Tak jsme se sešli jako každý rok na Radyni, (teda převážně my, co spolu mluvíme tady z Plzně) a bylo to dost fajn.
Mrzlo až praštělo
a tak někteří, sotva dorazili již troubili k ústupu. Jiní se nezalekli sněhových čepic na chytech a vytáhli se tak, že vytáhli lana a začali lézt.
Ani zalezlé slunce (stejně už nehřeje) je neodradilo od stěn a převisů.
Těším se tedy, že příští rok opět uvidím, mé kamarády, kteří i když je již vítr zavál daleko od skal, stále ještě přijdou potřást mi pravicí v tento sváteční den.