Byly nebyly dvoje závody o jednom víkendu.

Neděle, 12. ledna, Hýskov. Sedím na podlaze a čučím do nikam. Hrozně jsem se těšil jak si celý večer budu hrát s Jindrou, ale nakonec jsem rád za to, že jsem neusnul na trase mezi Lety a Hýskovem. Únava, absolutní nekonečná, je cítit všude. První, co mi probleskne hlavou je článek z Boulder Contestu 2002, který napsal Oliváč na Lezce. Absolutně chápu, proč psal víc o kolotoči kolem závodu než o jeho průběhu. Byla to totiž asi výpověď každýho kousku jeho těla a jeho nervů, protože právě tu dřinu a honění si pamatovaly nejvíc. Teprve když tahle "bolest" poněkud poleví, začne si člověk uvědomovat, že to bylo super, že bylo na co se dívat, že se kluci a holky předváděli a snad i bavili, no a nakonec přijde i radost z toho, že se mu povedlo tyhle zážitky zprostředkovat.

Pro závodníky začalo všechno v sobotu 11.ledna tím, že mně ukecali na lezení kvalifikace flash. To bylo v Berouně, závodilo se na velké stěně s lanem a celé se to započítávalo do českého žebříčku, tedy klasický "trojkový" závod. Bohužel tomu opět trochu neodpovídala účast a tedy i obtížnost cest, zejména mužské finále. Kvalifikace proběhla bez velkých překvapení a do finále jsme z pětadvacetičlenného mužského startovního pole pustili dvanáct nejlepších. Děvčat bylo sedm a dál jich šlo pět.
Mužské finále bylo těžké, asi 8a+, a atletické. O tu atletičnost se kluci částečně připravili, když usmlouvali ve spodní části dva stupy navíc, ale nakonec se ukázalo, že to bylo správné a cesta je perfektně rozřadila. Dva nejsilnější borci (od nichž se to asi od začátku čekalo) Vašek Malina a Rosťa Štefánek se poprali o prvenství až ve výlezová pětačtyřicítce, někde kolem dvacetimetrové mety, na vrchol tedy chyběly ještě tři metry. O chyt silnější byl Vašek Malina a zaslouženě tak obhájil loňské vítězství. Trojici na "bedně" doplnil Zdeněk Resch.
O vítězství Lucky Hrozové mezi děvčaty asi málokdo pochyboval, a tak jsme ji ve finále tlačili na top. Nakonec o jeden chyt nebyl, ale přesto byl výkon na pro holky asi nezvykle silové cestě absolutně perfektní. Druhá byla v Berouně Katka Chudobová a třetí Světlana Kadlecová. Poděkováním za předvedené výkony byly účastníkům hodnotné ceny, zejména pak medaile ulité v mé soukromé dílně. Poučení na závěr (pro mě): nestavět cesty z lana, ale sehnat si plošinu!

Zde jsou celkové výsledky!



Neděle, sídlo Hegrů a Flasarů, LETY OPEN, bouldering. Začalo to perfektně, přijeli lidi, který se mohli na cestách předvést a navíc jich přijelo stejně jako v sobotu do Berouna, což jen potvrzuje fakt, že bouldering táhne. Kvalifikace jsme chtěli mít co nejdříve za sebou, ale na druhé straně dát šanci i slabším, aby si zalezli. Trochu mne zamrzelo, že nikdo nepřišel na krásný přepad v prvním boulderu, a ten se tak stal postrachem, v němž jedni předváděli děsivě vypadající lety a druzí se při natahování asi divili, jak mají dlouhé ruce. Do dalšího kola se až na jednu výjimku (která mne strašně mrzela) dostali všichni, od nichž se to čekalo.
Semifinále se lezlo stejným systémem jako kvalifikace, tedy tři bouldery za sebou, pouze limit se protáhl ze tří na čtyři minuty. A tady už bylo nad čím přemýšlet, nad čím se potit. S Karlem jsme se snažili udělat co nejpestřejší závod, tedy lišty, boule, shyby, skoky, rozpory a snad se nám to i povedlo - někomu sedělo to, jinému zas ono. Po dvou víceméně silových trasách následovala ultratechnická třetí, kde rozhodovala kloubní pohyblivost a um. Jako první se tu se svou "vyčůraností" prosadil Jirous Přibyl, druhý přelez si zaznamenal Zdeněk Resch, který dal jako jediný ze startovního pole všechny tři semifinálové bouldery top.
Pro děvčata byla poupravená mužská semifinále kolem finálovým a tak trochu nás asi proklínala, že některé kroky pro chlapech tu zůstaly. Zejména ze skoku ve třetím boulderu měly holky strach, ale nakonec (jako ostatně ve většině případů) remcaly zbytečně. To, co předváděly, byly totiž super silové výkony, na technické vychytávky nezbyl již autorům čas. Té síly měla nejvíc Světlana Kadlecová a jasně zvítězila. Druhé místo si vydřela Zuzka Ulrychová a třetí skončila Karina Bílková.
Mužské finále čítalo čtyři bouldery, což mělo být (a snad také bylo) zárukou regulernosti. Vzhledem k rozměrům stěny jsme finále rozdělili na dvě části, tedy 2+2 bouldery, systém běžný, limit 4 minuty. A opět byla každá trasa trochu jiná, všechny v obtížnosti kolem 7c Fb. První záležitost přes lišty do boule, kde až správně umístěné nohy pustily dál. Druhý byl "plazivec" po malých chytech v mírně převislém profilu. V polovině finále byl na tom nejlépe Zdenda Resch s oběma topy, po jednom měli Jirous Přibyl, Rosťa Štefánek a Štěpán Neustupný. Trojka byla přehlídkou síly, tím spíše, že ji nikdo nelezl tak, jak to zamýšleli stavitelé. Ve čtyřce se toho moc neřešilo, prostě nabrat lišty, přehodit na dvouprdě a zatnout nahoru. Význam hlavy na krku ukázal Jirous, Zdendovi už bohužel došlo, ačkoli jeho pokus o kříž vypadal hodně zajímavě. Jediný, kdo obhájil pracovní název "tykadla" díky směně za jednoprdy, byl Štěpán. A takhle to nakonec dopadlo:
1. Jirous Přibyl, 3 topy/4 pokusy, 3 body
2. Štěpán Neustupný, 2T/4p, 2Z/3p, 3b
3. Zdeněk Resch, 2T/4p, 2Z/3p, 1b
4. Rosťa Štefánek, jeden TOP a něco navíc
5. Petr Bláha, jeden TOP a něco
A tak dále, kompletní výsledky a fotky dodáme BRZY.

Zbývají poděkování. Rozhodně nejsou formalitou, protože bez zázemí a pomoci by prostě nebylo to, co bylo. Moje žena Anička mi hrozně pomohla ve věcech systém a dělá všecku tu agendu, kterou já nesnáším. Finančně zajistil akci v Berouně tradičně ČHS, pěkné ceny do Letů přivezli kluci z PADu. Firmu už asi každý zná jako výrobce bouldermatek, pytlíků a hadrů na lezení. Dále by mohl pokračovat celý výřad jmen a tak už jen zopakuji majitele stěnky v Letech, Karla Hegra a jeho rodinné zázemí (Petro díky za skvělej guláš). V Berouně byli naši mlaďoši a docela se v tom jištění od loňska zlepšili a i v Letech přicházela pomoc z nejrůznějších stran, dokonce i z gauče VIP. Úplně poslední dík patří všem, kteří přijeli. Doufám, že se Vám líbilo a vynasnažím se, aby tomu tak bylo i příští rok.

Petr Resch

Jo a ještě něco. Možná se pokusím vymyslet nějakou "krejzi" závodnickou akcičku venku na Petrohradě, kde je potenciálu dost. Viděl bych to na červen. Co vy na to?