zdarec, budu podrážet lezky na stěnu a přemýšlím o vibram indoor - žlutá. máte někdo? lepí to jako ostatní vibramy, nebo to je to spíš levnější verze - něco jako u nás grippin?
dík
Poraďte mi prosím nějaké cesty obtížnosti IV-VIIa, na kterých by se dala dobře nacvičit spárová technika.. Ale žádné vraždy nebo zelené/drolivé hnusy :) Nejlépe v pásmu Děčín-Liberec-Jičín. Díky!
dotaz na místní znalce,asi každej ví, o čem je lezení na vápnu nebo na písku, ale je nějak zvláštní-specifický lezení třeba na čediči, znělci, ortorule..dokážete nějak srovnat třeba právě s vápnem?
aktualne.cz:
Praha - Policisté minulou sobotu nalezli na úpatí skály v pražském parku Divoká Šárka mrtvého muže. Měl u sebe doklady, podle kterých by mělo jít o pětadvacetiletého Němce.
více zde: http://goo.gl/GnYfJN
link obsahuje i průvodce
Již tuto sobotu 13. září 2014 v 10.00 bude odtajněna nová lezecká oblast - Výří skály v Průčelské rokli nad Brnou v Ústí nad Labem. Pomyslnou pásku přestřihnou otcové zakladatel
dotaz na místní znalce,asi každej ví, o čem je lezení na vápnu nebo na písku, ale je nějak zvláštní-specifický lezení třeba na čediči, znělci, ortorule..dokážete nějak srovnat třeba právě s vápnem?
O tom, čo je pevné vs. rozité, veľké vs. malé, položené či previsnuté alebo zarastené či nie, zďaleka nerozhoduje len názov horniny, svoju hru v každom konkrétnom prípade zohráva zložitejší komplex geomorfologických procesov. Ale i tak sa pokúsim pár postrehov z vlastného lezenia (iba tých, čo plynú z rozdielu hornín, ďalšie rozdiely sú v miere zaistenia, návštevnosti, ochrane prírody, etike atď):
PIESKOVEC - o špecifikách sa tu už napísalo stránok na román :)
VÁPENEC - je rôzny. Napr. v Českom krase hlavne položené platne z prvohorných vápencov (náchylné na vyšmýkanie), ale v Karpatoch, Alpách či v Stredomorí všetky sklony a najrozličnejšie tvary (V stredomorí občas i kvaple). Oproti iným horninám obvykle horšie možnosti zakladania. Aj do dobrých špár sú lepšie pasívne vklínence (hex, tricam...) než aktívne (friend...).
ZLEPENEC - (Súľov, Prečín...) na vápnitom zlepenci často malá mechanická odolnosť - stupy nových ciest sa drolia. Tradičné istítka možné len v typických špárach. Samotné stienky minimálna členitosť, vyčnievajúce kamienky a dierky (aj bolestivé), tu zakladanie i skobovanie úplne vylúčené. Nepoužívajú sa ani krátke nity, drvivá väčšina ciest sa robí zhora a odisťuje dostatočne dlhými borhákmi.
DOLOMIT - (Dolomity, Porúbka, Vrátna...) podobný vápencu, často lámavejší (pod stenami aj suťoviská). Členitejší, bohatší na chyty, také lego (kým na vápenci sú kolmé steny často 8-kové platne, v dolomite sú kolmice aj chytovaté 6-ky). Ale napr. hodiny - na vápenci občasný tvar a na pieskovci bežný, sa tu takmer nevyskytuje.
ANDEZIT - na strednom Slovensku obvykle kolmé alebo mierne položené, previsy len výnimočne. Steny sú prerušované výraznými vertikálnymi puklinami a samotné stienky drobnými horizontálnymi lištičkami. Hrany či piliere sú nevýrazné alebo protivne oblé. Čo sa nelezie, má tendenciu zarásť machom.
PARARULA - premenená hornina z usadených hornín, takže trochu podoba s tvrdým pieskovcom (ale dosť tvrdá na kovové vklínence).
ORTORULA - premenená z vyvrenín, takže podobná skôr žule.
ŽULA - tvrdá a pevná, nevyšmýka sa, niekde drobné kryštáliky (Vltavská), inde hrubozrnná (Jizerny, Kapucínske s. a i.)
GRANODIORIT - (Tatry) - veľmi podobný žule, rozdiel pre horolezca skoro neviditeľný (nemá všesmernú štruktúru - kryštáliky sú akoby roztiahnuté vodorovne a obvykle tmavší - asi viac biotitu). Často zarastá lišajníkom, mokré zvetrané útvary aj machom. Veľké bloky sa odštepujú podľa puklín. Občas platňa - tektonické zrkadlo, kde nezaložíš ani skobu nezabiješ, inak spravidla dobré možnosti na všetky istítka.
ZNELEC - som skúsil len na Bořni, už je to dávno, na prvý pohľad ako andezit (výrazné vertikálne útvary) ale samotná štruktúra stienok asi nemala tie pozitívne lišty, skôr oblinky.
Okrem týchto hornín sa na Slovensku trochu lezie aj na TRAVERTÍNE (podobné vápencu, asi náchylné na vyšmýkanie), RYOLITE, ČADIČI (typická je vertikálna členitosť - striedanie pilier - kút), AMFIBOLITE, v Česku aj na TUFE... ale to nech komentujú skúsenejší.
Ještě se občas v Česku leze po fylitu nebo břidlici (Kozinec, Krkavka, údolí Kamenice, některé terény v Orl. Horách a v Jeseníkách). Jsou to relativně měkké přeměněné horniny s vrstevnou odlučností. Lezecký dojem - ostré a hladké až klouzavé. Skobování je hodně rychle ničí. V převisech bývají madla nebo poklopené "kostky" a na plotnách nehťáky. Většinou je ve stěnách dostatek volného kamení. Při větší mechanické zátěži (skoby, vklíněnce) může být volné kde co. Při důkladném zvětrání až "lístečkovitý" rozpad. Pro osazení fixního jištění se používají dlouhé borháky do chem. malty a je nutno citlivě proklepávat a přemýšlet kam se dá zavrtat. K dojištění vklíněnci je třeba přistupovat citlivě (nezakládat za tenká křidýlka).
Ešte ma napadá SILICIT (buližník) - napr. v okolí Prahy - veľmi členité steny, takže prevažujú ľahšie cesty, obtiaže ťažších sú obvykle v bouldrovom kroku. Zakladať sa dá všetko. Povrch skaly často nepríjemne klzký a hranky niekedy veľmi ostré.
A ešte sa lezie aj na KREMENCI (kvarcite) v Malých Karpatoch a Tríbeči, na PEGMATITE v Jeseníkoch, na SVORE na Šumave...
na Buližníku v Řeži se leze po svém nahoře na přírodních masivech do sedmiček, ještě vyšší čísla jsou tam přelezy Áčkových skobovaček. Dojišťování pevným jištěním je zakázáno. Dole u trati jsou odlámané stěny, nic založit nejde a jsou tam nové sportovní sektory s nýty. Je potřeba si zvyknout na tření. Zdánlivě to je kluzké.
Áno, aj na buližníku sa nájdu športovky, ale ja som nechcel písať konkrétne o Řeži ani o každej oblasti zvlášť, iba skúsiť nájsť spoločné znaky "priemernej" oblasti v danej hornine.
popis Českého krasu jako oklouzané plotny trochu kulhá. Autor lezl nejspíš jen v lomech kolem Berounky. Přírodní stěny jsou stejně členité jako všude jinde (srovnatelná je Rax, okolí Cortiny, bulharský Lakatnik...)
Nazdar Miloš. On sa pýtal na špecifické lezenie a chcel to porovnať s vápencom, podľa mňa nie je vápenec ako vápenec a Č. Kras je špecifický práve tými položenými platňami (väčšina Srbska, Hlubočepy, Prokopské údolí, Solvayovy lomy...) A v tých prírodných skalách (Svatý Jan, Radotín...) tiež prevažujú položené cesty. Jasné, že je tam aj veľa kolmých, ale tie sú ťažšie, a keďže sa takto pýtal na horniny, dá sa odhadovať, že sa pýtal nejaký pokročilý začiatočník.
Asi největší převisy, co jsem v Čechách potkal, jsou právě ve Svatém Jánu za klášterem, položené plotny Srbska, Hlubočep, Prokopáku, Bráníku atd. jsou všechno lomové stěny, takže se není co divit, že jsou hladké
Čau Láďo, ja sa Ti ako geológovi nesnažím fušovať do remesla. Viem, kde je jaskyňa so Střechou Čech atď., ale pochop, že nebolo mojím úmyslom informovať o sklone každej cesty.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace