Zeptali jsme se Martina Stráníka na letošní nejen závodní sezónu.
Jaké to je naskočit do rozjetého rychlíku SP po 3 vynechaných závodech?
Fajn, rád jsem součástí závodů svěťáku, navíc svěťák v Coloradu, nádherném místě, tak jsem se moc těšil.
Ovlivňilo vynechání závodů tvojí aktuální formu? Nakolik je potřeba se „vyzávodit“?
Vynechání závodů měla na formu spíše pozitivní vliv, protože jsem se mohl naplno věnovat tréninku. Loni jsem při cestách po Asii cítil, že slábnu, jiné klima, strava a bídné podmínky na trénink mezi závody. Vyzávodění je jiná věc a je moc důležitá, člověk se na každém závodě učí, získává motivaci a je tam možnost využít stylu boulderů a chytit se šance, tak jako Khazanov nebo Moroni, kteří nepatří k úzké světové špičce, ale sedly jim postavené bouldery, rozjeli se a dotáhli to k vítězství.
Martin Stráník na SP ve Vailu, USA
Co říkáš na letošní postupovou loterii? Vítěz předchozího kola někdy ani nepostoupí z kvalifikace a i naopak.
Je to dáno vysokou konkurencí, všichni teď hodně a hlavně kvalitně trénují, obecně se kvalita závodníků hodně zvedla. Dříve bojovalo o semifinále 30-40 lidí, teď je to 70-80 lidí, pak stačí klopýtnout v kvalifikaci a letíš výsledkovkou dolů. Výjimku tvoří Japonci a pár jedinců, kteří jsou komplexní a umí lézt všechno. Pěkným překvapením je Kruder.
Změnil se nějak oproti loňsku styl stavění bouldrů?
Záleží na závodě, stěně a stavěči, ale obecně jsou bouldery zase trochu více založené na síle, koordinace se stále objevuje, ale už ne v takové míře jako loni. Zajímavostí je změna kolmých profilů v plotny, které jsou ještě více o balancu. Velkou změnou je rozložení obtíží v boulderech v důsledku nového hodnocení, většinou je v boulderu jeden problém do zóny a pak druhý o něco těžší problém do Topu. Dříve byly často bouldery o jednom problému, který byl před zónou nebo před topem.
Jaká je přibližně obtížnost bouldrů na svěťáku? Zvyšuje se?
To se těžko hodnotí, myslím si, že málokdy jde obtížnost boulderu nad 8A. Obtížnost roste a přibližně kopíruje zvyšující se kvalitu závodníků, roste také komplikovanost problémů v boulderech, málokdy je postup v boulderu na první pohled jasný.
Počítají stavěči s jedním ideálním řešením, nebo jich mají bouldry i více?
Většinou je řešení více, ale záleží do jaké míry je to úmyslem a do jaké míry jsou závodníci kreativní a boulder přechytračí. Myslím si, že občas stavěče ani nenapadne řešení, které závodníci díky své kvalitě vymyslí a boulder „ojebou“.
Martin Stráník na SP v Moskvě
Nominoval jsi se do repre na laně - nakolik objedeš svěťák na obtížnost?
Nominovat do repre jsem se chtěl hlavně kvůli MS, kde chci startovat jak v boulderech, tak v obtížnosti, zbylé svěťáky nepojedu, budu se snažit co nejlépe připravit na boulder svěťák v Mnichově a MS.
Už loni se v obtížnosti objevily tváře známé z boulderingu a nevedly si špatně - změnil jsi kvůli obtížnosti trénink?
Nezměnil, jednou jsem si byl zalézt na Big Wallu v Praze, jinak jsem se soustředil na trénink boulderů a SP. Nějakou vytrvalost v sobě mám zakódovanou z dob dávných, momentálně jsou pro mě bouldery number one a chci si odjet plnej trénink, abych neměl výčitky svědomí, že jsem neudělal vše pro přípravu na SP v boulderingu, na trénink obtížnosti pak už nezbývá čas.
Co lezení na rychlost? Zkusil jsi, nebo zkusíš?
Na rychlost jsme kdysi trénovali kvůli závodům v Ravenně, to je už ale nějakých 15-20 let, jediný, co si pamatuju, tak ohromnou nervozitu, která mě závoděním provázela. Co se týká standardní cesty, tak tu jsem ještě nezkusil, ale rád bych se jí na podzim trochu pověnoval.
Jaké máš mimosoutěžní plány? Co nějaké prásky na laně?
Aktuálně se chci ještě před přípravou na Mnichov a Innsbruck zaměřit na projekt v Moravském krasu, který míří na 8C. Pak plánuju jeden delší výjezd do skal na podzim. Celkem mě láká i prubnout Proces za 9a ve Višňovém s Kubou Konečným.
Díky za rozhovor. Držíme palce a přejeme hodně štěstí do dalších závodů.
Proces [a jeho klon Procesor 9a/a+ od Adama] je cesta s lanom, na ktorej si vylámalo zuby kopu silákov. Stále má len dva prelezy - J. Repčík a A. Ondra.
Proces od Jura Repcika prelez nema, respektive nie v tejto podobe. Juro ho vyliezol s umelym chytom, ktory potom odstranil a roky to potom skusal preliezt bez tohoto chytu. V tejto novej podobe to atakovali viaceri borci, ako Bednar, Kristoffy, Dudek, Petrilak. Jediny, kto uspel bol Adam Ondra, ktory pridal aj variantu do Los Brnos s nazvom Procesor a klasou 9a/a+. V sucasnosti je vo velmi nadejnych pokusoch Kuba Konecny.
Ď. za spresnenie. Myslel som, že to JR dal aj bez toho chytu. Bolo to v tom prípade vôbec (prvé Slovákom vylezené) 9a?
Vraj na kľúčové miesto treba enormné rozpätie rúk, čo z našich má snáď Šimon Zentko - ale ten o to zatiaľ nejaví záujem. Alebo extrémnu silu v prstoch na nejaký mikrochyt (Adam).
Přeji Martinovi, aby se mu taky někdy povedlo se rozjet, i když nepatří k úzké světové špičce a měl to "štěstí" na styl boulderů a mohl se chopit šance a vyhrál. Stačí jednou.
Jedná-li se o vyvolání konstruktivní diskuze u termínu "náhoda", tak odpověď: Jednalo se preventivní větu, nikoliv reakci. Pokud se jednalo o pokus zašlápnutí: Je to přece každýmu šumák. Copak někoho (vyjma jedinců) zajímá, jak využít mozek a tělo tak, aby se všechny okolnosti slily do jednoho bodu, kterému se říká triumf? A proč na to vlastně reaguju? Je to to samé, jako když vidím bordel na zemi, nemůžu se na to dívat a jdu ho uklidit. Je to možná nakonec iracionální, ale vždycky si říkám, že někde u někoho za to možná budu mít bod k dobru. Nic víc. Děkuji.
Jedná-li se o vyvolání konstruktivní diskuze u termínu "náhoda", tak odpověď: Jednalo se preventivní větu, nikoliv reakci. Pokud se jednalo o pokus zašlápnutí: Je to přece každýmu šumák. Copak někoho (vyjma jedinců) zajímá, jak využít mozek a tělo tak, aby se všechny okolnosti slily do jednoho bodu, kterému se říká triumf? A proč na to vlastně reaguju? Je to to samé, jako když vidím bordel na zemi, nemůžu se na to dívat a jdu ho uklidit. Je to možná nakonec iracionální, ale vždycky si říkám, že někde u někoho za to možná budu mít bod k dobru. Nic víc. Děkuji.
V tomto, byt tebou, bych vyuzil toho, ze dany uzivatel se po delsi dobu podepisuje a nereagoval bych. Pokud si tedy cilene nepises o reakci v nastolenem R-stylu.
Martine umím si te představit jako trenéra lezecké repre(bouldrové) i třeba s bráchou , kvality i skušenosti máte ale asi bych vás už nepodporoval v rámci startů atd ... Měli byste si to cálovat sami spíš začít řešit tu podporu a zaměstnání pro svaz ale závody už Nee aspoň můžete víc věnovat skalám
Myslím, ze není daleko od pravdy, v první části jeho komentu. Ja si taky myslím, ze až Martin přestane trénovat a závodit, ze by měl nadále působit v oboru jako profesionál. Určitě má už dneska zkušenosti dost, na rozdávání a doufám ze mu v budoucnosti CHS vytvoří podmínky. Stejně jako Adamovi. Co se týká závodění, tak lepšího boulderistu nemáme, mimo AO, a kdo jiný by měl závodit, než ti nejlepší.
Ne každý může být dobrým trenérem. Něco umět a znát je věc jedna, a umět to předat dál je věc druhá. Takže i kdyby stráník vyhrál MS a AO olympiádu, vůbec to ještě neznamená, že z nich budou dobří trenéři. A naopak se dobrý trenérem může stát třeba oddílový vedoucí, který sám nezávodí... A když tak čtu ty rozhovory se Stráníkem, nějak si ho jako člověka, který vede druhé a je prodchnut týmovým duchem nutným pro vedení repre týmu, představit neumím.
Já jsem psal, že se může stát, ne že automaticky je. Dlouhodobá práce se svěřenci a neustálé rozšiřování kvalifikace a zkušeností přinese svoje. Kdežto ani z mistra světa, který je introvertní a má problémy s ostatními a komunikací a lezení má jako formu útěku od reality, dobrý trenér nikdy nebude. Na dobré výsledky ve sportu ti stačí tvrdě makat. Ale abys byl dobrý trenér, musíš být částečně i psychologem. A to ne každý dá.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Zeptali jsme se Martina Stráníka na letošní nejen závodní sezónu.
GPS a mapové aplikace