V posledních letech přibylo ve Středním povltaví nejvíc cest především v lomech rozesetých podél silnice od Kamýka nad Vltavou směrem po proudu na Velkou.

Většina cest je zajištěná lepenými borháky nebo nýty. Od roku přibližně 1993 a hlavně pak v roce 1997, kdy se začalo lézt převážně v Borovém lomu a na Borové stěně, je tu nyní zatím stovka cest. Cest, kde je zapotřebí vlastní jištění, je tu minimum. Výstupy a první přelezy mají na svědomí místní lezci a horolezecké oddíly z Příbrami a Dobříše.
Současnou renesanci tu ale patrně začal Ježour, který z Tisé přijel asi před dvěma rokama v létě za dalším původně severočechem - Holajzem do Velké. Začali tu spolu ometat a hledat skály a nakonec vlili novou krev do žil i Algenovi a lezcům z Příbrami, kteří tu i tam okolo zase šlechtí skály.
Nyní jde nejspíš o nejmoderněji odjištěnou oblast na Vltavě (jištěním + slaňáky), i když tu je zatím jen stovka cest (Roviště má cca 250 cest) a osmiček je tu asi jen desítka. Těžší cesty tady už moc nebudou, většinou jsou stěny položené, ale najde se i zajímavý převis a několik přírodních stěn s oblejšími chyty.
Ovšem přístup je luxusní a odjezdu brání hospody po obou stranách. Najdete ale i cesty, které můžete zkusit s vlastním jištěním, některé mají i 40 m a jsou tu jak odjištěné cesty pro děti, tak morálovky pro psychicky vyrovnanější lezce. Je to zase spíš takový pro rodiny, oddíly nebo pohodáře. Zaparkovat můžete poblíž každé stěny, nebo popojít někam jinam, ale najdou se i fleky, kde můžete stát půl dne nebo celý den a lézt.

Lomy nad Velkou

co tu najdete:
zleva doprava

Šípkový lom
- první lom od posledních domů a chat v Kamýku
15 odjištěných až 20 m dlouhých cest ve stínu za 5-8 UIAA, po deštích lom vysychá za pár dní;

Třešňový lom
- 8 lehkých položených cest pro děti, odjištěných blízko u sebe, lano raději 40m, ať není úraz při spouštění, je to jedna z mála stěn na Vltavě pro děti a začátečníky, na trénik cvakání a pro radost z prvních kroků na ostrém konci lana
- je to vlastně takovej "klettergarden" či "kindergarden" na Vltavě (doporučuji zmrzlinu naproti benzínce v Kamýku, případně výlet na blízkou rozhlednu Vrškamýk a zříceninu Kamýk);

Akátový lom
- louka nad silnicí, hodně cest 4-8 UIAA asi 20 m dlouhé, jedna dokonce 40 m (to chce víc expresek), lom bývá nejdéle zatečený, to se potom dá lézt jen několik lehčích cest;

Šípkový pilíř
- 2 asi 40m cesty po vlastním jištění +2 cesty, které se dají lézt v zimě, poznáte ho podle dvou velkých borovic v půlce a nahoře;

Stěna u kruhu
- lehčí pilíř a vedle velký převis, hned u silnice, raději padesátku lano, zaleze si celá rodina a pak šup jinam, nebývá to dlouho zatečené;

Borový lom
- strmější pěšina nahoru, ohinště, spolu s borovou stěnou a věží asi nejstarší cesty, nejznámější část oblasti ze staršího průvodce, více cest obtížnosti 4 - 7+ (pěšinu najdete nalevo od Borové stěny)
- v největší hladké stěně najdete i štandy, kde si můžete vystrojit a zorganizovat chytání pádů;

Borová věž
- kratší Hranatý blok v borovém lomu, pár cest i po vlastním jištění, může se hodit smyčka na štand;

Borová stěna
- pěkná kolmá suchá stěna hned u silnice za chatama od Velké, nahoře jsou tři slaňáky;

Jištění je v lomech z kvalitního materiálu jak nové, tak i starší. Cesty končí většinou slaňákama s řetězem nebo maillonou. Tam kde je maillona (to je taková ta ocelová karabina) nevadí když to budete brousit při jištění (to se dá vyměnit). Tam kde je na konci cest jen slaňák nebo borhák - používejte (tak jako to děláte všude jinde) vlastní karabiny na jištění. Kluci se v lomech dost nadřeli, jištění stojí provvýstupce i ČHS peníze, a když na skalách ty háky někdo probrousí, tak budou skály samá díra až se několikrát vymění. Skály už jsou celkem olezené, ale občas může něco upadnout, nebo je něco zaprášené. Skoro ve všech sektorech už jsou i nějaké stěnové knížky, tak šetřete místem až tam budete zapisovat co jste lezli. Většina cest je označena malými nápisy s názvy cest, nebo alespoň šipkou s klasifikací, takže nezabloudíte.

Co s sebou?
- určitě fajn kámoše na lezení
- sedák, lezečky (někdy lepší s dobrou hranou)
- expresky, ojediněle vlastní jištění
- přilby dle uvážení, kámen se dá vždy všude ulomit
- lano raději 50m, ale s kratším to taky jde
- smyčka na prodloužení štandu, může se hodit
- odsedávačka, na převázání u štandu
- slaňovací brzda, jistítko
- plachta pod lano a kobereček, kvůli blátu
- magnézium, se může hodit v těžších cestách
- toaletní papír (hovína se ZAHRABÁVAJÍ v lese dál od skal)

Kam do hospody? Ve Velké se dá napojit u Heroldů, ale jídla tam moc nemají, i když vaří výborně (rozhodně se vždy ptejte co mají). V Kamýku je několik hospod, potraviny, večerka a benzínka. Restaurace a benzínka je i na druhé straně cestou, v Oborách.

Průvodce:
- stručný internetový si můžete vytisknout z Lezce, je aktualizovaný téměř on-line (jen je tam zatím starší plánek kde nejsou všechny sektory, ale slovně sedí, parkovat se dá všude a trefíte);
- nový parádní barevný knižní na Vltavu bude mít JirkaS zakrátko hotový a pak bude k dostání i u Heroldů ve Velké, na Lezci a podobně.

Slunce sem svítí dopoledne a krátce po obědě, v Borovém lomu se otáčí i večer. Všude jsou velké stromy a stín, kam se dá v létě schovat. Leze se po lištách a policích, často na odtlak, jak říká Holajz procvičíte si "durchspitz".

Fotogalerie 2012-2014

popisky ve fotkách, foto Marťan a spol.





































Asi by se hodil nějaký příběh.
Poslední rok byl nejen v lomech celkem mokrý a když bývalo špatné počasí na lezení, byl to vždy přesně ten čas, jít sem dělat nové cesty, protože je to blízkou od auta a v případě většího deště se dá utéct do blízkých hospod. Takže ač je tu stín, trávili jsme tu dvě zimy děláním cest, někdy i bez ohně. Ale po každém i studeném dni venku pivo líp chutná nebo se dobře usíná, případně oboje.
Jak cest přibývalo, začala nám hlavou vrtat otázka, kolik cest a kde, by tu šlo ještě lézt. Na přelomu roku se dařilo hlavně v Šípkovém lomu a už jsme začali přepočítávat a odpočítávat ten kýžený Hundrt, aby nám neutekl. To bude oslava!
No jo, ale který směr vybrat? Měla by to být pěkná cesta, třeba za 6-7. A taky kdy to vylézt, aby se nás na tom podílelo víc? Taková větší sešlost se povedla v půlce února. Počasí skoro ušlo, bylo tu celý víkend hodně lidí, hodně se lezlo i pilo. Nechali jsme to na neděli, až dorazí víc Příbramáků a v sobotu mne Holajz musel dokonce držet, aby jsem mezi lezením nedokončil i dříve jinou už rozdělanou cestu, když jsem na "to" málem zapomněl. Pokročil jsem tedy jen o jedno jištění výš, skálu jsem si očistil kam jsem dosáhl a druhou polovinu projektu nechal na jindy.

V neděli došlo i na hledání nějakého hodně těžkého směru. Problém byl vybrat něco suchého, něco co nebude moc natěsnané ani mokré a co půjde vylézt.
Nakonec nebyla žádná stá cesta, ale víkend to byl Velký. Schade!
Takže "oslava" proběhla, ale zůstala otázka, kdy se nám podaří znovu sejít ve větší sestavě? Aby jsme učinili formalitám za dost a mohli klidně spát (kdyby náhodou přijel někdo neznalý a udělal nějakou cestu, že...), jsme po poradě s Algenou a kalendářem usoudili, že to bude dílem náhody, ale něco by se vylézt mělo. Bahno mohl třeba přelézt jednu těžkou hranu hned v dalším týdnu, ale nebyla už suchá,...
Nakonec až v březnu Holajz vytáhl náš společný projekt rozdělaný v lednu, který nám zatím vyschnul a mně na prvním nepustil (ten zdvih mi moc nesedí). HUNDRT je asi 12m kolmá cesta s malým převískem a pěkným bouldrem vlevo od vstupu do Borovélo lomu, jejíž klasifikace dle přelezů a okolních cest je 6+. Třeba se vám bude líbit.
Letos je zatím pěkně sucho, takže většinou spíš lezeme a čekáme na nového průvodce, ale je jisté, že v Lomech se ještě nějaké místo najde a pozvolna bude cest ještě nejen tady přibývat.


Pokud srovnám Lomy s Rovištěm, od auta je to blíž, zaleze si celá rodina i prckové, ale je tu celkově míň cest a hlavně nižší obtížnost. Takže určitá sorta lidí sem asi nezabloudí, ale lézt se tu určitě bude a už se i leze, holt každý má své.

S parkováním, lezením, ohněm a spaním zatím nejsou problémy, tak to tak snad i zůstane. Lezci si po sobě vše uklízejí když odchází. Pěkný polezení a klukům i holkám dík za to lezení. Místními lezci jsem byl o toto požádán, jelikož jak názvy dřevin napovídají, občas se to muselo pořádně prostříhat a je třeba, aby se tam lezlo.