Přesto začal vskutku závodně a to 25 let starým boulderem „Závodní“ za 4+. Další účinkování bylo v duchu Adamovy rady, jak šetřit prsty na Petráči – nedávat moc pokusů – a tak si na flash mrsknul „Alter ego“ (8B, dle Adama píše 8A+) a „Hip Hop“ (7C+). Pokračoval boulderem Exit strategy, kde jaksi flash nevyšel kvůli nebratelné bouli (to tření fakt nic moc, v době mého přelezu bylo pět pod nulou), a tak směnou ve spoďáku tuším až na druhý pokus další 8B, ač opět dle jeho vyjádření poněkud lehčí.
Adam Ondra PADání 2010
foto by © Karel Hegr
A hurá pod jistě nejkrásnější kámen závodu, Posvětí. O existenci tohoto skvostu mělo povědomí skutečně jen málo jedinců, protože byl ještě před půlrokem skrytý za houštinami a v jeho nádherné převislé údolní stěně vedl jediný krásný kousek od Zdendy Resche starý zhruba 15 let. Od té doby až do letoška čekala stěna na další smělé směry. Některé jsme zvládli přelézt, některé pouze připravit, tak jak s tím naloží Adam? Začal famózní silovinou „Stix“ (8A+), kterou vymyslel úplně jinak než první přelezce a poměrně brzy se pomocí zajímavého zaklínění paty prokousal k vrcholu. Vedlejší „Lístek na věčnost“ za 8A po lištách není potřeba nějak řešit, takže žebříkovitým způsobem po lištách pěkný OS. Za chvíli přidává i sit start, první dnešní poctivé 8B.
Adam Ondra PADání 2010
foto by © Karel Hegr
Nastává vzácný okamžik, něco nejde. Tím něčím je nádherný silový začátek boulderu Stix ze sedu, jistě adept na 8B+. Mezi pokusy ještě debata o tom, zda je bodově výhodnější přelézt dvě 8B nebo kombinaci za 8C. Naštěstí je kombinace asi ještě o kousek výše než 8C, takže raději někdy příště. A zase jedna rada – na 8B+ je dobré si občas i odpočinout. Zkusit, podívat se po okolí a zase zkusit. Alespoň takhle nějak to Adam dělal a pak s řevem jemu vlastním dral se vzhůru krok za krokem k vrcholu svého prvního vlastního 8B+ na Petrohradu.
Adam Ondra PADání 2010
foto by © Karel Hegr
Tak co lézt dál? Možná malinko síly přece jen ubylo, ale hlavně dochází v tomhle počasí reálné směry. Nádherný vysoký Tetris řeší opět jinak než autor pomocí zaklíněné paty (on je v těch patách vůbec nějakej divnej) a na pár pokusů si může zapsat další 8A+.
Pod Jolly Jumperem sedí Rosťa.
„Můžu chvilku, jenom tak, že bych si to vylezl.“ Flash.
„Kolik že? 6A?“
„8A“
„Tak to asi né, třeba 7C/C+, to by tak mohlo sedět“.
Mimochodem zase pata. (rozhovor není autentický, ale takhle nějak se to stalo)
Posílám Adama do „Vyleštěných cibulí“ s dodatkem „to je fakt jen tak nahozený“. Realita nahození byla taková, že jsem do toho dvakrát nastoupil, vylezl kousek tak za 7A a pak jsem to čistil ze žebříku. Takže jasný 8A. Adamovo působení znám pouze z vyprávění. Ale prý to byla hrůza. Prostě kde nejsou chyty, tam se skáče. A za kolik že? No Resch říkal 8A, tak jo…naštěstí se nechá přesvědčit alespoň na 8A+.
Dámy a pánové, to jsme zakončili sobotu. Neděli jsem vůbec nesledoval a věnoval se organizačním patáliím. Adam začal „Hmatníkem“ za 8A+, kde jsem mu v sobotu radil program. (Ó jak jsem mocný) Spojení s boulderem „Alter Ego“(někde kolem 8B+/C) nezkusil, počasí už těmhle číslům nepřálo. Z dalšího působení mě osobně zaujalo Adamovo vyjádření se k boulderu „Vzpomínkový optimismus“, který byl opět z kategorie „šli jsme kolem toho“, kde variantu ze stoje zvýšil za psaných 7B+ na 7C+, ze sedu prý 8B (psáno 8A). Chce to podmínky. No a pak ještě ta hrůza na Velrybu, kde se během tohoto víkendu trápila řada skvělých lezců. Bodejť ne, když jsem je nalákal na 7C (do toho jsem i nalezl!). V místě výlezu, kde jsme se všichni snažili vytlačit za levou nohu, si poskládal půl metru pod lištu na článek nohy obě, ještě se dramaticky tak jakože celým tělem zahoupal do údolí, jakýsi sval však zabral (nebo pomohl vítr) a převalil se do výlezové plotny. Prý 7C+, ale osobně bych to bral s rezervou.
Některé věci Adam nevylezl. Na přelez tak čekají jak famózní projekty, tak pár hotových věcí (a zase rostu!). Věřím, že se vrátí. Jeho PADací návštěva skončila boulderm „Údolní“ za 5B stylem flash.