Pětadvacetiletý německý horolezec dnes spadl v Ostrově přibližně z osmimetrové výšky.
.
K postiženému muži záchranáři slaňovali z vrtulníku a v podvěsu ho pak přepravil na místo, kde mohl přistát a pacienta naložit. Zraněný horolezec byl převezen do nemocnice v Ústí nad Labem, uvedl Miroslav Güttner, náčelník Horské služby Krušné Hory.
Úraz dávají místní záchranáři jednoznačně do souvislosti s porušením pískovcových pravidel, resp. nedodržením času uplynulého od posledního deště. Smutnou pravdou je, že často porušovaná „pravidla“ sice byla vytvořena s ohledem na nutnou ochranu křehkého povrchu pískovce, ale jedná se i o jednu z nezbytných zásad bezpečného lezení. Zvodnělá struktura je pochopitelně křehčí a náchylnější odlamování. Podle záchranářů bylo přibližně pět hodin po dešti, pravidla vyžadují minimálně 24 hodin.
jaka demagogie?? uraz lezce je smutnej a nikomu to nepreju, pokud lezl ale 5 hodin po desti, je to jen a jen jeho chyba, ze nema respekt ke skalam ani k sobe..
dotycny mel asi na mysli tech 24h, ktera Ti zaruci sucho, coz striktne obecne je blbost, clovek se ma ridit selskym rozumem predevsim, takze to nema byt o 24hodinach ale o tom, ze se neleze na mokrym, mnohem jednodussi a jednoznacnejsi
Tezko se ridit necim co se mezi soucasnymi lezci vyskytuje cim dal tim mene.
Pokud pouzijes ten selsky rozum tak vis ze po 24 hodinach mas vetsi sanci ze to bude suchy ne jenom oschly.
Postiženému nezbývá než popřát brzké uzdravení. Ale pád cca osm metrů, … to asi opravdu nastupoval a pokud nepršelo ale lilo, tak je více než pravděpodobné, že mu skutečně něco zůstalo v ruce, a nebo to povolilo pod nohou. To je konec konců jedno.
A protože mezi záchranáři je dost lezců, tak bych předpokládal, že o lezení vědí víc, než jen jak se navázat. Takže kecy o demagogii si nechte na předvolební mítink KSČ(m).
Selský rozum a zkušenosti mi říkají, že se asi nic nestane, pokud se oblast mého lezeckého zájmu dostala do jarní přepršky, kdy od rána svítí slunko, je devatenáct stupňů, pak za pět minut spadne dvacet kapek, které ani nesrazí prach na cestě a pak zase vesele svítí. To opravdu není důvod k tomu, abych ustupoval do krčmy.
A pokud chce někdo otevírat diskuzi na téma, co je větší než malé množství, ……. tak vám přeji hodně štěstí.
Snad jen kdyby nějací odborníci, nejlépe z firem, které vyrábějí a prodávají lezecký materiál, dali hlavy dohromady, vymysleli nějaký informační portál, čerpali evropské dotační programy a na všechny dotčené oblasti a věže namlátili nějaké vhodné sondy a čidla.
Tedy alespoň pro přesnost - na oblasti a věže, kde se dá více než předpokládat poněkud zvýšený pohyb registrovaných lezců na jeden čtvereční metr, než bývá za určitý časový úsek obvyklé. Samozřejmě s přihlédnutím na státní svátky, prázdniny a „prodloužené víkendy“.
Pochopitelně, kontroloři kontrolních čidel a senzorů musí procházet pravidelnou atestací a musí po dvou letech své atestace obnovovat a po čtyřech letech musí doložit, že dokážou přelézt Xc, aby se vyloučila tendence zapšknout na tradicionalizmu. Jen mi není jasné, kdo tuhle naši domobranu zaštítí. Přirozeně by bylo moudré, aby to byl někdo z UIAA. Ti by z pověření EU dohlíželi na správné čerpání dotací a kontroly čidel. A ti by museli ……………………………….. já vím, kravina. Ale mám pocit, že spoustě lidí už tohle dávno vrtá v palicích. Je to pěkná díra na trhu, a pokud se to zaštítí bezpečností, prevencí, pak následnou absencí, tak mi vychází, že se toho stejně jednou dočkáme.
A jen mě tak napadá, měl postižený smolař na hlavě přilbu?!?!?!?!?!
možna je to drsny , snad se z toho vylíže bez nasledků, ale ja osobně bych ho ještě pokutoval. na silnici taky musíš dbát na podmínky počasí a když něco provedeš tak se nikdo neptá jestli nahodou moc nepršelo. a jestli urval klíčový chyt tak je to ještě na přes držku. taky jezdím jen na písek a nemám to hned za barákem , ale zaprší li nezbývá me než zaklít a jít doufat v lepší podmínky na v další dny
1. demagogie >> využívání zkreslených zjednodušených argumentů, působících zejména na city a předsudky, k ovlivňování jednotlivců a skupin.
Takže demagogie to rozhodně je / byla !
2. co je to ta zvodnělá struktura... ?!
3. lezl někdy někdo ze zde diskutujících v Ostrově nebo aspoň na písku ? ;-)
a jen tak pro jistotu: doporučuju si to přečíst až dolů do konce. tam se totiž taky dozvíte, že selskej rozum a zkušenosti jsou taky nezbytný. jsou totiž oblasti a klimatický podmínky, kdy nestačí kolikrát ani týden na to aby skála pořádně proschla.
Pane chytrej, každýmu (i tobě) je jasné, jak je to myšleno. Když je skála mokrá (nebo jen oschlá), zkrátka pískovec ztrácí svoji pevnost. Je potřeba počkat, až řádně vyschne. A že za posledních pár dní (nocí) tady pršelo řádně.
právě že každýmu to jasný neni, jinak by se tu neoháněli číslama, jejichž platnost vůbec neni absloutní.
hlavně se tu ale půlka lidí chce tvářit, jako by měli po ruce veškerý informace nutný k tomu, aby mohli soudit tuhle nehodu. smutný, ale tady na lezci pravidelný.
vlastnosti mokrého pískovce a základní vzdělání ;)
21:05:41 11.05.2014
Nojo, spousta jedinců neuvěřitelně chytrých :)
O mechanických vlastnostech hornin pojednává takový jeden technický obor. Geotechnika se to jmenuje.
V předžvejkaný formě pro horolezce shrnul kdysi základní a nejdůležitější poznatky z geologie Zdeněk Hokr v příručce nazvané „Geologie pro horolezce“. Taky instruktoři horolezectví dostávávali základní informace (vcelku si to pamatuju, tu přednášku o vskutku elementárních základech z geologie s drobnými vsuvkami právě z oblasti geotechniky pro budoucí cvičitele – později instruktory horolezectví jsem totiž míval na starosti).
Je mi líto, že rychlokvašky z překližek nejsou schopné pochopit, že horniny mají nějaké vlastnosti, které lze stěží vokecat :) Mokrej pískovec má holt nějaký charakteristiky. A k těm se prostě musí přihlédnout, chceme-li po něm lézt. No.
Re: vlastnosti mokrého pískovce a základní vzdělání ;)
07:57:29 12.05.2014
to je stejně zvláštní jak se furt traduje to moudro o tom jak ten "pískovec v mokru křehne". vono je to trošku zamotanější a je to trošku jinak. pískovec - nemá-li nějaký podivný kaolínový či kýhočerta tmel nemá pevnost vlhkostí ovlivněnou prakticky vůbec. ale bacha - mění se tam docela podstatně schopnost povrchu třít (a to se nepouštíme do vnitřního tření), takže to má dva efekty: 1. za chyty je nutno brát jak při tahání řepy, takže jsou zatěžovány jinak než při tření optimálním, a 2. nelze použít techniku ofouknutí či ometení stupu/chytu, ale je nutno chyt čistit takovým intenzivním rajbováním, že se skála odírá, prodírá a ničí. ve výsledku to ovšem naprosto nic nemění - po mokrém nelézt, škodí to zdraví i gáje.
Re: vlastnosti mokrého pískovce a základní vzdělání ;)
09:29:41 12.05.2014
Nevěřím. Kamarád kdysi při výlezu, kde bylo trochu vlhko, sloupnul jednu nevýraznou pískovcovou bouli jako bábovičku. Takže mám zapamatováno, že vlhký pískovec strácí svoji pevnost.
A gáje lezení za mokra nevadí, ty skály jsou už po milionech let skoro rozpadlé (proto mají tvar skalních věží, že) a za nějaký další milon zmizí úplně, takže řešit olámaný chyty jaksi nemá moc smysl. Nevadí to ani kytičkám, ani zvířátkům, ani skále. Nakonec z ní stejně zůstane hromádka písku ;)
Re: vlastnosti mokrého pískovce a základní vzdělání ;)
12:35:02 12.05.2014
No, Lukáši, ono na většině našich pískovců půjde právě o to složení tmelu a o způsob, jakým jsou zrna tmelem spojena. Pak také na míře silifikace, proželeznění… Třeba křemité pískovce (jako na Suškách) vodu absorbují minimálně a její vliv se projevuje téměř výhradně na povrchu.
BTW: tebou zmiňovaný kaolinit ve směsi třeba s hematitem, není (např. na Kokořínsku)nijak neovyklý.
Ostrov (a Tisá a Rájec) sice patří k „pevnějším“ pískům (křemitým) nahoře však mohou přecházet až do slepenců, ve spodní poloze do vápnitých prachovců. Jsou tady vcelku běžné polohy hodně zpevněné křemitými tmely (odolávající nejenom zvětrávání, ale i pronikání vody), na druhé straně pak vrstvy nepříliš „pevné“ (myšleno z hlediska lezení), které také víc absorbují dešťovku. A dovolil bych si připomenout, že v poslední době pršelo vcelku intenzivně…
Re: vlastnosti mokrého pískovce a základní vzdělání ;)
12:48:25 12.05.2014
to jistě. ale jak to přerůstá ve výkřiky "dobře jim tak, prasatům, lezli po mokrém" tak mi to připadá dost nevkusné, je to kus vod kusu, stěna od stěny a poloha od polohy - v tisé a ostrově jsou stěny (cesty) kde je když trochu foukne možné lézt po celonočním dešti již druhej den k obědu, a naopak jiné, které jsou mokré i po tejden trvajícím suchopáru. ten podešťovej limit ohledně počtu hodin po dešti je takové hrubé orientační měřítko ve fázi plánování vejletu, pod skálou rozhoduje je to suchý/není to suchý, jestli je hodin pět nebo stovosumašedesát, na tom moc nesejde (a taky záleží jestli naprší dva milimetry nebo pětatřicet, kde máme rychlost větru, světové strany, rosnej bod a postavení hvězd, žánop).
Re: vlastnosti mokrého pískovce a základní vzdělání ;)
13:21:45 12.05.2014
Jasně, že nikdo by neměl říkat, že je dobře, že si rozbili hubu. Nicméně každý svého štěstí strůjcem...
V sobotu jsme v Tisý byli a začali lézt někdy před polednem na Hřebenovkách, kde do toho od rána průběžně svítilo slunce a hlavně dost foukalo. Přesto to v těch místech objektivně bylo na hraně slušného chování ke skále. Lézt v oblasti cokoliv v severních a jinak krytých stěnách bych s klidem označil za čuňárnu. Konkrétně Himmelreich musel být nacucaný jak houba. Kdo tam lezl, tak ví, že většina cest je tam otočená na sever nebo západ, nástupy jsou obvykle v lese. Vítr byl z východu(aspoň v Tisé), takže ani ten vysychání moc nepomohl.
ahoj, je tam někdo? asi ne, ja to věděl. Tak se mějte hezky a když se vám něco nezdá tak to buď nedělejte nebo to udělejte tak, že se nikomu nic nestane nebo to nedělejte nebo to udělete tak, že nikomu nic nestane nebo to .......
Příčina sobotního pádu byla, podle všech informací které se redakci podařilo získat, opravdu jak výše uvedeno, odlomením struktury, která za „normálních“ okolností (tedy za sucha) spolehlivě držela. Výstup navíc nebyl jištěn.
Nedělní pád (o kterém se zmiňuje hned následující zpráva na Lezci, zadaná sem přímo Horskou službou) však, podle všeho, měl příčinu zcela odlišnou. Jednalo se výstup na relativně suchém písku. Ostatně kolegové postiženého přítomní na místě byli převážně zkušenými „pískaři“, tudíž by od mokré cesty postiženého včas odradili. Podle jejich vyjádření byl pád způsoben „jednoznačně nezkušeností lezce, který neodhadl pevnost použitého stupu (asi 3 cm slabý talíř), který by se s ním samozřejmě utrhl, i kdyby měsíc nepršelo“.
Ke komentářům na téma „demagogie“ atd. Ano, ve zprávě HS se vyskytuje jedna nepřesnost. Čtyřiadvacetihodinová lhůta v pravidlech už není, neboť je do značné míry nesmyslná. V pravidlech zůstává podmínka lezení na suché skále – a závisí tedy na uvážení samotného lezce, ale zejména na konkrétních podmínkách. V parném létu může být skála (v závislosti na poloze) suchá jen několik hodin po noční přeháňce, zatímco jindy den a noc bez deště zdaleka nepostačuje. Zde je právě prostor pro samostatnou úvahu podloženou zkušeností a praxí.
Ahoj Tome, vysvětlení zní rozumně, akorát mi moc nevychází ta dostatečná suchost v kombinaci s daty z radaru. Ráno v neděli v Tisé napadly skoro 4 milimetry, pokud náš Pískomil nekecá. Co to bylo za věž a cestu?
Petře, jak už výše zmínění napsali, konečně rozumné vysvětlení od Toma. A ty se budeš v tom pídit kolik spadlo kapek, jak to bylo na netu atd. Myslím, že z netu nikdy nepoznáš, zda pršelo v Ostrově o deset kapek víc nebo míň než v Tisí, vždy to je potřeba zhodnotit na místě kde lezeš, nety z toho vynechte.
Pršelo a pršelo hodně, nevim kolik přesně spadlo, ale ještě v deset byla slušně prochcaná silnice a ty je obhajuješ? Je to jenom sobeckost dnešních lezců, že nejsou schopni akceptovat žádná pravidla. Oni jsou ve skalách a tak tam i polezou, přece když tam dojeli, tak zas nepojedou domu. Ti slušný se sebrali a jeli jinam, třeba na Bořni bylo vidět pár borců jen se smyčkami a uzlíky
My jsme shodou okolnosti v sobotu lezli v Ostrove. Musim rict, ze podminky byli dost na hrane, lezli jsme na Kachnu V stenu do ktery od rana prazilo a dost fucelo. Skala byla naprosto OK, ale clovek musi mit ten selsky rozum, aby vedel kde to bude dobry. Nevim co ukazuje radar, ale prselo v patek vecer trochu, ale jen par kapek. V sobotu prselo na noc a v noci (o dost vic nez v patek), tak jsme v nedeli lizt uz nesli. Muj nazor: v patek a v sobotu dobry tam kde sviti slunce a fouka. v nedeli podminky spatny, i presto jsme vydeli nekolik lidi lizt v Tisy
S tou obhajobou bych byl tedy opatrnejsi. Nejak mi unika proc by "zkusenosti" meli automaticky znamenat "soudny a spravny" nazor na lezeni za mokra. Spis se mi to jevi tak ze ti "zkuseni" lezci byli stejni ignoratni jako spadnuvsi - prece kdokoli, kdo se zde vyjadril s tim ze tam opravdu byl, prece tvrdi ze i ty idealni vyfoukane jizni steny byly na hrane unosnosti!!
Holt se pristup k lezeni zmenil tak jak dnesni doba kaze. Rychle, hodne, vsechno...
Minuly tyden jsem byl ve Skalaku, dal jsem jednu cestu a pak se zatahlo a tak 10 minut kapalo, nic velkeho ale povrch uz byl misty zavlhly. Stav predtim byl zluta (skaly misty mokre) a navic to vypadalo ze se strhne bourka. OK, pockam pul hodinky, hodinku, s tim ze pokud uz nic dalsiho nespadne tak to MOZNA pujde (mezitim se proste projdu a vyhlidnu dalsi cesty). Docela me pak prekvapilo kdyz jsem na vyhlasenych klasikach jako SPO na Lebku, Heinecke na Draci zub atd. potkal vesele ostatni (asi 3 dvojky) lezt. Nikdo nic neresil, jelo se dal. Bourka prisla a napr. jedna dvojka slusnou cast Ceske hrany dolezla za seriozniho lijaku...
Je absurdni ze i ja, 22 lety koste, si musim obcas povzdechnout ze lidem chybi pokora...
Mám jen takovou poznámku, o tomhle handrkování psal nahoře už ten někdo abl. Má to dlouhé ale vždy se zasměju. Je to, jak někdo poznamenal ironie. Ale když vidím jak se to začíná naplnovat tak se musím zase smát.Snad jsem dotyčného - dotyčnou pochopil správně. \a pokud ne, tak budu za vola.
Petr
dik, ze jsi mi to ujasnil:), no me spis zajimalo, jak jsou sasici haklivy na lezeni za mokra u nich..
myslel jsem, ze si na tradici zakladaj vic nez my tady, no mam to pres celou republiku, v sasku jsem nikdy nebyl..
Byly časy, kdy žádné zákazy ještě nebyly, ale za mokra se chodilo leda do spár a komínů, nebo na zmíněný Bořeň. K lámání chytů se také doporučovalo jezdit za mokra do Saska. Jinak oba hoši měli kliku, že je nepřevezli do nemocnice v Děčíně!