Jestli si chcete počíst o tom jak se zabíjejí třeba i zkušení horolezci díky selhání Lidského faktoru a třeba se i ponaučit z cizích chyb, směle do toho...
Včera 6.4.2007 asi v 5.30 jsem já a můj kamarád zestárli asi o deset let. Byl obyčejný převážně slunečný den a tak jsme jako vždy vyrazili lozit na skály na Malý Rabštejn.
Všechno bylo jako obvykle. Ráno jsme se probudili hezky líně až v 10 hodin, protože byli prázdniny a nemuseli jsme jít do školy, tak co se budeme honit že. Kolem 12 jsem ho vyzvedl u něj doma a hurá na skály. Jako obvykle jsme si museli vyslechnout onu krásnou větu jeho maminky: „Kluci a hlavně opatrně!“ Většinou na to reagujeme nějakým „No jasný!“ nebo „Však mi to ani jinak neumíme!“ a s úsměvem na tvářích se za námi zavřeli vchodové dveře. Asi 20 minutovou jízdu si zpříjemňujeme kazetou napěchovanou nejlepšími písničkami metalové skupiny Manowar. Po příjezdu si Hruša ještě jednu fukne, navlečeme se do sedáků a hurá na lezení. Hrůšovi se konečně vrátila forma, takže už se zase střídáme při stavění cest. Celý den jsme si lezli na pohodu jednu cestu za druhou. Já jsem si konečně bez odsednutí přelezl tu pekelnou puklinu ve slušném převise jménem Odštípnutý blok za 6. Na vrchu jsem ale spletl, kam se to mám dolízat a už jsem ani neměl expresky, protože jsem dal pro jistotu dvě do jednoho kruhu pod převisem, takže jsem to dolezl špatně a RPéčko si teda napíšu až příště. Každopádně radost jsem měl jako malé dítě. Hruša se pochlapil taky zajímavým OSkem Levé Rakvičky za 6 a uzavřel tím kategorii nepřelezených cest na Malém Rabštejně. Podali jsme si ruce na to, že už tu nemám nic, co by jsme nevylezli a šli si dát nějaký ten tvarohový koláček. Mezitím přijel Pavel i se svýma dvěma malýma dcerkama, protože se doma ve Šternberku nudil a neměl s kým jít na pivo. Podařilo se nám ho ukecat, aby si taky něco jednoduchého vylezl. Hruša teda postavil Kovadlinku, Pavel to lezl jako druhý a já tam nechtěl jen tak stát a tak jsem si tu 4 taky vylezl. Hruša pak odjistil Pavlův sestup pravou stranou po kluzké trávě. My si to pak vytáhli a shodili na druhou stranu Kovadlinky přes Zahrádky nebo jak se ta cesta jmenuje a slanili ve dvou dolů. Pavlova starší 12tiletá dcerka si to chtěla vyzkoušet, ale nakonec nenašla dost odvahy. Už jsem to lano chtěl stáhnout, že pojedeme domů, ale Hrůša mě zadržel, že si nahoře prý nechal cigára a že jsem si dneska stěžoval, že neumím pořádně prusíkovat. Otočil jsem oči v sloup, vytáhl dvě smyčky, navázal je na lano a začal namáhavě prusíkovat. Asi po 2 metrech mě to přestalo bavit, že si to raději vylezu freesolo, než abych se tady s tím dřel. Slezl jsem teda dolů a chtěl opět stáhnout lano. No přece bych to nelezl na udičku, odborně TOPROPE. Pche taková ostuda. Jak je Hruša obvykle radikální, tak k mému překvapení z něj vypadlo: „Hele ser na to Hiku, vylez to rovnou a nestahuj to. Neboj já to nikomu neřeknu.“ U toho se samozřejmě šibalsky usmíval. Snažil jsem se vzdorovat, ale můj odpor k lezení na udičku překonal argumentem, že mi to změří na čas. Tak jsem se teda navázal a připravil se ke startu. Pavel vytáhl hodinky se stopkama a řekl start. V rámci bezpečnosti jsem začal lézt, jak nejrychleji jsem dovedl. Dolezl jsem nahoru a zařval dolů hlasité STOP. Ten den foukal vítr a kolem je spousta stromu, které mají spousta šelestících listů, takže dorozumívání je dost obtížné. Do toho dne jsem si myslel, že naše domluva i za tak špatných podmínek je dostačující, ale mýlil jsem se. Po mém STOP se ozvalo sice křičené, ale slabé: „Minuta deset.“ Nějakou zvláštní radost to ve mně nevyvolalo, protože jsem to na čas nikdy nelezl a po shlédnutí videa Dana Osmana, jak leze 400 feetů bez jištění za 4 minuty 25 sekund, mi přišlu směšné se radovat z takové blbosti. Zkrátka jsem moc neotálel a rovnou jsem se otočil zádama do volného prostoru a chtěl sestupovat ke kraji, kde se lano lámalo dolů.
Hned jak jsem se otáčel, tak jsem cítil jak mě lano provlečené kruhem drží a tak jsem dolu zavolal: “Tak spouštěj!“ Lano povolilo a já si teda pro jistotu ty lana chytl k sobě, jedno co bylo pevně navázáno k mému sedáku a druhé, které vedlo dolů k jističovi (Hruša). Od této chvíle jsem samozřejmě necítil, jestli mě Hrůša spouští nebo ne, každopádně lano prokluzovalo v pohodě, tak jsem si říkal, že mě spouští asi dost rychle, tak jsem taky zrychlil při tom sestupu ke kraji, abych se moc nepropadl do povoleného lana, až se pustím lan. Když jsem se u kraje ještě držící lan začal naklánět zádama dolů, jak se to má správně dělat při slaňování, zaslechl jsem Hrůšu něco říct, ale vůbec jsem mu nerozuměl. Měl jsem dojem, že se mi s Pavlem posmívají za to, že se bojím, že se držím těch lan, když mě on dole v pohodě jistí a tak jsem se celkem sebejistě pustil obou dvou lan naráz. K mému velkému překvapení už dost zakloněný jsem se velmi rychle propadl asi o metr níž, kde byla ještě šikmá plocha na které jsem udělal ještě dva rychlé kroky a pak už se mi skála vzdálila z dosahu noh, protože už jsem v podstatě letěl po zádech dolů. Při dopadu na tu plochu už jsem tušil, že je něco špatně, takže jsem začal řvát a s každým dalším metrem jsem řval víc a víc. Byl to řev za ubíhající, ani ne 20tiletý život. Po pár metrech volného pádu se mi zavřeli oči a s tím všechno utichlo. Víte, co jsem v té nekonečné temnotě viděl? Nic, vůbec nic tam není. Obklopuje vás naprostá temnota, panuje úplné ticho, že by vám spadnutí špendlíku roztrhalo uši (ve skutečnosti jsem řval doslova jako o život, ale neslyšel jsem vůbec nic), nemáte nejmenší ponětí v jaké poloze je vaše tělo, ale nad tím ani nepřemýšlíte, nepřemýšlíte vůbec nad ničím, všechny smysly odpojeny, nikde nic není, všechny pocity zmizely… nic.
Ty poslední dva rychlé kroky po skále způsobili to, že jsem se při tom pádu postupně otáčel víc a víc do zadu až jsem letěl zádama ke skále hlavou dolů. U toho jsem se zároveň začal trošku otáček pravým ramenem blíže ke skále. Když jsem letěl kolem známých schodků už ve spodní části skály asi 5-6 metrů od země, o jeden z nich jsem zavadil nohou, a to mi otevřelo oči. Byl jsem opravdu vzhůru nohama, zádama ke asi půl metru vzdálené skále, vytočenej trochu za pravý rameno, hlavu natočenou dolů. To co jsem viděl, na to nikdy nezapomenu. Hrůša byl snížený v kolenech jako panter a zuřivě se natahoval po něčem blízko skály. Pavel, statnej chlap, se hnal hned vedle něho směrem pode mě, že mě chytí holýma rukama. Od té chvíle co jsem otevřel oči, jsem je nezavřel, nevím proč, moje duše asi chtěla vidět, jak bídně zahynu. A v tom mě prudce zatáhl za pás můj sedák a tělo se mi přirazilo zádama na skálu. Visel jsem hlavou dolů s vyvalenýma očima asi 3 metry nad zemí a nic jsem nechápal. Až teď jsem si všiml, že Hrůša nemá na pasu uvázanou osmu s lanem, ale že ho drží v natažených holých rukách!!
Nemohl jsem uvěřit tomu co vidím. Ještě před milisekundou jsem byl smíření s tím, že to co vidím, že je to poslední, co jsem kdy viděl a ono hovno, žiju a dokonce mě vůbec nic nebolí. Naražená noha mě začala pekelně bolet až po 10 minutách, když všechen adrenalin v krvi zmizel. Hrůša ze sebe zoufalým hlasem vykoktal: „Neříkal jsi ZRUŠ??“ (pro nelezce – zruš znamená, aby jistič přestal jistit a zrušil jištění). Následující minuty si nechám pro sebe, neboť je asi každému jasné, co se odehrávalo. Když jsme utřeli slzy a dali se trochu dohromady, ujasnili jsem si, jak se to vlastně všechno mohlo stát. Jak jsem vlastně dokázal překonat 15 metrů skály za 2 vteřiny a nic se mi nestalo. Jak jsem slyšel já je a co jsem volal dolů to už znáte, ale jak mě slyšeli oni dole, to ještě nevíte.
Když jsem dolů zařval: „stop“, podívali se na hodinky a zařvali zpátky čas. To sedí, avšak když jsem volal dolů ne dost nahlas: „Tak spouštěj!“, Hrůša mi přesně nerozuměl, ale myslel si, že jsem volal: „Zruš!“ a že si to lano vytáhnou a slaním si v klidu sám, zatímco já se domníval, že vylezu a on mě spustí, tak jak se to dělává na umělých horolezeckých stěnách, ale tam jsme byli na přírodě. Když jsem teda zařval to imaginární: „Zruš!“, ve skutečnosti to bylo: „Tak spouštěj!“, Hrůša vycvakl osmu z karabiny na sedáku a v tom jsem už začal tahat za lano, když jsem šel k tomu kraji domnívající se, že už mi povolil, tak jak jsem na něj volal. Když jsem za to začal tahat, Hrůša v té chvíli měl ještě osmu namotanou v laně, takže ji chytil a trochu lano přidržel, aby tu osmu mohl vymotat. U toho si myslel, že už nedočkavě vytahuji lano, abych pak mohl slanit po obou koncích. Ale tím, že za něj vlastně potáhl, tak ve mně nešťastné vyvolal pocit, že mě jistí, takže já klidně dál pokračoval ke kraji. Každopádně, když pustil lano ke skále, díval se nahoru a vyděl mě, že tam něco šaškuju podezřele blízko kraje. V té chvíli řekl: „Co tam kurva dělá?“ Já byl k nim dolů zády a slyšel jsem asi jen to: „dělá“ a myslel jsem si, že se mi posmívají, jak jsem popsal výše. Když mě viděl, že se tam nakláním a po sléze s křikem padám dolů, neuvažoval ani půl vteřiny. Veškerým jeho zájmem se stalo vzhůru neúprosně mizející lano. Stál od něj asi 2 metry. V podstatě po něm skočil, ale nedopadl, protože když jej ocelovým sevřením pevně uchopil, cuklo to s ním nahoru a zůstal stát na nohách. Do teď nechápu, jak dokázal to lano chytit. Leželo na zemi v kruzích, takže když velkou rychlostí utíkalo nahoru, kmitalo prudce ze strany na stranu v rozmezí půl metru. Nevím jak to dokázal, ale každopádně jsem jeho dlužníkem do konce života nebo do té doby, doku mu to stejnou mincí neoplatím, což doufám nikdy nebudu muset.
K této sérii nešťastných nedorozumění došlo, protože my jsme se takhle nikdy nespouštěli, protože prostě na udičku nelezeme.
S Hrůšou se dobře známe, on mě přivedl k lezení a všechno mě naučil včetně smluvených signálů, jako že když se člověk naváže a připraví k lezení tak má říct: „Lezu!“ a odpověď na to by měla být: „Jistím!“, když prvolezec doleze nahoru, buď zařve dolů: „Zruš!“ nebo se podívá dolů na jističe a signálem ruky podřezávající hrdlo dá tak znamení, aby zrušil. Tento signál se nedá zaměnit za nic jiného, zatímco hlas se ve větru přetvoří na všechno možné. Já to většinou dělám tak, že vylezu nahoru, dobře se postavím, pěvně se chytnu rukama a i když vím, že by mě slyšel, raději dávám znamení rukou popsané výše. Potom se jdu zajistit ke kruhu, který většinou bývá trochu dál od kraje a dá se tam bez velkého rizika pohybovat. V příručce pro hypochondry by jsme asi neobstáli, ale jinak můžu s čistým svědomím říct, že my dva s Hrůšou lezeme bezpečně.
Mamkám jsme samozřejmě nic neřekli a když jsem dojedl, řekl jsem jí, že to bylo moc dobrý, dal jsem jí pusu a řekl: „Ahoj, přijdu pozdě.“ Normálně neřeknu snad ani to ahoj. Ten večer jsme to šli řádně oslavit do hospody a u toho piva jsme přemýšleli, co bychom dělali, kdybychom nelezli. Hrůša se na mě tak po chvíli podíval a říká: „Já už vím co bychom dělali, fetovali by jsme!“ Takže toho samozřejmě nenecháme!!! Obelstili jsme smrtku jednou, obelstíme ji zase!!!
Z toho všeho plyne ponaučení. Usmívejte se. Vždyť život je tak krásný. Na nic nečekejte, co chcete udělat, jděte a udělejte to. Vždyť dneska tady jsme a zítra tu být už nemusíme. Jsem zatraceně rád, že žiju...
V peti vetach by to nebylo ono, takhle to ma aspon podobu nejakeho clanku a myslim ze i dobreho clanku.
Maly Rabec znam, taky jsem tam nekolikrat lozil a kdyz fuci vitr, tak jde fakt blbe slyset, navic v te previsle casti je to naprd i s nejakou symbolikou gest, protoze pres previs nevidis na jistice. Kazdopadne padat kousek vedle a hlavou trefit ty zelezne schudky, asi bychom tenhle clanek necetli...
Prezivsimu preju, at se mu dalsi podobne situace vyhybaji velkym obloukem. Ahoj.
dobra zkušenost, diky za ni, pozitivni, ze to dobre dopadlo, ale jedna se o to, ze byla zpusobena blbosti... jednak jsem museli mit lano nahore protahle kruhem, kdyby ne, tak si musis sednout do odsedky a musis se prevazat a nedoslo by k teto nestastne udalosti a jednak je problem v tom, kdyz ti nekdo 3 zacne kecat do toho co ma byt jen mezi tebou a spolulezce... na to pozor, to jsou nejcastejsi priciny urazu... chlape bud rad, ze to tak dopadlo
Trochu nerozumím poznámce s provlečeným kruhem. V čláku přeci bylo napsáno, že lano bylo provlečené kruhem. Jsem nějak neporozuměl tvé reakci, mohl by jsi to upřesnit? Dýky předem..
Blbý je, že broušení kruhu se rozmáhá - je to dokonce v katalogu Petzl jako doporučený spouštění :-O Prvolezec doleze, protáhne lano kruhem a jistič ho spustí :-O V Juře tak leze spousta lidí, když to vidim tak mě vomejvaj...
No dopadlo to dobře což je dobře. Ale z celého článku mám pocit, že jste hrozný ucha, kteří se mají ještě co učit :) to neberte jako nějaké rýpaní či vytahování, ale jako dojem nezaujatého lezce.
Taky mi prisel ten uvod se "zkusenymi lezci" trosku neadekvatni k tomu clanku. A malinko si neumim predstavit, jak nekdo holyma rukama chytne lano na kterem pada clovek - prijde mi to jak Vertikal Limit :)
Ale jinak gratulace ke stesti, snad uz ho vickrat nebudes potrebovat.
V článku jsem použil slova "zkušení lezci" ne proto, že by jsme se za ně pokládali, lezeme na skalách teprve 3. rok, ale protože jsem měl dojem, že by se to mohlo stát i zkušeným lezcům. Nevím teda, ale copak vy jste nikdy neslyšely ty neuvěřitelné příběhy o tom, jak dva letitý lezci vylezli na špičku nějaké skály, co vypadá jako Taktovka, podali si nahoře ruce, oba smotali každý jednu polovinu lana a zároveň je hodili dolů, načež koukají, že ani jeden z nich neprovlekl lano kruhem, takže tam trčeli několik hodin bez možnosti úniku, poznadávali si do píp a pak to slezli bez jištění? Nebo jak chlap visí ve stěně a jistí svoji ženu, najednou se odepne a skočí dolů a když se probere v nemoci tak vypovídal, že si myslel, že je na zemi a že si pro něco dojde do batohu. Zní to absurdně ještě víc, než to co jsme udělali my dva... A naprosto nechápu, kde bereš tu drzost, srovnávat čin, který zachránil můj život, s nějakým poblbaným filmem plným nesmyslů!
K tomu prvnimu: Jasne kraviny se stavaj kazdymu. Takovych pribehu je spousta - cetl jsem Pitta Schuberta (nebo jak se to pise). Sam jsem taky zalozil lano do osmy, osmu si NEcvakl do HMSky a malem zacal slanovat.
A k tom chyceni lana: Sam jsem jednou (samozrejme vlastni blbosti) spoustel pritelkyni jen pres karabinu (chtel jsem ji ze shora jistit kyblem, ktery jsem mel cvakly v HMS nade mnou, takze lano vedlo jen jednoduse skrz HMS) a mel jsem co delat abych ji tech patnact metru spustil a to vazi necelych 50 kg a lano zatizila pomalu. Nedovedu si predstavit, ze bych dokazal chytnout a udrzet lano, na kterem nekdo pada.
Abych řekl pravdu, já si to vlastně taky nedokážu představit, že bych někoho musel takhle chytat. Vážím 65kg, Hrůša, co mě chytil, váží 70kg, lano se dřelo jen o vrchní hranu a dále přes kruh. Já nevím jak to udělal, prostě to lano chytil a zachránil mi tak život tečka.
Jo Hiku, nabehnul sis. Zverejnis svoji chybu, aby ji treba nejaky pako nezvopakovalo a hned se Ti pod clankem vyroji pulka komentatoru chytrych jak Salamounova rit a vynadaji Ti do piiiiiip. Davej bacha, az pujdes pres ulici, stesti sis vybral na par roku dopredu ;-)
Dobrý důkaz toho že kouření ohrožuje zdraví!Ale vážně: tady je dobře vidět jak důležitá je komunikace a to nejen během lezení ale i před nástupem,ale stejně tak je důležité nespěchat!!!
Jinak co nejméně podobných zážitků všem:-).
"Kouření ohrožuje zdraví" - to mi připomnělo spolulezce, který si na lezení uvázal kolem pasu pytlík od lezeček na cigára, a při slanění si za tu šňůrku chtěl cvaknout HMSku.
Samozřejmě nechci býti hnidopichem, leč elementární znalost jazyka měla by být pro každého z nás povinností. Nebo alespoň pro ty, kteří se rozhodnou publikovat na veřejném serveru. U četby mě věru zamrazilo. Přeji...štěsí asi ne, spíš naprostou absenci takovýchto případů, kdy na štěstí spadá velká část úlohy zachrány života.
Na Malém Rabětejně není slyšet hlavně kvůli tomu, že dole teče řeka. Proto se vždy spoléhám hlavně na oči. Jinak dobré poučení pro všechny - kontrola, kontrola, kontrola. Díky za něj.
Omlouvám se za chyby, ale forma psaného článku odpovídá jeho účelu. Mohl jsem psát knižním, ba dokonce archaickým stylem, ale šlo mi spíše o to, podělit se o zkušenosti a dát tak třeba impuls k větší opatrnosti všech lezců.
tydle kecy nafoukanejch češtinářů mně vytáčej. Tady nejsme na akademii, abyse každej bál napsat článek jenom proto, aby tam neudělal hrubku. Děte do háje
Mně se ten článek teda líbí, říkejte si co chcete. Sice gramatické chyby někde bijí do očí, ale o to tu přece vůbec nejde. A užitečné je taky připomenutí, že pokud lezeme na jiném místě než obvykle, měli bychom si ujasnit se spolulezcem co a jak budeme dělat. Připomíná mi to aféru s výpravčím, který zastavil provoz na jiné trati.
Dobrej clanek. Podobny pribehy jsem zazil a slysel sam nekolikrat. Je to dobra inspirace k zamysleni pro kazdyho kdo leze. Na lidi kteri rejpou kasli.
Honza
Když ten tvuj kámoš chytil to laso, tak si musel aspoň parádně spálit ruce, ne? Jestli ne, tak vážně respekt, ale chtěl bych vědět, ze který je planety....
Pokud vím, tak v momentě, kdy sevřel v rukách lano, tak mu už neproklozlo ani o centymetr. Lidi, myslete na to, že on ho chytl ve výšce pasu a nechal se jím vytáhnout do polostoje. A dneska, když jsme lezli na Velkém Rabštejně, tak si nestěžoval, že by ho nějak boleli popálené ruce... ale na to vám asi nejlépe odpoví sám autor. Hrůšo, je to na tobě...
Narodil jsem se v Olomouci, bydlím ve Šternberku. Mám tak jako ostatní lezci rád hory, skály, pivo atd. Když jsem to lano chytil, tak jsem zůstal stát oběma nohama na zemi a na rukách nemám nic, ani puchýř. Ale kdyby ses mě zeptal, jak jsem to udělal, odpovím ti, že nevím. Bohužel se to odehrálo během pár vteřin. Nejhorší pohled, co sem zažil, je vidět "utíkat" lano před očima. Nepřeji nikomu!!!!!
Když ten tvuj kámoš chytil to laso, tak si musel aspoň parádně spálit ruce, ne? Jestli ne, tak vážně respekt, ale chtěl bych vědět, ze který je planety....
Osobně jsem viděl holku jak chytila lano volně padajiciho kluka. Na Srbsku dolezl některou z osmiček na Blážu, nahoře něco zamumlal, holčina zrušila a on odsedl do lana. Proletěl se pár metrů, trochu rukama "přibrzdil" o lano letici nahoru. Holčina skočila rukama po laně. Dlaně měla hodně propálený na maso, ale zastavila ho. Já sám jsem udělal něco obdobnýho. Manželka tahala ve Francii cestu. Odskočila pár cenťáků (spíš odsedla), já nesmyslně chytil lano nad osmou, což mne začalo pálit a tak jsem jej hned reflexivně pustil. Pak jsem se snažil chytit lano pod osmou. Trvalo to tak 5-8 metrů pádu. Ta svině se vlní a nečeká. Lano jsem nakonec po osmou udržel, a má ruka skončila podobně jako té holčiny
ještě lepší je totéž na písku, když to lano je obalený pískem a někdo ti do něj metne. ani ho nemusíš chytat nad osmou, i pod osmou při dynamickým jištění s prokluzem ti to pěkně orestuje tlapky. naštěstí jsem měl hrdinného jističe, který ani za těch okolností nepustil - plachtil sem cca 10 metrů do druhýho kruhu, mylsi že to bylo v teplicích, arnoldova cesta na skalní korunu.
Je to napsane tusim v schubertovi. Stejne tak, ze kdyz drzis neco v zubech a spadnes tak reflex neni otevrit hubu.
Ten uchopovy reflex potvrzuji. Spadl me prvolezec do standu (osma, nestihl dat postupove) a par dalsich metriku pod. V tomto pripade to docela jede. I pres spalenou ruku jsem nepustil. Proste se to samo sevre a drzi, dokud neni po vsem. Maso, nemaso. Smrad, nesmrad :-)
Taky to chcení 15 metrovýho pádu moc nechápu, už je to dávno, skákali sme ze stromu a chytali se, pěkná prča až do chvíle, kdy to poprvý nevyšlo... taky jsem skočil po laně a za chvíli ho zas pustil, to co mi to udělalo s packama nikomu nepřeju. Tření o skálu je částečné vysvětlení, ale i tak mi to přijde jak z Cobry 11.
Hlavní je že ste to přežili (my tenkrát taky) a lezem dál..
No vím, že jsem začal křičet a že můj křik rostl geometrickou řadou, ale v momentě, kdy se mi zavřeli oči, jsem ho už neslyšel ale nejspíš jsem řval dokud mě nechytl... sám nevím
kuci nemuzu si pomoc ale vase blbost nezna mezi. spousteni na skale??? slaneni je moc namahavy nebo moc bezpecny?aspon ted vidis ze spousteni na skale je naprosta picovina!!!! preji dlouhy a krasny zivot
Tak to by mě taky zajímalo, proč je to blbost? My to sice neděláme, jistíme vždy z vrchu, ale jinak je to k vidění na skalách furt. Dokonce i dneska, když jsme byli na Velkém Rabštejně na Květině, tak tam byl hloučet asi 5 lezců, kteří už asi lezou nějaký ten pátek (věkově v rozmezí od 30-55) a spouštěli se tam jedna radost. Lezec vylezl, zavolal dolů že sedá, jistič odpovědět: "Tak sedej!" a bez prolému ho spustil až na zem. Nevidím v tom nic nebezpečného! I když konkrétně ode mě to asi zní dost ironicky.
Blbost je to proto, ze brousis kruh misto toho abys brousil bud dve proti sobe cvakle expresky nebo HMSku. Kruh se pak bude muset vymenit a to je mnohem nakladnejsi a neohleduplnejsi ke skale nez koupit novy matros. Navic: kdyz slanujes, je vse na tobe, sam si vse kontrolujes atd. i kdyz ale prevazani nahore dele trva. Kdyz te nekdo spousti je nebezpeci, ze mu druhy konec projede jistitkem... viz nedavny uraz na Pelsteine.
Lidi (?), chováte se jak banda namachrovanejch idiotů!!! Někdo dá na lezce tak zásadní článek jako tento s tím, abychom se všichni mohli vážně zamyslet nad bezpečností našeho lezení a dávat si víc bacha, no a reakce všeználků jsou viz výše... Větší aroganci jsem snad ještě nikdy neviděl. Chyby děláme všichni a nejzkušenější lezci, kteří jsou už mrtví taky. Nikdy jsem do diskuzí na lezce nepřispíval, protože mi vždycky přišly ujetý, ale tohle je teda vrchol - a nestydím se podepsat celým jménem. Lezení miluju, ale namachrovance kolem něj teda fakt nemusím.
Autorovi článku děkuji za zveřejnění a přeji už jen lepší zážitky...
Lidi (?), chováte se jak banda namachrovanejch idiotů!!! Někdo dá na lezce tak zásadní článek jako tento s tím, abychom se všichni mohli vážně zamyslet nad bezpečností našeho lezení a dávat si víc bacha, no a reakce všeználků jsou viz výše... Větší aroganci jsem snad ještě nikdy neviděl. Chyby děláme všichni a nejzkušenější lezci, kteří jsou už mrtví taky. Nikdy jsem do diskuzí na lezce nepřispíval, protože mi vždycky přišly ujetý, ale tohle je teda vrchol - a nestydím se podepsat celým jménem. Lezení miluju, ale namachrovance kolem něj teda fakt nemusím.
Autorovi článku děkuji za zveřejnění a přeji už jen lepší zážitky...
Jo Máro tvrdě do nich :-), občas se rozum vytrácí a sním zdraví úsudek a s úsudkem ochota něco pochopit. Navrhuji pro ty nejlepší lezce z machrákova založit nový server www.machrakoveclimb.cz kde si ti více inteligentní a lezby schopnější budou moci bez obav zamachrovat a sdělit jak jsou šikovný J
Jo Máro tvrdě do nich :-), občas se rozum vytrácí a sním zdraví úsudek a s úsudkem ochota něco pochopit. Navrhuji pro ty nejlepší lezce z machrákova založit nový server www.machrakoveclimb.cz kde si ti více inteligentní a lezby schopnější budou moci bez obav zamachrovat a sdělit jak jsou šikovný J
Gratuluji k přežití! A děkuji za všechny. Články o tom, jak někdo něco málem fatálně posral, jsou pro přežití dalších důležitější, nežli o tom, jak byl někdo zase King.
Pro Marka: Nemusí jezdit do Tater. Velmi podobnou chybu udělal jeden celkem význačný Tatranec tatranský (byl jsem u toho, tak to vím. Nic se nestalo, jen parťák lezl sólo a myslel že je jištěný).
Podobných kravin udělali i mistři... Arnold s Gullichem třeba (při slaňování).
Jak tedy mohl tvůj kámoš udržet to lano také nechápu, ale stát se může všechno. Měl by dostat nějaký titul "Živá osma".
Při pádu někdo řve a někdo ne. Viděl, slyšel jsem obé.
Kazdy drive ci pozdeji udela nejakou blbost. Dulezite je, zda si to uvedomi. Mate stesti ze jste to prezili, a vsadil bych se, ze se do konce zivota uz vzdycky radeji dvakrat zeptate, nez odsednete.
Me se taky nedavno povedla taky pekne oskliva vec, nastesti jsem zkoncil jen s na tri mesice zlomenlou rukou, ale priste si nektere svoje kroky mnohem vic rozmyslim.
Ale hlavne ze jste prezili, a ze si uvedomujete, ze to byla hlavne vase chyba, ktere se dalo zabranit.
Bud rad ze si zivej ..., na skalach bych vas ale potkat nechtel
Je jedna vec, ktera mne zarazi a ktera tady nebyla zminena, a to je problem komunikace. Mam si predstavovat ze ste byli vsichni maximalne soustredeny, oba, hlavne tvuj jistic, meril ti cas jak rychle vylezes nejakou brutalne tezkou 4ku, urcite se nebavil s otcem dvou deti (Pavel), cestu a vsechno okolo jste nepodcenili (vzdyt sis to chtel dat jako drsny solo). Bylo to takhle?? spise ne.
tzn. nejvetsi blbost byla ze ste to podcenili, blbe ste komunikovali, k cely veci ste byly namachrovany, a suma sumarum sis o to koledoval. Z tohohle se neda poucit protoze blbost je vecna.
Lyricky popis pocitu pri padu, mne musim rici pripomnel my pocity pri sedmitrovy podlaze na zada , a jeste vice jsem se u toho ...
No, hnedle se jeden King z Machrákova ozval (viz i rádoby ironické poznámky o brutálních 4 a drsných sólech).
Z popisu v článku jsem tedy žádný nedostatek koncentrace a pozornosti nepoznal. Naopak, jistič na povel (který ale špatně slyšel) aktivně reagoval (začal snímat osmu z lana), nestál s osmou na laně jako tvrdé Y, všímal si chování "slaňujícího" na hraně převisu, atd.
Nechci se Jakuba zastávat, ale celý článek má takový prazvláštní nádech. Na jedné straně popisuje svou blbost a upozorňuje na ni i ostatní (fajn), na straně druhé je to však psáno jakoby machírkovským stylem (viz. ono free solo atd.). Rozpačitost je možná na místě...
Jednoznacne zde kluci udelali chybu v komunikaci a ta se pri lezeni dvojic udelat nesmi! Chytit lano rukama bylo nutne k zachrane zivota a tedy zadny nadpozemsky hrdinny cin, ale stesti, ze to vyslo. Treni lana o jistici body a skalu tomu napomohlo. Hrusa je hlavni vinik, nebot vubec netusil o tom, ze se ma /treba i desetkrat /ujistit , ze prvolezec po nem opravdu zada zruseni a nikoliv treba jen povoleni. Musite kluci lezt s nekym zkusenym, ktery ale tyto sve zkusenosti, umi i predat anebo byt dost chytri sami, anebo mit zase stesti.
To, že ti kluci nejsou nijací staří kozáci, je z textu dost poznat (viz i formulace: "střídáme se při stavění cest" ?? apod.). Trochu jsem v tom článku cítil i jistou sebeironii autora. A i kdyby tam náhodou žádna nebyla, tak sólo čtyřky někoho, jehož maximum je šestka (možná ani ne OS), je na jeho poměry dost odvážnej výkon.
Připadá mi, že hlavním smyslem příspěvku Jakuba S. bylo dát na vědomí, že po světě chodí i jinačí bouráci (jako třeba Jakub S.), ke kterým by si např. R. Messner mohl chodit pro rady. :-)
Ty si snad ze mě děláš prdel nebo co! Když jsem psal, že bych si to raději vylezl freesolo než abych to tady namáhavě prusíkoval, byla to maximální ironie!! Že jsi to ty pochopil jako namachrovanej fakt, tak to mi přijde absurdní... Na to abych lezl solo třeba i jen trojky se mám moc rád!
Huraaa, konecne si nekdo vsimnul ze jsem machr z machrakova, to je bezvadny. Diky.
Chtel jsem se jenom zeptat na jedno. Svedci slovni spojeni typu:"dam si to to free-solo, Osman da 400 feetu za ..., tak si tu cestu aspon dam na rychlost" o respektu z ty cesty, byt je to jenom, jak pisu vyse "drsna 4ka"??? Nemuze byt muj komentar tak trochu ironizujici?
No kazdopadne aspon budu mit v Machrakove souseda. Ten text je dlouhy, plny zbytecny vet rozvitych, katarze v podobe, udelali jsme jednoznacne tuhle a tuhle chybu, mel-li to byt edukativni prispevek, neni. Stacily by i holy vety.
Hrrr na me ...
Kde jsou ty zminovany cliffy, ze se tam deji takovy veci??
pozn. metal no more
Ano, přesně ve stylu, kdy třeba o 2 roky starší a možná o nějaké to číslo obtížnosti lepší frajer to těm "frajírkům" odvedle ukázal. Asi jsem i ovlivněn vzpomínkou na jeden Tvůj příspěvek o jakýchsi "sportech pro jelimany" (kola apod.). :-)
Tak ti mi nejak pripada, ze ses chytrej jak salamounova prd...l. Chtel bych videt tebe, jestli jsi nikdy neudelal nejakou byt stupidni chybu. My máme alespoň proti tobě jednu výhodu - víme, co se může stát a od té doby si dáváme hodně velkyho bacha, co děláme a co na sebe řveme. Podle tvého textu v komentáři to vypadá, že o podobných situacích nevíš absolutně nic a že jsi podle mého názoru "HOROLEZEC NA BATERKY", kterej moc kecá a málo jedná. Tak si prosím pro příště odpusťo podobné komentáře. Díky moc!!!!!
"Ja jsem si konečně bez odsednutí přelezl tu pekelnou puklinu ve slušném převise jménem Odštípnutý blok za 6. Na vrchu jsem ale spletl, kam se to mám dolízat a už jsem ani neměl expresky, protože jsem dal pro jistotu dvě do jednoho kruhu pod převisem, takže jsem to dolezl špatně a RPéčko si teda napíšu až příště. Každopádně radost jsem měl jako malé dítě. Hruša se pochlapil taky zajímavým OSkem Levé Rakvičky za 6 a uzavřel tím kategorii nepřelezených cest na Malém Rabštejně."
Zkuseni lezci nelezou konecne sestky RP :-) a uz vubec nejsou takovy paka.....pobavilo me to :-)
Hele ty hrdino, co se stydí podepsat. My lezeme pro radost, protože to prostě máme rádi a je mi u chloupku, co si ty myslíš o tom, že mi nějaká 6 udělala radost... Když už chceš něco komentovat, tak si alespoň pořádně přečti ten článek a komentáře pod ním, třeba by jsi pak věděl, že to "zkušení horolezci" nepatřilo nám!
Muj anonimni podpis - nepodpis, ma stejnou vypovidaci hodnotu jako to tvoje "Hiku". A pro omluvu, necet sem to poradne, ani snad ne cely, pac mi to prislo moc rozvlacny. Nejsem proti si prelezt sestku pro radost, a kdyz je vybojovana a na hranici obtiznosti pro daneho cloveka nic proti...Ale vyraz zkuseny horolezci, at asi mysleno jinak mi proste zustal v oku. A pro "Hroba" ano polezes-li v napr. Tatrach sestku po vlastnim prosim, ale na skalkach nevim nevim. A i ten starik co nikdy nebyl na boldrovce, leze-li, tak na skalkach tu 7 da uplne v klidu nebo cca osmu na pisku. Tady ani slovo proti skuzenym lezcum, ale slova "vybojovana sestka" a "zkusenost " ac asi mysleno jinak, mi proste nesla dohromady. Howg
Zkušenost a obtížnost jsou dvě rozdílné věci. V oddíle máme více jak 70-ti letého instruktora, kterou těžší cestu než 6 nikdy nevylezl, ale i v tomto požehnaném věku leze 100- ky cest za rok, leze ve velehorách, má za sebou nějaké 7-mi tisícovy, párkrát přežil smrt spolulezců a mnohokrát vyváz jen o fous - za zkušeného ho rozhodně považuju....protože má nalezeny tisíce cest a napadáno za celý život do 30 metrů v součtu. ZAchránil mnoho druhů na laně....
Souhlasím, obtížnost má se zkušeností jen malou souvislost, ale bohužel u nás se momentálně leze spíš na obtížnost (kolik z nás dneska řekne: "Lezli jsme Hradeckou na Pavouka.", spíš z nás padá: "No dal sem tu sedmu na tu skalku tam vzadu.").
Nevím v jakém prostředí vyrůstal Radim, já jsem vyrůstal ve východních čechách (Adršpach, Ostaš, Křižák), lezou tam borci, kteří lezou těžký věci i hodně těžký věci, ale i lidi, kteří lezou lehčí věci a vyhovuje jim to a nemyslím, že by to byli nezkušení nováčci. Možná bysme měli jasně rozlišit o čem mluvíme: obtížnost lezení versus lanová technika - pro mě je zkušený lezec ten kdo bezpečně a spolehlivě leze a navíc taky v dostatečné míře ovládá lanovou techniku potřebnou k lezení, které provozuje, umí se bezpečně vyrovnat s neočekávánými událostmi a zná své možnosti. Což podle mě nemá přímou souvislost s obtížností, kterou lezeš, ale spíš s počtem cest, které vylezeš, časem, který věnuješ lezení a tréningu techniky a taky se způsobem jak o skalách ,lezení a bezpečnosti uvažuješ.
no nebudu to nijak komentovat nikdo znas tam nebyl takze...
ale zaujimalo kolik vam jako bylo let protoze stoho clanku mi to prislo jako puberťáci co chodej do devítky a hulej vsude kde se da.
a pak to ze vam skoro neni ani dvacet.takze fakt nevim diky
Já nemůžu uvěřit, co se tady dočítám. Vživotě by mě nenapadlo, že když se budu chtít podělit o naše fatální chyby, které jsou podle mě mnohem důležitější než články, ve kterých zase byl někdo nekde velký hrdina, tak že tu sklidím jen urážky typu, že jsme pubertáci, že hulíme kde se dá a podobně... Moje ideje, že všichni horlezci jsou v pohodě a fajn lidi se rozpadla na prach. Začnu zase víc lozit, než kecat a bude zase dobře...
Nenech se odradit takovyma prispevkama, holt vsude se najde nejaky blbec, co napise blabol...
Kdyz jsem pred par lety objevil server lezec.cz, zacal jsem se hned aktivne zapojovat do vsech moznych diskuzi, po tom co mne ze zacatku par lidi (vetsinou) neopravnene setrelo jsem vystrizlivel ze sve naivity a ted uz se vyjadruju jen kdyz je to nutne. Takze asi tak...
Mimochodem, i někteří opravdu zkušení lezci lezou obtížnost okolo 6, holt se třeba nechcou tak honit, ale to je celkem jedno. Jo a Odštípnutý blok na Rabštejně zas až tak nějakej choďák není, panáčci.
Milý Hiku,
všichni horolezci nejsou prima lidi v pohodě a ani nebyli.Za totáče to bylo lepší,lezci k sobě měli blíž a byli slušnější ale to bylo daný dobou a bylo to asi jediný,co na tý době bylo lepší než dneska:-).V lezení se pohybujou fajn lidi ale taky mraky hovad,stejně jako v kterékoli lidský činnosti,tak to prostě je. Nenech se tím otrávit a klidně ještě něco napiš.
Lidi, díky za podporu, ale už nemám v plánu psát další články. Jednak protože se rozhodně nepovažuji za nějakého literárního pisálka (viz moje ostudné chyby v článku), který by mohl s něčím závratným přispět. Už tak mám zvláštní pocit, že jsem při nejmenším tak trochu degradoval úroveň toho webu. A taky protože už nikdy doufám nezažiji nic tak zmínění hodného.
Každopádně díky za článeček :-) Neříkám, že by to bylo literární veledílo, ale dočetl jsem jej se zájmem.
Uznávám, můj zájem byl tak trochu profesionální, ale rozhodně nepovažuju článek za zbytečný. Je prostě o tom, co se může stát.
A všem, kteří zde důkladně rozebírají motivaci, zkušenosti a jednotlivé kroky všech zúčastněných, bych rád řekl, že možná mohou mít ve všeličems pravdu, ale celý příběh byl napsán nepochybně s nejlepší motivací… aby jste se, vy ignoranti zkusili poučit! A místo abyste ocenili, že někdo jde s kůží na trh, a přizná, že není neomylný, jste se pasovali do role neomylných. Jen si nejsem jist, zda tím chcete zakrýt vlastní nejistotu (že se ubezpečujete, že vám by se to nikdy nestalo), nebo si jen honíte tričko (či vlastní ego).
Vážení přátelé, za absolutní většinou úrazů v horolezectví stojí něčí chyba. Přeju všem, aby chybu neudělali, protože právě v horolezectví může být chyba i osudná.
A neodpustím si dovětek. Jsem opravdu rád, že se (navzdory tomu, že může předpokládat, že v komentářích bude opravdu opravdu nehezky popotahován) někdo odhodlá o svých chybách napsat právě na stránky Lezec.cz, které jsou lidem lezoucím docela čtené.
Skoro mě to vede k myšlence, že bych pár „skoroprůserů“ popsal také. Mám jich v záloze celou řadu. Vlastních i cizích.
Upřímně se přiznám, že mám v záloze také jeden, se kterým ještě ven nepůjdu, protože jsem ho dodnes nerozdejchal. Ono se nic nestalo. Jenže se stát mohlo, a kdyby se stalo, byla by to jednoznačně moje chyba. Nesoustředil jsem se, dělal několik věcí najednou, věnoval se dalším činnostem s horoškoláky… A po téhle chybce jsem se vrátil z Tater, a pověsil instruktorování na pomyslný hřebíček.
Od té doby nedělám horoškoly, případné nováčky beru na skály po jednom a dobře vím, že se tak jejich výuka protahuje (protože jí chybí osnova a jasná koncepce), a hlavně, že místo patnácti za dva roky v horoškole dokážu vyškolit jednoho za pět let. Zato mám ale slušnou šanci, že ho nezmrzačím (ne-li něco horšího).
Kolonka "near miss" by mohla byt zajimava, treba i pro BK CHS, za predpokladu, ze by lidi svoje ptakoviny hlasili. Zatim to vypada, ze kdo se neprizna, je za kinga a poctivec s nejlepsim umyslem zase za tydyta.
Ono by to fakt poučný bylo, jenže když si tak přečtu ty komentáře tady, mám hluboký pochopení pro ty co nikdy s ničím podobným před ctěnou veřejnost nevylezou.
Jenže, na druhou stranu, obávám se, že zkušenost je stejně nepřenositelná :-) A navíc znám i jedince, kteří se nedokáží poučit ani z chyb vlastních (a dokáží je v kratičkém časovém rozestupu opakovat). Takže možná to ani nemá cenu. Spíš by to šlo zpracovat formou velmi humorných historek bez nároku na další pozitivní efekty (které by se dostavit mohly, nebo taky ne).
Prosím tě, příště si svůj příspěvek raději 3X přečti, protože s něj vyplývá, že jsi sám totální vyhulenej trouba, který práská nesmysly co nemají hlavu ani patu a ještě tím uráží akrytizuje jiné
tak jo borci na vas clanek kerej je fakt trochu delsi než by musel bejt nic nemam.Je urcite dobre zes te to napsali treba to nekomu pomuze...
moje votazka byla kolik je vam roků (typuju tak 15-17)
a to ze se hned urazite kdys se vas nekdo zepta jesi ste ty vyhulenci co volejzaj autobusovy zastavky zato nemuzu...jenom sem se zeptal protoze věta:Hrůša mě zadržel, že si nahoře prý nechal cigára. me pripada jako vohromna machrovina ze kouřite
jo a abych nezapomel vam vsem co se tady zapojujete do diskuze: a cos te cekali ze budou vsichni psat no toje dobre hoši ze jste se sverily tak to jako ne.
Vsichni lezte dokud nam ty skaly nezaprasej nikotynem vajglema papirama a snazte se tu prirodu chranit nebo to dopadne jako letos ze snehem čes!
Občasnou chybku překousnu, ale TOHLE je k nečtení...Omlouvá vás snad jen nějaká forma DYS... (grafie apod.). A mimo to - souhlasím zcela s tím, že kdo se přizná ke svým chybám a je schopen se z nich poučit, má mnohem větší šanci v horách / na skalách přežít. Chce to hodně pokory a vyhnout se machrování. Chyba se může stát komukoli.
Prosím tě, příště si svůj příspěvek raději 3X přečti, protože s něj vyplývá, že jsi sám totální vyhulenej trouba, který práská nesmysly co nemají hlavu ani patu a ještě tím uráží akrytizuje jiné
Naprosto souhlasim s komentářem uvedeným kousek hore. Jarakara, promin, ale nejdřív se tě musím zeptat sám: Kde bereš tu drzost nás označovat za huliče či feťáky? Podle tvého příspěvku bych řekl, že sám bys potřeboval na "protihulové" léčení. A druhá věc, pokud se ti článek nelíbí, jsi s ním nespokojen a nedokážeš přidat komentář, který se rovná kulturné úrovni dospělých lidí, tak raději nic nepiš. P.S. Doufám, že na přeložení tohoto trošku složitějšího textu nebudeš potřebovat translátor. Kdyby ano, najdeš ho na webových stránkách www.slunečnice.cz . Přeji příjemný zbytek týdne!!!!!
no tak ja vas za huliče ani za jiny hovada nepovažuju vopravdu ne!
me to proste tak s toho clanku pripadalo a to ze se branite je dobře ale kouřit mi nepřipada pěkny a dost me to sere a hlavne na skalach kdyz vsude vokolo sou vajgly a jinej svinčik kerej by me ani nenapad ze muze existovat.
jesi sem tě tak nasral tak to pardon a hodne zdaru při matuře a dalsich vecech.
P.S.jesi nechavate vajgly jak vam vodpadnou vod z ruky tak doufam ze pro nas co us nato nemuzou koukat udelate zmenu a bude te si to vodnaset do civilizovanyho svetu
čes!
Na vajgly na skále jsem si pořídil šikovnej skládací popelníček - souhlasím s Tebou totiž v tom, že nechávat je porůznu na či u skály je neestetické. A když ho zapomenu, tak mi holt smrdí od vajglů kapsa.
Ale nech nás, závislíky, na pokoji. Stejně jsme druh vyhynutím ohroženej, při všech těch protikuřáckejch kampaních :-)
... jakkoli, nejvíc mně v závěru tvého příspěvku pojednávajícím o vašem vztahu k bezpečnému lezení překvapilo, že nejdřív dolů zavoláš "Zruš" (nebo provedeš smluvenou pantomimu) a pak se jdeš zajistit ke kruhu. Což to zkusit obráceně ?
Nikdy se ti nestalo, že ke kruhu máš 4m chůze v masívu a dolů neuvidíš, ani neuslyšíš? Mj. že bych nahoře mohl jezdit na skateboardu? Určitě víš, co má Hiku namysli, ne? Samozřejmě že by se to mělo dělat obráceně, ale to považuju nutné např. na věžích či jiných vrcholech, kde hrozí pád. Tam kde sedíš na zadku, opíráš se o strom a k okraji to máš 5m, tak je to zbytečné. Avšak záleží na člověku.
Ahoj hosi, budte radi ze to takhle dopadlo a snad se z chyb(y) poucite. Bohuzel v lezeni se chyby (nejen tve vlastni) strasne msti, proto budte radi, ze to tentokrat dobre skoncilo. Co je na techto zkusenostech dobre tak vam to alespon prida na opatrnsoti a pozornosti (alespon na nejaky cas).
Jsem rad ze tady ctu takovyto clanek, co upozornuje na veci, kterym se vyvarovat, praxi.
Tedy lezbe zdar a hodne uspechu v dalsi lezecke kariere.
V rámci zachování života nedoporučuju povel "zruš". Také jsem se kdysi málem zřítil od kruhu, když na můj povel "drž" jistič slyšel "zruš" a vycvakl osmu. Naštěstí jsem držel lano a podíval se dolů. A to bylo u prvního kruhu asi v 8mi metrech a nic nás nerušilo. Od té doby jedině "zhoď". Vřele doporučuju.
Já jsem dospěl k tomu, že toho vůbec moc nenakecáme. Pokud je to jednodýlková cesta a není moc slyšet a nebo tak je moc slyšet, ale povelů od dalších ze všech stran, druholezec se naváže a jistí, až dojde lano až k němu -- tak leze. Já dolezu nahoru, zaštanduju a dobírám. Pokud je cesta dlouhá tak, že by fáze jištění ničeho a dobírání ničeho, která tak vznikne, byla moc dlouhá. je tady možnost nějakýho výraznýho vizuálního povelu "zruš". Pokud pak začnu tahat za lano, je to zase jasný -- dobírám. Na kontrolu "pojď" a "jdu" máme specifický skřek. Já zařvu, druholezec zařve -- je jasný že já dobírám a on leze.
Tohle chce samozřejmě být sehraný. nejde to s někým, s kým lezu poprvý.
Blbý je, jakmile se začnou dělat nějaký neobvyklý manévry. Případ v článku je klasickou ukázkou, kdy není jasný, co má kdo dělat. Pak je nutný se před akcí pořádně domluvit. Že jsem se vždycky domluvil? Jasně že né, také z toho byl několikrát nákrok k průseru.
Tedy, bych řekl: Na standardní situace mít co nejméně povelů -- a jasných povelů. Nestandardní -- mít předem dobře domluvený.
Do horských cest je dobrý se na "neočekávané" situace (není štand, vrací se, druhlezec nezvládá a prusíkuje...) také připravit a mít domluvené jak se to bude nejspíš řešit. Zase aby ten druhý tušil, co se děje, i když třeba neslyší a nevidí toho druhého.
To se to radí od pc... :-) Ale je to výsledek zkušenosti, kdy jsem také vytvořil velmi nebezpečné situace.
Taky si myslím, že povely jsou spíš na škodu, než k užitku. Problém je v tom, že jistič na konci cesty očekává povel "zruš" a tak může jako tento povel vyhodnotit každý, byť velmi vzdáleně podobný, skřek. Řiká se tomu "Syndrom naplnění scenáře". Pokud je někdo dlouhodobě cvičený podle nějakého scenáře, může se stát, že jeho rozlišovací schopnosti jsou otupeny očekáváním známé situace a takový člověk není schopen zareagovat v případě, kdy se začnou věci vyvíjet jinak. Jsou známy extrémní případy od vojáků, kteří vystřelili na civilní letadlo jenom proto, že byli tak dobře vycvičeni v zákroku proti útočícímu nepříteli, že nebyli schopni rozpoznat mírumilovný dopravák. Takový voják pak hlásil veliteli útočící letoun i v případě, že mu radar a ostatní přístroje ukazovali něco naprosto jiného. Mozek si prostě vsugeroval známý scénář a odmítnul přijmout realitu. Pokud je lezec zvyklý řešit obvyklé situace bez povelů, tak jistič více zpozorní v neobvyklé situaci, kdy lezec začne něco hulákat.
Domnívám se, že "Syndrom naplněného scénáře" opravdu stál za naším nedorozuměním. A dovoluji si nesouhlasit s absencí signálu: "Zruš!", tento signál považuji za absolutně nezbytný při bezpečném lezení.
On i povel "Drz" se hodi, kdyz zasneny jistic uz dve hodiny jisti a nutne nedava pozor a ty letis.
Ono vsechno ma sve pro a proti. Jinak se zenou prelezame ty tak petidelkove cesty v Tatrach bez jedineho povelu a vime furt co se deje a co mame delat. Stejne tak nekdy jednodelkove na skalach. Dolezu, zastanduju, hodim do samobloku a dobiram.
Je fakt ze spolu lezeme hodne let a tak se zname. :-)
No to je moc hezké, ale když si mám představit, jak chladnokrevně ty a tvoje žena lezete, jde mi silný mráz po zádech, ale to bude asi je mojí deformací, způsobenou naší nedávnou zkušeností. Přeji jen pěkné zážitky...
Az se dostanete do situace, kdy se s partakem neuslysite, tak zjistite, ze to takhle skutecne muze fungovat. Priklad s vicedelkovymi cestami: U vicedelkovych cest je jistic neustale privaany na konec lana a neustale jisti, at se deje, co se deje. Kdyz se nic nedeje, tak ceka. Kdyz dojde lano (prvolozec bud ma stand a dobira, nebo nema stand, ale proste doslo lano), tak chvili ceka. Az ho to prestane bavit, tak popoleze metr. Kdyz ten nahore dobere lano, tak popoleze dalsi metr, atd. Kdyz ten nahore nedobira, tak druholezec ceka. Kdyz se nedejbuh zacne lano povolovat (provolezec slejza nebo pada nebo nevimco), tak druholezec zastanduje a jisti. (A kdyz uz neco vubec nefunguje, napriklad druholezec ceka hodne dlouho a lano nahore nikdo nedobira, tak druholezec prusikuje nahoru zjistit, co se deje. Kdyz prvolezec hodne dlouho ceka a lano se nehejbe, tak privaze lano ke standu a slanuje dolu podivat se, co se deje.) Nejaky metodik v tom zrejme najde chyby, ale takhle nejak to funguje.
No, nějak tak. Prostě v těch horách se často nevidí, neslyší.
Prvolezec leze a hledá štand. Najde a zaštanduje a dobírá. Pokud druholezec nemá co povolovat, leze.
Pokud prvolezec nenašel štand (i to se stane), tak druholezec taky leze. Co by měl dělat. Třeba ten nahoře je kousek od štandu a udělá ho. V té chvíli nedobírá, druholezec tedy čeká.
Pokud je vidět, jde si signalizovat. Dobrý je mít nějaký skřek, který znamená "polez jistim". Jasně, pokud je slyšet, jde si popovídat víc. Ale často není.
"Zruš" je dobrá úspora práce. Jinak ty plonkový metry lana jistič furt jistí a dobírající dobírá. Ale když to tak nejde, musí to jít bez domluvy.
To, k čemu to povídám, jsou lehčí cesty v horách (tak IV, V), kde jsme ještě (ťuk, ťuk, ťuk) nikdy nespadli (a bylo těch cest hodně) tedy jištění je jen pro jistotu, né na testování (ono je lepší nepadat :-))
Další možnosti je signalizace nestejně dlouhými konci lana (Sakal) a další. To už je ale mimo téma tady.
Co bych měl za podstatné, být domluvení na tom, co budeme dělat, když...
Myslím, že v tomhle případě bylo spíš zbytečné říkat : "Drž!" Pokud jste dobře domluvení, tak tě jistič přece nepřestane jistit, dokud mu neřekneš: "Zruš!"
Jde o to, že jistič kouká po babách, nedává pozor a přitom by měl makat na jištění protože ty vesele letíš ;-) Drrrž!!! je proto, aby si toho všimnul :-)
[1] Gratuluju k preziti. Preji takove stesti i nadale. Snad ho budu mit taky, az ho budu potrebovat. :)
[2] Vytka: Az diskuze jsem pochopil, o co slo, clanek jsem nebyl schopnej docist. :( Kdyby to nemelo takovou diskuzi, tak bych ani neresil, o cem to bylo.
Mě se ten článek líbil docela dost a připoměl mi tu chvíli, kdy jsem v Srbsku ve chvíli, kdy frčel okolo vlak, zavolal Spusť a kamarád slyšel Zruš, taky naštěstí rychle se odvíjející lano chytil, ale musel jsem ho pobídnout tím, že jsem na něj trochu dopadl. Zastavil mě bez popálenin na rukou těsně nad zemí (jednoznačně díky tření lana v expreskách), ale stěžoval si na můj nevybíravý kopanec do klíční kosti. Doporučuji si vizuálně zkontrolovat, zda vás dotyčný skutečně nezrušil.
Že jsem se sám vizuálně neujistil, jestli mě Hrůša jistí, to považuji za svou největší a málem osudovou chybu, na kterou si rozhodně příště dám pozor, přestože Hrůšovi důvěřuji na 101%...
Pánové, taky by mě zajímalo, kolik vám je, nic ve zlým. Když někdo napíše, že má volno, protože jsou prázdniny a pak jde večer na pívo, tak mě to zaujme :-) Jinak gratuluju k přežití. Věřím, že tohle si budete pamatovat sakra dlouho. Můj závěr mimo jiné výše řečené - kouření škodí zdraví! :-)
Jenom přispěju svou vlastní blbostí. Uříz jsem kousek lana na novou odsedku. Nějak jsme to zakecali a já jsem udělal na jednom konci smyčku s karabinou a druhý konec pouze provlík sedákem a nevím proč neudělal uzel. Pak když jsem se u kruhu cvaknul a odsed, nestačil jsem se divit.Zůstal jsem viset na laně. Odsedka se houpala nade mnou na kruhu. Bylo mi velmi horko. Je fakt že přístup ke kontrole se od té doby výrazně změnil. Všem přeji hodně štěstí.
Lidičky, lidičky.
Tohle jsem zažil v trošku jiným světle.
Parťák jistil a nahoře řeším - slaním. On, že ne - že mne spustí dolu. Ok - nachystal, nechal si potvrdit, že je ready. Potvrzeno a šup dolu.
Zastavil sem se na podlaze vedle něho.
Na můj udivený pohled - pokrčil rameny, že měl vše pod kontrolou.
Jen si povídal s vedle stojícím individuem.
Ponaučení:
S takovým jističem již nikdy více.
a - prověřuj, prověřuj a prověřuj.
Druhý případ byl na Čertovkách (Morava).
Pěkná sedma přes police až ke kruhu. Koukám - tady to bude asi za těch sedm.
Hláším jističi, bacha - tady to bude hustý.
Nástup od kruhu a......... nestačím počítat ony police co se mi míhají těsně kolem huby.
Zastavil jsem se nad tou největší.
Příčina?
Laxní přístup jističe, který si - jako vždy - zase povídal s dalším individuem vedle.
Takže, suma sumárum:
Objektivní příčina je vždy i tam i tam.
Prvolezec může uletět, odsednout si či odstartovat dolů.
Jistící je nepřipraven či prostě selže.
Proto vše kontroluji a kontroluji a komunikuji.
Než-li vyřknete nějaké názory, zamyslete se nad sebou - co se vám stalo podobného a kdy.
Nikdo není bez viny a nikdo není dokonalý.
Já ve spolulezce vkládám důvěru, nikoliv však absolutní.
Vždy hledám rizika a snažím se je eliminovat.
Zážitek určitě nezapomenutelnej a dík, že se z něj můžem poučit.
Mimochodem nedávno jsem někde viděl video s podobnym scénářem - jistič zrušil a lezec se jentak z prdele rozběh a zhoupnul se. Týpek co si akorát balil nádobíčko skočil po ubývajícím lanu a všechno dobře dopadlo. Neměl by tu na to někdo link? Thx
Nazdarek, hele neni na tom videu nahodou ten samej typek, co se prezentoval ve videu "Lezeni s Milou" (nebo tak nejak to znelo :-)? Ty potkat na skale tak zdrham...
Nazdarek, hele neni na tom videu nahodou ten samej typek, co se prezentoval ve videu "Lezeni s Milou" (nebo tak nejak to znelo :-)? Ty potkat na skale tak zdrham...
nejste prvni a bohuzel asi ani posledni, je dobre ze se tu obcas takovy clanek objevi - tentokrat nastesti s dobrym koncem.. Kazdopadne: chyba je na strane jistice, proste nema rusit dokud si neni STOPROCENTNE jisty. Ale to uz jste si mezi sebou asi vyresili a nikomu do toho nic neni. Tak jako tak, nechat se spoustet primo pres kruh je dost pra.arna, dobre ze takhle nerybarite (verim, ze uz ani nikdy nebudete)..
No to si bud stoprocentne jistej. Problém. Vím že spoustet pres kruh je naprosta hovadska prasarna, kazdopadne jak bylo v clanku nahore receno, my jsme puvodne ani nechteli jistit a rybarit pres kruh. Problem vysel az kdyz jsem si ja nahore nechal ty zavsiveny cigarety, ze jsem pak zrusil jisteni z osmy. Kazdopadne jsem rad, ze jsem aspon stal skoro u lana a dival se na Hika. Kdybych si sel o pet metru dal balit veci, tak to asi dopadlo jinak.,...
Tak nevim, většina těch co tu píše je fakt banda sráčů. Takhle debilní diskuse jsou už snad jednom na nějakejch politickejch fórech. Každej si tu poctivě zalejvá své ego.
Je to jev poměrně nepochopitelný, když ve skalách je většina lidí v pohodě, proč né tady?
za klavesnici je kazdej machr...
ale u tydle diskuze sem se vopravdu nasmal jak se resej uplne jiny veci nes co vobsahoval ten clanek nahore (a vsichni se chtej vervomocne hadat ze maj vono pravdu...) nářez!