Dnes se rodina, nejbližší přátelé a horolezecké legendy let minulých rozloučili s Blážou Karasovou, která o Velikonocích zesnula ve věku jednadevadesáti let. Vedle Vlasty Štáflové (která zahynula koncem 2. svět. války) byla Bláža nesporně nejvýraznější českou horolezkyní první poloviny minulého století. Po válce, resp. v padesátých letech se stala nejlepší českou horolezkyní, jejíž výstupy např. na Kavkaze vstoupily do historie českého horolezectví. Později jí bylo svěřeno vedení ženského repre družstva, se kterým dosáhla několika významných úspěchů... Není proto divu, že vedle titulu „mistryně sportu“ udělovaném v rámci tzv. socialistické tělovýchovy nejvýznamnějším sportovcům své doby, patřila Bláža rovněž k prvním čestným členům Českého horolezeckého svazu. Toto ocenění svých celoživotních zásluh obdržela mezi prvními takto oceněnými členy svazu ve svých bezmála osmdesáti letech. Bláža se, jako výrazná lezkyně často upřednostňující samostatné ženské lezení (tedy výstupů ve výhradně ženských družstvech) stala vůdčí osobností českého ženského horolezectví – a nutno podotknout, že její výkony byly v horách srovnatelné s nejlepšími výkony jejích mužských protějšků. Asi nebylo zcela náhodné ani její angažmá na poli organizovaného ženského horolezectví na mezinárodní úrovni. V šedesátých letech zastupovala české ženské horolezectví při založení RHM (Randes-vous-Haute-Montagne; v současnosti zde české lezkyně zastupuje Alena Čepelková), jehož činnosti i pravidelných setkávání a akcí se Bláža zúčastňovala ještě v nedávné době. Málokdo už dnes ví, že se Bláža, "mistryně sportu" a čestná členka ČHS, hodně podílela i na vývoji v oblasti horolezecké metodiky. Až do devadesátých let neexistovala původní česká učebnice lezení, pro kterou by Bláža nedělala alespoň některé ilustrace. Od Kutty, přes Černíka po Procházku... V doposud poslední rozsáhlejší české učebnici Horolezecké abecedě se pak alespoň stala kmotrou nově vydané knihy. Děkujeme, Blážo. Zdroje a odkazy: Bláža Karasová na stránkách ČHS (včetně odkazů na články, fotografie apod.) .
|