Přinášíme vám rozhovor s Adamem Ondrou, ve kterém jsme se pokusili vyzvědět něco víc o jeho "výpadu" do Céüse, kde se pokusil o flash přelez Biographie a udělal prvopřelez Jungle Boogie 9a+ .

Takže Biographie nebo Realization 9a+, jak cestě říkáš ty a jak si myslíš, že by to mělo být vzhledem k historii této cesty?
Říkám  ji Biographie, ačkoliv někdy mi „Realization“ z pusy vyklouzne. Ve Francii je zvyk takový, že cestu pojmenovává ten, kdo ji navrtá. V tomto případě to byl Jean-Christophe Laffaile na konci 80. let a celé to pojmenoval Biographie.  Arnaud Petit to potom dokázal vylézt do půlky v roce 1996 a říkal tomu také Biographie za 8c+. Chris Sharma v roce 2001 to vylezl celé a spíše z toho důvodu, aby se nepletla první a druhá délka, nazval to Realization, čímž Francouze strašně popudil, protože si dovolil přejmenovat projekt. Později se zrušil ten první řetěz, pro někoho pouze z jednoho a ješitného důvodu – aby o názvu Biographie (celé linie) nebyl sebemenší pochyb. A myslím, že už i Chris tomu začíná říkat Biographie.
Já nemám příliš rád rozdělování cest na více částí bez toho,  aniž by tam byl nějaká výrazná police či „nohand“, ale myslím si, že v tomto případě to sundání řetězu bylo zbytečné, i když zde žádná police není. Neříkám to z toho důvodu, abych si mohl počítat to 8c+ na flash, ale z toho důvodu, že v roce 96 bylo to 8c+ na svou dobu dost významná cesta a zrušila se tím historicky důležitá cesta.

Všude se píše, že jsi první část 8c+ nebo taky 9a vylezl na pohodu. Je tato první část ještě stále zakončena řetězem?
Jak jsem řekl, řetěz už není, je tam obyčejný nýt. Na pohodu ta první část zrovna nebyla, to bych nebyl později tak nateklej, ale nějak se mi ji podařilo probít...

Na flash přelez Biographie sis dlouho myslel. Měl jsi cestu nastudovanou z videí nebo jak se na takové přelezy připravuješ? V takových cestách asi moc improvizovat nemůžeš….
To byl největší problém. Měl jsem nastudovaná čtyři různá videa a uměl jsem je nazpaměť, ale těžko se v nějakých případech určují stupy, protože při pohledu shora si lezec nohy často zakrývá. Bohužel zrovna cestu nikdo nezkoušel přímo na místě, tak jsem se musel spolehnout na video. Těsně před pokusem ještě Inka (přítelkyně) proslaňovala celou cestou a podle mých instrukcí a znalostí z videa očistila chyty a popsala, jak zhruba berou.
Nikdy jsem se tak vážně na žádný flash nepřipravoval, vždy jsem raději preferoval onsight. Upřímně mě to překvapilo v jedné věci, jak těžké je lézt plynule a bez chyb na flash. Při onsightu nevím dopředu nic, ale rychle reaguji podle situace a nechávám se řídit intuicí. Při flash přelezu moje mysl cestu zná, ale ne tělo a oči z perspektivy lezce. Mysl se snaží dávat instrukce tělu, které ale cestu nezná a nejhorší případ je, že je něco jinak, než mysl očekává. Například když je nějaký krok dále, než očekávám, což mě úplně vyvede z rytmu. Což se mi v Biographii několikrát stalo. Při onsightech nevím nic a rytmus ladím podle toho, co nad sebou vidím. Je to takové přirozenější a v budoucnu budu preferovat spíše tento styl.

Spadl jsi v místě, kde padal pořád dokola Chris Sharma. Předpokládám, že je to nejtěžší místo. Překvapilo tě, jak bylo těžké  nebo v čem byla chyba, že flash nevyšel. Byl jsi zklamaný, že to nevyšlo?
Předně musím říct, že největší problém byl, že jsem na to neměl. Spodek je třeba vylézt daleko víc v pohodě, aby zůstala nějaká šťáva ve vrchním bouldru. Nejvíc frustrující bylo, že se mi nepodařilo cestu vylézt ani další den na druhý, ani třetí pokus, což pro mě bylo jasným ukazatelem, že jsem se opravdu přecenil. Navíc boulder sám je na flash opravdu velice náročný, v klíčových dírkách velice záleží na rozpoložení jednotlivých prstů a jak dobře se v nich „kousnou“. Což je takřka nemožné bez předchozího ohmatání jednotlivých dírek. Nebo mít větší sílu a udržet ty dírky tak, jak přijdou pod ruku.

Stejně k 9a, 9a+ na flash máš už neskutečně blízko, spíš mi přijde, že je to u tebe hodně o štěstí – jako třeba špatně nabraný předposlední chyt v Undergroundu… To bylo fakt kousek. Co myslíš? Je něco co musíš změnit, aby to vyšlo?
K 9a mám určitě blízko, ale 9a+ je úplně jiná dimenze. Underground a Biographii naprosto nejde porovnávat, obtížnostně i stylem jsou si na míle vzdáleny. 9a je ale stupeň, na který už si začínám věřit, že by se mohl dát zvládnout na první pokus, ale je tam mnoho ale. Předně je třeba si říct, že záleží na štěstí, jako vždycky v lezení, kterému je ale samozřejmě třeba jít naproti.  A na 9a, vzhledem k tomu, jak moc blízko svému limitu se pohybuji, potřebuju pořádnou porci štěstí a udělat minimální množství chyb. Jenomže v 9a je tolik věcí, které se dají zkazit a vyvarovat se jakýchkoliv chyb je takřka nemožné. Navíc tlak je enormní, protože onsight či flash je jen jednou za život. Samozřejmě s lepší formou si budu moci dovolit těch chyb víc, s horší formou míň. Takže asi nejlepší bude, když se zlepším a posílím... To asi není žádné překvapení.

Co dalšího jsi v Céüse zkoušel?
Vylezl jsem za tři dny Jungle Boogie 9a+, pěkný silově vytrvalostní projekt v levé části sektoru Biographie, který do té doby neměl přelez přes nájezdy místních siláků Sylvaina Milleta či Enza Odda. Dál jsem zkoušel Three Degrees of Separation od Chrise Sharmy se známým skokem. Po pár prolízacích pokusech jsem na konci dne po přelezu Jungle Boogie dal velmi dobrý pokus, kdy jsem měl první dva články prstů v doskokovém madle, ale neudržel jsem to. Pak už bohužel nezbyl čas.

Co dál po maturitě. Pokračuješ na vysokou nebo teď je na řadě opravdu už jen to lezení?
Dávám si rok pauzu a budu se věnovat lezení a taky vrtání, kterému jsem se v souvislosti se školou pro nedostatek času příliš věnovat nemohl.

Díky za rozhovor