Z pětičlenné minimalistické expedice se prvního říjnového dne na vrchol Manaslu podívali dva: Tomáš Haničinec a Larry Ladislav Nosek...
I. 12.9. - Basecamp (4800 m n.m.)
Tak to už snad ani ne! Zděšeně zírám na prasklou tyčku od svého jediného stanu. Prvních pět minut v basecampu a tohle. Rezignovaně klesám s hlavou v dlaních do mokrého kamení, déšť nedéšť. Tak si to shrňme: Do bejzu jsem se přes horečky, kašel, rýmu, nachlazení a nevím co všechno dalšího dovlekl snad už jen omylem, celou cestu hustě prší a má to tak pokračovat ještě týden, no a teď navíc ta tyčka. Jako, když někam jedete, tak je normální, že se občas něco podělá. S tím se počítá. Ale tahle expedice trvá už čtrnáct dní a ještě se tu nepovedlo vůbec nic. A vrchol osmé nejvyšší hory světa se teď teda zdá být hodně daleko...
Tady to vždycky začíná - Kathmandu z nadhledu. Hala v pravém rohu je rockový klub, který dohlížel na to, že spát se tu chodilo až v jednu :-)
Basecamp, konkrétně stany čínské ženské expedice. A Manaslu se špičatým východním vrcholem v pozadí.
Konečně je hezky a není na co čekat - jdeme aklimatizovat! Přeskok jedné z mnoha trhlin cestou do jedničky.
V pět ráno je v těchto výškách ukrutná kosa, ale někdy přece jen stojí za to vylézt ze spacáku. Inverze v horní jedničce (5800 m n.m.).
Tak tam nahoru máme namířeno. A čeká nás 400 m ledopádem.
Sestupující Angličanka říkala "one sketchy ladder". To je on. Ještě předtím, než ho uvázali pořádně.
Odpočinkové místo bez trhlin a seraků. Blížíme se šesti tisícům.
Obvyklá brigáda ve výkopu a opuštěná horní dvojka v šesti a půl. Tady budem dvě noci aklimatizovat (rozuměj - nadávat na bolest hlavy).
II. 25.9. - Camp 3 (6800 m n.m.)
Sněží už bez přestání skoro deset hodin. Kolem občas ztěžka projde zahalená postava s velkou kovovou láhví na zádech a mizí někde dole pod serakem. Do háje! Tak proto včera všichni tak pálili do čtyřky. Poslední summit day byl dnes a odpoledne se okno zavřelo. Naše okno... Ve trojce s náma zůstal jenom ten sníh unášený stokilometrovými nárazy větru a pocit zmaru. Přišli jsme o jeden blbej den později a ráno budem kvůli tomu hnusu muset sestoupit. Vrcholový útok v prdeli... A to ještě nevím, že za mnou zítra na odchodu přiběhne zoufalej Rakušák s tím, že jeho kámoš má otok mozku a jestli prý bych na ně nepočkal s GPSkou. A že i s poctivě nahraným trackem tam budeme skoro hodinu krájet lavinové svahy v metru nového sněhu a vykopávat pohřbené fixy... Uff, tak takhle ne. Snad ještě někde vyhrabu síly na jeden pokus.
Lídr rakouské expedice na sestupu z trojky - byli ještě víc na šrot, než my.
Utěk před bouří. Ale tady už jsme pod dvojkou, odkud někdo utíkal před náma, takže konečně nemusíme prošlapávat stopu.
Takto vypadala trojka (6800 m n.m.) den po sněhové bouři, která nám mimo stanů pohřbila i první pokus o vrchol.
III. 1.10. - Vrchol (8156m)
Předběhli mě. Celá skupina. Jako, snažil jsem se, ale od osmi tisíc je to jak kdybych šel proti zdi a kyslíkáři mi nedali šanci. Tak nahoře budu sám, no co. Vyfotím se kamerou. Jo vlastně, kamera! Mohl bych teda něco natočit když už jsem tady ne? Ten vrcholovej hřeben třeba, to bude vypadat hezky... Jo a poslední metry, hlavně ty poslední metry! Ten záběr jsem si připravil už doma včetně toho co tam v tom momentě triumfu budu dělat a říkat. A když se to teď přes všechny ty průsery přece jen podařilo, jediný na co se mezi různými vzdechy vzmůžu je seknout sebou do chuchvalce motlitebních vlajek a ztěžka oddychovat. I s běžící kamerou. Moment triumfu... Ale dalo se to čekat, že to bez vody půjde ztuha. To mám holt za to, že jsem byl v noci ve čtyřce línej vařit. No nic, konec rozjímání, je čas jít dolů...
Tak znovu a lépe! Trojka (bez sněhové bouře) a v pozadí matně viditelná šňůra lidí plahočících se do čtyřky.
Čtyřka v sedmi a půl. Tady už se prý nedá spát... Ale prd. Všechno jde, když je člověk dostatečně unavený.
Cesta na vrchol. Ještěže už se rozednívá, jsem tak akorát zralý na to jít dolů na pivo.
Tahle tlupa kyslíkářů už to má za sebou. Mně ještě zbývá tak padesát výškových. Takže hodina...
Závěr vrcholového hřebene. Je to taková pěkná tečka - jediné exponované místo celého vrcholového dne. A posledních sto kroků.
A je to. 10 nocí nad šest tisíc, tři ostré vrcholové pokusy a celkem 7700 metrů převýšení. Ve dvaceti dnech. Příště by to teda chtělo trochu úsporněji...
Suma sumárum
Z naší pětičlenné minimalistické expedice jsme se prvního říjnového dne na vrchol Manaslu podívali dva. Já asi v 10 ráno a Larry okolo půl jedné. Obojí za skoro ideálních podmínek.
Pro ty z vás, kdo by si chtěli vyzkoušet první osmu je Manaslu myslím celkem dobrá volba - není to taková drbačka jako Cho Oyu (tozn. trochu se tam i leze - žebříky, trhliny, led a tak), bývá to dobře zafixované a určitě se vám nestane, že byste tam byli sami. Důrazně doporučuju alespoň jednu (pozitivní) zkušenost ze sedmitisícovky, protože jinak prostě nevíte do čeho jdete. Oproti klasickým "komerčním" sedmám (Lenin, Himlung, Chán, Korža a podobně) je to fyzicky zhruba dvakrát náročnější.
Co se týče celkových nákladů, tak tady jsme ukázali v čem jsme opravdu dobrý a zřejmě trhli světový rekord :-) Dá se to udělat a dokonce i vylízt pod 80 tisíc sakumprásk, ale to je fakt extrém a Japoncům permanentně podpíraným z každé strany jedním šerpou budete celý měsíc závidět. Příště už bych radši některé věci přidal...
Zvláštní poděkování patří Martinovi, který ten výlet vymyslel a zorganizoval, Michalovi za bágl s jídlem co nám tam na odchodu nechal a zapůjčení péřovky a neznámému dobrákovi co nám ve trojce štípnul útočnej stan. Postupně rostoucí výběr fotek ode mě najdete na photoplanet.cz/galerie/manaslu
Nakládka zavazadel japonské expedice v Samagonu. My půjdeme opačným směrem přes Larkya pass, neb je to kratší. Manaslu mává v pozadí.
Vesnice Bhimtang. Po dvanáctihodinovém pochodu jsem se večer poprvé dokopal vybalit ten tříkilový stativ, co tu celou dobu vláčím.
Trek kolem Manaslu byl pro nás při obou cestách nutným zlem, ale má své momenty...
Závěrečné dny v Kathmandu trávím vymetáním míst co mi posledně unikly - jako třeba gigantická stúpa Boudhanath.
Hustý....
ps: pro neznalce-> ty stany jsou jako na pevno nebo to je shoda, že jsou všechny stejné ?
Do hor nelezu a nevím, proto se ptám :-)
Každopádně pěkné a pro mě nepředstavitelné :-)
Sorry, poznamka dole byla pro schizofrenika co si mysli ze je vtipnej. Stany jsou stejny proto, ze to vsechno stavi agentury pro svy klienty a ty maji jenom jeden model...
Stejná IP jako z ní píše Tomáš. Admin:
Tomáš co jsem ti udělal? Co? Nerozumím o co ti vlastně jde. Škoda pokládal jsem tě za přítele. Měj se dobře. P. S.: Do Brna nepřijdu! S pozdravem Pavel.
Stejná IP jako z ní píše Tomáš. Admin:
Máš pravdu Martin my jsme opravdu hloupý národ. Já osobně se stydím jako pes že jsem občanem České republiky a že jsem Čech. Jsme národem povalečů a darebáků neboť vždy čekáme že někdo za nás vyřídí všechno. Tak je to přátelé.
Martine, diky. A pro chameleona z nejmenovane sousedni zeme - je to skoro dobre, jenom v cestine sklonujeme jmena... Takze priste PavlE, TomasI a MartinE, pak uz to nikdo nepozna :-)
Foto je parádní. Docela bych se přimlouval za to je dát na foto dne. Pokud by teda byly ve větším rozlišení. Článek je celý super.
Jinak si tady skutečně nějaký Troll hraje. Označil jem ty vytrolené komenty tučně.
Chudáci Trolové, jak k tomu přijdou :-)
Měl bys napsat aspoň odkud jsi, oni by ti tam místní určitě doporučili nějakého dobrého psychologa, třeba by to pomohlo..
Stejná IP jako z ní píše Tomáš.
Přesně tak Tomášův výstup se nedá srovnat s Dhaulagiri s roku 1984! Dhaulagiri 1984 je úplně jiná liga! Vsadím se že Tomáš používal při výstupu i kyslík jen se za to styděl. Takže jeho výstup je o ničem je to turistika s kyslíkem. Napsal o tom článek jako kdyby udělal svým výstupem na Manaslu nějakou díru do světa. Neudělal. Díky za postřeh TOM-e!
v čem je tato vht turistika jiná:)??? když teda pominu tu výšku.
btw:80t je jako super budget, to mě teda poser kámo:)
fotky pěkné vystajlované na drahé fotaky a objektivy focené, v gr.softu upravované, ale se skutečnou fotografií mají pramálo společné
jinak jsem ten strašnej čech co ti to vůbec nepřeje a vůbec nezávidí
Ten rozdil je tam dost velky, sam jsem se divil... Maly veci, ale je jich hodne. Ale na tom ani tak nesejde, spis jsme chteli ukazat ze to jde i bez toho klasickeho velikasstvi.
BTW - mluvit o SKUTECNE fotografii je asi stejna demagogie jako mluvit o skutecnem horolezectvi :-)
Nerozčiluj se, nestojí ti to za to. Doba se holt změnila. Na všechny osmitisícovky se po normálkách valí davy, fixům se nevyhneš. Podívej se do databáze Miss.Hawley, to je teď moje oblíbené čtení. Před časem jsem byl na promítání Pavla Béma z K2 a tam téměř na všech strmějších místech byla tak neuvěřitelná houština starých a nových fixů, že člověk musel dbát hlavně na to, aby se do nich nezamotal a neoběsil se. Třeba Chan Tengri byl totálně zafixovaný už před 25-ti lety, no a co? Každý si vybírá, to co mu zrovna vyhovuje, na co má čas, peníze a kondici. Mě třeba dneska už plně uspokojuje treking a třeba feráty...
skutečna fotografie a horolezecví existuje, fotky máš pěkný, omlouvám se, že mě to nechytlo, ale když chci něco "jakobydokonalého" mrknu na něco od L.Kamaráda, kterej si myslí že většina horolezců jsou p*če:)
Vsak v pohode... Existuje, ale pro kazdeho jinde, to je to... Ale ne, vazne - ja se ani nerozciluju ani nerikam ze ze me bude druhy Helmut Newton. Ta "skorodokonalost" (dobrej termin) me bavi vic a je tu srozumitelnejsi (a ted jeste tak mit prachy na ten stredoformat nebo aspon fullframe:).
Petre - souhlas. Me to taky dvakrat netesi, ale je to holt tak a bohuzel jsem jinou dobu nezazil. Diky za ten film o radek niz. Super!
Hoši konec zábavy končím. Přiznám se byla to velmi dobrá zábava ale už mě to nebaví. Tomáš a Larry gratuluji ke krásnému úspěchu k vrcholu Manaslu! Článek je velmi dobrý a fotografie také. Promiňte mi to. Děkuji za pochopení.
gratulace ... super fotky ... super vule ... pekne se otevrely trhliny a pribylo fixu :-( ... potvrzuje to, ze pry manaslu pry v soucastnosti nahrazuje svoji popularitou Cho Oyu ...
Tak tak, lanama se nesetrilo - treba ledovec do jednicky byl potazeny uplne cely a nikdo uz to pak necvakal. Jinak letos na podzim udeleno cca 90 permitu, coz je pry nebyvale malo :-)
Cago,
fajn vykon. Je super, ze jste utratili jen 80k CZK, ale na druhou stranu jste pouzivali fixy, ktery tam natahnul nekdo ze serpu z komercni expedice, ktery za to zaplatili.
Cho Oyu je mene technicka? Uz jsi lez mezi C1 a C2 tim serakem, kdyby jo, mluvil bys jinak.
Manaslu je alternativa k Cho Oyu, protoze je stejne "lehka" a nizsi.
H.
Za fixy se samozrejme plati - letos 100USD/os... Cho Oyu mi prijde o neco lehci (vyssi bc, lepsi dostupnost, pocasi, teren), ale nebyl jsem tam a s fixama a proslapanou stopou je to skoro jedno.