Rozhovor Alpského Krakonoše (AK) s Karakoramským Karakoronošem (KK). AK: Musím uznat že jsi ten hřeben letos vyzdobil moc pěkně. Ty krajky! A ty bambulky! No radost pohledět! KK: To víš, na ozdobách se u nás nešetří. A ještě jsem tam místo ledu dal cukrovou vatu. Ať to stojí, co to stojí. KK: Tak v revíru? No to se na to podíváme, koho to sem čerti nesou. No, už to bude dobrých pět a dvacet let, co mi tady naposledy rejdili ti Kanadští holomci. A ti Japonští strašáci, no to už jářku bude let třicet. To byl ovšem jiný kalibr. Ti si to pěkně i poctivě odpracovali. Šest týdnů se s tím mořili. Ne jak tihle! Ti by chtěli všechno honem, honem. Alpský styl! Todle je ovšem Karakoram, pánové. AK: To já za to nemůžu. To je hold taková doba. Co je alpské to je v módě. KK: To je jako mor! KK: Co si myslí že s těma jejich usmolenýma 60 metrama lana tady předvedou? Japonci jich tady namontovali pět kilometrů! AK: Mě se tihle taky nezdají. Navíc mám pocit, že jsme je už někde viděl. KK: No podívej se na ně. Sotva postaví tu svoji základnu, už se vrhají na hřeben. Jenom né tak zhurta, hošíci! AK: Teda funí jako jezevci, šinou se jako šneci a nadávají jako špačci. Úplný zvěřinec. Odporné! Kam ten alpinismus spěje? KK: Alpinistická havěť to je! KK: Prý cukrovou vatu neradi. Nevděčníci! Kyby věděli kolik mi to dalo práce. AK: Těm se nezavděčíš nikdy. Vždycky si něco najdou. Já je znám. KK: Teda, plácají se v tom už druhý den. Vždyť se na to nedá dívat. AK: Tak je pošli dolů! Kulový blesk na ně platí. KK: Kulový, kulový. Kulový nemám, tak já tam šoupnu normální. AK: No, a už mažou! KK: Podívej, asi druhý pokus. No tak kluci, pěkně znovu a lépe. KK: Hmm, ti kujóni to chtějí vzít zkratkou. Jako ti kanadští chytráci. Cukrové vaty jsem měl dostatek na celý hřeben. Třeba jí přijdou na chuť. Nahoře jsem ji navíc vylepšil vrstvou prvotřídního cukru krystal. To si kluci smlsnou! AK: Moc pěkně jsi jim to osladil! Jen by mě zajímalo, jak to děláš, že ti ten cukr krystal drží i na těch strmých srázech? KK: To do toho musíš zamíchat trochu mouky. Ono to pak pěkně lepí. Vidíš ty rozkošné bakule, co mají na kopytech? To pak krystal naplácáš i na kolmou stěnu. Občas se to sice loupe, ale většinou to drží. AK: Jenže podívej na tyhle ignoranty. Místo toho, aby se radovali z estetického prožitku, civí na to se skleslým a odevzdaným výrazem. Úplní mučedníci. AK: Mně to připadá jako plavecké závody dvou hrochů. KK: A večer se mění ve vzteklé krtky kutající plošinky na ten svůj pidi stan. AK: Vždyť to říkám, zvěřinec. Nechutné! KK: Ten skalní schod jakž takž přefuněli a teď se radují jak malí kluci že našli trhlinovou jeskyňku na spaní. Myslím, že jim ztuhne úsměv až uvidí, jaké jsem namíchal počasí! AK: Úsměv jim už tuhne. Asi něco tuší. Nebo že by jim fungovala ta jejich utržená sluchátka? KK: No jo. Ti jejich kumpáni jim už všechno vyzvonili. Od té doby co Číňani namontovali pod kopec tu anténu, můžeš telefonovat třeba z vršku. To už je jak u vás! AK: To už se nahoru škrábou čtvrtý den, ne? KK: Ale kde, už pátý! A furt to hoši mají dobrých 700 metrů vzhůru. AK: A to měli dole velké plány, že za pět dní vylezou na vršek. Alpinisti optimisti. Ale jak se tak dívám, ještě vám tak dva dny schází, vy ambiciózní holobrádci! KK: Copak asi řeknou na tu ranní fujavici. Zásilka z jihu. Prvotřídní monzunovka. AK: Hmm. Varieta donnerwetter. KK: Myslíš, že polezou dál? AK: Já bych řekl, že vyměknou. Třesou se strachy jak ratlíci, že jim tu cukrovou vatu a krystal ozdobíš sametovou šlehačkou. KK: No jo. Měl jsi pravdu. Už peláší dolů. KK: To jsem zvědavý, jak budou v těch cukrovinkách kutat ty svoje slaňáky. AK: Mě by zajímalo, jak chtějí slaňovat vůbec, když to mají podél hřebene tak pěkně našikmo. KK: Pánové, tady kdo neumí slaňovat pod kosým úhlem, musí dolů couvat! AK: Ta fujavice je prvotřídní! KK: Můžou být rádi, že si přibalili huňaté péřovky. AK: Ty jsem u nich ještě neviděl. To jim asi někdo věnoval. KK: Zajímalo by mě, kdo by těmhle tajtrlíkům něco dával. KK: A víš co, já zítra udělám pěkně. Schválně jestli je to dožere. AK: Jenže co chceš dělat se těmi mraky, co máš teď na skladě? To jsou monzuňáci. Vzteklouni. KK: Tak já je nechám vyzuřit přes noc. Stejně potřebuji horu trochu poopravit. Už je nějaká oprýskaná. AK: Viděl jsem, jak se ti to loupe. Ratlíci z toho strachy jektají čelistmi. KK: No sláva, už jsou na ledovci. Ještě jsou nějací udýchaní z toho poklusu pod séraky. Ty se letos urodily. Už pěkně uzrálé. AK: Jsem zvědavý, jestli budou fungovat ty tvoje pasti na mamuty. KK: To si piš! KK: Podívej jak se tetelí, že mají po týdnu placaté místo na stan. AK: Ještě je trochu poškádlíme, ne? KK: Nevím, posledně jsem po nich hodil sněhovou kouli a kluci se moc nesmáli. Prskali, že jim to zlomilo tyčku od stanu. AK: Chybí jim smysl pro humor. KK: Tak já do toho jejich pidistanu jenom trochu šťouchnu. AK: Počkej, až budou spát. KK: No podívej, už zase soptí! Vždyť jsem je jenom trochu popostrčil. A lehce pootočil. To byla jenom legrace, hoši! AK: Suchaři, nerozumí srandě. KK: Tak mazejte k tomu vašemu Trautumberkovi. AK: Ta jeho meruňková polévka voní až sem. KK: Škoda, že je ramadán. Bych se taky zastavil. KK: To byla komedie. Myslíš že se vrátí? AK: Tidle pidižvíci? Řekl bych, že ne. Hroši: Jirka Plizi Pliska & Ondra Mandula Časoprostorové souřadnice: Pákistán, Hunza, 14. Červenec - 27. Srpen 2011 Hora: Rakaposhi (7 788 m n.m.), Karakoram Cesta: Severní pilíř (pět kilometrů na délku, čtyři na výšku, led, cukrová vata a cukr krystal do 80 stupňů, mixové a skalní lezení za Skotské IV) Dosažená výška: 7 100 m n.m. Tábory: Karakoram Highway - Gulmit (1800 m), BC (3800 m), C1 (4500 m), C2 (5700 m), C3 (6000 m), C4 (6600 m), C5 (7100 m) Poznámky: Po dvou neúspěšných Herrligkofferových pokusech (1971 a 1973) vylezli hřeben Japonští expedičníci Eiho Ohtani, Matsushi Yamashita v roce 1979. Cesta byla zopakována pouze jedinkrát v roce 1984 Kanadským týmem (šéf Barry Blanchard). Zajímavé počtení o kanadském výstupu i s nákresem cesty je tady - kopie z knížky: Himalaya alpine-style: The most challenging routes on the highest peaks (Andy Fanshawe, Stephen Venables) Poděkování: Humi Outdoor za huňaté péřovky. Singing Rock za helmy, úvazky a cinkrlátka. Kumpánům (Váňovi, Mírovi Stopkovi, Bombisovi) za předpověď počasí. Karakoronošovi za vtipy. Ibrahimovi za meruňkovou polévku. Email: aludnam@gmail.com
|