Dosavadní výzkumy často poukazovaly na to, že skály, po kterých lezci lezou, hostí jen polovinu rostlinstva než ty, kde se neleze.
Tyto studie přisuzovaly lezcům roli ničitelů přírody a často vedly k uzavírání skal. Po poslední provedeném výzkumu, kdy dvojice vědců Kathryn Kuntz a Doug Larson z University Guelph v Ontariu, sledovala 20 různých skalních stěn, se situace obrací. Dvojice vědců došla k závěru, že je to jen dokola opakovaná hloupost, kterou kdysi někdo z eco aktivistů „vyzkoumal“.
Závěr jejich studie je jednoduchý. Lezci si vybírají stěny, které se nelíbí tolik vegetaci a tudíž jen stěží mohou být jejími ničiteli.
Buoux - pravděpodobně nejvíce navštěvované skály na světe
foto by© JirkaS
Kuntz a Larson odhadovali, že případné známky poničení vegetace na skalách, kde se leze, je možné nalézt v trhlinách a na policích, které poskytují opory těmto rostlinám. Avšak žádné známky poničení nenašli.
"Terén, který vyhledávají lezci, se jednoduše rostlinám nelíbí," prohlásil Larson.
Kořeny rostlin totiž rozrušují skálu, která je pak pro lezení nevhodná.
"Lezci si vždy radši vyberou pevnou skálu bez rostlin než zarostlou" souhlasí Nick Colton, zástupce vedoucího lezeckého svazu British Mountaineering Council.
Přes jasný důkaz vědy, je na nás lezcích, abychom si svým chováním, (kromě samotného lezení) zasloužili nálepku Eco-friendly.
Proto před nacházejícím létem se snažte zanechat přírodu kolem skal, a nejen tam, v lepším stavu, než jste ji našli a dát všem ochranářům jasný signál, že to nejsou lezci, kteří přírodu kolem skal ničí.
Nevšední pohled z police Blážiny stěny
foto by © JirkaS
Originál článku poukazující na vědeckou studii:
Rock climbers not guilty of destroying plant life
Here's one great outdoor sport that doesn't wreck the great outdoors. Rock climbers do not, after all, damage the ecology of cliffs and routes they scale.
Research has repeatedly shown that climbing routes have half the plant richness of unclimbed cliffs. These studies have given climbers a bad rap and led many reserves to put their cliffs off limits. After sampling 20 different cliff faces, Kathryn Kuntz and Doug Larson at the University of Guelph, Ontario, uncovered the fatal flaw in these early studies - they had neglected to test whether cliffs that climbers chose to climb actually had less vegetation to begin with. Kuntz and Larson deduced that if climbing destroyed vegetation they would see signs of damage in crevices and ledges that normally support plant life. They found none.
"What the plants are looking for is what climbers don't want," says Larson. Plant roots break up the rock, making climbing perilous. So rather than climbers damaging the ecology of the rock face, they select bare cliffs in the first place, Larson believes. "Climbers would always choose solid stone cliffs over plant-covered ones," agrees Nick Colton, deputy chief executive officer of the British Mountaineering Council. The report only applies to cliffs with an advanced rating, usually attempted by experienced climbers. Larson says research should also be done on easier routes suited to novices to ensure they too are not being damaged.
From issue 2558 of New Scientist magazine, 01 July 2006, page 7
Source:
From the magazine issue 2558, 01 July 2006, page 7:
New Scientist