Po pár letech jsem pět zavítal do velmi zajímavé lezecké oblasti v krásném pohoří Schwarzwaldu. Skály tvoří vulkanická vyvřelina na vrchu Battert 688 m.n.m nedaleko města Baden Baden v Německu.
Tentokrát jsa vybaven zbrusu novým průvodcem z dílny Panica, zajímalo mě, jakých změn doznala oblast po zhruba deseti letech od naší první návštěvy. Skály zůstaly beze změn, jsou stále krásné a monumentální. Cest docela přibylo a objevil se nový průvodce a tak jsem si řekl, že by nebylo na škodu, zaktualizovat již asi deset let starý článek o této významné německé oblasti.
Až 60m dosahující stěny, na obrázku je monumentální stěna Falkenwand
Charakter lezení je závislý na sklonu masivu, najdete zde delší až přes 55m dlouhé stěny, které jsou poklopené a celkem i členité, ale i kratší či delší převislé stěnky s těžšími cestami.
Vše je celkem rozumně osazeno střídavě nerezovými borháky a nýty. Na dolezech jsou většinou slaňáky. Stěny vybíhají ze svahu žebry, které jsou většinou zakončeny oddělenými věžičkami. Leze se ze všech stran, jižní strany žeber poskytují většinou pěkné stěnové lezení, pukliny, spáry a komíny mezi věžičkami pak lehčí výstupy, kde by ke slovu mohl přijít sem tam i frend a vklíněnec. I severní strany žeber poskytují lezení v kolmých stěnách a cesty vedou často spárami.
Z Baden Baden směrem na Ebersteinburg před tunelem odbočíte doleva do silného stoupání směrem na Altess Schloss a pokračujete až pod hrad, kde zaparkujete na parkovišti. Přístup je velmi dobře označen a spočívá ve vrstevnicové cestě jdoucí od hradu pod všemi stěnami. Jak tedy najdete výchozí parkoviště pod hradem cesta do skalního města je bezproblémová.
Nebo je možné skalní hřeben objet z druhé strany přímo do obce Ebersteinburg a zde projet uličkami až na zastrčené parkoviště (48°46 33.9 N 8°15 54.2 E) sloužící jako přístup k vycházkám podél skal.
K jednotlivým útvarům pak vystupujete po kamenných schodech. (felsen treppen). Na cestě skalním bludištěm vás udýchané dovedou až k vrcholům žeber, které někde vybíhají v osamostatnělé věže, na jednu z nich dokonce vede důmyslné přemostění, které pak nabídne otevřený výhled do kraje. Vše, včetně veškerých varování je napsáno na kamenech, tvořících jakési rozcestníky. (procvičte si němčinu) Názvy cest nejsou na skále. Lezení s magnéziem je zakázáno, ale příliš se nedodržuje.
Jelikož oblast není přetížena ve smyslu kempování nadivoko, zajisté vás nebude nikdo nahánět v případě, že zakotvíte pro nouzový bivak v altánu nad stěnami. Je však nutné dobře uvážit, kde zanechat automobil. Výše zmíněná odstavná plocha v obci Ebersteinburg se zdá ideální
Asi deset km jižně u vesnice Hundseck je Refuge a kamping.
Lezec u dobíracího kruhu, cesty na Falkenewandu jsou dvoudélkové
Mírně horské, můžete zažít vítr i inverzi. Stěny jsou obnažené a většinou (pokud nelezete v nějakém z kaňonů) je vystavené jižnímu a západnímu slunci.
Průvodce, mapy navigace:
Původní průvodce na tuto oblast byl sestaven Christian Füttererem jmenuje se Schwarzwald Spezial 3 a vedle Battertu v něm naleznete další oblasti severo, středo a jiho Schwarzwaldu.
Nyní vyšel nový od Panica dvoudílný Schwarzwald
(Band Nord a Band Sud) jsou perfektně zpracované a zde v Battert díl Nord vám bude skvělým průvodcem, nejen po cestách, ale i po místních reáliích.
Seženete oba díly no například na Lezci
Čerstvě vydané průvodce popisují celý Scharzwald, popisují asi dvacítku oblastí podobných té v Battert
Potraviny a voda:
V sezóně je možné nabrat vodu na hradním wc. Nakoupit ve městě.
Rozhodně si nechte tak hodinu na prohlídku poměrně zachovalého hradu, který je návštěvníkům otevřen k prozkoumání do všech detailů a je vskutku impozantní a nabízí nádherné výhledy z hradeb a může být skvělým místem pro piknik. V jednom z hradních oken je nainstalována větrná harfa a tak se můžete zaposlouchat do tónů, které přinesl vítr. Stojí za vidění!
Diky Bohu za tuhle oblast. O vikendu se tam vzdycky nasackuje pulka Karlsruhe (a okoli) na topropefest. Taky diky tomu je v Pfalzu liduprazdno :D Fakt se mi libi, ze v clanku je napsano, ze je oblast odjistena rozumne borhaky a nyty a vzdycky me rozesmeje, kdyz o Battertu mistni preklizkari mluvi jako o hardcore tradclimbing oblasti :D Ale ted vazne. Clanek je hezky, kdyz ma nekdo cestu kolem, tak to urcite stoji za pokus, ale rozhodne bych jen kvuli tomu (z CR) tu streku neabsolvoval. Urcite bych se vyhnul hezkym vikendum, to pak clovek odchazi fakt znechucen temi davy, je to takovej mistni Srbac no :) A kdyz si pak clovek v pruvodci precte ze Battert je nej oblast ve Schwarzwaldu, tak je mu trochu smutno :D Na druhou stranu, urcite stoji za to zajet na tyden do Pfalzu a tohle vyzkouset na ceste zpatky.
Dík moc za doplnění.
My se tam stavili cestou na jih do Francie. Líbil se mi hodně ten materiál, je takový super do ruky. Tentokrát jsme tam byli ve všední den a všeho všudy tak 4 dvojky. Oblast je velká, ale dokážu si představit, že stěny jak Falkenwand budou asi o víkendu obsypaný.Ještě k odjištění, v tom máš pravdu, že lehké klasiky jsou odvážné. Ty těžší od 7 , mi přišlo, že mají jištění tak nějak normálně.
Pripojim se k Radkovi s poznamkou, ze Battert je oblasti mistniho ci nad regionalniho vyznamu, ale Pfalz mezinarodniho.
Ja radej zajedu do Pfalze nebo Vosges. Dluzno podotknout, ze o svatcich jsou oblibene cesty ve Pfalzi hojne nevstevovany a o Vosges ani nemluvim.
Nutno ovšem říct, že to, že oblíbené cesty ve Pfalci jsou hojně navštěvované znamená, že je většinou dlouhá fronta 10-20 lidí na nejlehčí, nebo jedné z nejlehčích zato vykruhované cestě, ostatní jsou volně k lezení. Např. na Asselsteinu je to nemožnost lézt Starou, nebo Fritz-Mann-Kamin (3 Q) zatímco dalších mám dojem 60 cest je volných.
Jinak souhlas s oběma, popojet pár kilometrů za Battert se vyplatí.
čili naprosto stejně jako na českém a saském písku, kde 95% přelezů koncentruje do 5% cest, které jsou a)jištěné nebo jistitelné, b)lehké a c)hezké, nehnusné nebo aspoň nepříliš hnusné. to je holt přirozený osud tradičních oblastí. aby si člověk zalezl aspoň troche osaměle, musí být buď hrdina, bouchač nebo kvaker.
nikoliv, na saském písku se přelezy koncentrují na ohvězdičkované cesty, na falckém písku na nejlehčí. což ani v jednom případě neznamená, že by ty ostatní byly nehezké, nebo nebezpečné. ba troufnu si říct, že to v obou případech je naopak.
Asi je to tak. Lezu tu uz zhruba rok a obvykle jsme v oblasti sami nebo je tam jeste jedna dvojka az na vyjimky a to jsou prave oblasti (vetsinou spis kvakoidni) s koncentraci lehkych cest. Je tu spousta 40m-60m trihvezdovych cest za cca 7, ale za sezonu maj jen par prelezu. Podle me jde hlavne o to, ze mistni lezci se na lezeni obecne divaji jinak nez lezci ve vychodnim Nemecku nebo u nas. Vubec jim nejde o tu psychologickou cast, naopak se ji snazi spis vytlacit (nerikam ze je to spatne nebo dobre, je mi to volny :), ale mozna mi to vyhovuje protoze pak tam nepotkavam davy). Je to hezky videt treba na umelkach, kde jsou defaultne vsude po obvodu steny (krom velkych previsu) zaveseny lana na toprope, aby si navstevnici mohli vylezt cokoliv od 4+ az po 10- a nemusel to nikdo tahat. Take je to videt na tom, jak se tu dojistuje (v Pfazlu se to teda zatim asi resi trochu vic, ale slovni spojeni dodany kruh je v pruvodci na Pfalz rozhodne castejsim jevem nez treba v pruvodci na Rathen). Mimochodem tohle me nejvic dostalo ve Svycarsku, tam to nikoho nepali a borhaky se davaj i do klasik klidne po 2 metrech. A to jsem si taky potvrdil kdyz mi Svycar rekl, ze nechape nas a vychodni Nemce, ze kdyby ty piskovce meli u nich, tak by to bylo bud vykruhovany cely po 2 metrech nebo by se tam nelezlo vubec, pac je to nefer vuci tem, kteri na to psychicky nemaj... Nicmene at neodbocuju: Takova trihvezdova sedma v Pfalzu ma totiz na 40m treba 7R+AR, s odlezy 3-7 m a navic to ma v pruvodcikovi E1 protoze k prvnimu to je 6m. Takze pro drtivou vetsinu mistnich to je kruta moralovka, ale u nas nebo v Sasku by se to povazovalo za prachsprostou sportovku. Do takovy cesty tady potom naleze fakt jen klasik piskar (tech tu ale moc neni) nebo bouchac, ktery dava 8 na OS a vi ze tam nespadne. No a cesty za 9- a vic jsou uz obvykle fakt sportovky, ale z jasnych duvodu se moc nelezou. Takze kdyz si to tak dam do kopy, tak se vubec nedivim, ze v tak velke oblasti jako je Pfalz potkavam porad ty stejne lidi, obzvlast pokud se pak zajimam o vyznamejsi cesty okolo 6 a vic.
Moc hezky jsi to popsal. No jo, na Zapade jsou trosku dal nez my na Vychode, to není jen u lezeni jak znamo. Logicky je jasne, ze az drive nebo později postupne ruzne zrakvi ti ortodoxni klasici, tak pak uz se prestanou dokola uřezávat nyty v dojistenych cestach/madaru v tatrach, nemcu v labaku, cechu v cechach/ a bude klid.Staci si u reky jen počkat a mrtvoly nepratel jednou u brehu vyplavou.
P.S.: Klasik=odmita mg, ale bosky neleze, odmita nyty ale odlehcene presky ma, odmita Ufa ale kevlarky pouziva.../.
Na západě jsou dál hlavně v jejich věčném strachu a obav z něčeho. Psychická složka vždy k lezení patřila a měla by patřit.
Ani dojistění po 3 metrech nic nevyřeší a někteří lezci se budou bát.
Je třeba přistoupit na: 1) lezení není pro každého 2) než jedu lézt vem, musím umět lézt, používat hlavu a nohy.
Taky s tim moc nesouhlasim. Je mi jedno jak si tu zapadaci lezou a spis mi vyhovuje ze zustavaji v zaprdenych telocvicnach nebo vyjedou maximalne na ten Battert. Ale v okamziku kdy by chteli sportovne dojistovat klasiky, jako to obcas delaji svycari, tak by mi to asi prestalo byt jedno.
Kdyz uz je nedostatek jisteni takovy problem, tak proc si to proste jednoduse nehodit zhornim?
Nebylo by nejjednodussim resenim jednoduse vsechno vytlouc a lezt to na rybu? Usetrilo by se na nakladech na udrzbu a dojistovani/prejistovani. A hlavne by odpadly vsechny hadky o tom, jaka vlastne ze je ta spravna mira zeleza ve skale. Moralista by si to dal solo, straspitel z hora. Koza by se nazrala, a vlk?
To s tím Západem jsou podle mě nesmysly. Koukni ještě kus dál na západ do Kalifornie, tam jsou oblasti krutě morálový Joshua Tree, Tahquitz, nebo i třeba Yosemite. A samozřejmě mají tam taky sportovní oblasti. A světe div se i to zmiňovaný lezení na top rope - na Mt. Rubidoux. Žít a nechat žít, není problém aby oboje existovalo vedle sebe. Jo a to s těma klasikama mi taky přišlo docela vtipný.
OK, ale to je za oceanem... A jasne treba v Anglii a Skotsku maj take spis tradclimbing. Asi i v severskych zemi. Ale kdyz se reklo zapad, myslelo se tim Nemecko, Svycarsko, Francie... Ve vsech techhle zemich jsou i tradicni oblasti, ale prijde mi ze mistni se jim spis vyhybaji.
Když je někde iniciativní blbec, co všechno vynýtuje, tak ani nejde lézt klasicky, ne? A když to nejde, pak tak ani nelezou a ty si myslíš, že nechtěj.
Když píšu iniciativní blbec, ani to nemusí být blbec - krom teda rakouských a švýcarských chatařů, kteří nejtujou klasiky jen s vidinou více ubytovaných. tam o žádné vyšší cíle nejde, jen o peníze
Na západě? Jaks na to přišel? Snad ve Francii, Španělsku, asi i v Itálii. V Anglii a Skotsku se leze tradicionalisticky, v Norsku a ve Švédsku taky.
No, možná proto Norové nikdy nechtěli bejt v Unii a Angličani hlasovali pro Brexit :)
spíš jde západ na východ - trendy oblast Annot (francie) - i ty zbytky nýtů uřezali a vše trad, Korzika teď taky jede, Itálie má nové Cadarese, na Sardinii to taky ožívá tradičně. Španělé u Madridu v Pedrize nikdy spáry nevrtali a s kvalitním vybavením teď lezou trad i ve sportovních vápencových oblastech - u Jaenu vedle sebe 8a po nýtech i po vklíněncích. Portugalsko mělo před pár lety i tradfest, který sponzoroval Petzl.
Takže dalo by se říct, že právě "klasici" jsou právě dnes trendy, ba dalo by se o nich hovořit jako o modernistech.
Bol som na jar znovu(asi po 8 rokoch) v Annote, nepresiel som to cele ale tam, kde boli borhaky, tak boli aj teraz.
Na parkovisku sme stretli par dvojok, co sa chystali liezt po vlastnom. Ked sme ale neskor na jednych narazili, tak neviem kolko to ich lezenie malo spolocne s tradicnym lezenim a vobec s lezenim.
Tiez sekanych chytov je tam v hladkych stenach tiez dost.
Annot je vynimka a zastupy tam pod tymi sparami nestoja. Ak by to bola zaujimavejsia oblast, tak je davno vyborhakovana. Frantikov tam uz nebavilo sekat chyty, tak to nechali tak(mimo spar sa tam v podstate neda liezt-hladke platne bez chytov).
Tradicne lezenie je teraz trochu viacej v mode ale oproti "borhakovemu" je to promile a nejde ho pouzit na mnozstve skal a ciest(aj preto tam tie borhaky su).
Nemam nic proti riedsiemu isteniu ale nechapem nebezpecne istenie, kde je prve istenie bud velmi vysoko alebo mi aj nad prvym(na druhym) hrozi zem.
Cital som teraz par montan(aj starsich) , kde sa jedne chlapik pyta autora cesty(po tom , co sa vybal v jednej ceste) preco su tam tak istenia. On mu odpovedal, preto lebo sa vtedy robili cesty tak aby boli co najmoralovejsie(citaj najnebezpecnejsie) a sutazilo sa, ktoru urobi najmoralovejsiu. Dalsie bolo v clanku s H. Karesom, kde z odpstupom casu hodnotil jednu svoju cestu, kde uznal(potom ako v nej niekoho zachranoval), zeby tam mal dat este jeden kruh. Skaly su len jedny a tak by mali byt urcite pravidla aj pre bezpecne istenie v cestach. Osobne by som taketo nebezpecne cesty doistil. Osobne pravidla u vas na piesku uplne nechapem ale akceptujem. Tiez tipujem, ze az jedna/dve generacie lezcov vymru, tak sa to zmeni.
ty seš ale mudrlant. píšeš "nepresiel som to cele", to připomíná Švejka, když pronesl "hovno, hovno" chtěje se vmísit do hovoru
to vysekané nechali vyborhákované, to přírodní na masívech nahoře nemá už ani nejt (s výjimkou jednoho fleku v Chambre du Roi s asi deseti cestami, které jsou díky tomu už slušně zničené). Nejspíš je to míň linek, než ty sekané balvany dole, ale plošně je to několikanásdobně větší. Linky to jsou především spárami, ale divil by ses, co je tam i stěnovek. Jen prostě nevidíš slaňák, protože si ve své krátkozrakosti (teď myslím hlavu, ne oči) nedovedeš představit, že to jde lézt po vlastním. A těch lajn stále přibývá. I bez vrtačky