Pokud vás už omrzela inverze, která už přes dva tejdny pevně vládne český
kotlině, měl bych pro vás jeden tip. Pojeďte si zalízt do Jizerek!
Jižní stráně jsou krasně prosluněný celý dny - cesty pěkně vyhřátý - teda úměrně tomu, že je
konec roku, no a na severních se dá taky ledacos podniknout. Například: dát si
Údolku na Nos! No posuďte sami:
27.12. Hejnice, 9 hodin ráno: 11°C pod nulou - jasno, bezvětří... Při nasedání do zcela zamrzlýho auta takový ty keci: "že já vůl ti vůbec zvedal telefón!"
Půl desátý - údolí Černýho potoka - Otepluje se: Bundy, rukavice, kulichy všechno dolů - "kdo se zpotí, zmrzne".
Nos je už na dohled a nezdá se, že by měl rýmu - žádnej sopl v podobě rampouchu z něj nevisí... To ovšem neplatí o potoku, kterej musíme cestou pod stěnu někde přejít - ten je jeden led. Tak jen opatrně neuklouznout a neprobořit se!
Nástup - deset kilo harampádí - (Ó pardón mí drazí Frendi, kde bych byl bez vás...).
Pod prvním - necejtim prsty, pohory brejkujou na namrzlejch krystalech, frend, žába, frend. Kruh! Odpočinek - jde to dobře - prsty konečně přemrzaj! (kdo zažil - ví, kdo ne, stejně neuvěří).
Tak a jde se dál - že prej: "Správnej lezec leze nejdřív očima," - pravda! Vidím, že držím dobrej chyt, ale prsty vo tom nevědí - čemu věřit!?
Druhej kruh - paráda! Na další úsek jsem se těšil nejvíc - Před dvaceti lety jsem tu s kámošem strávil jednu nezapomenutelnou mrazivou noc, jako tréning na velehory! .. a taky jsem se těšil až ráno začnem lízt! Takže vzhůru do žábovice -
trochu krve a je tu třetí ring! Oddech a dobrat- nejdřív péřovku a termosku s
grogem a pak Milana - Polez!
Milan u druhýho - menší krize - asi slabej infarkt, nebo jenom bude zvracet? Tak ne. To rozdejchá!
No a teď je řada na Kentánovu obnovenou premiéru - po 10 letech zase na skále - řve blahem (taky trochu bolestí, jak mu přemrzaj koncáky) "Žádnej strach, to přejde a pak už to bude kvásek."
No a znova do práce: Od třetího - klíčovej úsek - kolmá lehce namrzlá stěnka, stará skoba, novej nejt, pár frendů, převislej koutek, dlouhej nátah, madlo, kruh!
Posekáno! Úžasnej výhled - zvlášť na protější sluncem zalitou stráň. Tak teď ještě dorazit poslední spárku končící značně namrzlým rajbáskem... a cvak.
Pátej kruh. V našem případě slaňák - travopolní úsek na vrchol si necháme na léto - až budou zrát brusinky... Dobrat Milana - už má zase zdravou barvu.
Pak už jen pozor při dojezdu na konec lana, aby nenastala nechtěná koupel v potoce - po stometrovým kotrmelcování - samozřejmě.
Dole zasloužená odměna - zmrzlej bráník - pouze znalec ocení lahodnou chuť... Pobalit cajky a hajdy za teplem...
PS. Ještě tip pro nedočkavý ledoborce - než narostou pořádný rampouši ve Štolpichu nebo u Kozy v lomu: Podle toho, co jsme viděli, by možná šlo prostoupit přímo od Vodopádu Černýho potoka až pod Nos korytem. Nejsou tam sice žádný významnější kolmice, nicméně zadarmo to jistě nebude - Tak jen pozor na sílu ledu, nebo aspoň náhradní oblečení sebou - Rum. K.
PSS: ještě jeden tip - Zejtra v 9 hodin v hejnický tělce - Silvestrovský závody v
lezení na obtížnost - Slavíme plnoletost (osumnáctej ročník). Tak přijeďte polízt, poklábosit, popít atd... i na lajny nakonec dojde! K.
Paráda, Nos si užiješ za každých podmínek. Jenom glosa pro nedočkavé ledolezce - v rokli Černého potoka nejsou vymezené terény pro ledové lezení v rámci příslušného rozhodnutí ministerstva ŽP (viz Dokumenty státní správy na modulu Skalní oblasti webu ČHS), takže radši počkejte na ten Štolpich nebo Oldřichov. Dík a Horezdar 08.
Pohled na milovaný "Nos" je opravdu úžasný, škoda jen, že kluci zapomněli na pravidla lezení v CHKO Jizerské hory a lezli to v pohorách, což je sice úctyhodné, ale zakázané.Hore zdar, Radek.
Žádná pravidla lezení v CHKO Jizerské hory neexistují, prostě proto, že samotná existence CHKO není žádným limitem pro horolezectví. Omezení z pohledu ochrany přírody existují v části CHKO, která je zároveň národní přírodní rezervací (Jizerskohorské bučiny)nebo jejím ochranným pásmem. To pak nejsou pravidla, ale podmínky stanovené v rozhodnutí příslušným orgánem ochrany přírody (Ministerstvo ŽP, respektive Správa CHKO JH - viz dokumenty v modulu Skalní oblasti webu ČHS). Horolezci mají svoje vlastní "sportovní" pravidla, která jsou pro Jizerské hory poněkud odlišná od současných univerzálních nepískovcových pravidel (opět viz web ČHS). Co je ale podstatné, nikde se nevyskytuje zákaz lezení v Jizerských horách v pohorkách. S touhle pitomostí jsem se ještě nepotkal a musím ji důrazně dementovat a distancovat se od spojování podobných trotlovin s režimem CHKO. Nedá mi, abych nevzpomenul na praxi před mnoha lety, kdy jsme ve skalách začínali - perfektní seznámení s obecnými i konkrétními podmínkami a pravidly lezení bylo nutným předpokladem před návštěvou té které oblasti. Informace přitom byly předávány víceméně "per huba" (fungovaly ovšem taky oddíly a metodická práce v nich). Dnes existuje informační vánice a příslušné rozumy jsou k dispozici během pár vteřin na kliknutí myší. Jenom je třeba trošku aktivity a nemyslet si, že všechno, co potřebuju ve skalách se dočtu na nástěnce v Ruzyni. Takže pohorky jsou úplně v pohodě a je to jen otázka stylu přelezu. V zimě na Nosu je ovšem i AF se sezením v postupovém jištění (a třeba i s áčkovým přítahem) pořád dost dobrej sport, rohodně lepší než machrování před holkama na překližce :-)).
Marvane, ta cestina je stejne pekna a zaroven zaludna. Uvedomujes si, jakej vyznam ma ta interpunkcni carka za tim ctvrtym slovem a jakej jinej (a v tomto pripade spatnej) vyznam by ta veta dostala bez te carky. Az budu mit cas, vyhrabu a poslu ti fotku ze zimniho vystupu normalkou na Kazatelnu. Bradou ve snehu a boj ve dvojce.
zdra hli
Huááá. Zimní výstupy NC v Jizerkách, dodnes se třesu krásnou hrůzou! :-) Kazatelna, Lysá, Kovadlina... za sněhu a náledí cesta neuzavřena, leč... Modelování chytů ze sněhu a jich umné naplácávání na krystalky, ledový škraloupek v rajbasu na Sviní a zoufalé hranění běžkařskými botkami, Pyramida ve sněhu...
Člověk nemusí být genius k tomu, aby mu došlo, že pokud poleze v tvrdých botách(pohorkách)po jizerské žule, tak si nejen zničí pohorky, ale hlavně může nevratně poškodit skálu. Takový vylomený klíčový krystal udělá z cesty akorát nelezitelný pomník.Pravidla lezení (i v Jizerkách) vždy vycházela z pravidel pískovcových a tam se opravdu píše o zákazu lezení v pohorách. Současná pravidla lezení na nepískovcových skalách tuto věc již bohužel neřeší. Je tedy na každém z nás, jak se k tomu postavíme. Opravdu mě pobavilo, že člen vrcholové komise (pan JH) navádí lezeckou veřejnost k lezaní "v čemkoli" a zároveň nabádá k nesportovnímu chování-"áčkový přítah".(Použití postupového jištění k snadnějšímu překonání obtíží cesty je nesportovní.)Český výklad demokracie a pravidel zdá se mi poněkud nešťastný.
Pokud jde o ulomení krystalku. Je jedno, pokud nepusobíme kopem, dupnutím, zatěžujeme-li ho svoji vahou skrzeva pohorku, lezačku, či bosou nohu. Tady by přicházela v úvahu leda restrikce v podobě zákazu lezení přežraným.
Pokud jde o odírání skály třením, tady je situace jiná a nastupuje porovnání tvdosti, soudržností horniny.
U tvrdých hornin je možné v zásadě jedině odírání drobnými kousky horniny samé, v botkách či lanu zaražené, brusný efekt šmirgloidní vytvářející. Tedy, dalo by se očekávat, že tvrdá bota bude skály ničit méně. Tvrdou skálu.
Pár slov pro Radka, se kterým sice nesouhlasím, ale snad s ním jde polemizovat - na rozdíl od blbečka níže, který není schopen se schovat ani za nick a svoje bláboly nesignuje vůbec (doufám, že to není jedna a tatáž osoba?:-)). Především pan JH není členem vrcholové komise. Dále nenabádá nikoho k ničemu, co by bylo v rozporu s pravidly nebo reálně škodilo jizerskému šutru. To první si lze ověřit přečtením pravidel pro nepískovce a pro Jizerky zvláště, respektive podmínek ochrany přírody (viz všechny dokumenty vystavené v modulu Skalní oblasti ČR na webu Horosvazu), to druhé lezením v Jizerkách a ne teoretizováním u compu. K obojímu opravdu není třeba genialita ani zvláštní nadání. Vazba na pískovcová pravidla je v Jiz.horách opravdu velmi silná, je daná paralelní historií lezení zde a na pískovcích (s lezením tady začínali v 19.století liberečtí Němci , „zatížení“ saskou pískovcovou etikou). Jizerská pravidla ovšem nejsou opsána z pískovců přes kopírák prostě proto, že žula není pískovec (na toto téma existuje rozsáhlá odborná literatura, např. někdejší učebnice vlastivědy pro 4.třídu základní školy). Proto taky se v Jizerkách používají k postupovému jištění vklíněnce a friendy - nikoho to neznepokojuje a poškození skal se nedostavilo (mělo to svůj vývoj nikoli revoluční - původně se opravdu jen smyčkovalo, ovšem zároveň se zhusta používaly skoby jako fixní postupové jištění, pak byla krátká éra „měkkých“ silonových vklíněnců, které akceptovali i zatvrzelí tradicionalisti typu Mirka „Punti“ Machoviče a postupně se dospělo k dnešnímu zcela vyhovujícímu stavu). Pokud eliminujeme obutí, které evidentně poškozuje skálu (někdejší okované špičky nebo trikuny, dnes třeba mačky), nezbyde nám na indexu prakticky nic, v čem lze reálně lézt. Jak už konstatoval Dag - problém není v tom, jestli mám na noze pohory nebo lezečky, ale jestli se na těch nohách umím postavit a jakým stylem lezu. Nejen z vlastní zkušenosti zodpovědně prohlašuju, že když stojíš na ostrým konci lana na krystalech pět metrů nad kruhem, našlapuješ i v pohorách jako kočka, protože si prostě chybu nemůžeš dovolit. Jinak je to ovšem tehdy, pokud do té samé plotny vleze na rybu umělec, kterej na cestu evidentně nemá, stepuje tam jak mikymaus a sypou se mu krystaly od superhájtech lezeček za tři litry. Lezení pochopitelně škodí nejen zdraví, ale i skále - pro kondici jizerských krystalů je ale klíčové zabránit rybaření, nepřipustit sterilní dojišťování morálovek a omezit komerční aktivity. S tím souvisí i ten maglajz. V životě jsem neřekl, že MG škodí jizerské skále, ale jsem proti jeho legalizaci. Jednoduše proto, že hejno maglajzistů zůstane doma nebo pojede jinam, krystalky si oddychnou, příroda v rezervacích taky. No a otázka nabádání k nesportovnímu chování („áčkové přítahy“) je úplně jiná záležitost, která se těžko vysvětluje rychlokvašeným teoretikům z tělocvičen. Styl přelezu je věcí lezce, pokud nepoškozuje skálu, přírodu obecně, nedělá zrovna prvovýstup nebo nehodlá poměřovat svůj výkon s někým jiným. Trvám na tom, že zimní Nos i se sezením ve friendech je neskonale sportovnější počin než RP nad parketama vedle bufetu za doprovodu stylové hudby. Pokud teda pořád mluvíme o horolezectví...
jech, sem taky nalit, uz sem chtel pet ody na autory ze si kvuliva clanku na Lezce koupili letadlo.
apropos, byla vam zima? To nevite ze co v lete susi to v zime hreje!:) pic
Ahoj, my byli ten samý den na rampouchách ve Štolpichu a azuro jsme neměli, tak jenom závidíme. I když led byl parádní. V zimě máme Nos už třikrát zapytlenej pod třetím a marně sbíráme morál k dalšímu pokusu... Tak aspoň gratulujeme k hodnotnému přelezu :-)
Neprud a jdi si namagovat. Uz ti tady mistni znalec JH vysvetlil, ze na Nosu v Jizerkach v zime jsou pohorky v poho. Lehci cesty se tu lezou v botach na bezky a udajne ty uplne nejlehci i s bezkama na nohach, ale to mam ze treti ruky a jeste ne za strizliva.
Objektivně nejsou pohorky v Jizerkách nic proti ničemu a subjektivně ať si každej stoupá, v čem mu libo. Kdysi v předminulým století jsem lezl Kohoutí hřeben sólo v holínkách a šlo to. V jednaosmdesátým jsme v lednu dělali třetí přelez Jizerský melty (spodní plotny, horní ještě nebyla vylezená) v duplexech z Popradu a šlo to taky, i s výlezem do ledu. Teď na Nový rok po půlnoci jsme se naopak na Zvonu brodili sněhem a mrzli v lezečkách a světe div se, vono to zase šlo... Jediný, co v Jizerkách (asi) nejde, je lezení naboso - ale třeba se jen pletu.
Hrome, vzdyt pohory skodí skale!! Ale maglajz Vám na pisku vadí,co? To furt jak mg skodi skale a hrome div se, vy si lezete v pohorach, modernisti ! na kazdyho stejnym metrem, ha!
Lezl jsi v Jizerkách? Tamní skála škodí pohorkám. A to dost fest. Ona je to žula.
I když ukouzat také jde, ale to pak nezáleží na typů boty, ale ne stylu lezení (maxipez Fíka hrrrrrabááát)
Neváhej a podej! Leč, možná je tu háček, Jsou to členové čhs? A ještě větší. Je Nos a další JH kwaky pískovec, by na něm platila pískovcová pravidla?
Teprve kdyby použili mg, které je v JH zapovězeno, nebo heroin, který je v ČR zapovězen (ale nikoliv čhs), nebo kdyby při lezbě hlasitě hanobili rasu či přesvědčení... Jiný problém by nastal, ale zase s jinou organizací, kdyby kladli své batohy na sedadla ve dopravním prostředku. Také dotýkání se drátů na zem spadlých je zakázané, ale zde používání mg není přitěžujícím faktorem.
Složitej je ten svět, složitej. :-)
Bosky... Jde to. Ale, ehmm, je to takové "Dobrovolné dárcovství krve" jak by možná řekl jeden nejmenovaný JH z JH. Na boso lezla (prý) jedna dosti lezná slečna I.V. a pak jeden já.
Přišlo mi to takový čistý... ale bylo to spíš právě krvavý. :-) Ale jen v létě! Vlastně, jednou i v zimě. Když nemůžu být "Nahý muž na Everestu" budu nahý muž na Želvě, jsem si tenkrát, v tom sněhu řekl. :-)
Se nestačím divit. Původně jsem si myslel, že narážka na pohory byla jen taková recese a že to snad nikdo nemohl myslet vážně. Jak ,ale vidím nebyla.Takže. V Jizerkách se leze v pohorách od nepaměti. Údolka se ještě před takovejma dvaceti lety lezla v zimě pomocí skob a bukovejch klínů. Dneska by to byla blbost-jebneš frenda a stoupáš. Skála netrpí. Sportovní hodnota takovýho výstupu? Koho to zajímá? Hlavně že jsme na čerstvým vzduchu.
A maglajz. Ten je v zimě na nic- leda by sis ho smíchal s pálivou paprikou v poměru 1:1. Jó v létě to je jiná. To se hodí. I když na Údolku je to mezi náma asi, zbytečný stejně jako hákování po frendech a pohory , ale proti gustu ... Berg heil ! Kolouch.
Konečně na to někdo kápnul, že jde o novoroční fór. Čechové, něco se děje. Ztrácíte smysl pro humor nebo co.Teď tu chybí už jen někdo, kdo se přizná, že hákoval v mačkách a piklama v ruce.Sorry, to je vlastně opravdu zakázané.
Na těch výčitkách kvůli pohorkám,jako že klasici v pohorkách a tak a zakazujou mágo,jste se hoši ukázali jako kokoti,kteří jako jedinou skálu na lezení znaj umělinu.
Nechápu, jak může někdo dát věřejně fotografii skalních lezců, který nemají na hlavách přílbu (ani modrou nebo žlutou) vyrobenou dle příslušných norem a prsní úvaz, též podle norem vyrobený a odzkoušený. Tedy jasný závěr: metodicky v hajzlu, pojistné v hajzlu, poškození cechu skálolezců nabíledni. Čest v hajzlu a ostuda oddílu, který neví, co se mám a nebo je chudý tak, že nenakoupí ani ten minimální základní materiál.
Jíťa
Poste re Stante - po pádu pohorky zpravidla zůstávají celé, narozdíl od lezce jsou znovu použitelné.
Zdar Kolouchu.
Další Dědkův šílenej nápad. To bys holt nebyl ty abs ty hranice nemusel furt posouvat co? Ale hlavne že se vám to líbilo. Já to lezl na jaře a prsty jsem měl pěkně vorvaný v zimě to musel bejt marast. Jinak moc pěknej článek o nesmrtelnym dědkovi.
Pohorky maj jednu super výhodu. Jsou totiž strašně těžký, specielně ty duplexky z Popradu a když letiš hlavou dolů dostatečně dlouho, tak tě přetočej nohama napřed, takže nepotřebuješ prsák ani blembák, stačí čepice. Už jste snad někdy někdo viděl rozbitou čepici?
To JH, díky za odpověd i když nebyla mířena mě, nic víc jsem neočekával, pouze osobní názor místního znalce, lezu hlavně na pískovci v Čechách a chtěl jsem se dozvědět o tom něco více. A samozřejmě, nebudu to skrývat, chtěl jsem si i rejpnout( s tím, že vím, že v pohorkách se tam může lézt). O to více mě zarazily komentáře spojující s překližkou, maglajzem a končící spíše hanlivými slovy. Svědčí to skutečně o omezenosti českých lezců? /pozor je to pouze otázka, tak doufám, že mě nikdo z těch co všechno vědí opět nenazve nějakým "přatelským"jménem/. Tak Radkům a ostatním díky za ukázku Vašich osobností a jsem rád, že lezu s lidmi, kteří takovéto problémy s malým penisem nemají. I když lezou s maglajzem.