Dnešním dnem nabylo právní moci rozhodnutí MŽP, na základě kterého je opět povoleno lézt na území Národní přírodní památky Svatošské skály v CHKO Slavkovský les.
Povolení bylo vydáno na základě žádosti ČHS a platí pro všechny lezce, tj., nikoli jen pro členy ČHS nebo členy svazů sdružených v UIAA, jak tomu bylo dříve. Lezení je možné celoročně na všechny skalní útvary. Úplný zákaz lezení se vztahuje pouze na skalní útvar Kapucín (tj. Svatoš), nově je otevřena Nevěsta. Podrobné podmínky lezení včetně úplného znění rozhodnutí jsou k dispozici na webu ČHS Skalní oblasti.
Momentálně probíhá čištění skal od náletů takže dávejte bacha při práci padá hlína a občas i kámen, chyty jsou trochu zaprášený doufam že příde pořádná bouřka a spláchne se to. Zatim je hotovej celej Zámek a pokračuje se směrem zpátky k mostu tak chvilku vydržte udělat se to musí Díky
Co se takhle podepsat ? Zasahováním do vegetace se určitě nemyslí vytrhnutí pár drnů, březových a dubových proutků, rašících ze spár...Navíc, jestli se nepletu, je čištění skal z rozhodnutí CHKO...
Týpek ? To pěkně děkuju. Já takovej kultivovanej tvor s naleštěnou pleší, co neřekne ho**o ani za pytel sra**k...k tomu podpisu: důležitý je se podepsat, je myslím jedno jak, pokud se tím nickem podepisuju (a jenom já). Nebo bych sem měl snad hodit kompletní nacionále s číslem kreditky, expirací a PIN k tomu ???
Potvrzuji, že "citlivé" očištění skal bylo domluveno se SCHKO Slavkovský les při terénním šetření, které předcházelo vydání rozhodnutí, na základě kterého je lezení na Svatoškách povoleno; tohoto terénního šetření se zúčasnili i zástupci MŽP.
Pro rejpaly a podezíravce - zjistěte si o co jde, přijeďte se podívat na realitu, až potom prskejte že se něco ničí. A radši chraňte přírodu tam kde to má smysl - průmysl atd. V.
doslechl jsem se (nebo dočetl v maršíkovinách nebo kde), že v sasku je cestami pokryto (tedy lezecky využitelno)jen asi 3% plochy věží. zajímalo by mě, jaký dopad na pestrost vegetace rostoucí na lezecky zajímavé skále (myslím tím mechy, vřesy, břízové, borové a vejmutovkové bonsaje...) má takové lezecká činnost. v ádru plocha cest ku ploše věží určitě nižší, v chytovatých skalách typu černolic či vysočiny to bude asi vyšší. zajímalo by mě, jaký dopad na pestrost vegetace rostoucí na lezecky zajímavé skále (myslím tím mechy, vřesy, břízové, borové a vejmutovkové bonsaje...) má lezecká činnost(protože vegetace bude logicky víc tam kde je terén členitější a méně strmý) dejmetomu na patnácti procentech vegetace. jestli v podstatě nejde o problém zcela marginální a jestli odplevelení prostě jenom blbě nevypadá.
ostatně, domnívám se, že na zavegetacení skály má dle mého názoru klíčový vliv hospodaření v okolním lese (zpravidla standardním lese hospodářsky využívaném), a to tak, že záleží, jestli jsou skály pod nebo nad úrovní korun stromů.
nesměšujme to prosím s problémem zdupávání nástupů, zde si problém asi uvědomují všichni.
a nakonec: vejmutovky, akáty a břízy plením bez uzardění. krásnou borovou bonsaj považuji za krásu nesmírnou a dávám bacha, abych jehličičku neulomil.
ano ano vzácný kytičky (naštěstí je neznám) mají naštěstí vždy své místo na nelezecky zajíamvých terénech, náletový stromky nemají v cestách a nástupech určitě co dělat a když někdy nechtěně zavadím rukou o koberec lišeje tak je to asi jeho osud, že se poroučel dolů nebo s větrem na jiné stanoviště
Stará historka, když byl ještě Míla Pletánek správcem skal v Srbsku a Svatém Jánu: Jednou se rozhodl, že očistí Dušičkovou. Nedohodl to se Správou CHKO Český kras a doslova orval stovky metrů čtverečních rozchodníků, skalníků a jánevímještějakých chráněných kytek, které strážci posléze našli na úpatí stěny. SCHKO to vyčíslila myslím na půl milionu korun (což byly za socialismu opravdu velké prachy). Nějak se to přes ČHS tehdy ututlalo, ale byl to velký průšvih.
no jasně že tenhle. vtipné bylo i jeho grýnpojntový lezecký období, kdy přelézal a snad i dělal cesty naboso a bez magnezia (v srbsku!), pak střídavě nejtoval a nenejtovat, psal pamflety (slavný Triksteři a klasici), pak jeho kršnovské období....
Tehdy to nebylo ČHS, ale HS ČSTV :-.) Ostatně i nedobrovolná koupel ochranářů v Berounce bývala v reperotáru komunikačních praktik s ochranáři přírody, i když si nepamatuju jestli se těchto kratochvílí účastnil i Míla.
Podle vyprávění oněch ochranářů to bylo takhle: Ajďák a Máca (ochranáři a zároveň jeskyňáři) se vraceli z Alkazaru s nifkama na zadku do Srbska. Na Bláže visel Pletan, asi vyráběl prvovýstup. Chlapci v povznesené náladě držkovali tam nahoru v dobré víře, že na ně Platan nemůže. Ten se však naštval a bleskurychle slanil. Chlapci se dali na rychlý ústup, ale jeden z nich při tom omylem zaběhl do Berounky. Pak se z toho časem stala nafouklá bublina, jak banda horolezců utopila bandu ochranářů.