Minulý víkend zahynula ve Vysokých Tatrách mladá horolezkyně z Banské Bystrice. Její pohřeb je naplánován na zítřek do krematoria Kremnička. Jen pár dnů po této tragické události však začal mezi horolezci kolovat mejl s popisem časového průběhu záchranné akce. I po zběžném přečtení se zdá, že něco není v pořádku.
Prodloužili jsme si víkend o dva dny a vyrazili do rakouského Peilsteinu. Kdo ho nezná, jde asi o kilometr dlouhou vápencovou lezeckou oblast nedaleko Vídně, kde najdete téměř 900 zpravidla výborně odjištěných cest. Borháky nebo nýty zhruba po třech metrech, v náročnějších místech je vzdálenost kratší. Vratný bod je tvořen v naprosté většině nadvakrát jištěným prasečím ocáskem. Pravděpodobnost, že se při lezecké chybě neúměrně proletíte, je jen velmi malá. Pokud ovšem neuděláte hrubý přehmat.
Aktualizace: 31. 7. 05
Libor Hroza skončil dnes ve finále SP stejně jako v kvalifikaci na 7. místě. Svým výsledkem potvrdil, že patří mezi 10 nejlepších lezců
Zdravím všechny co mají zájem o svou bezpečnost. Doufá že tento článek rozpoutá pořádný zájem o novou helmu!!!
Zdravím všechny co mají zájem o svou bezpečnost. Doufá že tento článek rozpoutá pořádný zájem o novou helmu!!!Dále doufám že vyvolá vědeckou a hlavně vývojářskou diskusi, aby se už začaly konečně vyrábět kvalitní helmy!!! Tímto bych chtěl přispět ke zlepšení bezpečnosti horolezectví a předem se omluvit za slohové vyjádření.
Každá helma musí mít co nejvíce tvrdý povrch, aby se nedala prorazit ostrým předmětem. Povrch se nesmí štípat, ale táhnout! Kdy by jste si dali na hlavu ocelovou čepici a praštily se do ní kladivem zjistí, že to ztraceně bolí přesto že vám helma rozložila sílu kladiva „na celou“ hlavu. Bolí to protože nedošlo k utlumení rázové síly a energie kterou Vás praštilo kladivo! Měkký vnitřek svojí deformací pohltí část energie nárazu a sníží tím tak sílu která Vás přes helmu „praští“ do hlavy. PROTO HELMA MUSÍ MÍT CO NEJTVRDŠÍ POVRCH A ZÁROVEŇ MĚKÝ VNITŘEK!!!
Norma neuvažuje že pokud dám mezi sebe a dostatečně velký padající kámen ocelovou desku tak sice kámen neprorazí desku, ale já budu pod deskou na kaši. Proto by se při testování mela začít pořádně měřit síla působící na hlavu, současně na síla působící na páteř a schopnost helmy tlumit rázovou. Př. V automobilovém a leteckém průmyslu je to běžná praxe.
Norma neuvažuje náraz do helmy po 90stupni do zátylku, čela a spánků. Dále by se mělo testovat i pod různými úhly, protože každý lezec se dívá na cestu před sebe a do stran. Proto pravděpodobně kámen neudeří kolmo na jeho helmu, ale narazí z boku, šikmo nebo bude tečovat.
Pro lepší představu co vydrží páteř:
Některé prameny uvádějí že člověk přežije s trvalými následky sílu která je rovna max.35tinásobeku váhy jeho hlavy po dobu 3sec. Uvedená síla musí působit v ose páteře a hlava musí být podepřena (zpevěna), aby se vlivem síly nepootočila nebo nezaklonila. Z praxe můžu říci že to přežije tak jeden z deseti. Normální člověk upadne do bezvědomí při síle která je rovna 6ti násobku hmotnosti jeho hlavy (800-1000Kg). V horolezecké praxi je to mnohem horší protože síla při nárazu působí na potočenou, zakloněnou a hlavně nepodepřenou hlavu prostřednictvím páky. Z toho vyplývá ze člověk nemůže v žádném případě přežít sílu 800-1000Kg působící krut a střih páteře bočním nárazem!!! Zkuste si rovně stoupnout zakloňte hlavu, pootočte jí třeba do leva a dejte si na ní na 2sec auto. Logicky prostě musí dojít k zlomení páteře, poškození plotének a míchy. Norma totiž zanedbává že krut je cca 33tinásobně horší na namáhání páteř než tlak působící kolmo v ose. V tomto případě to dojde ještě k horší kombinaci krutu a střihu páteře. Proto by při zkouškách měla být hlava figuríny různě pootočena a zkroucena. viz– zkoušení materiálů
Jednotlivé popruhy by se měly přetrhnout tak při 10až 15kg a ne při 25kg jako nyní to sem mi na zlomení vazu zdá dostatečné. Bylo by fajn kdyby se člověk neoběsil nebo nepodřízl, zase se helma nesmí ze smeknout při tečném úderu do hlavy. Představte si osobu stojící vám za zády. Tato osoba Vás chytne ze zadu za helmu, přes popruhy za bradu a pootočí vám hlavu okolo svislé osy jakou sílu bude muset na helmu vyvinout než Vám zlomí vaz? Moc velkou ne znáte to z filmů. Podle mě udržíte tak max.10až 15kg než prasknou řemínky a musíte taky udržet tření helmy o hlavu to je další síla navíc. Pokud Vám spadne na hlavu kámen vše se odehraje v čase několika milisekund výsledná síla bude daleko větší. Budou zde hrát roly i setrvačné síly vaší hlavy a tvarový odpor vaší hlavy proti helmě bránící smeknutí helmy z Vaší hlavy! – viz mechanika.
Mimochodem při pádu do rotace ze dvoumetrové výšky může hlava dosáhnout rychlosti až 160Km/hod to se rovná trojitému saltu. Pokud se člověk praští o skálu hlavou v této rychlosti tak je potřeba uvažovat závaží př.80kg a ne 5kg. Mechanika úderu se úplně smění a změní se i vlivy působení sil na mozek, proto by se horolezecké helmy měli testovat minimálně i jako cyklistické!
Dále by helma měla dostatečně chránit zátylek, spánky, čelo a oči. Hlava by se při zákonu měla zapřít o helmu takto by zpevnila krk, ale neměla by příliš bráni v pohybu apři velké páce se musí sesmeknou.
Helma musí chránit oči co budete dělat slepí na skále? Proto by měla mít snímatelný kryt očí s posuvným tónovaným sklem pro pohled proti slunci. Čiré sklo by mělo být zbarveno do oranžového, červeného nebo zeleného odstínu. Tím by se zlepšila viditelnost za mlhy, šera a pohledu ze světla do stínu a pohledu proti slunci – viz optika.
Výrobci také zapomínají, že helma nesmí zhoršovat slyšitelnost. Protože se potřebujete domlouvat s kolegy a musíte slyšet případné nebezpečí. Může Vám to zachránit život! Takovéto testy se provádí na paraglidingových nebo leteckých helmách a měly by se zavést i do horolezeckých testů!!!
Co se stane s helmou která se Vám rozpálí na hlavě nebo jí necháte v autě? Minimálně změkne a v zimě zase zkřehne i to se musí brát v potaz a opakované tepelné namáhání se také nesmí podcenit!
Při zkouškách by se měly provést všechny testy na jedné helmě nejprve ji vystavit UV záření, tepelnému namáhání a teprve pak testovat její mechanické vlastnosti za různých teplot minimálně +80 až –55stupňů celsia!!!
Minimálně dvakrát by měl být použit použít průbojník jehlan s vrcholovým rádiusem a rádiusy na hranách pláště 0,75mm jako při zkoušení lan přes ostrou hranu normy UIAA 108. Když vám spadne na hlavu štíplý kámen, tak určitě bude mít taky někde tu ostrou hranu. Ne? Takovéto zkoušky běžně provádějí materiáloví inženýři že.
Dnešní materiály jako Př.kevlar jsou na tolik odolné že helmy z těchto materiálů jsou neprůstřelné. Kevlar má ovšem velkou nevýhodu protože ztrácí vlastnosti vlivem UV záření, které je obsaženo ve slunečním! Proto by musel být pokryt nátěrem nebo ochranou vrstvou třeba z Dinema, které tak netrpí UV zářením.
Měkký vnitřek helmy by se měl vyrábět voštinovou konstrukcí helma by tak ještě lépe odolávala proražení!!!, hlavně by lépe tlumila!!! než polystyrén a snížila by se i výrazně hmotnost přilby! Takto konstruovaná helma by s přehledem utlumila průbojník s pohybovou energií 3500J!!! Oproti nynější zkoušce která se provádí s půlkruhovým závažím s poloměrem 5cm, hmotnosti 5kg které padá z výšky 2m a má pohybovou energii 98J je to dost podstatný rozdíl!!!
Váha takovéto helmy by se v reálu měla snížit tak na necelých 200gramů, přičemž by byl nejtěžší oční štítek, popruhy a barva. Prodejní cena helmy v základní vybavení by měla začínala na 3 až 5ti tisících a v plné výbavě by nemela přesáhnout 10tis Kč. (Odhad dle cen materiálů a podobných výrobků, cena velkosériového výrobku by se samozřejmě snížila.) To by byla helma s bezkonkurenčními vlastnostmi za bezkonkurenční cenu na kterou by si každý jistě rád připlatil protože by fakt mělo cenu nosit takovou helmu.
Doufám že se alespoň nějaký výrobce chytí tohoto článku a začne vyrábět helmu této konstrukce i přesto že zatím neexistují tak přísné předpisy pro zkoušku.
Ps. Pro inženýry:
Jediné co Vás na škole vás naučily je pouze biflovat jako záznamník, ještě je potřeba Vás naučit logicky myslet. Záznamník si můžu koupit ale selský rozum ne. Kotelník