první chybu, když mi podjely letní botky a ramenem jsem nabral břízku. Na sněhu ty boty sice ukrutně kloužou, ale na skále drží jako přikované, takže jsem se bez přezouvání rozlezl ve Východní cestě (IV) na Květovou věž, která byla tak prosluněná, až skála hřála. Při pohledu na krásně zasněžený sestupový svah jsem si ji zase neochotně slezl, protože mi bylo jasné, že ve zdraví bych se v těchto botách dolů nedostal.
Pak jsem se opatrně doklouzal pod Frýdštejnskou (VIIb) cestu, která vede na Hlavní věž. Dal jsem si trochu horkého čaje, na nohy lezečky, přes ramena svou 120cm sešívanou smyci poslední záchrany, a jal se brodit extrémním jedničkovým zasněženým terénem pod nástup. Lezečky totiž na sněhu ve smekavosti úspěšně soupeří s mými botami.
Frýdštejnská je nádherná, asi 35 m dlouhá cesta, která má dva kruhy a jeden borhák. Označil bych ji za jedno z nejlehčích VIIb na Suchých skalách. Můj výstup byl malinko okořeněn sněhem, který byl v pár klíčových chytech a stupech, takže jsem některé z nich musel vynechat, nebo je ometat holou rukou. "Krásně" při tom mrzly prsty. Sněhu naštěstí nebylo v cestě mnoho, takže jsem si ani moc nenadával za to, že jsem si sebou nevzal smetáček. Potíže nastaly asi 4 m pod vrškem, kde je poměrně velký balkón, nad kterým se pár závěrečných metrů lezení položí a obtížnost není těžší než III. To ovšem neplatí pro zimní podmínky.
Na balkónku byla přimrznutá vrstva sněhu. Stejně tak v dolezové pasáži. To, co v létě nepředstavuje lezecký problém (zejména po překonání předešlých 30 m), se ukázalo být nelezitelné. Přes přimrzlý sníh se nahoru bezpečně dostat nešlo a případný pád by nepřežila ani trojocasá kočka. Věděl jsem, že dolů stejnou cestou neslezu. Jediná cesta do bezpečí byla nahoru. Ale do prčic jak? Stál jsem na rukou očištěném sněhovém výstupku na balkónku a zmrzlýma rukama se marně snažil z rajbasu a spárky oškrábat sníh a led. Musel jsem stát klidně a nevrtět se, protože kdybych stup, na kterém spočívala celá má váha a balanc, špatně zatížil, uklouzl bych a nezadržitelně se zřítil. Když už jsem se začal zabývat myšlenkou, že budu muset někomu zavolat (telefon si po jedné zkušenosti beru při sólech sebou), aby mě sundal, všimnul jsem si, že na šikmém balkónku jsou čirou náhodou odtátá dvě místa velikosti dlaně, přes které se lze dostat k severozápadní hrance, po které už posledních pár metrů vypadalo lezitelně. Nezbývalo nic jiného, než to zkusit. Naštěstí jsem neuklouzl, takže jsem se za okamžik mohl po kolenou dosápat na vrchol. V okamžiku vítězné radosti mi došlo, že to bylo z bláta do louže. Měl jsem v plánu slézt cestou Hřebenem proti srsti (II).
Nocturno direkt VIIc, free solo, Prachovské skály, V. Lachman ml.
Jediný pohled na kompaktní sněhovou vrstvu v severní stěně, která celou cestu pokrývala, mi vymazal úsměv na rtech. Cítil jsem se jako v pasti. Do západu slunce zbývala asi hodina. Začalo se ochlazovat. Že bych slezl Ottovou cestou (IV)? Blbost, tam bude určitě taky sníh. Řekl jsem si, že ten Hřeben alespoň zkusím. Následujících 30 min bych označil za nejextrémnější sólový výstup (sestup) v mém lezeckém roce 2010. Už nahoře mi přemrzly prsty, protože mi nezbývalo nic jiného, než se holýma rukama hrabat ve sněhu, přidržovat se zmrzlé trávy a ometat chyty. Ve sněhem obalených lezečkách jsem přestal cítit prsty na nohách. Celý sestup si vyžadoval naprostý klid a preciznost v každém kroku. Zejména co se práce nohou týče. Při uklouznutí bych se neměl šanci udržet. Sníh změnil cestu, kterou normálně ani nepovažuji za lezení, v bílé peklo. Asi posledních 10 minut sestupu jsem doslova řval bolestí ze zmrzlých prstů – trochu mi to pomáhalo. Když jsem se konečně dostal na žebříkovité schody, které spojují severní a jižní části Suchých skal, začal jsem tušit, že to snad ve zdraví přežiji. Teď už jen zbývalo slézt po nich k věcem, dát si čaj, ponožky, suché boty a mazat do auta. Při držení zasněžených a omrzlých šprušlí mi kromě prstů přemrzly i celé dlaně. Od zápěstí dolů jsem cítil jen intenzivní bolest. Po dalších pár minutách jsem byl konečně dole. Teď jsem teprve začal mít tu pravou radost z toho, co jsem vylezl a hlavně z toho, co jsem slezl.
Na pěšince pod skalami jsem se už cítil jako vítěz tohoto lezeckého dne. Ovšem jen do chvíle, kdy mi na sněhu podjely obě nohy naráz a já sebou plácnul na zmrzlé kořeny. Cuklo to se mnou tak, že jsem měl na dalších pár dní zablokované svaly na krku. Tohle se mi čas od času stává – zapomínám, že dokud neležím doma zachumlaný do peřin, tak jsem ještě úplně neutekl hrobníkovi z lopaty nebo lapiduchům ze špitálu.
Poslednu dobu sa to tu hemzi sololezenim chodeckych terenov. Sololezenie by malo byt anonymnejsie alebo len na extremnejsich cestach (solovat VII na piesku je kazdodenna bezna zalezitost), inak je to podla mna navod pre zacinajucich lezcov, ako sa zrakvit na nejakej 5 UIAA.
Autorovi diky za super clanek... snad budou jeste dalsi ;)
Kritikum:
Kdyz vam to prijde zbytecny nebo blbe napsany, tak to nectete nebo napiste lepsi.
Evoluce je neuprosna... pokud by jen cteni clanku nekoho dokopalo k freesolu, na ktery nema, tak to ma diky duty hlave spocitany at bude lizt s lanem nebo bez.
Koukal jsem na fotky z uvedené galerie a mám snad podnětnou připomínku. V dnešní době by bylo určitě vhodnější volit jiné rozlišení a větší velikost. Mě ty fotky totiž zabírají na monitoru asi 6x10 cm.
šup sem...šup tam...cáky cáky...ego vyhoňeno! Myslim že ten kdo Vaška zná tak ví že némá zapotřebí si tu honit nějaký ego! Prostě se snaží podělit o super zážitky ze skal, komu se to nelíbí ať to nečte a zadek si políbí a jinak nechapu některý přiblblý komentáře některech lidí kteří tomu vůbec nerozumí! Free solo není o tom se zrakvit a zabít se, ale o tom si užít volnej pohyb po skále, věřte nebo ne, je to totiž to nejlepší co vás může potkat! Jinak hurááá na velkou diskuzi už teď se těším na ty komentáře!!!:)) (hlavně těch co tomu nejvíc rozumí)
Nejvíc tomu evidentně rozumíš ty a Ještěr, takže není co dodat.
Jinak jak tu někdo psal, je to celej Karl May.
Fotky jsou pěkný a musel to bejt určitě hlubokej zážitek.
To nee...nemyslel jsem to nějak tak že bych tomu rozuměl ale znám Vašíka a vím jak žije pro lezení...a spíš jsem to myslel tak že se těším na komentáře těch lidi co Prachov a všeobeceně lezení v "klasických" oblastech viděli hodně zdálky, i když se jim tak trochu nedivím, asi to pro ně vypadá hodně bláznivě ale i tak by si některý komentáře mohli odpustit! Na druhou stranu zase tady může kde jaký "ňouma vyblejt co má na srdíčku" :) jinak zážitek fajn určitě lepší než prasit nejaký osmičky a devítky :) skalám a lezbě zdar!:)
Já se též přidávám - moc se mi to počteníčko líbilo. Komentáře již ale značně méně. Trošku se ale bojím aby další díl ještěr nevzdal, právě kvůli nim.
Jinak se mi moc líbila ta pasáž o nelezitelnosti již lehkého terénu. Hned mi to připomnělo mou první devítku na písku na prvním, kdy těžké jsem vylezl jako prd a pak jsem se ve vrcholové, osolené a asi jinak dost lehké partii málem strachy zbláznil. Případný pád jistá zemovka.
Takže největší zážitek nebyl z těch těžkých kroků (před téměř 30 lety vylézt devítku byl mazec) ale z vrcholového nejistého (sólo) choďáku.
Máš můj obdiv... sice bych nikdy nic takovýho nepodniknul, protože mi to přijde až moc jako ruská ruleta. Ale na druhou stranu si dokážu představit radost, jakou to po dokončení výstupu (a sestupu :) ) nabízí!
Přeju hodně štěstí, silný nervy a pevný chyty a stupy!
...odvážný lez sólo, spad a umřel. Domased lez s lanem a umřel taky. Nevim co komu vadí na tom že se někdo chce zabít (i kdyby to tak bylo, jakože to tak neni, člověk co leze sólo ví co dělá a když se zabije je to krpa stejně tak jako když se na Giro d´Italia zabije cyklista - ani jednomu to přece nemůžete vyčítat, byla to pouze nešťastná situace pro ně, vy ste přece u té situace ani jen nebyly a nějak vás to nezasáhlo, prostě od vás jediné adekvátní připomínky v tu dobu je upřimná soustrast, a před tim to je možná tak rada co dělat aby nespad. Kidy že je blbec sou absolutně mimo mísu - může si na to aj vspomět při těškym kroku, rozhodí ho to, a pro mě budete morálně vyníky vy!! Ae horší bude, že kvuli vam tu neuvidim další článek:) sólo je věc hlavy a kdo to tam nemá v pořádku to nebude dělat (tim nenarážim na chytrost), přp. ti co to nemaj v pořádku to dělaj právě proto, aby si to zpravily:))PS: Já prostě nesnášim tydle ty co kazí radost z jakáhokoli sportu, ikdyž je nebespečný (cca 90% úmrtnost:), dál kecaj třeba do extrem sjezdů, lezení nad 8000 s minimální šancí na přežití atd. Uš se mi stalo že mi to jen tak blesklo hlavou ztratil sem koncentraci a podklouzla mi lyža- ale byl sem na ledu v 50° svahu. Musel sem eště todle napsat, takže z toho naštěstí nic nebylo:)
Kurnik ... vy ste tam nebyly; kidy; vspomět při těškym kroku; budete vyníky; aby si to zpravily; nebespečný; uš se mi stalo ... ty jsi buď totál dysgrafik, nebo já nevím. Hovorový výrazy se daj nějak zvládnout, ale tohle je už fakt dost.
Neeeee!!! přišli na mě, přiznávám, sem tu ilegálně:) no ale toto mi prosimťe nezazlívej, aj s rodnou slovenčinou mam obrovské problémy a když si do toho člověk přidá takové jazyky jako gruzínština tak aby se jeden divil:) jinak todle napomenutí chápu, já to vnímám teprv potom co si to přečtu a... todle sem taky znovu nečt:) PS: prosim, prosim, doučila bys mě? :D
Ještěre, závidim ten adrenalin:-)
by mě zajímalo co na to tvoje něžná půlka, kdyby se dozveděla ta moje, že o něčem takovým třeba jenom uvažuju, bylo to bylo horší, než samotnej pád...
Ahoj parádní článek!A těch volů co tu tak hloupě kecaj je všude dost. Vím lézt ňákou hovadinu s borhákama po metru to je fakt bomba, kor když si u každýho sednou. Co kdyby ste třeba uznali výkon druhýho a nebo když se vám to nelíbí tak to vypněte a běžte na překližku. Nebo už sem můžou psát jen pěti řádkový zprávy o těžkejch přelezech?
Proc jsou zvuky narikave, jizda luxusni, mraz pet stupnu, snehu skoro deset centimetru, boty kloužou ukrutně, ale drží jako přikované, smycka je posledni zachrany, jedničkový zasněžený terén je extrémní, Frýdštejnská je nádherná, klíčové stupy jsou nejen kořeněné ale i zasněžené, pád nepřežije ani trojocasa(?) kočka, řícení se je nezadržítelné, mobil je po ruce, odtátá místa jsou taková čirou náhodou, usměv na rtech je vymazaný, soumrak je rychlý, solový výstup roku 2010 je extremní, hrabe se holýma rukama, lezečky jsou sněhem obalené, prsty nejsou citit, klid a prace nohou je naprosto precizni, PEKLO JE BILE, bolesti se doslova rve, premrzle jsou nejen prsty ale i dlane, lapiduchové neutekli hrobníkovi z lopaty?
proc lehkou cestu? proc namrzlou lehkou cestu? proc je na webu clanek dvakrat? proc vubec? proc tolik privlastku?
Dvakrát?
Jinak pokud jde o stylovou analýzu, nezbývá než souhlasit. Ale asi tu nejsme na literární akademii, že.
Sakra, mohl by zas něco napsat Bída nebo Magnusek i pro náročnější čtenáře :))
protože se to supr čte! Je pěkný že leze jak drak, ale to na tomdle webu každej pátej... Málokdo o tom ale umí i poutavě napsat jako Ještěr ;) Neříkám, že je to litelární veledílo, ale podle mně vytvořil historku s pěknou atmosferou a chvilema napeti. Umis to lip? Ukaz!
No, mě článek nijak neurazil, docela s chutí jsem si ho přečetl. Dramatičnosti je tam hodně, to je pravda, ale to tak musí být, vždyť se to jmenuje: Síla mysli
clanek podle vseho neni puvodni, je otazkou zda to vlastne neni skryta reklama, ale to je na adminech tohoto webu, zda preferuji originalni prispevky ci akceptuji prebirani z jinych www. Cela situace je, dle meho nazoru, umela. Umernost ve vsech aspektech tzn. podminkach, sportovni hodnote vykonu a hlavne ve vyslednem popisu, je k diskuzi. Zkuste porovnat s popisem a zduvodnenim free solo prelezu cest Communist (8b+ francouzske stupnice) nebo Opportunist (8b teze stupnice) Alexandrem Huberem. Kazdy, kdo verejne prezentuje podobne vykony se nutne vystavuje srovnani. U zminenych prelezu rakouskych cest je odpovednost v pristupu, zhodnoceni zevnich podminek pro vykon, to tolik opevovane lezeni na hrane, o sile mysli ani nemluvim.
Nebyl bych tak podezíravej. Na těch druhých stránkách si to asi skoro nikdo nepřečte, tady jo. To mi nevadí.
I vlastní sdělení v Huberových článcích a u Ještěra má být možná trochu jiný. Nemyslím si, že Ještěr chtěl představovat něco jako extrém, spíš se pokoušel "literární" formou sdělit intenzitu zážitku (která je docela subjektivní a nemusí záviset na tom, jestli lezeš pětku nebo 8b+; psal o sólování sedmy, a na fotkách je mnohem náročnější, exponovanější osmička... to myslím naznačuje, že nejde o čísla, ale o nějaký moment a intenzitu zážitku).
Samozřejmě nám každému může být některá z těch forem sympatičtější, ale osobně bych to spíš nesrovnával.
Uprimne si myslim, ze srovnani je odpovidajici, obzvlaste pokud se text jmenuje "Sila mysli". Jsem si jist, ze mira "najetosti" a "prevahy" nad zvolenou solovanou cestou jsou v obou pripadech srovnatelne. Kde je tedy podle mne rozdil a co je nutne srovnavat resp. kriticky zhodnotit? zevni rizika, respekt k obtiznosti zvolene cesty, miru vnitrni jistoty pro vystup a presvedceni o bezchybnosti pri vystupu, sportovni hodnotu a nakonec zpusob prezentace.
Rad bych se tedy zeptal:" V cem je tedy tento vykon a jeho popis hodnotny ci dokonce obdivuhodny?" - ve sportovne obtiznostni urovni? v celkove mentalni priprave a popisu teto pripravy? ve zpusobu zhodnoceni rizik a popisu rozhodovacich mechanismu v kriticke situaci? v pokornem ale zaroven poutavem a hodnotnem zpusobu literarniho ztvarneni?
Za sebe - silnou mysl ma zejmena ten, kdo si umi rici: "dnes ne, protoze ..." - je pet pod nulou, kocka je trojocasa, peklo je bile ... protoze dnes by bylo lepsi sedet nezli stat, lezet nezli sedet, nebyt mrtvy nez zivy ... silna mysl je pro mne zejmena skromna ...
No jo, proti argumentům nemůžu postavit nic než „vstřícnost“ a snahu vnímat to tak, abych nemusel být tak přísný jako ty.
Hodnota tohohle výkonu může být (a snad je) podle mě v subjektivním, intenzivním zážitku, kterej není zvenku měřitelnej. Velká část literatury se pokouší sdělovat něco takového. Takže se problém posouvá jen k tomu, jak vypadá způsob podání.
A literární styl je "trochu nezvládnutej", jasně. Ten to posouvá – a máš pravdu, může to dovést až k tomu, že to celé budeme vnímat jako umělou situaci. Nepřípadná efektnost, patetičnost, velkolepost, a zároveň vyprázdněnost formulací, jak jsi to psal nahoře. Ten, kdo by chtěl psát o opravdu extrémní situaci, už nemá k dispozici silnější výrazy.
Je to lákavý; každej jsme četli tolik o velkejch věcech a extrémech, a ono to při psaní samo chce jako manýra ven, diskurz už si nás vede :))
Pravdu díš..
Lezeckej výkon to byl podle mě celkem dobrej (já bych to nedal) a vůbec by mi nevadilo o nečem takovým tady na lezci číst, ale způsob, jakým je článek napsanej je dost hroznej. Nabubřelej a prázdnej.
Snad tuhle diskuzi Ještěr vezme jako motivaci k tomu, aby se zamyslel nad tím jak píše - a ať píše, kritici mu to opět rádi zhodnotí:)
Byl bych v klidu. Když bude takhle tahat čerta za ocas, čert se jednoho dne nasere , a shodí milého Ještěra do hlíny. Dál to známe z jiných příspěvků. Záchrana řachnuvšího, transport helikoptérou (v tomto případě nejspíš DSA,mají to tam blízko), obdivné výkřiky záchranářů ve stylu "ty jsi tak moudrý", články v regionálních plátcích a v novinky.cz, články na Lezci.cz plus boží diskuse(asi jako tato). Pak je ještě varianta dvě, pokus o záchranu atd. bla, bla, bla, funebráci ... ani jedno nepřeju, ale nebyl by první,ani poslední. Hlavně nebejt u toho a nemuset se koukat na dodělávajícího človíčka. To jestli si honí triko,je vedlejší (podle mne je to magor) a jen jeho věc. To jestli tu maj tyhle články bejt, je věc adminů. Proč ale ne! Huberovy by všichni četli s nadšením.
hmm asi me to nepali,ale fakt nechapu oc pisateli jde. Nenapsal nic poradne z pocitu o lezeni sola,nebo co mu "prinasi,obohacuje" do zivota. A co je zajimaveho ze nekdo leze solo plus to dava v zime za p*** podminek=nepochopitelne vyhnanej extrem... proste me unika proc se tim nekdo zverejnuje,myslel jsem ze sou veci co delas kvuli sobe a ne kvuli clanku
Občas někdo prožije něco "obyčejného" a má možnost, chuť, čas, touhu,... se o to podělit.
No a? V mnoha případech je vždycky lepší něco udělat, než neudělat nic.
Proč bys měl chápat oč pisateli jde? Copak je to důležité? Pro spoustu lidí příběh sdělení má.
A co je zajímavého na tom něco vylézt sólo v zimě za p** podmínek=nepochopitelne vyhnanej extrem...
Asi ti budu vyprávět mé zážitky z obyčejných zimních tater. Často to byl totiž nepochopitelný extrém.
On se totiž člověk občas připraví na to, že půjde o život... (vylézt něco sólo) jaké je ale překvapení, když nakonec jde opravdu o život ale zcela v nečekaném již lehkém terénu. To ti jako sdělení nepřijde důležité? Mě ano.
Solo lezeni neni pro kazdeho, stejne tak jako lezeni sportovek, ci treba sledovani televize nebo cteni knih. Kazdy si musi prebrat sam, co je mu blizke a co od toho ocekava.
Proc si nekdo muze vybrat za zivotni napln zrovna sololezeni a jestli to stoji za to. A hlavne jak to nakonec muze dopadnout je docela dobre videt na videu na UKC.
http://www.ukclimbing.com/news/item.php?id=61379
PS. Osobne si myslim, ze se da uspesne umrit i na sledovani televize, jenom to hold trva trochu delsi dobu;)
Taky jsem lez kdysi dávno solo.je to celkem fajnej útěk z reality, nejspiš každýho někdy štve jeho život všechny ty problémy a povinosti,neznám asi nikoho kdo by z toho byl nadšenej e když k tomu eště připočtu vnitřní potíže tak je toho někdy aš aš.Solo je vpodstatě řešení,přebije na nějakej čas uplně všechny tyhle problémy,právě proto že při němjde o život.Akorát si myslim že dělá chybku se s tim takhle prezentovat,vytváří na sebe různý tlaky který mu můžou nabourat soustředění a taky si nejsem jistej jestli si vopravdu uvědomuje že se může zabít ispíš je asi přesvědčenej že to pro něj z nějakýho důvodu dopadne dobře,to je ale jenom iluze.
Dělat solo jako útěk z reality, když tě štve život? To je pěkná blbost. To stačí když se chytneš kolem ramen s Martičkou(nebo jak se jmenovala ta důra, co psala nedávno o adrenalinu na Orlíku) a hodíš salto ze Žďákováku. Samozřejmě bez lana. To bude útěk,a zabiješ dvě mouchy jednou ranou.
Ondro, ..s prvni pulkou souhlas naprostej. Nebot kdyz jsem kdysi davno lezl solo, tenhle tvuj popis sedel dokonale. Co se Jestera a jeho prezentace dotejce - treba neleze ze stejnejch pohnutek, takze ty tlaky tam mozna nema. Jediny nebezpeci vidim v moznosti ze to po nem bude nekdo chtit opakovat neb se mu zalibil popis ..a bude si taky chtit takhle protahnout nadledvinky..a nebude na to mit. Pak lze jen doufat ze to prezije a neco se z toho nauci.
Občas si niečo vysólujem... už nejakých pár desiatok :-) rokov.
Nikdy som nesóloval z týchto dôvodov. Práve v obdobiach keď boli problémy som sa tomu vyhol.
Vždy to bolo o chuti, radosti a zážitku.
Ťažko to pochopí niekto kto to nezažil.
mě se článek líbil, sám vím, co to "solo" je. Myslím si, že s myšlenkou "sólování" si časem začne pohrávat skoro každý, kdo leze.
I já jsem to zkusil, na 40 m cestách obtížnosti III až V - takže vím, o čem je řeč. Sóla na Suškách mají ještě vyšší hodnotu a o tom to je - posouvat hranice dál a výš.
Abych to uzavřel: všechny ty plky tady jsou jen výkřiky závistivců, kteří si netroufnou. Ale ty závistivce přece nikdo nehaní, jen reagují na něco, co sami nikdy nezvládnou. A ani se to po nich a nikom nevyžaduje. Nechť každý leze tak, jak uzná za vhodné pro sebe i přírodu, nechť každý rozhoduje sám, jak naloží se svým nicotným životem.
Já autora obdivuju, a zvedám palec nahoru. Jseš dobrej!
Největší plk je ten tvůj. Když je to takovej mentální zážitek ,tak je o tom nutný psát? Asi né, viď? Psal jsi o svej sólovanejch pětkách a trojkách? Ne. Tak co tady zase meleš o závistivcích !? Palec nahoru jak na Facebooku? Tobě dolu jak v Koloseu.
Zbydou např. reporty z akcí s praktickými informacemi jako je např. tento: http://www.lezec.cz/clanky.php?key=6749 . Vůbec bych se nezlobil, kdyby to byl hlavní obsah lezce.
Podle mě je nutný psát o čemkoliv, co je svým způsobem výjimečné. Tenhle článek je o tom, že neznám násobné skupiny lidí, co by "jen tak" sólovali na Suškách až nahoru - bez sedáku, bez lana. A o tom to je: zkrátka výjimečný výkon.. Ale chápu, že na to můžeš mít jiný názor. Neberu ti jej, respektuji ho a tak i ty respektuj ten můj. Ciao!
Souhlas. Suche sddeleni o nekoho vykonech je dobre, diskuze o teechnickych hrackach uzitecna, hadka kolem bafunaru k placi, ale tohle zazitkove a pocitove cteni je zajimave. Kazdy se nekdy nekde vyklepal a precist o nekom dalsim uvitam. Ja se vyklepu na prvnim, jiny bez lana. Rad si o tom prectu i od ostatnich... jo a denicky ja taky nectu. :-)
Víte proč neznáte skupiny sólařů, co lezou na suškách "cokoliv" běžně až nahoru? Protože v obří míře neexistujou. Dělá to nejspíš jen pár lidí (v naší zemičce tedy) ,ale jen jeden se tady, tímto stylem, prezentuje. Na tom není nic špatného (si myslím já). Otázkou je,zda se "opravdový" sólař musí někde prezentovat. Když to dělá pouze pro svůj pocit netřeba ejakulovat v tisku. Daleko zajímavější by bylo zeptat se Ještěra co ho vedlo k tomu psát článek č.2 po podobných reakcích k článku č.1. Taky by bylo zajímavé se zeptat Hubera a třeba Zaka. Proč o tom píší? Co k tomu sólaře(a ne ledajaké)vedlo? Sláva,propagace,vnitřní pnutí mozku,reklama na horoškoly ( u Ještěra),fotky?
No a mně se článek líbí... nepřipadne mi že by si autor honil triko, prostě nevidím v tom nic jako "všichni si ze mně sedněte na prdel". Je to prostě popis, a to pěkný. A motivaci si vcelku logicky nechává pro sebe. Z pohledu dlouholezoucího "hovnolezce" můžu sám za sebe říct že jsem si to taky zkusil, zpočátku v 18ti 20ti tu z blbosti, tu z nějakýho podivnýho stavu mysli, později párkrát po zralé úvaze s vědomím proč, ale vždycky jen "nachozený" lehčí cesty, max do 6+, na písku VIIb/c. Abych nakonec zjistil že na to celkem nemám (na některý cesty jsem chtěl, a na ten DEN čekal půl roku), na to musí mít člověk hlavu pěkně v lajně. Myslím si že pokud na někoho ten článek působí jako výzva "sóluj, je to frajeřina", tak problém je na straně přijímače. Jinak sólo sokolí respekt, velká není úplně easy na psychiku i s lasem, a ten vršek kolem prvního je celkem svižnej, na tu vejšku... Peace, j.
Proč člověk piše o svých zážitcích na Lezce? - proč tahle konkretni osoba napsala tohle? - bohužel se nemohu vyhnout myšlence, ze je to reklama na tuhle osobu a jeji horoskolu. Proč tahle osoba nenapsala původní článek třeba i kratší, ale jen pro Lezce? ( nemyslím si, ze by podobne zážitky teto osoby byly vyčerpaný jen těmito dvěma články) Ale pouze použila znovu totéž co ma na svém webu - zvlášť kdyz tento web není neznámý po prvním znovu použitém článku zde na Lezci. Jeho literární kvalita není příliš valná - trochu mi připomíná zápisky ve skautské kronice ( věku odpovídající prvoplanovost myšlenek a formulaci). Srovnání s články na zbobastream.cz nebo casnacaj nesnese... Ale o to mi vlastně tak nevadí, jako znovu pouziti téhož článku s reklamním úmyslem.
Veľmi pekné čítanie. Kto takéto niečo zažil, vie.
Kašli na kritikov, nie každý tomu rozumie, je to v hlave :-) a podobné zážitky nám ostatným opíš aj nabudúce!
Nech sa darí!!!
Osobně nechápu autora článku co ho vedlo k této opakované podivné sebeprezentaci, ale asi i takovéto články si dost lidí rádo přečte. Přestože sportovní hodnota výkonu se blíží nule a literární skvost to taky nebude.
No jestera sem parkrat videl v sobotce a fakt nebude z tech co si honej triko.Je zajimavy ze kdyz honnold v americe taha na solo cesty jako astroman za 5.11 tak si kazdej sedne na prdel a jak se nekdo s podobnym zajmem objevi u nas tak se objevi hromada odpurcu.Osobne drzim palce at ti to taha dal bez padu a tezsi prasky.
Nakonec kdyz vidim jisteni v prachove atd. tak neni sam kdo leze na solo mrdnout sebou v ceste Las Vegas v polovine nad prvnim kruhem a vejs tak ses na sracku taky jedinej rozdil je pak v tom ze ty si tahnul lano a von ne :(
Podle mě je sólo znamením toho, že člověk DOKONALE ví co dělá. Je si ABSOLUTNE jistej každým pohybem a ví co dělá, tudíž je to pro něj téměř stejně bezpečný jako s lanem. A každej kdo to splňuje a leze sólo je pro mě machr, hlavně co se týče ovládání techniky, protože rozdíl mezi sólem a lanem je jako mezi lezenim na prvnim a na druhym. Nemluvě o té sebekontrole. Nadruhou stranu každej kdo to byť jen trochu nesplňuje, je pro mě blázen, protože hazarduje s tim nejcennějšim co má. A každej rozumnej člověk mi dá za pravdu, že je lepší lézt s lanem než se zabít.
Co se týče článku mi přijde, že autor hrubě podcenil podmínky, za prvé to přímo píše a za druhé si nikdo rozumný nemůže být jist tím že mu to na sněhu neuklouzne. Z čehož jasně plyne, že si určitě nebyl absolutně jist tím co dělá. No a můj názor si už doplníte viz výše.
S timto nazorem se taky ztotoznuju. U Alexe Hubera je videt, ze to, co dela se snazi ovladat co nejvic muze, nacvici, ocisti, vybere tezsi sekvenci po co nejmene lamavych chytech atd. Jak sam rika u sola se u nej neobjevuji negativni pocity jako je strach, vahani atd., protoze ma svoje lezeni plne pod kontrolou, i tak se muze stat neocekavane, ale riziko je minimalizovano.
Naproti tomu tento clanek od Jestera vypada, ze to pod kontrolou nemel. V ceste bylo asi dost nejistych mist, 10 minut vahat a sapat se nahoru a dolu po kolenou moc o jistote pohybu nevypovida. Spis to vypovida o stesti, ze neuklouzl nebo podminky nebyly v nejakem miste horsi a nemohl jit nahoru, dolu a cas na to si zavolat pomoc by taky nebyl a jedina moznost by byla pad. Jester je urcite vyborny lezec, ale vyhnat relativne lehkou cestu do extremu nejistyma podminkama pripomina spise ruskou ruletu, naproti tomu asi naval adrenalinu byl vetsi nez kdyby to pod kontrolou mel, prave diky teto nejistote.
Kazdy ma sve duvody proc to dela a kdyby se mu to nevyplatilo, tak by to nedelal, je to jeho volba, ale v mych ocich je toto riziko neunosne. Hlavne at to dobre leze a bez padu!
Well, osobne jsem lezl solo jak cesty nacvicene, tak OS. A musim rict, ze v druhem pripade je zazitek mnohem intenzivejsi. Kazdopadne i kdyz jde v obou pripadech o solo, je cely proces prelezu a hlavne rozhodovani naprosto jiny. A nemuzu rict, ze by mi jeden zpusob prisel vic nebezpecny nez druhy.
BTW. motivace kazdeho jedince je jina. Taky nerozumim proc spousta lidi leze urcite cesty, styl ktery si zvoli a uz vubec ne clankum, ktere o tom pisi. Ale rozhodne si onich nemyslim ze jsou blbci ci magori. Asi jim to stoji za to.
pekny filmik o Alexu Huberovi a jeho solech. Dobre je v nem videt Alexuv "racionalni" pristup k solum: zadna hura akce, ale nastudovani a nacviceni cesty, pripadne zjisteni, ze vybrana cesta se pro (jeho) solo nehodi.
to se mi ten clanek zase libil. Jo Susky, tak tam uz jsme dlouho nelezli. Muset lizt nahoru, protoze dolu to nejde, a pak to vyresit a prezit, neni nad ten pocit.
Nicmene, ja chci rict, ze jsme tuhle nahodou u lezeni potkali partu z Ipswiche a oni se nas ptali, zda te nezname. Tak jsme rikali, ze zname. A oni rikali, ze jsi s nimi taky lezl a vzpominali na tvuj vykon ve Swanage a hrozne te za to chvalili.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Čerstvá sněhová pokrývka milostivě tlumila všechny naříkavé zvuky mého Peugeotu 106, takže jsem si při troše fantazie připadal jako za volantem nového modelu BMW.
GPS a mapové aplikace