Lezec - Zpravodaj

Je to zhruba 5 let, co jsem navštívil oblast krásných a početných kamenů na severu Indie v předhůří Himálaje. Impulsem pro napsání tohoto článku bylo pár emailů, které jsem si v nedávné době vyměnil s jedním z hlavních objevitelů této oblasti ... mluvím teď o "objevu" z hlediska boulderingu. I díky němu jsem strávil jeden z nejlepších měsíců svého dosavadního lezeckého života. Patos jak sviňa, já vím, ale nelze být stále rozverným mládencem.

Kde to je:
Severní Indie, stát Himachal Pradesh, poblíž města Manali, údolí řeky Chandra. (prostě tady: 32.319647 N,77.3624396 E)

V pozadí hlavní šutr v sektoru Diamonds
foto by © Adam Šlachta

K dopravě řeknu později něco víc. Momentálně pouze uvedu, že z Česka člověk doletí do Dillí , pak busem do Manali a pak dalším busem do Chhatru , což je jakási malá osada tvořená cca ze tří větších stanů a obývaná pouze pár měsíců v roce, neb po zbytek roku je zde sníh...hodně sněhu. Chhatru slouží jako základna pro lezení v údolí Chandra. Setkáš se také s názvy jako údolí Lahaul, případně údolí Spiti. Vše je správně, nicméně každý z těch názvů označuje jinou část stejného údolí.

Nadmořská výška je cca 3200 mnm a Chhota dara (jeden z dalších hlavních sektorů) pak o cca 500 nadmořských metrů výše, což napovídá, že zásadnějším výkonům bude pravděpodobně předcházet aklimatizace. Sektory v okolí, které se táhnou podél řeky Chandra v délce zhruba dvaceti kilometrů nabízejí dohromady stovky problémů. Ty osobní nechte doma, já mluvím pochopitelně o bouldrech. Výhodou je, že velké množství z nich je dostupných kousek od cesty, respektive kousek od dvou zastávek autobusů, které stavějí jak v Chhatru, tak v Chhota dara. K jiným sektorům je třeba i trochu popojít. Kvalita šutru je parádní. Žula v Chhatru je mnohem drsnější než kameny ve výše položeném Chhota Dara. Jediný důvod, který mě napadá je, že výše zůstal ledovec delší dobu a měl tím pádem více času se s kameny pomazlit a ohladit je. Ale rád se nechám opravit někým, kdo tomu rozumí. Lezení je zde hodně variabilní. Najdeš tam spoustu převisů, rajbasů, kolmic...lišt, oblin...nízkých kousků i tyčících se highballů. Struktura skal se mění s jednotlivými sektory, takže ani z tohoto pohledu to člověka neomrzí.

Jenže tohle není jenom o lezení. Je jasné, že tady se asi nevypraví někdo, kdo potřebuje každý den teplou sprchu a vyhovuje mu vysoký životní komfort. Po příjezdu do Chhatru je ideální vyhledat Chandra dhaba (dhaba="restaurace", jídelna), což je jeden z těch tří stanů, které tady jsou. Chandra dhaba je vedena usměvavým týpkem, který se jmenuje Lalu. Občas bývá trochu pod parou (zejména večer:), ale jinak je to supr borec, který má rád lezce a rád vás u sebe ubytuje. Spí se na lavicích, na kterých se přes den sedí. Pokud se nic nezměnilo, tak ubytování u něj bude zdarma, pokud u něj budete jíst. Cena hlavního jídla cca 100 rupek (cca 40Kč). Na snídani aloo parantha za jinou směšnou cenu. Tohle ubytko byla prostě bomba se skvělou atmosférou.

Chhota Dara -> sektor nacházející se cca 17km dále po cestě (doprava busem, pěšky, stopem). Kromě toho, že Chhota Dara nabízí zase trochu jiné lezení, nabízí také jiné "ubytování". Komerční ubytování zde totiž není a kromě "government housu", ve kterém slouží vždy jeden dva vojáci tady žádnou jinou budovu nenajdeš. Spí se tedy v jeskyních. Pro mě byla Chhota Dara další úrovní klidu. Nevím jak to popsat...prostě jenom Ty, pár Tvých kámošů a hafo šutrů kolem. Turisti tady z busu vesměs vůbec nevystupují, protože kromě těch kamenů tu nic jiného není.

Obtížnosti se v celém údolí momentálně pohybují od těch nejnížších po cca 7C, nicméně oblast má určitě potenciál pro těžké linky. Jde spíš o to, že chybí borci-borkyně, kteří by se do nich pustili. Tipy na některé z těžších prásků může dát Pil, nicméně vaší fantazii se pochopitelně meze nekladou.

Nové směry-bouldry-problémy-projekty by bylo fajn ohlísit Pilovi (jungliatpil zavinac yahoo tecka com), aby bylo možné je uvést v připravovaném průvodci. Také vyjádření k aktuálním bouldrům a jejich klasifikaci je vítáno.

Kameny.
foto by © Adam Šlachta

Sezóna:
Květen - cca polovina října. Sezóna je daná množstvím sněhu a to nejen přímo v údolí, ale zejména v místech kudy jezdí autobus. Je tedy možné, že se sedla otevřou/uzavřou dřív, respektive později. Během těchto měsíců téměř neprší (monzunový stín).

Podmínka/Klima:
Tato oblast je v monzunovém stínu, takže přestože se zbytek Indie koupe v potu vedra, tady je počasí přijatelné. Podmínky jsou nicméně nejlepší ke konci "sezóny", tedy září říjen. Já tam byl přesně v této době a zpravidla to znamenalo, že jelikož člověk věděl, že odpoledne bude dobrá podmínka, tak lezení dopoledne oželel. Do 14h dokázalo být vedro. Nadmořská výška ale udělá z teplotního pohledu svoje a někdy byly podmínky přes celý den prostě úžasné. Orientace šutrů je rozličná, takže stín se vždycky najde a stejně tak naopak...když se začne ochlazovat, tak není problém bouldřit na slunku.

Sníh v létě. Poměrně neobvyklé, nicméně stát se to může.
foto by © Adam Šlachta

Jak se tam dostat:
Ideálně po trase Praha -> Dillí -> Manali -> Chhatru.
- Praha -> Dillí: letecky
- Dillí -> Manali: V Dillí z autobusového nádraží Kashmere Gate Inter State Bus Terminal. Cesta trvá mezi 10-20 hodinami v závislosti na stavu silnic, dopravě, nehodám atp. Lze jet taky s přestupem ve městě Chandigarh.
- Manali -> Chhatru: Bus jede ve směru Kaza a překonává přes 5000 mnm položený Rohtang pass, takže blicí pytlíky s sebou, případně se aklimatizujte dříve. Bus vyráží ráno mezi 5-6h, případně lze jet odpoledne směr Keylong a nechat se vysadit v Gramphu a zbytek dostopovat. I malá částka může řidiče přesvědčit vás vzít a je normální za stopování zaplatit. Tento úsek lze taky absolvovat v jeepu-minibusu některé ze společností, kterých je v Manali spousta. Pokud vás jede víc, tak cena nebývá špatná (stovky korun na jednoho). Délka jízdy autobusu cca 6 hodin.
Pozn: Chhota Dara je pak o jednu zastávku dále (17 km).

Ze severu --> Ti, kteří pojedou z nějakého důvodu ze severu z Lehu (oblast Ladakhu) můžou sednout na turisticky známý bus spojující Leh a Manali a v Gramphu přestoupit na bus přijízdějící z Manali. Samozřejmě lze taky stopovat.

Chhatru.
foto by © Adam Šlachta

Na jak dlouho tam jet: Pokud bych měl odpovědět stručně, tak bych doporučil minimálně 2 týdny, ale to mi přijde jako minimální doba.
Důvody jsou zejména délka cestování tam-zpět. Nutnost aklimatizace. Samozřejmě hodně záleží, jakou máš představu o svém pobytu v Indii. Jestli bouldry budou Tvojí hlavní náplní, nebo by ses rád-a podíval-a ještě někam jinam atp. Ale to je asi jasné, že ano.

Ubytování:
V Manali je spousta možností ubytování a nemá cenu je vyjmenovávat. Pokud nebudete mít možnost-chuť odcestovat do Chhatru z Manali rovnou po příjezdu, pak namísto Manali bych volil ubytování v cca 4km vzdálené vesnici Vashist. Dostanete se tam motorikshou (cena 2011, 60 rupek). Když už Manali, volil bych "Old Manali". Vashist je také turistický, ale o poznání míň a atmosféra tam je supr. Spousta lidí tam zůstane mnohem déle, než zamýšlelo:)
V Chhatru - Chandra dhaba vevnitř, či venku ve vlastním stanu (viz popis výše v textu).Případně jiná ze dvou dalších dhab.
V Chhotadara - jeskyně. Mrkni na okolí šutru Goofa city - viz přiložený průvodce. Government house byl v r. 2011 za 1000 rupek pro turisty a za 200 rupek pro Indy. Nás tam v létě "zasypal" sníh, což na pár dní zastavilo dopravu v okolí a vojáci v government housu nám to po domluvě dali za 100 rupek.

Tip:
Pokud jsi v Indii ještě nebyl, doporučuji se informovat o smlouvání a o tom, jak si sehnat vhodné ubytování.

Chandra dhaba. Na lavicích se přes den sedí a v noci leží
foto by © Adam Šlachta

V Chotadara se spí v jeskyních.
foto by © Adam Šlachta

Lezecké obchody, půjčovny: V Manali a Vashistu jsou dva lezecké obchody. Seženete tam většinu základního vybavení za evropské (nebo vyšší) ceny. Ten ve Vashistu nemůžete minout, neb je na hlavní silnici. Ten v Manali je v hlavním centru. V Manali se dá všude možně sehnat padělané outdoor vybavení, které může ovšem v pohodě splnit vaše požadavky.
Obchod ve Vashistu slouží také jako půjčovna lezeckého vybavení (sedák, laso, lezečky, bouldermatky..atd.). Další možností je kancelář High Himalayan Adventures (v r. 2011 stálo půjčení bouldermatky cca 150 rupek na den). Obecně tuhle "kancelář" můžu velmi doporučit, neb jsem se zde seznámil s týpkama, kteří byli zapálení do místního lezení a bez nějakých nároků na honorář se rádi podělili o informace. Vesměs taky ví, jestli v Chhatru-Chhota Dara zrovna někdo leze.

Náklady: Nejnákladnější je doprava. Zpáteční letenky z Prahy 10-15tis., bus Delhi - Manali cca 500 - 800Kč (rok 2011), bus Manali - Chatru cca 200Kč (rok 2011). Jídlo je levné -> hlavní jídlo cca 50Kč. Ubytování na noc -> 50Kč a víc. Tyhle hodnoty ber samozřejmě s rezervou. Každý máme jiné nároky atp.

Aklimatizace: Řekl bych, že ideální je aklimatizovat se ještě před přejezdem z Manali do Chhatru. Nejen že se nepobliješ v buse, ale už budeš trochu víc ready na samotné lezení a hlavně si taky užiješ něco jiného než údolí Chandra, ve kterém pak stejně strávíš dost času. Samotné Manali je lehce nad 2000 mnm, ale obklopeno kopci, po kterých se dá šlapat. Další možnost je jet si zabouldřit do oblasti Solang, které je položeno o něco výš než Manali a jezdí do něj pravidělně bus (je to cca 10-20km). Případně do jedné z místních menších boudlrových oblastí, které jsou kousek od Vashistu. Nejlepší info dostaneš buď v lezeckém obchodě ve Vashistu, případně v High Himalayan Adventures také tam. V okolí Vashist je dokonce i něco na lano.

Restday: V Chhatru a Chota Dara například výlety v údolí, případně na okolní kopce. Další možnost je navštívit město Kaza. A pak je zde možnost vychutnávání si prvotřídního klidu. Uvedu pouze výrazy jako: samota, četba, klid, pokec s kamarády, relaxace, spánek, hulení, slunce, výhledy na okolní hory. Já myslím, že mě chápeš...

Potraviny: 90% jídla, které jsem za den jedl jsem kupoval přímo v jedné z dhab v Chhatru. Ne že by tam byl nějaký zásadní výběr -> zpravidla jedno hlavní jídlo, což bylo thali = rýže + zelenina + luštěniny + koření, případně občas maso. Na snídani aloo parantha (placka se zeleninou), případně omeleta z vajec se zeleninou. Seženeš tam taky sušenky a "čínské" polívky. Přestože to může znít fádně, tak s jídlem jsem nikdy neměl problém, taky proto že Lalu se snaží a přísady k rýži obměňuje. V Chotadara si vaříš sám. Proviant, který neseženeš v Chhatru je nutno dovézt si z Manali.

Voda: V Chhatru je hadice vyvedená z míst, kde se nepohybují ovce-koně-atd, takže je voda pitná. V Chhota Dara teče potok, ale je nezbytností vodu z něj dezinfikovat.

Průvodce: Hlavní sektory a přístup k nim jsou popsány v tomto Pilově provizorním průvodci (angličtina):

Chandra_valley - Chandra valley

Komplexnější průvodce je prýýý v plánu na příští rok(y), ale do toho bohužel moc nevidím, takže těžko něco slibovat.

Odkazy, které se mohou hodit:
Info o Chhatru z mountainproject" mountainproject link
Možnost rezervace busů z Dillí do Manali (doporučuji Volvo - fakt supr pohodlí+klima za dobrou cenu) Himachal Road Transport Corporation
Týpci z Vashist, kteří toho o lezení v okolí ví hodně a rádi poradí (nabízejí také komerční produkty, ty jsem ale nevyužil). Trekingových/lezeckých agentur je tam spousta, takže tohle berte jako subjektivní doporučení: High Himalayan Adventure
Indická verze "lezec.cz". Mrkni na "Climbing Sites" v menu. indiaclimb

Pilův blog a přímý odkaz na BaraShigri (jeden z novějších sektorů)--> Pils-trips
Fotky z mého pobytu (Chhatru a ChotaDara) --> NZ climb blog

Pokud se tam podíváte a třeba přelezete i něco nového, tak by bylo supr, kdybyste info o bouldru buď nechali v Chandra dhaba, nebo poslali Pilovi na jungliatpil zavinac yahoo tecka com.

Závěrem pár obrázků z údolí...

Lahaul/Spiti údolí
foto by © Adam Šlachta

Sektor Diamonds
foto by © Adam Šlachta

Lahaul/Spiti údolí
foto by © Adam Šlachta

Zdroje:

Více zde

Dokument ke stažení:

Chandra_valley - Chandra valley

Indie není pouze Hampi

Komentáře