Zpráva Bezpečnostní komise ČHS (BK) zabývající se nejzávažnějšími úrazy, tedy těmi smrtelnými byla dnes publikována.
Na oficiálních stránkách ČHS byla vydána poněkud neradostná statistika;
Jde o zprávu, která přináší výsledky pětiletého sledování smrtelných úrazů českých občanů v horském a horolezeckém terénu (souhrny, statistika, trendy), a zároveň, stejně jako v minulých letech, zpráva shrnuje případy, ke kterým došlo v uplynulém roce. V této části se BK snaží najít příčiny konkrétních úrazů, zhodnotit chyby které k nim vedly, a máme za to, že může v mnohém být velice poučná.
Zároveň zde jsou opět vytaženy i předchozí zprávy BK o smrtelných úrazech českých občanů v horském a horolezeckém terénu, odkazy na zpravodajství o úrazovosti v horách, a rozbor úrazovosti Čechů v Tatrách za desetiletí.
Tímto bych si dovolil oslovit ctěnou „lezeckou“ veřejnost s prosbou o informace.
Pokud o některém z uvedených případů znáte nějaké podrobnosti ve zprávě neuvedené, máte konkrétní připomínky apod., kontaktujte prosím buď autora tohoto článečku (tedy spoluautora Zprávy BK) na mejlu u podpisu, nebo svaz prostřednictvím adresy info@horosvaz.cz. Každý další údaj či postřeh může být pro naši práci velice cenný, a věříme že napomůže zvýšení bezpečnosti v horách. Na základě těchto zpráv jsou ve spolupráci s Metodickou komisí (MK) a Lékařskou komisí (LK) ČHS realizovány konkrétní opatření ke zlepšení situace. Pro hlášení úrazů (v případě, že se nejednalo o člena ČHS, lze i zcela anonymně) lze rovněž využít dotazník „Hlášení úrazu“ ze stránek ČHS. Zároveň ujišťuji, že není zvykem BK zveřejňovat jména, a to ani v případě obětí, ani svědků.
Za všechna doplnění a informace předem děkujeme.
A ještě několik odkazů na texty BK a LK s tímto tématem souvisejících:
Články připravené v BK k tématu úrazovosti a jejího sledování, publikované na Lezec.cz:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=2504
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3172
Informace pro zajištění bezpečnosti ve Slovenských horách (Varování BK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=71
Varování před neoprávněným vstupem do speleologických objektů (Varování BK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=73
K tomuto tématu viz též článek na Lezec.cz:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3330
Vybavení pro nouzové situace (Doporučení LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=131
Zdravotnický materiál v lékárničce (Doporučení LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=132
Lékové vybavení lékárničky horolezce (Doporučení LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=62&article=45
Zpráva je opravdu drsná a potvrzuje přísloví, že neštěstí nechodí po horách , ale po lidech. Vždyť jen 4 případy úmrtí za celou monitorovanou dobu byly způsobeny pádem kamenů, což se dá víceméně označit za objektivní nebezpečí (víceméně). Zbytek byl tedy pravděpodobně způsoben chybou nebo chcete-li částečným selháním lidského faktoru, protože ostatní příčiny lze do určité míry ovlivnit.
Je tedy na nás, abychom byli opatrnější a zodpovědnější k sobě i k parťákům se kterými tůru podnikáme. K tomu určitě patří i kvalitnější plánování tůry a zjišťování podmínek. Hory tu budou pořád a nemá cenu kvůli špatným podmínkám riskovat to, že se na ně nepodíváme už nikdy.
No, tak úplně černé, jak to vidí Milano, to zase není, ale k tomu je nutné číst ty jednotlivé ty popisy nehod s vyhodnocením. Když se kouknu na těch pět let zpátky, tak bych si troufnul odhadnout, že těch případů víceméně „objektivních“ příčin, mohlo být až těch 20% které obvykle uvádí zahraniční autoři podobných zpráv. Bohužel, jde pouze o odhad, neboť u řady případů nám přesnější okolnosti nejsou známé. Do těchto, odhadovaných dvaceti procent, lze zařadit případy pádů po vyvalení skalních bloků (i když zde se zase jedná o nízké znalosti geotechnické), některé případy lavin (jako třeba ta tvořená seraky v Kyrgystánu, o které se prostě neví proč spadla a zavalila řadu lidí na běžné výstupovce, a to v časném dopoledni, kdy se nepředpokládá žádné podobné ohrožení), ale i ten jediný blesk ve sledovaném období zaregistrovaný (předpověď dobrá, žádné bouřky hlášené, naopak, prognóza hlásila stabilní slunečný den – šlo o lokální bouřku, která postižené zastihla na sestupu, který byl veden po uměle zajištěné cestě, úniková cesta nikde…). A šlo by pokračovat, tohle je jen z hlavy.
Spíš z té zprávy vyplývá velice důrazné varování, které by mohlo znít: NENÍ MALÝCH CHYB! Řada uvedených případů se totiž stala za okolností, které jsem mnohokrát viděl prostě se to tak „běžně dělá“, nebo jde o opravdu malou chybku, která ve svém důsledku nakonec může mít obrovské následky. Někdy se nevyplatí první chyba, třeba chybná rozhodovací strategie, na kterou se nabalují další (prostě najednou nelze vrátit ono první chybné rozhodnutí – které by nakonec, za jen maličko jiných okolností, mohlo být nejlepším východiskem). Ty chyby jsou častokrát mnohem subtilnější, než by se mohlo zdát z tepla komentování na webech (proto opravdu nemám rád ty hony na lidi na lezeckých i jiných stránkách). Vzpomeňte si všichni na ten začátek roku, kdy lavina strhla do Parichvostu ty raftery. První reakce byly o tom, že se jednalo o nezodpovědné magory, kteří v trojce šli právě Parichvost – tedy jedno velké laviniště. Ono to tak přitom nebylo. Šli hřebenovku nad ním. Dávali si pozor, potencionálně nebezpečné úseky po jednom (i jištěni). K neštěstí došlo při návratu ve vlastní stopě. Prostě podlehli pocitu, že tudy už šli a bylo to dobrý… Ruku na srdce, kolikrát jste něco podobného kdo udělal? A právě ve výčtu právě těch malých chyb, které měly za následek opravdu fatální průser by šlo pokračovat velice dlouho. Vlastně se to týká spíš většiny těch případů, ke kterým máme dostatek informací. S koncem devadesátých let výrazně ubylo případů naprosto nedostatečně vybavených jedinců (takové ty kecky, v lepším případě kanady, na ledovci, borec, co nemaje piklu, si na konci pásma vegetace našel vhodnou větev jako potřebnou oporu pro překonání zledovatělého strmého výšvihu, apod. Ale zůstávají právě ty „malé“ chyby, které velice často nekončí zle. A třeba se z nich může stát i zvyk. A právě tady je na místě varovně zvedat prst.
Rozdělení subjektivní vs. objektivní příčiny mi přijde od základu pochybné, takže počítat podíl nebo srovnávat nějaká čísla v procentech snad ani nedává moc smysl.
Víceméně jde o to, co zpětně zhodnotíš jako "přijatelné riziko". Například lavinové nehody na cestě ke Zbojandě a ve Spáleném žlebu mají v principu stejnou "přírodní přičinu" (přírodní lavina z množství nového sněhu, navíc transportovaného větrem) i "lidskou chybu" (zdržovat se v přírodní lavinové dráze).
Rozdíl je převážně v tom, že jedni se tam zdržovali uvědoměle několik dní, druzí se neštastnou okolností zastavili na chvíli, a nebezpečí se samozřejmě vystavuje i ten, kdo po oné cestě jde za slunečného počasí stupně 2 a ohrožené místo překoná rychlou chůzí za minutu. Podíl subjektivní versus objektivní je hlavně podle toho, kde kdo nastaví laťku. Svým způsobem mají pravdu i hovada z diskusí na idnesu, kteří tu laťku nastaví tak, že nebezpečné je vůbec vydávat do hor (oproti sledování televize určitě), a my blbci co tak činíme si za všechny nehody můžeme sami. Takže podíl lidského faktoru je 100%.
Jo, Honzo, máš hlubokou pravdu. To dělení příčin na jakási procenta má smysl při rozdělení nikoli subjektivní a objektivní, ale nehoda, které bylo možné předejít (hlubšími vědomostmi, bezpečnějším chováním, vyvarováním se chyb) a na ty, kde příčinou bylo "něco" "naprosto" neočekávatelného. Příklad: ulice středočeského města za úplného bezvětří - a ejhle, spadl Ti na hlavu květináč. Tos čekat sice mohl, ale jen velmi teoreticky, neboť pravděpodobnost manipulace (a ještě k tomu chybná - upuštění)s květináčem nad tvojí hlavou, není právě vysoká. Zatímco kdyby se jednalo o stejnou obec za větrné smršti, měls víc koukat nahoru. Nebo v téže obci, jdeš po chodníku a zrovna tam někdo nezvlád řízení ve stovce a tys včas neuskočil. Rovněž jsi to mohl do určité míry předpokládat, ale ta pravděpodobnost je výrazně vyšší, budeš li v nepřehledné zatáčce, přecházet vozovku a navíc s vědomím, že právě v téže době tímto krajem vede trasa oblíbeného nelegálního závodu.
Jen jednou? Ty si to maluješ! :))) My buddhisti...
PS Ve středočeském městě za bezvětří? Copak z toho neplyne, že když tam přijedeš, Nováková se za tebou nutně otočí a zakopne, nutně tím nepřijde na schůzku s Blažkovou do kavárny a ta, jak jinak, přide dřív domů a najde, ovšem to ví každý, Blažka s Vonáskovou a tedy nutně na ně hodí květináč a nutně se netrefí a květináč... Klasická subjetivní chyba, pokud tě trefí!
Ono je to v horách (a leckdy i na skalách) asi jako v boxu. Když je soupeř mírný, můžeme udělat sem tam chybu a nemáme-li smůlu, můžeme ještě vyhrát. A když je soupeř tvrďák... a navíc to ještě neumíme... tak už je to horší, už nemusí stačit ani velká klika.
Kdo nic nedělá,
stejně nepřežije,
a ještě si přitom,
moc neužije.
Po přečtení popisů jednotlivých případů musím dát za pravdu, že ne pouze ve 4 případech mohla být příčina hodnocena jako objektivní. Upozorním ale ještě na jednu věc. Zaznamenal jsem už vícekrát v česky psaných textech, že se hovoří o „odříznutí“ laviny. Toto slovo se objevuje i vícekrát v tomto poměrně odborném textu. To může u některých méně zkušených vyvolat názor: Aha, musím si dávat pozor, kde právě stojím a kam pojedu, abych neodřízl lavinu! Tady je to ale v pohodě, sklon je 20 stupňů.
Chyba! Lavinu totiž většinou neodříznete, ale uvolníte! Svrchní vrstva sněhu se často chová (pokud není prachový) jako spojitá vrstva (blána), která vykazuje v různých místech rozdílnou míru spojitosti k hlubším sněhovým vrstvám. Zatížení vyvolané stoupajícím nebo sjíždějícím alpinistou nepůsobí jen lokálně, ale šíří se po sněhu a může zasáhnout místo, které je „slabým“ místem svahu a právě zde může být lavina uvolněna. Může to být tedy v přímém okolí alpinisty, ale i vysoko nad ním.
To jen stručně na doplnění, doufám, že to není moc velké šťourání.
Je to asi rok, co jsme viděli na Hochalpenstrasse v Taurách jak se ODŘEZÁVAJÍ laviny. Pracovník údržby silnice jel nad silnicí pod skalami a přesně v jeho stopách se odřízly laviny, které spadly na uzavřený úsek silnice a tady je frézy odklidily.(Zajímalo by mě pracovní zařazení tohoto lyžaře a zajištění jeho bezpečnosti. Kromě toho , že byl excelentní lyžař).
Takže na termínu ODŘÍZNUTÍ laviny nevidím nic špatného.