Lezec - Zpravodaj

bude navždy patřit slečně se jménem Jana Lukášová. Dne 3. září 2005 se prošla ve frankenjurské klasice The Dance Alone 9+/10- stylem PP a přidala tak pomyslný hrot na pyramidu svých dosavadních, velmi kvalitních výstupů. Osobně si myslím, že tato hozená rukavice bude v Plzni ležet na zemi dost dlouho.
V republikovém průměru jsme tady kluci dost slabý buřti, ale její výkon uznání jednoznačně zaslouží.

Nenápadná, málomluvná, ale velmi sympatická plzeňská lezkyně, víc o ní vědí opravdu jen ti nejbližší. Pokusím se tedy z ní něco dostat :o)

Jana Lukášová v Progetto, 8+/9-

Takže Janino, přijmi ještě jednou moji gratulaci a dovol malý rozhovor. 8a v ČR už moc bab neleze. Co tomu říkáš? Jaké jsou teď pocity?
Děkuji. Samozřejmě radost a velká motivace k dalším výkonů. Těší mě hlavně to, že se dnes již v klidu odvážím do cest, o kterých jsem si dříve myslela, že jsou moc těžké. Mám prostě mnohem větší výběr. Zároveň bych ale chtěla zůstat nohama na zemi.

Uvidíš, že Ti to dojde až déle.
Jestli se smím zeptat, (vím, že nesmím) kolik je Ti let? Jak dlouho lezeš?
Je mi 29. Lezu 11 let.

Kdo Tě přivedl k lezení?
Brácha Luky, tenkrát jsme jeli do Ádru. Tam mi vysvětlil pojmy jako Stará parta, Jezírko a styl RC (pozn. Luky - mohutný smích)

Jak trénuješ? Jestli tedy trénuješ.
V létě 1x-2x týdně v závislosti na náročnosti předcházejícího víkendu na skalách. V zimě trénuji 3x až 4x týdně, různě kombinuji vytrvalostní a bouldrové tréninky. Někdy se mi ovšem stane, že na stěně je dobrá parta a tak místo plánované vytrvalosti bouldrujeme. Každý tréninkový čas se ale snažím maximálně využít.

Jirkas je znám svojí vlažností v tréninku. Vadí Ti to?
Nevadí, netrénujeme spolu.

Proč spolu netrénujete?
Jirkas v tom nemá systém, není pro mě vhodný sparing partner.
(pozn. Jirkas rudne a zvedá se od stolu)

Chybí Ti lezecký parťák?
Moc. Vždycky se někdo objeví, ale nikdy ne na dlouho. Trénovala jsem s Alčou (pozn. bábovka Štěpána Neustupného), která bohužel v srpnu odjela do USA. Dobře se mi také nedávno lezlo se dvěma brňáky.

Jaký typ lezení vyhledáváš? V čem jsou Tvoje největší slabiny a jak na nich pracuješ?
Mám ráda dlouhé cesty, ve kterých je od všeho něco. Líbí se mi kolmé technické pasáže. Miluji lezení v on-sightu, protože mě baví objevování, vymýšlení možných krokových variací i sbírání odvahy k dalším neznámým krokům. Slabin mám více. Jedna z nich je např. paměť na kroky i cesty samotné. Pokud nějakou cestu nacvičuji, nepamatuji si většinou sekvence kroků a velmi často dělám v pokusech zbytečné chyby. Také se mi stává, že přijdu pod cestu, kterou jsem třeba před rokem lezla a vůbec ji nepoznám a to ani po té, co si ji znovu vylezu. Další slabinou je pro mě lezení ve větších táhlých převisech po malých chytech. Na takovéto cesty mi chybí dostatečná silová vytrvalost.

Co holčičí konkurence v Plzni? Jak vůbec vidíš regionální situaci v lezení?
V zimě se dařilo Ali v boulderingu. V průběhu krátké doby získala velkou maximální sílu. Některé bouldry, které hladce přelezla, mi dávaly hodně zabrat. Na skalách by ale Ali potřebovala především nalézt více metrů, získat zkušenosti a já věřím, že až se jí to povede, začne úspěšně lézt těžké cesty.
Další talentovanou plzeňskou lezkyní je Jitka Bursová. Nemám možnost ji sledovat v tréninku a nebo na skalách. Pouze z doslechu vím, že ji chybí tréninkový řád a plán, aby mohla svůj talent rozvíjet. To je rozhodně škoda, určitě by se výrazně zlepšila a k dosud vylezenému 9- by přidala i něco těžšího.
Pokud to mám shrnout, tak situace v Plzni je dobrá. Leze tu hodně vesměs fajn lidí a to vytváří místní lezeckou pohodu. Vždycky se najde někdo, s kým můžete jet na skály. Neustále také potkávám na plzeňských stěnách nové a nové tváře, takže lezecký potenciál je také velký.

Závody a ty? Na skalách Ti je asi lépe, viď?
Závody jsou pro mě spíš jen tréninkové zpestření. Nijak zvlášť se na ně nepřipravuji. Když je hezky, jedu jednoznačně ven. Tím se zúžuje moje závodní sezóna na zimní období a to ještě místo konání nesmí být daleko od Plzně.

Jaké jsou další plány a cíle v lezení? Kde myslíš, že leží Tvoje hranice v obtížnosti?
Chtěla bych lézt co nejvíce venku a pokud možno přidat i na obtížnosti. Na druhou stranu u mě bude asi vždy vítězit krása linie před cestou s velkým číslem. Takže mám v plánu vylézt co nejvíce pěkných cest.
Hranice v obtížnosti? Těžko říct, myslím, že tuto otázku může zodpovědět jen ten, kdo si je jistý, že maximálně zefektivnil trénink a věnoval lezení veškerý svůj volný čas.

Zkus alespoň střelit od boku.
Nevím, fakt nevím.

Je na Tebe Jirka hodnej? Bude svatba, děti? Přeci jen jste spolu už nějakou tu sobotu. Já jen, že bych se zase rád zadarmo někde napil a najedl. Jako vloni na Kozelce.
Jo je hodnej. Všechno ostatní je ve hvězdách, doufám, že jednou děti budou.

Jsem rád, že jsem se také dostal ke slovu. Moc děkuji za vyčerpávající odpovědi, doufám, že nejsi moc vyčerpaná. Dám si za Tebe když tak ještě jedno. Ervíne …
Přeji Ti mnoho prolomených lišt a zapnutých řetězů.

Jana Lukášová v The Dance Alone, 9+/10-

Jana

The dance alone 9+/10-

Komentáře