Trochu jsem si dal na čas, ale zima se blíží a třeba nějaký boulderový nadšenec rozklepne prasátko (dolar je teď dost nízko) a vydá se do Kalifornie za skvělým boulderingem. Máme tedy zde druhý díl povídání, o Bishopu. Toto povídání vás od prvního posune v prostoru nejen o pár mil na severozápad, ale zároveň klesnete o několik stovek metrů vertikálně tedy nížeji. Bude řeč o Happy/Sad boulders a tento posun nás přivede do úplně jiného světa. Proleťme tím světem zrychleně časem, abychom zjistili, jak tyto super boulderová bludiště vznikla a jak je z tohoto vývoje usvědčuje současný stav. V údolí nad Bishopem, kde se schází slunce-milní boulderisti, se kdysi na dně údolí usadil sopečný tuf v mocných deskách. Do něj se vymlela sem tam koryta až kaňony, dvě nejvýznamnější se jmenují Happy a Sad Boulders. (Zkráceně jim říkají také Happies a Sads). Deska se na kraji těchto koryt vlastní vahou rozlámala a lomové balvany se skutálely do takto vzniklého údolíčka. Jsou to bludiště jak se patří, jen prolézt jimi, dá zabrat, lézt by se dalo na všechny kameny kolem, ale místní jsou vybíraví, jen ty nejnosnější linie, jsou popsány v průvodcích. Uteklo by mnoho vody v řece Owens River, než byste přelezli alespoň ty, na které budete mít. Ráno vyrážíme z Crawley Lake (tam bydlí Jeff) a kde je zatracená zima a poslední noc dokonce napadlo i kolem 20 cm sněhu. Dívám se skepticky nejen na vše zmražené kolem, ale i na Jeffovo fintu, když si dává lezečky na palubku auta za přední sklo. Aha chápu, až pojedeme tak teplý vzduch rozmrazí nejen okna, ale i ztuhlé lezečky. Cesta do Sads a Happies je celkem jednoduchá pokud jedete jako my ze severu, stačí ještě než vjedete do Bishopu odbočit doleva na prašnou Chalk Bluff Road . Která vede podél řeky pod zlomovým valem. Jedete dlouho možná tak 2 km. Určitě nezabloudíte, není kam odbočit a zastavíte na takovém prašném parkovišti, kde už asi budou nějaký auta. Taky parkoviště dokážete identifikovat podle informační tabule. Jste pod skvělým boulderovým bludištěm zvaným Happy boulders (Happies) Už stačí se jen vyškrábat tenkou klikatící se stezkou a vniknout do průrvy. Můžete začít lézt již na jejím počátku. Avšak klidně pokračujte, postupně jak vám bude úžasem padat brada, tak v místě kde ji budete mít u kolen, shoďte batohy a dejte se do toho. Sad boulders (Sads) Podobně jako Happy boulders jsou situovány v jednom z kaňonů lávového valu a cesta je stejná jako výše uvedená do oblasti Happy boulders, akorát, že zastavíte o nějakých 1200m dříve - viz mapa. Vyškrábete se do stejného svahu k balvanitému zlomu a pak už jen lezete a lezete. Myslím, si že úžasné na tomto boulderingu je množství boulderů jeden vedle druhého, klima výhledy a nádherné barvy. Kemp bivak: Kempuje se zde velmi dobře je zde několik kempů, jeden je dokonce zadarmo. Například Horton Creek Campground je směrem na Mammoth Lake, po 6,5 mílích Sawmill Rd doleva a doprava na Round Valley Rd. Kemp je otevřený od března do října. Dalším kempem zdarma je Winter Climbers Campground - směr Mammoth Lake, po 6,5 mílích od Bishopu doprava na Pleasant Valley Road, po 1 míli do kopce prudce doleva. V kempu je pouze chemický záchod. Když odbočíte z Hwy směrem k Chalk Bluff Road tak před přejezdem říčky je camp - Pleasant Valley Pit. Zde zaplatíte $2.00 za auto a noc, limit pro pobyt je 60 dní a je zde asi 75 sites (místo pro auto a stan). V dalším z kempů Millpond Campground (kousek před Horton Creek Camp) si trochu zaplatíte (12 dolarů za den pro 4 osoby), ale budete mít například k dispozici sprchy. Osprchovat se také můžete v Bishopu v The Wash Tup (236 Warren St., od 7 do 19.hod, 3 dolary). Klima: To je asi to nejlepší na téhle oblasti pokud je zima můžete lézt v Sads nebo v Happies, pokud je teplo Buttermilks nebo v Druid stones, jen v létě je asi horko úplně všude a sezóna lezení kolem Bishopu má období klidu. Průvodce, mapy navigace: Byl vydán průvodce v podobě map složených harmonikově do jedněch desek, pod názvem Bishop Bouldering Survival Kit. Je naprosto dostatečný Nyní je nově vydaný průvodce (2007) o 356 stranách za 36 dolarů, který popisuje všech 2000! boulderových problémů v okolí Bishopu. Potraviny a voda: Vodu je třeba většinou koupit, nebo nabrat na benzínkách. Nakoupit je nejlepší v supermarketu, jeden je i v Bishopu. Najíst se můžete v několika restauracích (nejlevnější jsou fast foods se svým junk foodem) Navštívili jsme i vyhlášenou mexickou restauraci, Amigos, bohužel mexické jídlo nebylo ani zdaleka tak chutné jako v mexické fast foodové Baja fresh a bylo docela drahé) naopak můžu doporučit Schat's Bakery, jedno z pekařství, které se pyšní snad největší nabídkou pečiva a sladkostí. Doporučené cesty, klasifikace: Oblast má mnoho vyhlášených boulderů, ale dá se říci, že valná většina boulderů je pěkných, tak nedělám žádný výběr. Okolní oblasti: Jednotlivé oblasti jsou roztroušeny v okolí města Bishop do 20 kilometrů. Jedná se o mnoho menších boulder oblastí, avšak každá z nich je opravdu unikátní a v krásné přírodě. Nedaleko je i skalní velká a zvláštní oblast Owens river gorge (400 cest). Tip: Hot top - neboli hot springs jsou různě po kraji, a jejich návštěva o odpočinkovém dni je snad ta největší relaxace, kterou si dovedete představit (trochu blíže je o nich psáno v článku o Buttermilks Bishop I. O nelezeckých dnech si můžete také zajít třeba zaplavat do Bishop City Pool, nebo do jít v Bishopu do kina či si zahrát v kasínu (je na 395 Hwy směrem na Mamoth lake). Můžete si také jet zalyžovat v Mammoth Lake, jsou zde půjčovny jako v každém pořádném, zimním středisku. Placené Hot Springs jsou v Bishopu a vykoupat se můžete v řece Owens River. Nudit se určitě nebudete, protože knihovna v Bishopu (jako ve většině knihoven v USA) nabízí zdarma internetové připojení a tak si můžete svoje přelezy rovnou zapsat na Lezce. Varování: V oblasti je možné si zalézt bez bouldermatky, ale v balvanovém bludišti je někdy dopad špatný. Pozor na pití alkoholu na veřejnosti, viz již klasický papírový pytlík. Dejte pozor, když se budete toulat mimo hlavní boulder sektory, mohli byste narazit na Hieroglyfy, staré indiánské malby, v jejich okolí je vždy zakázáno lézt aby se předešlo jejich poničení, jsou zde velmi přísně chráněny. Při kempování se vždy uplatňuje pravidlo Leave No Trace (nenechej po sobě žádné stopy). Zdroje: Průvodčíka najdete na skvělých stránkách Průvodce od Dr. Topo Na stránkách Bureau of land management si můžete přečíst další zajímavé informace o kempech návštěvnickou statistiku, statistiky počasí, a ostatní info o přírodě atd. BLM
|